Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, který připadá na březen nebo duben. V křesťanském pojetí jsou Velikonoce oslavou vzkříšení Ježíše Krista z mrtvých. V židovském pojetí jsou Velikonoce památkou vysvobození Izraelitů z egyptského otroctví, z něhož je vyvedl prostřednictvím Mojžíše Hospodin. Velikonoce – je odvozeno od Velké noci, kdy Kristus vstal z mrtvých.
Škaredá středa – nebo-li sazometná středa (připomínáme si, jak Jidáš zradil Ježíše za 30 stříbrných), v tento den by se lidé neměli mračit, aby se nemračili všechny středy v dalším roce. Také by se podle jiných tradic tento den neměli dívat do zrcadla.
Zelený čtvrtek – v tento den se jí zelená strava (špenát, zelí atd.), aby byl člověk celý rok zdravý. Název Zelený čtvrtek lze také odvodit od zeleného mešního roucha, které se v ten den užívalo. Kostelní zvony zní naposled a znovu zvoní až na Bílou sobotu, protože „odlétají do Říma“.
Velký pátek – je spojen s magickými silami, otevíraly se hory, které vydávaly své poklady a v tento den se nesmělo nic půjčovat, protože půjčená věc by se mohla očarovat.
Bílá sobota – na bílou sobotu se připomíná sejmutí z kříže a uložení Kristova těla do hrobu.
Neděle- Boží hod Velikonoční, Velikonoční neděle – v noci z neděle na pondělí došlo ke Kristově zmrtvýchvstání, je to největší slavnost křesťanského církevního roku, při níž se slaví vítězství nad smrtí a vykoupení celého lidstva.
Velikonoční pondělí – někdy též Červené pondělí, je dnem, který následuje po neděli Zmrtvýchvstání Páně. V českém prostředí je spojeno s nejrůznějšími tradicemi a zvyklostmi.
Během následujících 40 dnů pobýval zmrtvýchvstavší Ježíš Kristus na zemi, setkával se s Máří Magdalénou a svými učedníky. 40. dne po Zmrtvýchvstání došlo ke Kristově Nanebevzetí.
Autor: Alexandra Hejlová
Foto: archiv
Komentáře z facebooku