V pondělí 12. března 1917 dopoledne se strážmistr Jan Fuka z četnické stanice v okresním městě Horšovský Týn zabýval vyřizováním písemné agendy. Ačkoliv se jednalo o třímužovou četnickou stanici, zůstal v této době, již třetí rok trvající Velké války, strážmistr Fuka na celý staniční obvod zcela sám.
K dispozici měl pro případ potřeby dva členy zdejší městské policejní stráže a v případě nejvyšší nouze i několik málo vojáků. To bylo na rozsáhlý staniční služební obvod vše.
Do staniční kanceláře se dostavil rolník Václav Schwarz z Dolního Metelska a oznámil, že mu byly v noci na neděli odcizeny dvě husy, deset vajec a jeho manželce sukně a kus plátna, vše v ceně 85 korun.
Strážmistr oznamovateli vyčinil, že případ měl oznámit okamžitě, a rolník Schwarz na svoji obhajobu uvedl, že vyslal na četnickou stanici svého syna, ale ten zde nikoho nezastihl, a proto se s nepořízenou vrátil domů…
Dle obdržených pátracích oběžníků zpracovaných jednotlivými četnickými stanicemi bylo zřejmé, že se v kraji pohybují a svoji nekalou činnost stále vykonávají potulné lupičské tlupy.
Četnická stanice Přeštice ve stejnojmenném okresním městě hlásila dokonce několik případů spáchaných během jediné noci! V noci z úterý na středu 7. března 1917 došlo v samotných Přešticích k odcizení sekery dělníka Stehlíka z nádražní boudy. Následně pachatelé pomocí odcizené sekery vnikli do budovy nádražního skladiště, kde odcizili z bedny určené pro místního obchodníka se železem Krause 500 kusů chránítek na obuv „Standard“ v ceně 10 K a nůžky na koně v ceně 9 K 40 h, dále ze sudu určeného pro místního obchodníka Bažanta bylo odcizeno všech 15 kilogramů malinové šťávy v ceně 68korun.
Poté se zřejmě titíž pachatelé vloupali do obchodu přeštického hodináře Emanuela Schlägra, kde odcizili skvosty v ceně 1988 K. Místním četnictvem byly na místě činu při jeho ohledání nalezeny ohořelé sirky vyznačující se zvláštním zápachem příznačným právě pro potulné cikány.
Praktické pokyny pro vyšetřovací službu s návodem k daktyloskopii
Během následujícího pátrání byla přeštickými četníky nalezena půllitrová sklenice nesoucí stopy po malinové šťávě. Bylo zjištěno, že sklenice byla rovněž odcizena dělníku Stehlíkovi spolu se sekerou v nádražní boudě.
K pátrání byl použit i policejní pes. Jeho pomocí byly u masných krámů nalezeny nůžky na koně odcizené ku škodě obchodníka Krause a dva budíčky odcizené hodináři Schlägrovi. Pátrání po pachatelích krádeží však zůstalo nakonec bezvýsledné.
Krátce po poledni bylo strážmistru Fukovi jedním z občanů oznámeno, že se u Němčic potulují cikáni.
Strážmistr v zájmu dopadení pachatelů krádeže v Dolním Metelsku se rychle ustrojil a po vyzbrojení vyrazil na místní policejní úřad, kde si vyžádal pomoc přítomného nadstrážníka Dittricha a dále požádal o poskytnutí pěti vojáků vojenské rekviziční hlídky. Následně se vydali do pět kilometrů vzdálených Němčic.
Cestou však byli občany upozorněni, že cikánská tlupa se právě vyskytuje u lesa Mühlberg mezi obcemi Mašovice a Meclov, proto zamířili na udané místo.
Když krátce po půl šesté vstoupili do uvedeného lesa, spatřili čtveřici cikánů jdoucích vedle sebe. Strážmistr Fuka sňal služební karabinu z ramene a dále ji nesl v ponosu. Ve jménu zákona vyzval dotyčné, aby zůstali stát a odložili zbraně. V tom okamžiku se z jejich středu ozval výstřel vedený ve směru k četnickému strážmistrovi, jemuž kulka proletěla kolem hlavy. Ten na nic nečekal, zalícil a vystřelil na skupinu mužů.
Rakouská služební karabina M 95
Jeden z nich byl zasažen a ostatní se rozutekli. Do pronásledování prchajících se okamžitě pustili přítomní vojáci spolu s policejním nadstrážníkem Dittrichem. Strážmistr po prchajících vypálil ještě dvě rány.
V prvním zraněném byl zjištěn 50 roků starý cikán Josef Janeček. Dalšími zasaženými byli 45 roků starý František Janeček a 18 roků starý Josef Richtr. Přičemž zraněný František Janeček při útěku skočil do rozvodněného potoka Pivoňka, odkud byl vojáky vytažen.
Další prchající se po chvíli vzdal svým pronásledovatelům a zůstal stát s nad hlavou zdviženýma rukama. Jednalo se o 32 roků starého Jana Janečka.
Všichni zranění byli okamžitě ošetřeni a čtveřice mužů byla četnickým strážmistrem prohlášena za zatčené, spoutána a střežena přítomnými vojáky.
Na místě, kde byla skupina cikánů poprvé spatřena byla strážmistrem Fukou nalezena krabička s náboji do revolveru. Při osobních prohlídkách bylo nalezeno několik prstenů, řada skvostů a hodinek. Zbraň, kterou bylo stříleno – revolver, se nepodařilo nalézt.
Jako střelec byl zjištěn František Janeček a revolver zřejmě ztratil poté, co skočil do rozvodněného potoka, ve kterém se začal topit. Přes veškerou snahu všech přítomných zbraň v rozvodněném potoce nebyla nalezena.
Všichni zatčení byli dodáni spolu s podrobnou Zprávou o zatčení a zajištěnými věcmi coby důkazy do věznice okresního soudu v Horšovském Týně.
Jelikož se jednalo pouze o muže, bylo strážmistru Fukovi jasné, že se jde jen o část potulné cikánské tlupy, a bylo třeba vypátrat i její zbývající členy. To znamená, že dopadením čtveřice mužů z Janečkovy tlupy pátrání nekončilo.
Namísto toho, aby strážmistr začal zpracovávat podrobnou zprávu o užití zbraně pro velitele klatovského četnického oddílu, pokračoval spolu s policejním nadstrážníkem a vojáky v pátrání.
Až následujícího dne byl u obce Dražinov, ve vzdálenosti téměř sedm kilometrů od místa přestřelky, zastižen cikán Čeněk Janeček. V jeho voze byl nalezen kus čisté látky a v kamnech bylo ukryto několik skvostů. Z toho důvodu byli Čeněk Janeček i jeho manželka Marie, oblečená do zánovní sukně, zatčeni a dodáni do vazby ve věznici okresního soudu v Horšovském Týnu.
Rolník Schwarz udal, že se jedná o jemu odcizené plátno, stejně jako, že Marií Janečkovou nošená sukně patřila jeho ženě.
V hodinkách a špercích zajištěných po přestřelce, jakož i ve skvostech nalezených v kamnech vozu Čeňka Janečka, poznal přeštický hodinář Schlägr svůj odcizený majetek.
Marie Janečková byla okresním soudem v Horšovském Týně odsouzena pro přestupek potulky na jeden měsíc tuhého vězení a ostatní členové tlupy byli pro důvodné podezření ze spáchání zločinů krádeže a veřejného násilí následně eskortováni do věznice krajského soudu v Plzni.
Na konci měsíce března roku 1917 nalezl školák Jan Burian z Kvičovic spadajících do obvodu četnické stanice Staňkov, rovněž v politickém okrese Horšovský Týn, na kraji lesa zvaném Na žebráku skrýš a v ní bylo ukryto 6 zlatých prstenů. Svůj nález okamžitě oznámil četnictvu.
Při předložení nálezu přeštický hodinář Schlägr potvrdil, že i tyto šperky byly odcizeny počátkem měsíce března při vyloupení jeho obchodu.
Po vzájemné dohodě strážmistra Fuky se strážmistrem Antonínem Hentschelem ze staňkovské četnické stanice byla po propuštění Marie Janečkové po vykonání jejího měsíčního trestu již prázdná skrýš četnictvem nenápadně střežena.
Hned druhý den odpoledne se dostavil kýžený výsledek. Marie Janečková se skutečně dostavila na místo ve snaze opatřit si prostředky na své živobytí. Jak byla překvapena, když její skrýš byla prázdná a namísto očekávaných zlatých prstenů měla za zády četnického strážmistra Hentschela.
Tím byl získán další usvědčující důkaz proti potulné bandě Janečkových, že mají na svědomí vykradení hodinářského obchodu a další krádeže v Přešticích vzdálených od této skrýše něco málo přes dvacet kilometrů.
Četnictvem bylo postupně zjištěno několik svědků, kteří uvedli, že počátkem měsíce března se Janečkova banda skutečně potulovala v okolí Přeštic.
Případem zločinu krádeže a veřejného násilí se začala v polovině ledna roku 1918 zabývat plzeňská porota. Do poroty byli vylosováni pánové Lodr Jan, rolník ve Škvrňanech, Kacálek Josef, hostinský v Plzni, Hajšman Václav, zednický mistr v Lobzích, Vlnar Josef, hostinský v Plzni, Nový Antonín, rolník ve Stupně, Simandl Vojtěch, rolník v Lobzích, Michálek František, obchodník v Plzni, Strunc Josef, obchodník v Domažlicích, Procházka Václav, obchodník v Plzni, Strec Antronín, soukromník v Domažlicích, Doktor Blažej, hostinský v Plzni a Siedenglanz Jiří, rolník v Branířově. Náhradním porotcem byl vylosován Tykvart Jan, kantinský v Plzni. Soudu předsedal vrchní rada zemského soudu Červený, votanty byli radové zemského soudu, Zelený a Kotora, náhradním votantem rada zemského soudu Doubek a zapisovatelem auskultant Makovec. Žalobu zastupoval substitut státního zástupce dr. Tichý a obžalované hájil dr. Pecelt.
Všichni obžalovaní, jak bylo pro podobně případy příznačné, tvrdili, že nikdy nic neukradli a na četníka že nestříleli. Cennosti prý dostali od jakýchsi Růžičkových, které ale blíže neznají.
Svědků bylo slyšeno celkem čtrnáct, mezi nimi hodinář Schlägr z Přeštic a četnický strážmistr Fuka z Horšovského Týna, který při svém výslechu uvedl, že přestřelka se strhla tak rychle, a tudíž nemůže s určitostí říci, který z obžalovaných na něho vystřelil.
Po řečích státního zástupce, obhájce a shrnutí předsedy soudu, se porotci odebrali k zodpovězení 40 položených otázek. Na otázky znějící na zločin krádeže a na účasti na krádeži a na přestupek potulky zodpověděli všichni porotci jednomyslně kladně, ale otázku na zločin veřejného násilí zodpověděli záporně.
Následně byl vynesen rozsudek, kterým byli odsouzeni do těžkého žaláře František Janeček na 8 let čtvrtletně zostřeného jedním postem, Jan Janeček a Josef Janeček oba na 6 let čtvrtletně zostřeného jedním postem, Josef Richtr na 3 roky zostřeného čtvrtletně jedním postem a Čeněk Janeček na 1 rok. Dále bylo soudem vysloveno, že první čtyři mohou být po vykonání trestu dodáni do donucovací pracovny a byla jim do trestu započítána doba vazby od 12. března 1917.
Obálka knihy Četnické erfolgy
Příspěvek byl zpracován podle knihy Michala Dlouhého ČETNICKÉ ERFOLGY, vydané před několika dny nakladatelstvím Pragoline. Kniha je k dostání na www.megaknihy.cz nebo www.kosmas.cz.
Kniha bude vydána i v elektronické podobě, stejně jako všechny, i již rozebrané tituly, které jsou k dostání na www.kosmas.cz.
Další informace o autorovi se dozvíte na jeho webu www.cetnik-michal-dlouhy.cz nebo na facebooku Četník Michal Dlouhý či Spisovatel Michal Dlouhý.
AUTOR: JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D.
FOTO: archiv – JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D.
Komentáře z facebooku