Moderátor a herec Petr Rajchert – dnes Hradil, se oženil a má v rodných jižních Čechách velké plány!

Zakládající člen kapely Chinaski, ale taky moderátor a herec Petr Rajchert, dnes už oficiálně Hradil, se v neděli na rodném jihočeském Lipně oženil. Šlo o jeho svatbu třetí a prý definitivně poslední. Třiapadesátiletý herec a moderátor Dobrého rána s Českou televizí i dalších pořadů, si vzal za manželku o 13 let mladší Evu, s níž má 11měsíčního syna Tomáška a další miminko je na cestě. Jak sám říká, po padesátce přišlo několik životních změn, které vnímá jako důležité a pozitivní. Kromě nové rodiny, má otec dospělého 25letého Tomáše i nové příjmení. A to oficiálně.

„Nejde o nějaký pseudonym, ale mám to už ve všech dokladech. Vrátil jsem se v podstatě k původnímu jménu své rodiny, protože můj táta se do svých jedenácti let jmenoval Petr Hradil, po svém otci. Jenomže babiča se rozvedla a vzala si mého nevlastního děda Rajcherta a donutila tak všechny, aby se přejmenovali. Trochu jsem tím trpěl a neměl jsem to odhodlání to změnit, ať teď přišel ten správný čas,“ říká Petr, který po svatbě na břehu Lipenského jezera, na pláži, která patří pod Hotel Resort Relax, neměl moc času na vydechnutí.
„Svatba byla krásná, přesně podle našich plánů a vyšlo i počasí. Jinak jsme se ale vrátili do pracovního procesu. Nákupy, do toho rekonstruujeme v Borečnici u Písku dům, kde máme zatím jen výdejní občerstvovací okénko, ale snad brzy tu bude i restaurace, penzion a takové kulturně-společenské centrum, které jsme nazvali Hradilův dvůr. Budeme tam dělat hezké akce, rozhovory se zajímavými lidmi. Budou tam vařit nejlepší kuchaři, které jsem kdy poznal a lidé, kteří budou mít to štěstí, že tam zrovna budou, si všechno, co se tam uklohní, budou moci dát. A bude to takové místo milého setkávání,“ prozradil plány Petr Hradil.
Zatím se svou rodinkou žije v pronajatém malém bytě v centru Písku, ale svého dalšího potomka, kterého s novomanželkou Evou očekávají, by už rádi vychovávali v novém.
Kromě Dobrého rána z Ostravy, které moderuje každý druhý týden, připravuje Petr Hradil i další projekty. Kromě pořadu o zvířatech, který by mohl nahradit známé Chcete mě, který nějakou dobu po Zdeňku Srstkovi moderoval, vznikne i jakýsi zábavně – naučný projekt, který bude plný zajímavostí, pokusů a objevů.
„Více zatím prozrazovat nechci, ale jakmile se to podaří, včas se to dozvíte,“ dodal novomanžel, otec a moderátor.
Je zároveň rád, že v druhé polovině svého života se po mnoha letech života v Praze a za ní, mohl vrátit zpět do rodných jižních Čech.

O svých životních změnách, úspěších, neúspěších, rozchodu s kapelou Chinaski i o tom, co jej vedlo k životní změně – příjmení, se sám Petr Hradil před časem exkluzivně rozpovídal ve známé talk show na TV Seznam „Face To Face“…
Odkaz na rozhovor ZDE: https://www.stream.cz/face-to-face/zakladatel-chinaski-petr-rejchert-exkluzivne-priznava-zasadni-zivotni-zmeny-vcetne-noveho-prijmeni-64161232

Foto ze svatby – Karolína Ryvolová
Foto civil: – Face To Face

 

 

 

Olomoucké zastavení v čase

Hanácká metropole Olomouc – krásná, tajemná, rozmanitá – každého  nadchne.  Především starobylé centrum s paláci, chrámy a kašnami  návštěvníky okouzlí,  protože tu na nás   dýchá dávná  historie.   V pavilonu A  Výstaviště Flora Olomouc se však mohou návštěvníci od 19.  do 22. srpna 2021 podívat přibližně do roku 600 před naším letopočtem a připomenout si zde  jeden ze sedmi divů světa: Visuté zahrady Semiramidiny.  Na terasách paláce  je podle legendy nechala postavit  královna Samiramis.  Pravděpodobně  je ale vybudoval až král  Nebukadnesar II.  pro svou manželku Amytis.  Krásou prý předčily monumentálnost babylónských hradeb, zikkuratu i Mardukovy cesty.  Zavlažovala je voda,  která  stékala dolů po hradbách.  I v Olomouci budou součástí hlavní expozice letní etapy výstavy Flora  tekoucí proudy vody, kaskádovité záhony plné květin a tisíců léčivých rostlin.  Ty zajistí Spolek pěstitelů a zpracovatelů léčivých, aromatických a kořeninových rostlin PELERO CZ coby hlavní spolupořadatel.  Připraví  i floristické show předních českých floristů či odborné přednášky.

Vlastní expozici pojmenovanou Zdraví z přírody pro návštěvníky nachystal v pavilonu E Český zahrádkářský svaz. Hlavní roli zde hrají bylinky a koření, členové Českého zahrádkářského svazu návštěvníkům odhalí i méně známé možnosti, jak může příroda prospět našemu zdraví. Expozici doplní řada květin a výpěstků. Členové ČZS se navíc o své zkušenosti podělí i v pěstitelské poradně.

Oranžerie pak bude pod taktovkou Unie výtvarných umělců Olomoucka patřit výstavě Příroda v malbě, malba v přírodě doprovázené květinovou výzdobou.

V pavilonu H je populárně-naučná expozice Výzkumná laboratoř rostlin s prezentací moderních trendů v pěstování rostlin a praktickými ukázkami jejich zpracování. Součástí této expozice je vernisáž výstavy fotografky Hany Martínkové  „Stromy Smetanových sadů, jak je neznáte“.

Pavilon G přiláká především milovníky vína. V rámci tradičních Dnů moravských vín na ně čeká široká nabídka kvalitních vín zkušených vinařů a profesionálních sommelierů.

Netradičně je pak mimo otevírací dobu výstavy v sobotu od 19 do 22 hodin na programu večerní posezení u vína, kulinářských specialit a cimbálové muziky, jehož hlavní hvězdou bude zpěvák Jožka Šmukař se svým povídáním „Nevinně o víně“. Uskuteční se na letní scéně Samba naproti palmového skleníku.

Ve venkovním areálu a také v části pavilonu G jsou pro návštěvníky připravené tradiční letní zahradnické trhy se širokým sortimentem květin, rostlin, semen, zahrádkářských pomůcek a hobby potřeb.

Letní výstava For Model se bude v sobotu a v neděli konat ve venkovní části Smetanových sadů v okolí jezírka a letní scény. Návštěvníci se mohou těšit na zahradní modelovou železnici s parní lokomotivou, na níž se povozí děti i dospělí. Jezírko ve Smetanových sadech pak bude patřit lodním modelářům.

Do bohatého doprovodného programu spadají také přednášky, ukázky aranžování a vazby květin, předváděcí akce, odborné semináře, hudební vystoupení, aktivity pro děti či odpočinková zóna iniciativy Zaparkuj.

Jednou z novinek letošní letní etapy je prezentace Ovocnářské unie České republiky a Zelinářské unie Čech a Moravy. Připomenou, že rok 2021 byl Valným shromážděním OSN vyhlášen Mezinárodním rokem ovoce a zeleniny.

Areál Výstaviště Flora bude pro návštěvníky letní etapy otevřený od 9 do 18 hodin. V neděli 22. srpna pak od 9 do 17 hodin.

Text: Jaroslava Pechová

Foto: Dominik Tefert,  Výstaviště Flora  Olomouc

ZÁSNUBY VE VODĚ A ZRUŠENÁ VESELKA

Natáčení celovečerního filmu SUPERŽENA se pomalu blíží do cílové rovinky a ani tentokrát neminulo tvůrce natáčení ve vodě, které je pro snímek stěžejní. Herecká dvojice s Matoušem Rumlem a Evou Toulovou točila zásnuby přímo uprostřed Šonovského rybníka.

Zásadní bylo, aby nám herci správně skočili do vody nemuseli jsme ztrácet čas vysušováním, protože nám nezbývalo už moc času. Seskok se naštěstí povedl na jedničku. Jediné co, tak si Evička roztrhla při skoku šaty, ale pod vodou to nebylo vidět. Přišli jsme na to až při vylézání z vody.“ shrnul situaci producent Pavel Mědílek.

„Byl to perfektní den! Stihla jsem se stihla zasnoubit, obléct svatební šaty a pak se i rozejít. Když už se mi tyhle věci nedějí v reálu, je skvělé si to vyzkoušet alespoň před kamerou.“ libuje si režisérka Eva Toulová, která si ve filmu i hraje. Na scénu si nechala od své filmové kostymérky Heleny Fričarové vytvořit netradiční dvoudílné svatební šaty.

V připravovaném filmu  z prostředí života současných třicátníků, si dále zahraje například Igor Bareš, Matouš Ruml, Natálie Grossová a další známé tváře. Za stížených pandemických podmínek probíhá natáčení pod společností Copperfilm od ledna a štáb už absolvoval i stěžejní podvodní natáčení. Diváci se mohou na snímek těšit v kinech v roce 2022.

Foto: Elena Yermachenko

 

 

Peter Falk – 10 let od smrti Columba

Pomačkaný baloňák, neuhlazená vizáž, hnědé značně ochozené boty s podpatkem, taktéž rozcuchané vlasy a laciné doutníky, to jsou hlavní a neodmyslitelné znaky poručíka Columba, jemuž neunikl žádný zločinec, představitel slavného detektiva zemřel 23. června 2011.

 

Když mu byly tři roky, přišel kvůli malignímu tumoru o pravé oko, které bylo nahrazeno skleněným. Pět let po ukončení herecké školy, v roce 1960, byl nominován na Oscara za roli vraha ve filmu Murder, Inc.. Druhou nominaci získal o rok později za vedlejší roli ve filmu Plná kapsa zázraků.

Desetkrát byl nominován na cenu Emmy za roli poručíka Columba, z toho čtyřikrát vyhrál; za tutéž roli byl nominován devětkrát na Zlatý glóbus, který obdržel v roce 1973. Ohromná popularita seriálu mu zajistila pevnější postavení v Hollywoodu a výběr ambicióznějších rolí. Na svém kontě má spolupráci s renomovanými tvůrci: s Johnem Cassavetesem například natočil film Manželé (1970).

Byl dvakrát ženatý: první manželkou byla Alice Mayo v letech 1960 –1976 a po rozvodu se v roce 1977 oženil se Sherou Daneseovou.  Zemřel 23. června 2011 ve svém domě v Beverly Hills. Bezprostřední příčina smrti ale není známa, protože ji rodina nechtěla sdělit. Peter Falk  trpěl dlouhá léta Alzheimerovou chorobou.

 

Foto: edition.cnn, nytimes,

 

Děsivé divadlo na Staroměstském náměstí v Praze

V pondělí 21. června 2021 uplynulo přesně 400 let od chvíle, kdy se Staroměstské náměstí v Praze zbarvilo krví 27 českých pánů, rytířů a měšťanů.  Událo se zde děsivé divadlo, nebývale krutá tečka za sérií událostí, které začaly defenestrací 23. května 1618 a skončily 8. listopadu 1620 porážkou stavovských armád v bitvě na Bílé hoře.  Popravu nařídil Ferdinand II. Štýrský, císař římský, král český, uherský, chorvatský a arcivévoda rakouský.  Fanaticky věřícímu katolickému panovníkovi, ač osobně nepříliš politicky schopnému, se povedlo definitivně upevnit vládu svého rodu v soustátí českých, rakouských a uherských zemí. Zlomil zde stavovskou monarchii a položil základy absolutismu v habsburské říši.  Stalo se tak díky vítězství nad povstaleckými českými stavy, po kterém následovala doba bezohledné rekatolizace Čech a Moravy, spojená s ohromnými konfiskacemi a rozkrádáním majetku velké části české šlechty a měst, a také masovou emigrací protestantských šlechticů a měšťanů do ciziny.  S hlavními předáky stavovského povstání se vypořádal nekompromisně –  nechal  je popravit.  Ne nadarmo si za tento počin vysloužil přídomek „krvavý“.  Odsouzení se o svém krutém osudu dozvěděli pouhý den před popravou.  Zvrátit ho již nebylo možné. Nepomohly hrozby ani prosby rodin.  Krvavého představení se ujal slavný český kat Jan Mydlář a jeho pacholci.  Pod dohledem nastoupených vojáků a na tribuně usazených soudců začala poprava 21. června 1621 již v pět hodin ráno. Exekuci, která neměla do té doby na našem území obdoby, zahájil výstřel z děla.  Za troubení polnic a tlukotu bubnů přicházeli odsouzenci na popraviště podle svého společenského postavení.  Nejprve tři páni, poté sedm rytířů a nakonec sedmnáct měšťanů.  Dvacet čtyři vzbouřenců bylo setnuto.  Kat během exekuce ztupil čtyři meče. Tři měšťané skončili s oprátkou na krku. Nejhůře dopadl Ján Jesenius, známý též jako Jan z Jesenu či Jan Jesenský. Tohoto lékaře, politika a filozofa zbavili před exekucí jazyka.  Důvodem byl jeho spis s výmluvným názvem „Může být tyran svržen lidem?“  Po popravě jej rozčtvrtili a vpletli do kola.  Čtyřhodinová exekuce před rozvášněným davem byla hlavně děsivým a šokujícím představením, které mělo za úkol dokázat Evropě, že by si s Habsburky neměla zahrávat.  Zúčtování na popravišti však mělo ještě pokračování. I živým muselo být jasné, jak končí vzpoura proti císařskému majestátu. Proto bylo dvanáct uťatých hlav vystaveno na Staroměstské mostecké věži.  Šest směrem k řece, šest ke Klementinu. Visely tam více než deset let. Jen hlavu hraběte Jáchyma Ondřeje Šlichta povolil císař na naléhání vdovy po roce sundat.

Krvavým ortelem nad rebely dosáhl Ferdinand II. svého cíle. Opozice upustila od všech snah sesadit vládnoucí rod. Habsburkové si udrželi korunu a moc další tři století.

Místo, kde stálo popraviště, je označeno bílými kříži v dlažbě. Původně jich bylo 27, stejně jako popravených českých pánů.  Po letech k nim však přibyl ještě jeden, k uctění památky Martina Fruweina z Podolí, který před popravou spáchal sebevraždu a sťat byl posmrtně.  Po Staroměstském náměstí prochází dnes nekonečné zástupy Pražanů i návštěvníků ze všech koutů země i světa. Těší se krásami Prahy a svobodně tu dýchají.  Kolik z nich si zde asi vzpomene na české pány, kteří tady vydechli před čtyřmi sty roky naposled?

Z archivních pramenů zpracovala Jaroslava Pechová

 

 

 

 

 

 

Výlet do nejsušších míst planety

Chcete se jako mávnutím kouzelného proutku přenést do tropických a subtropických končin světa na stepi, pouště či polopouště?  Stačí zamířit do Botanické zahrady hl. města Prahy v Troji, kde je možné zhlédnout flóru nejsušších oblastí planety.  Tam jsou domovem sukulenty, které mají schopnost vázat vodu do zásoby, aby dokázaly přežít dlouhá období sucha.  Vlastnost zadržovat vodu se označuje jako sukulence, odtud tedy i název rostlin – sukulenty.  V naší domovině si je oblíbili především sběratelé rostlin. Ale i v domácnostech si sukulenty našly svoje místo. Jejich pěstování je nenáročné na čas, nevadí jim suchý vzduch, snesou, ba přímo vyžadují jen občasnou zálivku, nepotřebují velký prostor a při správné péči nás odmění barevnými květy. I rozmanité tvary sukulentů jsou působivé.  Nerostou jenom v růžicích nebo stromkovitě, mnohé mají převislé stonky, které nesou drobné lístky, a výborně se hodí do závěsných nádob.   Výstava v Troji nabízí pro jejich pěstování nekonečnou inspiraci, pěstitelskou poradnu a možnost si zde sukulenty zakoupit.  Až do 11. července v expozici Svět sukulentů v horní  části zahrady se může široká veřejnost seznámit zblízka s některými z mnoha představitelů sukulentů   – s kaktusy, tlusticovitými rostlinami, nádhernými pouštními růžemi a některými druhy aloí.  Ale najde zde i zabijácké, a přitom tak krásné pryšce,  adénii a pachypodii.  Však také výstava nese názevCo Maryša ještě neznala aneb Jedovaté sukulenty“.  Odkazuje totiž na téma letošní sezóny trojské zahrady, kterým je jedovatost.  Děti a domácí mazlíčky v domácnosti však sukulenty neohrozí.  Malé nenechavce odradí jednak trny na většině rostlin, především ale  jejich velmi odpudivá hořká a také štiplavá chuť.  Výstavu sukulentů je možné navštívit každý den mimo pondělí od 9 do 19 hodin.

Trojská zahrada ji zahájila 17. června s dětmi z projektu Fondu ohrožených dětí Klokánek. Vysadily si zde vlastní exponáty společně s kurátorkou výstavy RNDr. Evou Smržovou, přední českou odbornicí na sukulenty a další tropické rostliny, a ředitelem Botanické zahrady Bohumilem Černým. Ten jim pak  předal za symbolickou jednu korunu šek na 300 vstupenek  pro kamarády z Klokánku. „Velmi děkujeme za vstupenky. Určitě je využijeme. V současné době máme patnáct zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, ve kterých se staráme o více než dvě sta děvčátek a chlapců v ohrožení. Návštěva Botanické zahrady hl. m. Prahy pro ně bude velkým zážitkem, schopným vytlačit z paměti ty staré smutné, které často ve svých životech zažívaly,“ reagovala Hanka Kupková, předsedkyně Fondu ohrožených dětí.   Ty, které v Troji výstavu otevíraly, si odnesly ještě jeden dárek.  PVZP – česká pojišťovna,  jim věnovala medvídka Vildu, patrona dětského úrazového pojištění, aby je ochraňoval před nehodami. Dostaly i Pohádky z louky, které na dobrou noc Vilda dětem vypráví.  Na CD mu propůjčil hlas herec Jan Čenský. Krásné zážitky  v trojské zahradě se pro děti  z Klokánku nepochybně  staly  příslibem, že i pro ně bude svět šťastnějším místem k žití.

Autor: Jaroslava Pechová

Foto:  Dalior Mašek, Botanická zahrada

Vyznání růžím v Olomouci

Krása a vůně růží provází lidstvo už od nejstarších dob. Díky nalezeným zkamenělinám se její stáří odhaduje na třicet pět milionů let. Zmínka o pěstování okrasných růžových květů se našla na hliněných tabulkách starých čtyři tisíce let. Uschlé věnce růží byly objeveny i při archeologických vykopávkách v Egyptě. Růže jsou zachyceny též na nejedné nástěnné malbě v Mínóově labyrintu na Krétě  či na freskách a bronzové váze v Pompejích. Růže rostla v Habeši, v Egyptě, v okolí Altaje, v Indii, v Japonsku, v Číně a v mnoha dalších lokalitách světa. Pojila se s mytologickými příběhy Peršanů, Babylóňanů, Aztéků, Řeků, Římanů. Největší úctě se těšila v Persii. Růže se během staletí stala ve všech kulturách symbolem nepřeberných významů, především půvabu, krásy a lásky.  Je celosvětově  nejprodávanější květinou.  A právě této královně mezi květinami, jak ji už před dvěma tisíci lety nazvala proslulá řecká básnířka Sapfó z Lesbu, je věnována  jedinečná výstava Vyznání růžím na Výstavišti Flora Olomouc.  Tento rok je růžový festival zasvěcen romantickým trendům neboli módnímu směru, který aktuálně světu růží vládne.  Návštěvníky okouzlí nejenom kvetoucí růžové keře, smyslné vůně a nespočet barevných odrůd, ale ocení i bohatý doprovodný program.

Expozice s monumentálními romantickými kyticemi od předních českých floristů, prezentace svatebního designu, floristické show, gastrozóna, workshopy,  poradenství předních odborníků z oblasti botaniky, rostlinolékařství, ovocnářství, zahradnictví či floristiky, hudba a také trhy, to vše  čeká  návštěvníky o víkendu 18. až  20. června 2021    v rozkvetlé oáze klidu  uprostřed  moravské metropole, plné parků, kašen a architektonických skvostů.   Akce je letos součástí programu Svátků města Olomouce, proto je vstup zdarma.  V olomouckém  rozáriu na tř. 17. listopadu od června do září vykvetou více než dva tisíce keřů záhonových, keřových a popínavých růží téměř čtyř set odrůd.   V těchto dnech je druhá největší sbírka růží u nás nejkrásnější. Přijeďte se přesvědčit na vlastní oči.  Olomouc vás přivítá s otevřenou náručí.

Autor: Jaroslava Pechová

Foto: Výstaviště Flora Olomouc, a.s.

ČETNICKÁ ABECEDA

Každý četník na zkoušku si musel během prvního roku své služby osvojit značné množství odborných vědomostí a dovedností, které byly nezbytné pro službu v četnickém sboru. Podmínkou přijetí do definitivního stavu a jmenování strážmistrem bylo úspěšné složení odborné zkoušky. Výuka odborných předmětů se opírala o příklady z praxe, jaké se ve výkonné službě denně vyskytovaly. Obdobným způsobem je pojata i Četnická abeceda.

Obálka knihy Četnická abeceda

Pro ilustraci uvádíme jednu ze dvacetiosmi povídek z uvedené knihy

C

Corpora delicti jsou předměty, na nichž nebo jimiž byl spáchán trestný čin, nebo jichž pachatel použil, nebo které zanechal na místě činu. Náleží sem veškeré stopy a věci, které od obviněného, poškozeného, svědků a znalců mají být poznány nebo shlédnuty. Nesmějí být nikdy ponechána v rukou pachatelů, spolupachatelů, svědků nebo nespolehlivých osob ani vrácena nebo vydána bez nařízení příslušného úřadu. Musí být chráněna tak, aby na nich nebyla provedena žádná změna, ani nebyla zaměněna, a proto musí být sepsána a pokud možno přesně označena a opatřena pečetí. Při zasílání musí být řádně zabalena, a to s ohledem na velikost a povahu předmětu. Zvláštní opatrnosti vyžadují předměty, na nichž lpí stopy krve. Jejich balení musí býti provedeno tak, aby se stopy třením neporušily.

 

Příklad první

 

Ve čtvrtek 6. února 1930 dopoledne bylo hajným Janem Podolákem na četnickou stanici Davle v politickém okrese Praha-venkov oznámeno vyloupení chaty v Zahořanském údolí u Libřice. Ze třímužové četnické stanice zde byl přítomen pouze strážmistr Jan Ptáček, který se dostrojil a po vyzbrojení se vydal v doprovodu hajného Podoláka na nedaleké udané místo.

Nejednalo se však o vyloupení jedné chaty, nýbrž chat devíti. Osada byla v zimních měsících opuštěna. Pouze v jedné z chat strážmistr doprovázený hajným zaslechl nějaké hlasy a zastihl zde dvojici mladíků. Ti uvedli, že se jmenují Richter a Novák, že jsou majitelé uvedené chaty a na chatě jsou teprve od včerejška. Kromě toho, aby dodali na své důvěryhodnosti, vyjmenovali majitele okolních chat. Přijeli již odpoledne a večer si zašli do místního hostince na pivo.

Strážmistru Ptáčkovi ale cosi nesedělo. Nešlo mu na rozum, že by mladíci v noci neslyšeli vylamování dveří sousedních chat. A navíc proč měli na stole velký džbán, když byli v hostinci na pivu?

Hajný Podolák totiž tvrdil, že včera odpoledne jím udaná chata rozhodně nebyla vyloupena, neboť její dveře nebyly na rozdíl ode dnešního rána poškozeny.

O sérii vyloupených chat musel strážmistr vyrozumět pátrací stanici u okresního četnického velitelství v Praze-venkově a vyžádat vyslání její hlídky. Požádal tedy hajného, aby setrval na místě, a sám se vydal zpět na četnickou stanici.

Cestou do četnických kasáren se zastavil v hostinci a zeptal se hostinského Palečka, zdali u něho byli včera večer dva mladíci se džbánem pro pivo. Hostinský však sdělil, že nikoliv, ale zeptal se, zdali džbán nebyl prasklý u ucha. Na to strážmistr přisvědčil, že ano. V tom případě se jednalo o džbán, který byl odcizen v chatě stavitele Knížka! Včerejší den bylo v hostinci na pivě pouze několik starousedlíků, ale rozhodně ne žádní mladíci.

Po telefonickém vyrozumění pátračky strážmistr Ptáček pospíchal co nejrychleji zpět do chatové osady.

Při bližším prohlédnutí vstupních dveří mladíky obydlené chaty zjistil, že jsou rovněž poškozeny. Požádal proto hajného, aby ještě vydržel na místě do příjezdu hlídky pátrací stanice. Dále mu sdělil své podezření, že nejde o majitele chaty, nýbrž se může jednat o samotné zloděje. Proto v případě pokusu o jejich útěk je potřeba využít všechny prostředky, jak mu zabránit.

Po příchodu dovnitř chaty se strážmistr opětovně přesvědčil, že džbán stojící na stole je skutečně u ucha prasklý, to znamená, že se jedná o corpora delicti.

Proto začal s mladíky odděleně hovořit a podařilo se mu zjistit, že se nejedná o Nováka a Richtera. Jeden tvrdil, že přijeli vlakem do Jarova a odtud pokračovali do Davle na lyžích, a naproti tomu druhý tvrdil, že vlakem jeli až do Líšnice. Strážmistr postupně zjistil, že se jedná o Františka Besperáta a Josefa Krňaneckého z Prahy a že nejsou majiteli uvedené chaty, nýbrž že se do ní vloupali, aby měli kde přespat. K zabránění jejich případnému útěku připoutal je odděleně svěracími řetízky.

Po několika minutách dorazilo na místo motorové kolo pátrací stanice řízené strážmistrem Františkem Trostem. Velitelem hlídky byl vrchní strážmistr Josef Jindrle, vedoucí síla pátrací stanice, a v postranním vozíku seděl strážmistr Ladislav Havlíček se soukromým služebním psem Gurtem.

Vrchní strážmistr Jindrle po obdržení hlášení od strážmistra Ptáčka rozdělil úkoly podřízeným a sám začal vyslýchat mladíky. Starší z nich, 19letý František Besperát byl zámečníkem a byl dokonce již jednou soudně trestán, a 17letý Josef Krňanecký byl holičským učněm a byl prozatím netrestaný.

Při podrobném ohledání chaty zde byly nalezeny prázdné lahve vína, dva balíky věcí odcizených v okolních chatách, přivázané již na sáňkách, a v pytlíku páčidlo, jehož rozměry se naprosto shodovaly se stopami u vypáčených zámků a závěsů u dveří vyloupených chat. Vše bylo strážmistrem Trostem vyfotografováno a podrobně popsáno a zakresleno.

Strážmistr Havlíček uvedl Gurta na stopu Besperáta a služební pes ji vypracoval k jednotlivým vyloupeným chatám v pořadí, ve kterém byly vyloupeny.

Motorové kolo pátrací stanice muselo odjet s postranním vozíkem plným corpora delicti, tj. věcí odcizených v okolních chatách, k okresnímu soudu ve Zbraslavi.

Sem byli spolu s obsáhlou zprávou o zatčení dodáni i Besperát s Krňaneckým, v jejichž bydlištích byly provedeny domovní prohlídky, při nichž byla nalezena řada předmětů, o nichž se dalo předpokládat, že pocházejí z trestné činnosti.

Nyní nastala pro pracovníky pátrací stanice mravenčí práce s prohledáváním přehledů činů, jejichž pachatelé nebyli vypátráni, a hledali v nich případy vyloupených chat, u nichž by mohli Besperát s Krňaneckým připadat v úvahu jako pachatelé. Na všechny četnické stanice v obvodu pražského krajského trestního soudu i na sousední pátrací stanice byly rozeslány pátrací oběžníky, které v kopii obdržely i bezpečnostní oddělení pražského policejního ředitelství a jemu podřízená okresní policejní komisařství.

Poškozeným krádežemi vloupáním do chat byly ukazovány fotografie věcí nalezených u obou zatčených, jak na místě činu, tak i v jejich obydlích.

Četnictvu se dokonce přihlásil hajný z Kamenného Přívozu, který dvojici usvědčil z toho, že krátce po Vánocích jeli v kánoích, jedné bílé a druhé modré, po Sázavě směrem od Senohrab.

Ve směru po proudu byli oba podivní kanoisté dále spatřeni v Malé Chuchli a u Barrandova dokonce uvízli v ledové tříšti. Požádali proto zde místního hostinského, že věci stěhují do Prahy, aby jim je na Sázavě někdo neukradl, zdali by si je u něho mohli uschovat a že se pro ně vrátí. Dobromyslný hostinský jim dokonce pomáhal balíky s věcmi vynosit do svého dvora. Odpoledne se pro věci mladíci skutečně vrátili ještě spolu se dvěma děvčaty, jedna byla černovlasá a druhá blondýnka. Odnesli si ale pouze pádla, lyže, balíky s dalšími věcmi, fotografický aparát a gramofon. Kánoe zde zanechali a doposud si pro ně nepřišli. Tudíž další corpora delicti, která byla dopravena ke zbraslavskému okresnímu soudu.

Následně bylo pátračkou zjištěno, že dvě podobné kánoe byly odcizeny krátce předtím ve Hvězdonicích a spolu s nimi i lyže, gramofon a další věci.

Přes veškerou snahu pracovníků pražské pátrací stanice se nepodařilo zjistit ani jedno z děvčat pomáhajících odnášet uloupené věci z barrandovského hostince.

V jedné z vyloupených chat Krňanecký dokonce odcizil revolver, který zakopal v lese mezi Jarovem a Zbraslaví. Na jím udaném místě byla zbraň pátračkou skutečně nalezena. Kromě zločinů krádeže a přestupků tuláctví se tudíž Krňanecký dopustil i přestupku zbrojního patentu.

Mezi odcizenými věcmi byly například kladivo, tenisové míčky, plášť, kuchyňské nářadí, zelené dámské plavky, pyjama, suchá baterie, rybářský prut, tři páry lyží, hrnky, záclony, boxovací rukavice, kabát, polštáře, gramofon a fotografický aparát. Přes veškerou snahu se ale většinu ve vyloupených chatách odcizených věcí četnictvu nepodařilo vypátrat.

Pražská pátrací stanice po několikatýdenním vyšetřování usvědčila dvojici mladíků, kteří propadli tuláctví, celkem ze čtyřiceti případů vloupání do chat v Posázaví a v Povltaví s celkovou škodou přesahující částku 30.000 korun.

Kromě Zahořanského údolí Besperát s Krňaneckým působili i v Cikánské rokli u Hradových Střímelic, v Kamenném Přívozu, Zlaté řece, Měsíčním údolí, Dubsku u Senohrab, u Struhařova, Krytiny, Chocerad, v Tichém u Hvězdonic.

V jednací síni senátu krajského trestního soudu v Praze byla dozorci corpora delicti vyrovnána na několika stolech a místnost tak spíše, než soudní budovu připomínala vetešnický krám.

Poškození krádežemi vloupáním do chat, mezi nimiž byli i kromě již zmíněného stavitele úředníci, živnostníci, dělníci, profesorka, sazeč, školník, zlatník, a dokonce i advokát, přímo před soudním senátem označovali mezi vystavenými corpora delicti věci jim patřící.

Soud na konci měsíce června 1930 uznal mladíky vinnými z krádeží věcí za 19.000 Kč a odsoudil již jednou soudně trestaného Františka Besperáta na 8 měsíců a dosud zachovalého Josefa Krňaneckého na 5 měsíců těžkého žaláře, oba nepodmíněně.

 

Příklad druhý

 

Strážmistr Ladislav Stránský byl nejmladším z osazenstva sedmimužové četnické stanice v okresním městě Benešov. V neděli 9. září 1928 měl volno před noční službou a jelikož staniční kuchařka měla volno také, rozhodl se pro nedělní oběd v místním hostinci u nádraží.

Výjimečně nešel v četnickém stejnokroji, nýbrž v občanském oděvu. Během konzumace oběda zpozoroval komunikaci obědvajícího mladíka, který zřejmě nebyl spokojen s jídlem, s hostinským, který se mu velice omlouval.

Po chvíli si strážmistr Stránský uvědomil, že tohoto mladíka již viděl v jedné pražské restauraci, bylo to v době, kdy byl ještě četníkem na zkoušku a absolvoval u doplňovacího oddělení zemského četnického velitelství pro Čechy školu pro výcvik četníků na zkoušku. Byla to naprosto stejná situace jako tehdy. Komunikace zákazníka s číšníkem a následná číšníkova omluva.

Když mladík hostinec opustil, zeptal se strážmistr hostinského, který o něm věděl, že se jedná o příslušníka četnictva, co se stalo. Hostinskému se nejprve nechtělo o věci hovořit, ale po chvíli se strážmistr Stránský dozvěděl, že mladík ve svém jídle nalezl mrtvého švába! Hostinský se dušoval, že se mu obdobná situace nestala za celou řadu let, co hostinec provozuje. Proto se zákazníkovi omluvil a samozřejmě že po něm nežádal zaplacení úhrady za konzumaci, i když jídlo bylo téměř celé snědeno.

Strážmistr pojal podezření, zdali se nejedná o nějakého podvodníka, neboť podvodníci při své činnosti využívají různých triků a úskoků, jak jim bylo přednášeno učiteli v nedávno dokončené četnické škole.

Přestože měl ještě volno před službou, vrátil se nejkratší cestou zpět do četnických kasáren. Zde se rychle ustrojil a po sdělení svého podezření pohotovostnímu četníku štábnímu strážmistru Josefu Puhlovskému se po vyzbrojení vydal pátrat po podezřelém mladíkovi.

Dostihl ho nedaleko za Mariánovicemi. Na četníkův dotaz mladík sdělil, že se jmenuje Karel Domin, že je mu 21 let a že je vyučeným brusičem skla, ale jelikož přišel o práci, tak chodí krajem a práci si takto hledá.

Podle strážmistrových znalostí v bezprostředním okolí Benešova žádná sklárna není, a proto se rozhodl podstoupit případné riziko neúspěšné osobní prohlídky vykonané u bezúhonné osoby.

Z výrazu mladíkovy tváře nebylo vidět žádné rozrušení z četníkova jednání, snažil se chovat jakoby nic.

Kromě domovského listu vydaného obecním úřadem v Železném Brodě a výučního listu brusiče skla vydaného tamním mistrem, zavíracího nože, 18 korun a 60 haléřů u sebe měl mladík krabičku zápalek. Ta strážmistra Stránského zaujala svojí nepatrnou vahou a po zatřepání s ní se neozval charakteristický zvuk zápalek, nýbrž drobné zašustění. Po otevření krabičky zde ke strážmistrovu překvapení nebyly, jak by se dalo předpokládat, zápalky, nýbrž několik mrtvých švábů!

V tom okamžiku strážmistru Stránskému došlo, jakou fintu mladý podvodník používá. Do svého jídla nepozorovaně před ukončením konzumace zamíchá mrtvého švába a zinscenuje nenápadný skandál, který se personál samozřejmě snaží v tichosti vyřešit. Mladík se tak najedl bez placení a odchází z hostince, a ještě s omluvou.

To byl důvod pro zadržení Karla Domina a jeho dopravení k benešovskému okresnímu soudu. Spolu se zprávou o zatčení byla předána corpora delicti, krabička od zápalek s 9 kusy mrtvých švábů.

Druhý den byl na všechny četnické stanice v Čechách a Policejnímu ředitelství v Praze rozeslán pátrací oběžník s popisem podvodů používaných Karlem Dominem.

Kromě majitele benešovské nádražní restaurace bylo zjištěno dalších osmnáct případů, z toho čtyři v Praze. V některých případech měl Domin kromě bezplatné konzumace i nějaké to přilepšení či nápoj navíc nebo jako odškodné dostal jednou od zahanbeného restauratéra dokonce pětikorunu.

ČA 06 –

Příspěvek byl zpracován podle knihy Michala Dlouhého ČETNICKÁ ABECEDA, vydané před několika dny v Nakladatelství  Jindřich Kraus – Pragolinewww.jindrichkraus.cz Kniha je k dostání u všech knihkupců, rovněž na www.megaknihy.cz nebo www.kosmas.cz.  Kniha bude vydána i v elektronické podobě, stejně jako všechny, i již rozebrané tituly, které jsou k dostání na www.kosmas.cz

Další informace o autorovi se dozvíte na jeho webu www.cetnik-michal-dlouhy.cz nebo na facebooku Četník Michal Dlouhý či Spisovatel Michal Dlouhý.

AUTOR:   JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D.

FOTO:   archiv –  JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D.

Jedovatá krása

Motýli – barevní, křehcí, tajuplní.  Legendy o nich lze nalézt téměř ve všech zemích světa.  Byli uctíváni jako symbol duše, jako znamení vzkříšení, zpodobňovali radost a světlo, stali se znakem volnosti a svobody, ženskosti a romantické lásky. Objevy fosilních šupinek z křídel motýlů na území severního Německa dokládají, že zdobili svět už před dvěma sty miliony let.  Motýli jsou rozšířeni na celém světě kromě  Antarktidy.  Čítají kolem 180 000 druhů.  Některé exotické krasavce mohou zájemci zhlédnout do 18. července v Botanické zahradě hl. města Prahy v Troji.  Unikátní skleník Fata Morgana již po osmnácté hostí oblíbenou výstavu cizokrajných motýlů.  Tentokrát se honosí jedovatými druhy z nejrůznějších koutů světa, například z Korsiky, Ekvádoru, Filipín, ale i dalších zemí z tropických oblastí.  Krásná motýlí křídla tu lze ale obdivovat bez obav, neboť motýli jsou jedovatí pouze pro své predátory.  Návštěvníci se zde dozví  nejen to, jak se jed dostává z rostliny přes housenku až do motýla,  ale  také  třeba co motýlům chutná, jak si hledají potravu, jak poznají   správný protějšek,  proč se křídla některých motýlů lesknou, který motýl je nejjedovatější,  který největší, nejmenší či nejzajímavější.  Tajuplný život motýlů je zkrátka plný překvapení.  Jejich pestrobarevný půvab umocňují na výstavě i rozkvetlé orchideje, které zaplnily celý skleník.  Prostě pastva pro oči na každém kroku.  Každý si odtud zaručeně odnese nezapomenutelné zážitky, stejně jako při slavnostním otevření výstavy její kmotři – herečky Eva Burešová a Veronika Khek Kubařová, herec Vladimír Polívka, olympionička a moderátorka Gabriela Soukalová a prezidentka nadačního fondu Kapka naděje Vendula Pizingerová.  Expozici je možné navštívit každý den mimo pondělí od 9 do 19 hodin.  Do skleníku Fata Morgana se návštěvníci dostanou novým, moderním a zcela bezbariérovým vstupním areálem.  Ten nabízí i posezení u vodních prvků či občerstvení v nové restauraci. K botanické zahradě neodmyslitelně patří i rozsáhlé venkovní expozice včetně vinice sv. Kláry s kapličkou, které také stojí za zhlédnutí.  Tak tedy na viděnou v pražské oáze ticha a krásy.

 

Text:  Jaroslava Pechová

Foto:  Dalibor Mašek

Producent Martin France pořádá 2. ročník „Jedeme dál…“ Lipensko 2021

Po více než ročním uzavření díky pandemii se organizátoři, producent Martin France – Martin Production  ve spolupráci s Turistickým spolkem Lipenska, rozhodli v letošním roce postupně znovunastartovat kulturu, cestovní ruch a to nejen v Jihočeském kraji.

Celý V.I.P. Press trip, kdy hlavní aktéři budou propagovat krásu Lipenska, se uskuteční od 21. do 24. 6. 2021.  Bonusový koncert k celé akci se odehraje na parníku Smetana ve středu 23. 6. 2021 od 18 hodin.

Vstupenky je možné zakoupit v omezeném počtu 50 míst.

Foto: archiv Martin France