NOVOROČNÍ NAŘČENÍ

Na Nový rok 1935 byla kutnohorská pátrací stanice vyžádána okresním četnickým velitelem v Humpolci vrchním strážmistrem Josefem Wimmerem k právě udanému, poněkud zapeklitému případu. Podrobnosti budou sděleny až osobně na místě. Telefonický požadavek na výjezd pátračky přebíral coby pohotovostní četník štábní strážmistr Král. Ačkoliv mu vůbec nerozuměl, okamžitě zatelefonoval vrchnímu strážmistru Eidlpesovi, neboť se jednalo o … Pokračovat ve čtení „NOVOROČNÍ NAŘČENÍ“

VĚČNÝ ŽENICH

Kromě vrchního strážmistra Kousala tvořili osazenstvo kutnohorské pátračky coby fotograf strážmistr Jaroslav Oppelt a řidič motorového kola strážmistr Václav Sainer. Za účelem provádění fotografických prací byl pátrací stanici přidělen fotografický přístroj a k získání a rozmnožení teoretických vědomostí o fotografování byla všem pátracím stanicím při jejich zřízení přidělena i příručka s názvem „Davidův rádce ve fotografování“, … Pokračovat ve čtení „VĚČNÝ ŽENICH“

ROMANTICKÁ PROCHÁZKA

Štábní strážmistr Albert Pernica z četnické stanice Kyjov ve stejnojmenném politickém okrese v sobotu 20. prosince 1941 ráno odcházel do služby. Čekala jej pouze kancelářská práce a tento den mu proto služba končila již ve 14 hodin. Dohodl se tedy se svojí manželkou, že mu přijde naproti do četnických kasáren a poté se půjdou projít. Paní Pernicová, … Pokračovat ve čtení „ROMANTICKÁ PROCHÁZKA“

V PLNÉ KONDICI

Ve středu 22. listopadu 1933 telefonicky dožádala četnická stanice Šoporňa v politickém okrese Šaľa vyslání hlídky četnické pátrací stanice k případu vyloupené pokladny. Velitel dožadující četnické stanice praporčík Antonín Barborka hlásil, že pokladna notářského úřadu v obci Šintava byla odborně otevřena hasáky a že pachatelé do místnosti vnikli po probourání střechy a stropu. Další vyšetřování zatím nebylo prováděno, … Pokračovat ve čtení „V PLNÉ KONDICI“

PLODY ZPRAVODAJSKÉ PRÁCE

Rok 1943 začal pro četnictvo poněkud zvláštně. Bylo to poprvé, s výjimkou roku 1939, kdy nebyl vydán Kalendář četnictva. Kalendář československého četnictva 1939 byl přes všechny události roku 1938 zpracován a připraven do tisku. Podpis Mnichovské dohody a to, co následovalo poté, byly příčinou, proč se tak nestalo. Rovněž tak události po atentátu na Heydricha a … Pokračovat ve čtení „PLODY ZPRAVODAJSKÉ PRÁCE“

O SLAVÍKOVI

Byla jsem ještě malá holka, když můj strýc, který pracoval v jednom státním úřadě s pánem, který se jmenoval Karel Gott, přinesl několik fotografií jeho stejnojmenného syna. Několik mých sestřenic a také já jsme na druhé straně snímku četly osobní věnování. Na té mé stálo  – Marušce ze srdce Karel Gott. Tehdy mě sice ještě víc zajímal … Pokračovat ve čtení „O SLAVÍKOVI“

ČERVENÉ ZÁPALKY

Strážmistr Jaroslav Šiktanc z četnické stanice v Hradci Králové byl za svou pomoc Červenému kříži císařským zmocněncem pro Červený kříž v prosinci roku 1915 dekorován mírovou bronzovou Čestnou medailí Červeného kříže. Toto vyznamenání zřídil císař František Josef I. v roce 1914 u příležitosti 50. výročí podpisu Ženevské konvence. Na jejím základě došlo ke vzniku Společnosti Červeného kříže. Dekret o … Pokračovat ve čtení „ČERVENÉ ZÁPALKY“

O POPISOVÁNÍ PUŠKY

Všichni posluchači školy četníků na zkoušku se v rámci předmětu Nauka o zbrani a střelbě po dobu dvou hodin týdně dopodrobna seznamovali s četnickou karabinou, která byla nejdůležitější zbraní výkonného četnictva. Předpis o zbraních a střelbě četnictva U doplňovacího oddělení zemského velitelství četnictva pro Čechy v Praze byl vyučujícím tohoto předmětu nadporučík výkonný Karel Pokorný, autor Předpisu o … Pokračovat ve čtení „O POPISOVÁNÍ PUŠKY“

ČETNICKÝ HUMOR

Na četnické stanici Vulichovce spadající pod okresní četnické velitelství v Terešvě měli od počátku jejího obnovení pod československou správou problémy s vařením pro mužstvo. Ve vesnici i v jejím okolí marně páni četníci sháněli ženu odpovídající požadavkům kasárního předpisu pro československé četnictvo, a která by jim byla ochotna vařit. Problém veliteli četnické stanice vrchnímu strážmistru Františku Mentovi nepomohl … Pokračovat ve čtení „ČETNICKÝ HUMOR“

VYDĚRAČ

  Horké letní počasí počátkem srpna roku 1932 bylo doprovázano řadou požárů, které s sebou nesly značné škody jak na úrodě, tak i na ostatním majetku. Úkolem četnictva bylo zjistit příčinu požáru a v případě jeho úmyslného založení vypátrat a usvědčit žháře. Svůj význam mělo i to, zdali pachatel, který zapálil svůj majetek s cílem získat vyplacení pojistky, … Pokračovat ve čtení „VYDĚRAČ“