Rubrika: Art pozvánky

Po více než ročním uzavření díky pandemii se organizátoři, producent Martin France – Martin Production  ve spolupráci s Turistickým spolkem Lipenska, rozhodli v letošním roce postupně znovunastartovat kulturu, cestovní ruch a to nejen v Jihočeském kraji.

Celý V.I.P. Press trip, kdy hlavní aktéři budou propagovat krásu Lipenska, se uskuteční od 21. do 24. 6. 2021.  Bonusový koncert k celé akci se odehraje na parníku Smetana ve středu 23. 6. 2021 od 18 hodin.

Vstupenky je možné zakoupit v omezeném počtu 50 míst.

Foto: archiv Martin France

Houslový virtuóz Jaroslav Svěcený spolu s promotérem Petrem Salavou byli opět nuceni přesunout „Gratulační koncert Jaroslav Svěcený 60“, ve Smetanově síni Obecního domu v Praze, nejprve z 14.11.2020 na 11.6.2021, ale  z důvodu stále přetrvávající pandemické situace se opět musí posunout na sobotu 6. 11. 2021 .

Celý výjimečný program, ve kterém se kromě zástupců klasické hudby představí i Vašo Patejdl a Miroslav Žbirka, zaznamená Česká televize.

Jaroslav Svěcený, ale rozhodně nezahálí, je tomu přesně naopak. Je s podivem co všechno v době covidové zvládne a dělá pro své posluchače a fanoušky. „Pandemickou situaci zvládám jako OSVČ tak, že aktivně streamuji koncerty, koncertní pořady, natáčím nová alba a v neposlední řadě také velmi aktivně funguji jako soudní znalec v oboru smyčcové hudební nástroje. Snažím se také pomáhat kolegům, jsem rovněž patronem čtyř Nadačních fondů. Začínám se angažovat v aktivitách na podporu vrácení hudební kultury do sálů. Ale už opravdu stačí. Mohl bych Vám toho říct spoustu, tak alespoň takto…„,svěřil se nám Jaroslav Svěcený se skromností sobě vlastní.

Foto: archiv Jaroslav Svěcený

Když se podzim zeptá, co dělali na jaře a v létě nejen velkopěstitelé, ale i zahrádkáři a chalupáři, odpověď dostane od 1. do 4. října 2020 na Výstavišti Flora Olomouc, kde představují své nejlepší výpěstky na tradiční podzimní přehlídce ovoce a zeleniny. Hlavní expozice ZDRAVÁ ROSTLINA v pavilonu A, jejíž autorkou je floristka Pavlína Švecová, odkrývá vnitřní bohatství a sílu rostlin. Seznamuje s jejich koloběhem života od semínka po silnou, zdravou plodinu.  Výpěstky a plody z českých zahrádek budou moci návštěvníci obdivovat i v přízemí přístavby pavilonu A díky expozici Českého zahrádkářského svazu. Oranžerie ve Smetanových sadech zase zve na výstavu Nositel tradice lidových řemesel a pavilon H na experimentální výstavu nazvanou Z jiného světa, která přibližuje, jak by rostliny vypadaly na alternativní planetě Zemi.  Podzimní Flora Olomouc je vždy spjatá s festivalem gastronomie a nápojů OLIMA. Návštěvníci zde budou mít příležitost ochutnat celou řadu tradičních i netradičních pochoutek. Součástí festivalu OLIMA je i Moravský cukrářský šampionát. Utkají se zde cukráři o svatební dort roku, svatební design roku, juniorský dort roku, ale pochlubí se například i jedlými květy, dekorativními perníky a čokoládovými pralinkami. V sobotu 3. října od 13:00 hodin svůj kuchařský um předvede také porotce televizního pořadu Peče celé Česko ­Josef Maršálek a v neděli 4. října Pavlína Berzsiová, autorka pořadu Tescoma s chutí.  Na výstavišti návštěvníci zhlédnou také vyhlášení Grand Prix ovocných destilátů Flora košt a soutěže amatérů i profesionálů ve vaření marmelád Flora džem.  V sobotu odpoledne budou mít možnost vyzkoušet si v Oranžerii výrobu produktů z bylin: čajové směsi, extrakt k dezinfekci, případně koupelovou sůl.  V pavilonu A je čeká i zajímavá výstava hub a mykologická poradna. Na venkovním podiu Samba ve čtvrtek 1. října proběhne soutěž žáků základních škol v dlabání vlastnoručně vypěstovaných dýní.  Jako tradičně na výstavišti budou zajištěny aktivity pro děti, kulturní program a hudební vystoupení, ale i bohaté zahradnické trhy. K podzimu neodmyslitelně patří i květiny. Ozdobí prostory nejen celého výstaviště, ale během podzimní etapy zahradnické výstavy Flora Olomouc 2020 díky projektu Rozkvetlé památky znásobí i krásu některých olomouckých památek. Zajímavá květinová aranžmá budou k vidění od začátku výstavy do 15. října 2020 v loretánské kapli v katedrále sv. Václava, v kapli Panny Marie Opatrovnické, v kostele Panny Marie Sněžné a kapli sv. Jana Sarkandra společně s fontánou Pramen živé vody sv. Jana Sarkandra.  Moravskou metropoli v těchto dnech provoní a rozzáří podzim.  Přijměte pozvání do města kašen, architektonických skvostů a rozsáhlých parků.  Olomouc vás přivítá svou krásou a pohostinností.

Autor: Jaroslava Pechová

Foto: Výstaviště Flora Olomouc, a.s.

Domov je jen jeden. Je to místo, kde jsme se narodili, kde je vše důležité, protože tam všechno začalo.  V rodném kraji zůstávají naše kořeny, i když nás život odvane jinam.  Já se do Středočeského kraje na Rakovnicko a Křivoklátsko vracím pravidelně.  Jedním z mých oblíbených míst je malebné městečko Nové Strašecí, vzdálené asi čtyřicet kilometrů  západně od Prahy.  Stejný vkus jako já však měli už pravěcí lidé.  Zdejší okolí bylo osídleno již ve starší době kamenné.  Další archeologické nálezy dokládají osídlení i v době bronzové. Ty unikátní ale souvisejí s existencí zdejšího laténského sídliště z mladší doby železné, kdy na našem území pobývali Keltové.   Byly zde objeveny zbytky po ohništi, mnoho úlomků keramických nádob, kosti,  velký zvířecí zub a švartnové náramky, žádané nejen v rámci keltského osídlení Čech, ale i na Moravě, Slovensku, ale dokonce až v Karpatské kotlině.  Výjimečný nález z třetího století před Kristem objevil jižně od Mšeckých Žehrovic nedaleko Nového Strašecí 19. května 1943 Josef Šlajchrt.  Laténská kultovní soška, velká asi 25 centimetrů, kterou vytesal ze zdejší bělohradské opuky zručný keltský řemeslník se srdcem umělce, je nepochybným dokladem keltského umění i v celosvětovém měřítku.  Má typický keltský nákrčník, mohutný nakroucený knír, obočí spirálovitě zakončené, hladkou tvář, nad čelem úzký plastický pruh vlasů, vyholenou hlavu jako kněžskou tonzuru a dívá se blízko u sebe posazenýma očima.  Hlava byla zřejmě součástí celé sochy, později rituálně rozbité na více dílů.  „Tak s tou jsem si před sedmdesáti sedmi lety hrál. Ještě na ní možná budou moje otisky,“ řekl mi František Šlajchrt, syn nálezce. „Když ji táta vykopal v pískovcovém lomu rozkřáplou na čtyři kusy, ležela u nás dost dlouho v krabici od bot pod postelí.  Ani žádný mahárádža neměl nikdy tak drahou hračku jako já,“ usmíval se.  „Nakonec táta k objevu přizval pracovníky Národního muzea. Ihned poznali výjimečnost kamenné hlavy keltského héroa a z obavy před zabavením nacisty ji převezli v přísném utajení do Prahy. Od té doby patří k nejvzácnějším exemplářům Národního muzea.“ Pro svou unikátnost je hlava druida vystavována jen zřídka, a to za přísných bezpečnostních opatření.  V tuzemsku byla k vidění jen výjimečně. Několikrát se stala také ozdobou prestižních celoevropských i světových výstav o Keltech, např. v roce 1991 v Benátkách, v roce 1993 v Rosenheimu, v roce 1998 v Tokiu, 2001 v Ávile,  v roce 2009 v Bernu, v roce 2012 ve Stuttgartu.  Národní muzeum chce v budoucnu opukovou hlavu Kelta, jejíž hodnota je nevyčíslitelná, trvale vystavit v trezorové vitríně v historické archeologické expozici.  Nyní máte ojedinělou příležitost, která se pravděpodobně nebude nikdy opakovat, spatřit na vlastní oči  ve světě zřejmě nejznámější archeologický nález z České republiky, a to v sobotu 19. září od 10:00 do 18:00 hodin a o den později od 9:00 do 17:00 hodin v muzeu v Novém Strašecí.  I nejkrásnější keltská hlava se tak vlastně vrací na skok domů.

Nové Strašecí

Autor: Jaroslava Pechová

Foto: Jaroslava Pechová

Lysá nad Labem, město vzdálené necelých padesát kilometrů od Prahy,  ležící v úrodné nížině  při řece Labi, je vyhledávaným cílem turistů. Neláká je jen bývalý augustiniánský klášter z 18. století, barokní zámek, park s třinácti plastikami, z nichž čtyři jsou od samotného Matyáše Bernarda Brauna, barokní kostel sv. Jana Křtitele, muzeum orientálních kultur, věnované místnímu rodákovi, světovému orientalistovi profesoru Bedřichu Hroznému, ale i moderní výstavní areál, který se nachází doslova pár kroků od nádraží. Nabízí v průběhu roku okolo šedesáti výstav, veletrhů, trhů, koncertů, plesů a dalších společenských a kulturních akcí. Už osmým rokem se začátkem září na zdejších jiřinkových slavnostech pochlubí velkou rozmanitostí květů jiřiny, ozdoba podzimních zahrad. Vypadají křehce, ale jsou otužilé a na zahradách kvetou až do prvních mrazů.  Jiřinky pocházejí ze Střední Ameriky. Nejvíce druhů roste v Mexiku. Zde je pěstovali Aztékové  dávno před tím, než byla objevena Amerika. Považovali je za květy symbolizující boha Slunce. Právě tady je objevil v 17. století španělský lékař Francisco Hernández a odeslal několik hlíz řediteli madridské botanické zahrady. Ten rostlinu popsal a dal jí vědecké jméno Dahlia.  Ze Španělska se rozšířila do celé Evropy a postupem času i do Čech, kde zdomácněla pod jménem Jiřina nebo Jiřinka. Pěstitelé z východních Čech založili roku 1836 v České Skalici vlastenecký Jiřinkový spolek, který zavedl každoroční tradici jiřinkových slavností.  Účastnili se jich i představitelé společenského života, spisovatelé a umělci.  Ve sloupovém jiřinkovém sále na plese, který býval součástí slavností,  byla v roce 1837 zvolena královnou plesu Barunka Panklová, tou dobou už několik hodin Němcová. Ve stejný den tu shodou okolností slavila svou svatbu s Josefem Němcem. Pod dojmem z účasti na jiřinkových slavnostech a na bálu v České Skalici napsal Jiřinkovou polku hudební skladatel Bedřich Smetana. Součástí jiřinkových slavností byly i výstavy jiřin, na kterých se pěstitelé předháněli, kdo představí tu nejkrásnější. Od druhé poloviny 19. století patřily jiřinky mezi nejrozšířenější a nejoblíbenější květiny ve venkovských i městských zahradách.  Z původních botanických druhů, které měly jednoduché květy, byly vyšlechtěny tisíce odrůd s květy od několika centimetrů po více než dvaceticentimetrové, mnoha tvarů a barev, od bílé přes odstíny žluté, červené, oranžové, růžové až po hnědou. Jiřiny mají uplatnění jako okrasné rostliny vysázené na záhony nebo do skupin, ale jsou vhodné také k řezu nebo jako solitéry. Mají afrodiziakální účinky.  Malé, střední i obří jiřiny rozkvétají už od půlky prázdnin, ale na podzim se stávají doslova sluncem zahrad, protože jen málokterá květina je zářivější a rozmanitější. Řadu z nich můžete vidět do neděle 6. září na Výstavišti v Lysé nad Labem, v pavilonu A1.  Autorem výstavy jiřin, ale také gladiol, je známý zahradník ing. Vlastimil Šindelář. Vydatně mu pomáhali studenti ze Střední zemědělské a Střední odborné školy v Poděbradech pod vedením ing. Mileny Benešové. Návštěvníkům poradí odborní pěstitelé z celé ČR, jak jiřiny pěstovat, a zahradnické trhy je překvapí širokým sortimentem zboží.  Součástí výstavy je i 26. výstava moderního vytápění, bytového vybavení a nábytku Domov a teplo. V Lysé nad Labem návštěvníky čeká i bohatý program.  Pod patronací časopisu Receptář vystoupí známé osobnosti a na své si přijdou milovníci dechovky. Přijďte přivítat babí léto s jiřinkami a gladiolami na Výstaviště v Lysé nad Labem.  Budete srdečně vítáni.

Autor: Jaroslava Pechová

Foto: neznámý autor