Marta Kubišová vystoupila v pražské Lucerně, kde vyprávěla svůj příběh

Zpěvačka Marta Kubišová v sobotu večer, 2. listopadu, den po svých 82. narozeninách, vystoupila stejně jako v předchozích dvou letech v pražském kině Lucerna v programu Noc s legendou a uzavřela tím trilogii těchto vystoupení.

Za doprovodu promítaných videí vyprávěla svůj životní příběh a v uvolněné atmosféře sklidila několikrát potlesk diváků. Jako hosté přišli Kubišové na jeviště popřát herečka Iva Janžurová, primář kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce Petr Neužil nebo historik a prorektor Masarykovy univerzity Jiří Hanuš, který zpěvačce na pódiu předal zlatou medaili univerzity za přínos v oblasti kultury.

Zaplněný sál kina Lucerna přivítal Kubišovou bouřlivým potleskem vestoje. První promítané video vyprávělo o narození Kubišové a dále o nepřijetí na vysokoškolská studia či o její práci v poděbradských sklárnách. Sama Kubišová pak připomněla například příběh svého dědečka, který hrál podle ní v jejím životě velkou roli, divákům popsala smutek z jeho úmrtí a toho, že se s ním kvůli vystoupením nestihla rozloučit.

Audiovizuální nahrávky popsaly také píseň Modlitba pro Martu, která se stala po sametové revoluci v listopadu 1989 symbolem národního odporu. Kubišová shrnula svůj život od dětství po svou pěveckou kariéru, popsala i choulostivá témata jako potrat, to, jak kvůli němu prožila klinickou smrt. Živě komunikovala s publikem a atmosféra na jevišti byla uvolněná a přátelská. Vyprávěla také o okolnostech zákazu vystupování kvůli kolážím – podvrženým pornografickým fotografiím. „Vlasy měla akorát podobný,“ rozesmála diváky.

Poblahopřát zpěvačce přišel na jeviště mimo jiné prorektor Masarykovy univerzity Hanuš, který jí předal zlatou medaili za kulturu. „Na Masarykově univerzitě dáváme medaili většinou vědcům či odborníkům, ale můžeme ji dát i lidem z oblasti kultury, což je váš případ,“ řekl Hanuš a Kubišové poděkoval.

Kubišová třikrát vyhrála anketu o nejpopulárnější zpěvačku Zlatý slavík (1966, 1968 a 1969) a získala také zlatou Bratislavskou lyru 1968. Vystoupila mimo jiné v pařížské Olympii, v Cannes na festivalu MIDEM a zahrála si ve filmu svého bývalého manžela Jana Němce Mučedníci lásky nebo v seriálu Píseň pro Rudolfa III., ve kterém zazněla právě i Modlitba pro Martu.

Za normalizace Kubišová nesměla veřejně vystupovat a komunistický režim ji mnoha způsoby šikanoval. Někdejší mluvčí Charty 77 se mohla vrátit k vystupování až téměř po 20 letech v listopadu 1989. Poslední studiové album s názvem Soul vydala před sedmi lety a 1. listopadu 2017 oficiálně ukončila pěveckou kariéru. Od té doby se k veřejnému vystoupení dala přemluvit jen výjimečně. Například v roce 2022 v zaplněné Lucerně na koncertu Pocta Martě zazpívala slavnou Modlitbu a společně s ostatními účinkujícími píseň Hey Jude.

Zpívat už ani výjimečně ale neplánuje, dodala  Marta Kubišová. Podotkla, že zpívání jí nechybí.

Po pražské Lucerně mohou zájemci Kubišovou osobně vidět také 7. listopadu v Hořovicích, 10. listopadu v Sedlčanech, 14. listopadu v Mělníku a na závěr turné ukončí symbolicky 17. listopadu v Kolíně. Jak bude jinak výročí 17. listopadu slavit zatím neplánuje. Loni 28. října při oslavách 105. výročí vzniku samostatného Československa zpěvačku prezident Petr Pavel ocenil Řádem TGM první třídy.

Zdroj: ČTK

 

Zemřel americký hudebník Quincy Jones, držitel 28 cen Grammy

Ve věku 91 let zemřel v neděli americký hudebník, skladatel a trumpetista Quincy Jones. O smrti umělce a producenta, který za desítky let trvající kariéru získal 28 cen Grammy a spolupracoval s hvězdami, jako byli Michael Jackson, Frank Sinatra či Ray Charles, dnes informovaly agentury AP a Reuters.

„Dnes se musíme s plnými, ale zlomenými srdci podělit o zprávu, že náš otec a bratr Quincy Jones zemřel,“ uvedla v prohlášení hudebníkova rodina. „A přestože je to pro naši rodinu neuvěřitelná ztráta, oslavujeme skvělý život, který prožil, a víme, že už nikdy nebude nikdo jako on,“ dodala.

Jonesův publicista Arnold Robinson uvedl, že umělec zemřel obklopen rodinou v neděli večer ve svém domě v losangeleské čtvrti Bel Air.

Quincy Delight Jones Jr. se narodil v roce 1933 v Chicagu, a jak poznamenává AP, postupně se vypracoval od kontaktů s gangy v jižní části tohoto města až na vrchol showbyznysu. „Zachránila ho hudba,“ píše agentura. Už jako kluk začal hrát v Chicagu na klavír a tento nástroj změnil směr jeho života i o pár let později, když se s kamarády už ve státě Washington vloupal do rekreačního centra. Na pódiu tam stál právě klavír. „Vyšel jsem nahoru, zastavil se, zadíval se a pak na něj chvíli hrál,“ vzpomínal ve své autobiografii. „Tam jsem začal nacházet klid. Bylo mi 11. Věděl jsem, že tohle je pro mě to pravé. Navždy.“

Po střední škole získal tento „všestranně nadaný hudební titán“ stipendium na vyhlášené Berklee School of Music v Bostonu, později studoval kompozici v Paříži, kde pracoval také jako aranžér pro Jacquese Brela či Charlese Aznavoura.

Jako producent v oblasti pop music zaznamenal svůj první velký úspěch se singlem It’s My Party (1963) mladé zpěvačky Lesley Goreové. Do popředí se ale dostal především díky třem albům, která produkoval pro zpěváka Michaela Jacksona – Off The Wall, Thriller a Bad. Thriller (1982), kterého se podle některých zdrojů prodalo přes 110 milionů kusů, se stal komerčně nejúspěšnějším albem v dějinách pop-music.

Jones také dohlížel na vznik singlu We Are the World, který v roce 1985 natočily hvězdy světové hudby na pomoc obětem hladomoru v Africe. Jen na této nahrávce spolupracoval s Jacksonem, Bobem Dylanem, Billym Joelem, Steviem Wonderem či Brucem Springsteenem.

„Po dlouhá léta bylo nepravděpodobné najít milovníka hudby, který by nevlastnil alespoň jednu nahrávku s jeho jménem, nebo lídra v zábavním průmyslu i mimo něj, který by k němu neměl nějaký vztah,“ konstatuje AP.

Jones také komponoval filmovou hudbu a celkem je podepsán pod více než třicítkou snímků, včetně Kaktusového květu režiséra Gena Sakse nebo V žáru noci Normana Jewisona. Získal dva čestné Oscary a v roce 1971 se stal první černošským hudebním režisérem jejich slavnostního předávání. O pár desítek let později zase organizoval oslavy inaugurace prezidenta Billa Clintona.

V mládí nebyl aktivistou, ale změnil se poté, co se v roce 1968 zúčastnil pohřbu Martina Luthera Kinga mladšího. Angažoval se v boji proti HIV/AIDS, za vzdělání dětí a za péči o chudé po celém světě; říkal, že „nejlepší a jediný užitečný aspekt slávy a popularity je mít nástroj pro pomoc druhým“.

Zdroj: ČTK
 
 
 

K nedožitým osmdesátinám Zdeňka Rytíře vychází kniha jeho básní a textů

U příležitosti letošních nedožitých osmdesátin Zdeňka Rytíře, které připadly na 2. října, v těchto dnech vychází výběr jeho básní a písňových textů. Kniha s názvem Telegram s adresou Svět bude představena na koncertě Pocta Zdeňku Rytířovi 12. listopadu v pražském Divadle Broadway. 

„Zdeněk Rytíř proslul kromě stovek nádherných textů a básní také tím, že jako jeden z mála předních umělců své doby nesklouzl k bulváru. Nepřál si, aby se veřejně probíral jeho život, a neusiloval o sepsání vlastního životopisu. Byla v tom určitá skromnost – svou osobnost vkládal téměř výhradně do autorské tvorby,“ uvedla Příhonská.

Kniha Telegram s adresou Svět obsahuje Rytířovi básně jako Opravdu, Zrození hudby nebo Někomu jsem ukradl vzpomínky a mnoho písňových textů, které zpívaly hvězdy české populární hudby jako Pavel Bobek, Helena Vondráčková, Karel Gott, Hana Zagorová, Yvonne Přenosilová, kapely Olympic, ASPM a mnoho dalších interpretů.

„Napsal české texty k některým klasickým hitům Boba Dylana, například Jako solnej sloup (Like a Rolling Stone), se kterou se proslavil Petr Kalandra, nebo Časy se mění (The Times They Are a-Changin‘), kterou zpívali Golden Kids. Asi neznámější je jeho dlouholetá soustředěná spolupráce se zpěváky Václavem Neckářem, Lenkou Filipovou, Michalem Tučným a Petrem Spáleným, která v mnohém přerostla běžnou komunikaci textař–interpret,“ sdělila Příhonská.

Textař, hudební skladatel a muzikant, autor slov textů k hitům jako Zvonky štěstí, Okno mé lásky, Poslední kovboj či Hej Jude, zemřel po těžké nemoci v noci na 2. října 2013 ve věku 69 let. Fámy o jeho úmrtí se objevovaly od roku 2010.

Na OSA má Rytíř registrováno 1025 písňových textů. Interní statistiky dokumentují, že patřil mezi dvě desítky nejúspěšnějších hudebních textařů v České republice. Vůbec svůj poslední text, My už jiný nebudem, napsal Rytíř v roce 2011 pro skupinu Olympic.

Rytíř se narodil 11. dubna 1944 v Táboře. Na vysoké škole začal psát poezii a hrál na baskytaru a foukací harmoniku v několika skupinách. K textařině se na profesionální úrovni dostal coby člen skupiny Mefisto. Hrál ve skupinách Blue Five, Hells Devils a Karkulka. Následně také působil v doprovodném orchestru Golden Kids a v roce 1977 stál u obnoveného Apolla Petra Spáleného. Jako hráč hostoval i ve skupině Michala Tučného Tučňáci.

Zdroj: ČTK

Muzikál Doktor Faust: Hvězdné herecké obsazení a jedinečné masky v Divadle Na Maninách

Oceněný původní český muzikál s živým orchestrem! Muzikál Doktor Faust byl pevnou součástí repertoáru Divadla Na Maninách. Příběh muzikálu vychází z Goetheho divadelní hry o středověkém německém učenci Doktoru Faustovi, který vyměnil svou duši za slávu, bohatství a mládí. Po bezmála třech letech, muzikál Doktor Faust, končí. Muzikál Doktor Faust chystá derniéru, která se uskuteční 14. 12. 2024 od 18:00 hodin. Divadlo Na Maninách odehraje posledních 6 repríz tohoto oblíbeného muzikálu.

Herecké obsazení muzikálu Doktor Faust v Divadle Na Maninách, patří hvězdným jménům, jako jsou Tomáš Trapl, Zbyněk Fric, Ladislav Korbel, Viktor Aaron, Nikola Ciprová, Elis Ochmanová, Markéta Pešková, Natálie Grossová , Marianna Polyáková, Lenka Stejskalová, Lukáš Randák, Filip Antonio, Jakub Mauer, Dita Hořínková, Marie Šlehoferová a mnoha dalšími.

Bez kvalitních masek a profesionálního zkušeného maskéra se však žádný muzikál ani představení neobejde a v případě muzikálu  Doktor Faust, jsou herci v těch nejlepších rukou. O masky se stará Marie Bucharová s bohatou profesní historií. Maskér je klíčový pro každý muzikál, ale i divadelní představení, film nebo seriál – bez kvalitních masek by ani perfektní herecký výkon zdaleka nevynikl natolik, jako když maskér věrohodnost každé postavy podpoří svou prací.

Doktor Faust si prošel několika změnami, především technickými, které byly na pozitivních recenzích diváků velmi znát. I přes veškerou snahu týmu Divadla Na Maninách se bohužel nepodařilo naplňovat dlouhodobě kapacitu pro finanční udržitelnost muzikálu.

Poslední reprízy muzikálu Doktor Faust:

2.11. 18:00
3.11. 14:00
14.11. 19:00
15.11. 19:00
13.12.19:00
14.12. 18:00 – DERNIÉRA

Vstupenky zakoupíte:

https://divadlonamaninach.cz/inscenace/doktor-faust

AH

Foto: Michal Škvor, Divadlo Na Maninách

Zahájení 
1. ročníku Empathic Film Fest 2024

Filmový festival, Empathic Film Festival, slavnostně zahájil svůj první ročník ve čtvrtek 31. října v kině Svět v Táboře, kde bude festival pokračovat až do neděle 3. listopadu.

Empathic Film Festival přivítá v Táboře několik slavných hostů. Těšit se můžete například na Noru Fridrichovou, Aničku Slováčkovou, Karla Rodena, psycholožku z Poldy Janu Kolesárovou, Barboru Lukešovou, Terezu Fajksovou, Markétu Hrubešovou, Milana Peroutku, Lukáše Hejlíka a mnoho dalších.

Empathic Film Festival uvede od 31. října do 3. listopadu dvanáct filmů se sociální tematikou. Letos se bude zabývat převážně dvěma tématy a to: Alzheimerova choroba a problematika vlivu sociálních sítích a jejich dopad na chování jedinců, mezilidské vztahy a celkový dopad na společnost. Promítané filmy se také dotknou tématů partnerských vztahů, dospívání, ale i lidských traumat. 

Festival se koná za podpory města Tábor a Asociace poskytovatelů sociálních služeb České republiky. „Sociální témata dnes rezonují napříč celou společností a ve všech věkových kategoriích. Velmi mě těší, že si pořadatelé pro první ročník nového festivalu zaměřeného na tuto oblast vybrali právě Tábor a naše kino Svět. Za velký přínos považuji připravované besedy k promítaným tématům. Věřím, že se festival setká se zájmem široké i odborné veřejnosti“, dodává Lenka Horejsková, místostarostka města Tábor. “Velmi vítám unikátní a zatím v ČR ojedinělý festival filmů pomáhajících profesí a jejich klientů. Je to úžasný způsob, jak přiblížit náročnou, a ne vždy doceněnou práci zaměstnanců v sociálních službách, ale i přiblížit sociální služby a jejich poslání studentům a širší veřejnosti“, uvádí Jiří Horecký, prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR.

Pořadatelem festivalu je společnost Kvart Production, kterou založili manželé Kateřina a Jiří Duškovi. Manželé Duškovi se ale věnují převážně provozování domovů seniorů, kde se s onemocněním demence potýkají téměř denně a hlavně díky tomu vznikl nápad na uspořádání Empathic Film Festivalu. “Sociální témata se dotýkají každého z nás a pokud o nich budeme mluvit, můžeme je pochopit a taky pomoct”, sdělil pořadatel festivalu Jiří Dušek

V rámci doprovodného programu se uskuteční 1.  listopadu od 16 hodin beseda s neurochirurgem Davidem Netukou, který se řadí mezi Top 50 lékařů Česka. Specializuje na komplexní chirurgické zákroky v oblasti mozku a páteře. Je uznávaným odborníkem v léčbě nádorů mozku, degenerativních onemocnění páteře a dalších neurochirurgických problémů. Profesor Netuka je aktivní v akademické sféře, kde se podílí na výzkumu a školení mladých lékařů.

Mezi významné hosty festivalu patří celosvětově uznávaný herec Karel Roden, který se zúčastní besedy k filmu Tancuj Matyldo. Tento film získal sedm nominací na Českého lva a cenu za nejlepší hudbu. Dalšími hosty besedy budou herci Antonio Šoposki, režisér Petr Slavík, scénáristka a producentka Nataša Slavíková, ambasadorka a moderátorka Jarka Švarcbachová a lékařka Olga Hromková. Film Tancuj Matyldo se promítá v pátek 1. listopadu od 18 hodin.

Besedy k filmům, rozhovory s VIP hosty a slavnostní zahájení i zakončení festivalu bude mít na starosti zpěvák a herec Milan Peroutka, který má vlivné sociální sítě a s mládeží povede diskuze i na toto téma. Zájemci mohou zavítat také na jeho koncert 3. listopadu ve 14 hodin v kině Svět.

 Kompletní program a odkaz na prodej vstupenek na jednotlivé filmy najdete na webových stránkách:
https://empathicfilmfestival.com/

Zdroj: EMPATHIC FILM FESTIVAL

Dům U Černé Matky Boží s expozicí Český kubismus

Dům U Černé Matky Boží je vrcholné dílo české kubistické architektury. Vystavěn byl v letech 1911–1912 podle návrhu českého architekta Josefa Gočára. Expozice Uměleckoprůmyslového musea v Praze zde představuje český kubismus jako styl ideově propojující volné i užité umění a architekturu.

Dům U Černé Matky Boží byl vystavěn namístě strženého gotického domu v letech 1911–1912 podle návrhu českého architekta Josefa Gočára. Nachází na Starém Městě, na nároží mezi Ovocným trhem a Celetnou ulicí. Před nynější kubistickou stavbou stál na křižovatce ulic dům číslo 569 nazývaný U zlaté mříže nebo U Černé Matky Boží. Původní dům byl v nejstarší části pozdně gotický, jinak jeho zdivo pocházelo většinou ze sedmnáctého století. Plastika Černé Matky Boží, která dala stavbě jméno, byla přenesena z původní zástavby a zakomponována do severovýchodního nároží. Socha, kterou známe dnes, zde byla vystavena do zamřížovaného výklenku okolo roku 1700. Kolemjdoucí obdivují i nyní bohatě zlacený plášť a pomocí dalekohledu mohou spatřit i detaily její tváře.

O stržení starého gotického domu bylo rozhodnuto na přelomu 19. a 20. století. Proti jeho demolici se v roce 1911 strhla obrovská bouře protestů. Dům byl však stržen a na jeho místě vyrostl obchodní dům velkoobchodníka Františka Josefa Herbsta podle projektu Josefa Gočára. V kubistickém slohu byl zařízen i interiér domu včetně nábytku a ostatních detailů. Kubistická budova se po celkové rekonstrukci stala v roce 2015 sídlem stálé expozice českého kubismu. Ve 4. patře budovy probíhají i krátkodobé tematické výstavy.

Expozice Český kubismus

Expozice Uměleckoprůmyslového musea v Praze představuje český kubismus jako styl ideově propojující volné i užité umění a architekturu. Vystavené soubory i solitérní kusy nábytku spolu s interiérovými doplňky z keramiky, skla a kovů reprezentují průřez realizacemi nejvýznamnějších autorů kubismu.

Zastoupeni jsou přední architekti a designéři Pavel Janák, Josef Gočár, Josef Chochol, Vlastislav Hofman, Otakar Novotný či František Kysela. Jejich díla doplňuje výběr kubistické malby autorů Emila Filly, Bohumila Kubišty, Josefa Čapka a Václava Špály a plastiky Otto Gutfreunda.

Vliv kubismu na architekturu přibližuje projekce současných i dobových snímků převážně pražských realizací a návrhů kubistických a rondokubistických staveb. V roce 2022 získalo muzeum kvalitou i rozsahem nejvýznamnější privátní sbírku kubistických artefaktů, kterou vytvořila Nadace českého kubismu. Tuto sbírku tvoří 14 nábytkových souborů a dalších 65 položek – souborů keramických, kovových i skleněných prací. Zahrnuje díla nejvýznamnějších představitelů kubismu: Vlastislava Hofmana, Josefa Gočára, Pavla Janáka a dalších autorů. Muzeu se touto akvizicí podařilo zásadním způsobem rozšířit svou sbírku kubistického designu. Ten si lze v originále či replice zakoupit ve zdejší prodejní galerii Kubista.

Z moderní historie domu

Dům U Černé Matky Boží – první pražskou kubistickou stavbu z roku 1912 – navrhl tehdy jednatřicetiletý Josef Gočár pro stavitele Josefa Herbsta jako obchodní dům. Tomuto účelu však sloužila budova pouze do roku 1922.  Charakteristické kubistické tvarosloví rozvinul architekt zejména na vstupním portálu, střešních vikýřích, kovaných mřížích vstupu a schodišťovém zábradlí, působivá byla i iluzivní výmalba s geometrickým vzorem. Gočár navrhl také interiér kavárny Grand Café Orient, vestavěný nábytek a barový pult z tmavě mořeného dubového dřeva.

Po devastaci interiérů při postupných úpravách na kanceláře došlo v letech 1993–1994 ke kompletní rekonstrukci domu podle projektu Karla Pragera. Zrakonstruovaná kavárna v prvním patře byla otevřena v roce 2002. Od roku 2010 je dům v seznamu národních kulturních památek. Uměleckoprůmyslové museum v Praze má v nájmu čtyři podlaží nad zmíněnou autentickou dobovou kavárnou. Ve dvou patrech (2. a 3.) je umístěna stálá expozice Český kubismus, v dalším patře se od roku 2016 pravidelně konají krátkodobé výstavy. Poslední patro je určeno především pro edukační programy pro školy i veřejnost (např. výtvarné dílny).

Zdroj: Dům U Černé Matky Boží

Picasso, Mucha, Kupka i Hoffmeister. Prostějovská výstava A Paris představuje díla světových velikánů

Na nové výstavě A Paris v muzeu v Prostějově návštěvníci uvidí díla umělců, kteří zvolili Francii jako svůj trvalý nebo dočasný domov. Například Alfonse Muchy, Františka Kupky, ale i španělských malířů Pabla Picassa nebo Oscara Domínguez. Většinu vystavených prací zapůjčili soukromí sběratelé.

„Jsme na Moravě, jsme v Prostějově, takže osobnosti z tohoto prostoru zasáhly do evropského a světového kontextu,“ říká Ivo Barteček, soukromý sběratel a historik, který má na mysli například rodinu Wichterlovu.

„Otta Wichterleho všichni znají. Budeme-li hledat na české výtvarné scéně u sochy, u skulptury nějakou osobnost, která překonala hranice, bude to zdejší Hana Wichterlová,“ dodává Barteček.

K vidění jsou zde i obrazy španělského surrealistického malíře Oscara Domíngueze. „Když jsme začali jednat o této výstavě, věděli jsme, že máme v našich sbírkách také jedno dílo Oscara Domíngueze, které na této výstavě bude představeno společně se dvěma ze soukromých sbírek. Setkají se tu tři díla Oscara Domíngueze, dvě z různých soukromých sběratelských celků a jedno z veřejné sféry. Setkávají se po nějakých 77 letech,“ vysvětluje kurátorka výstavy Tereza Holoubková.

K vidění bude i další rarita z prostějovských fondů – plakát Alfonse Muchy. „Opět je to poprvé, kdy ho vystavujeme. Je to plakát, který vytvořil Alfons Mucha v roce 1911 pro soutěž pěveckých učitelů v Prostějově,“ dodává Holoubková.

Na výstavě A Paris v Muzeu a galerii Prostějov lidé uvidí například také díla Pabla Picassa, Adolfa Hoffmeistera, Františka Kupky, Josefa Šímy, Jiřího Koláře nebo Adrieny Šimotové. Výstavu můžou návštěvníci vidět do 23. března, každý den mimo pondělí.

Zdroj: iRozhlas.cz

 

Filmová novinka Heretic: Hugh Grant v roli padoucha 

Film Heretic měl světovou premiéru na Mezinárodním filmovém festivalu v Torontu 8. září 2024. V českých kinech bude mít premiéru 22. listopadu 2024.

Hugh Grant v nejděsivější roli své kariéry, roli sadistického teologa v novince Heretic si užívá.

Do děje vstupujeme spolu se dvěma mladými misionářkami, které zaklepou na dveře pana Reeda (Grant) a pokusí se mu vyložit, jak je skvělé stát se mormonem. Démonický Reed je vtáhne do smrtící hry kočky s myší, v níž budou muset prokázat, že jejich víra stojí na skutečně pevných základech. Misionářky ztvárnily Sophie Thatcher a Chloe East. Za filmem stojí Scott Beck a Bryan Woods.

Zdroj: Kinobox

Pyšný táta Ondřej Havel slaví: Dvojčata mají půlrok, rostou jako z vody

Herec a moderátor Ondřej Havel sdílel na svém instagramu dojemný příspěvek. Dvojčátka, které má s manželkou Bárou, jim dělají jen radost a před několika dny oslavila už půl roku na světě.

Není to tak dlouho, co se Ondřej Havel stal dvojnásobným tatínkem. Společně s manželkou Bárou na svět přivítali dvojčátka Olívii a Elianu. Ty teď před pár dny dokonce oslavily už půl roku na světě.

​Ondřej Havel je pyšný tatínek 

Při této příležitosti si oba na svůj Instagram přidali příspěvek s vtipným a dojemným komentářem, jak těch šest měsíců s dvojčátky vypadalo. „2871 přebalených plen, 1325 převlečených body, 652 našich poblitých triček, 540 chybějících hodin spánku (krát 2), 187 litrů mléka, 76 vypraných praček, 12 balení perlanu, 4 sklenice tělového másla, 3 žlučová mýdla. A nekonečno pusinek. Co bude dál? P.S. V matice nejsme úplně silní, takže stoprocentně platí jen ty pusinky,“ píše v příspěvku. Podívejte se, jak jim to spolu jako rodině sluší.

Zdroj:  TV NOVA

Muzikál Doktor Faust: Umělecká maskérka Marie Bucharová mistrovsky proměňuje herce k nepoznání!

Marie Bucharová jako umělecká maskérka pracovala již pro několik muzikálů. Jednu z jejich současných prací mohou diváci obdivovat v muzikálu Doktor Faust, v Divadle Na Maninách, ve kterém brilantně proměňuje herce k nepoznání – se svým týmem herce líčí a chystá jim paruky. Jejich šikovné ruce doslova čarují!

Marie Bucharová

V neděli 27. října se odehrálo jedno z posledních představení, ve kterém emoce jen prýštily. Neuvěřitelné herecké a pěvecké výkony, publikum, které nechtělo nechat herce odejít. Doktor Faust  je oceněný český muzikál s živým orchestrem, který bohužel po necelých třech letech končí, Své poslední představení herci odehrají 14. prosince.

Co všechno se děje, ale  „za oponou“? O jevišti se sice říká prkna, co znamenají svět, ale všichni správní fanoušci muzikálů a divadla obecně dobře ví, že divadelní kouzla netvoří jen herci. Za každým představením je neuvěřitelné množství práce jednoho velkého týmu. Osvětlovači, zvukaři, kostyméři, maskéři, rekvizitáři a řada dalších profesí. Tito lidé jsou tak trochu skrytí v zákulisí či za oponou. My jsme se ale rozhodli některé z nich najít a vyzpovídat je pro vás, abychom je také jednou vytáhli tak říkajíc do záře reflektorů.

Dnes vám představujeme uměleckou maskérku Marii Bucharovou:

Nejenže máte výtvarný talent a spoustu nápadů, ale dokážete tak trochu čarovat pomocí líčidel a hercům tak pomáháte, aby lépe splynuli s danou rolí. Co vás přivedlo k práci v muzikálu?

K práci, v divadle vůbec, mě přivedla láska k divadlu. Od malinka mě maminka vodila na různá představení, včetně oper. Poté co přišel na svět muzikál, jsem se zamilovala. Moc jsem si přála pracovat jakkoli v divadle a tak časem jsem začala dělat kostymérku v Goja Music Hall a poté mi dali velkou příležitost manželé Duškovi z Divadla Na Maninách, nejprve na koncertních zájezdech „Mladí a neklidní“, poté na muzikálu Robinson a teď zde na dokonalém Doktoru Faustovi. Člověk se celý život učí a proto s každým dalším projektem nabírá zkušenosti. Díky za ně!

Popsala byste nám typický den a přípravu na představení Doktora Fausta?

Typický den, kdy se hraje Doktor Faust, začínám s přípravou své „placovky“ tzv. taška, kde si připravím vše potřebné (štětce, líčidla, lepidla, hřebeny, kulmy atd.) a také svačinu a pití. Ono je to někdy pořádný spěch, takže pak není čas vůbec na nic. Pak už v divadle paruky, kníry a čeká se na příchod herců, zpěváků.

S jakým předstihem musíte v divadle být, kolik času taková příprava a práce zabere před představením, ale také kolik po něm?

Maskérky přichází do divadla jako první a většinou odchází poslední. Přípravy bývají už někdy pár dní před samotným představením. Perou a upravují se paruky, pak příprava štětců, líčidel a materiálu. Většinou chodíme zhruba 2 hodiny před samotným představením, ale také záleží na složitosti masek. Samozřejmě, když projekt začíná, jsme tam od rána do večera. Pak si vše postupně sedá a můžeme tak začátky příprav posunout. Po skončení představení se zase vše sundává, odličuje, dezinfikuje, aby mohli herci odjet a nikdo se jich nelekl.  Takže po představení ještě tak hodinku, hodinku a půl.

Máte svůj tým neméně šikovných maskérek, které vám pomáhají, jak jste si je vybírala a jak dlouho s nimi spolupracujete a zda byste nám je mohla také představit?

Sešly jsme se již dřív na jiných projektech ať už to bylo turné Popelka na ledě, Louskáček, či Robinson. Protože jsou velmi šikovné a kreativní, byla tvorba tohoto týmu jasná. Natálie Michalíková se podílí mimo jiné i na tvorbě Czech Cabaretu, Maruška Pavlíčková se mnou pracuje ve Stání opeře a Dominika Rumlová vytváří nádherné masky na úžasných muzikálech v repertoáru Goja Music Hall. Společně každoročně zaštiťujeme Český ples v Obecním domě a spousty jiných koncertů, svateb a představení. Jsou to úžasné holky, na které se mohu ve všem spolehnout. Mé kolegyně jsou zároveň i mými kamarádkami.

Doktor Faust bohužel končí, jak se s muzikálem, s Divadlem Na Maninách, s herci a se všemi co na něm spolupracují, rozloučíte? Bude to pro vás po tak dlouhé době těžký odchod?

Bude, možná už je. Na každém přestavení se už bohužel loučíme s nějakou alternací a je to velmi těžké udržet se bez slz. Na tomto muzikálu se vytvořila velmi dobrá parta, snad i „Faustovská“ rodina a sice víme, doufáme, že se potkáme při jiných projektech, ale i tak je to smutné. Všichni jsme si sedli a máme se rádi, podporujeme se a v zákulisí je velká sranda.

Vstupenky zakoupíte:

https://divadlonamaninach.cz/inscenace/doktor-faust

 

AH

Foto:  Alexandra Hejlová, Michal Škvor – Divadlo Na Maninách, Marie Bucharová