Nastávající vedoucí síla pátrací stanice u okresního četnického velitelství v Kutné Hoře štábní strážmistr Bořivoj Václav Eidlpes zmínil případ, který řešil v létě roku 1928, tedy v době, kdy ještě působil jako podřízený četník na četnické stanici Čáslav ve stejnojmenném politickém okrese.
Uvedený případ byl potvrzením přínosu daktyloskopování osob ve smyslu nařízení vlády č. 198/1922 Sbírky zákonů a nařízení, o evidenci soudních provinilců a sbírání dat pro účely kriminální statistiky. To upravovalo okruh daktyloskopovaných osob, kdy s výjimkou osob mladších osmnácti let, byly daktyloskopovány všechny osoby, které: byly odsouzeny pro trestné činy svědčící o tom, že jsou zločinci z povolání, nebo z nichž, hledíc k předchozímu životu odsouzeného nebo způsobu provedení činu, dá se souditi, že se oddají řemeslné zločinnosti, dále odsouzení tuláci, cikáni, osoby žijící z řemeslného provozování smilstva, a jich příživníci a osoby z území republiky vypovězené a osoby, jež užily k průkazu své totožnosti padělaných legitimačních listin.
Dne 21. června 1928 dle sdělení přítomných osob přijel na kole po silnici od Čáslavi k lomu zvanému „Skalka“ neznámý muž, který zde zastavil, vysvlékl se do plavek a počal se v lomu koupat. Poté co několikrát lom přeplaval, tak zřejmě stižen křečemi, klesl pod vodu a více se nevynořil. Poté co jej přítomní občané po delším hledání pod vodou vylovili, tak zjistili, že muž je mrtev.
Na místo bylo přivoláno četnictvo a hlídka četnické stanice Čáslav, jejíž byl členem, ve věcech utonulého nalezla v kapse šatů kromě jiných věcí paklíče. Díky tomu bylo možno důvodně se domnívat, že jde o nějakého zločince.
Jelikož nebylo možno z věcí, které měl u sebe zjistit o koho se jedná, ani nikdo z nedaleké obce muže neznal, byla zpracována předepsaná Zpráva o nálezu neznámé mrtvoly a Daktyloskopická karta. Obojí i s nalezenými paklíči bylo zasláno Ústřednímu četnickému pátracímu oddělení do Prahy.
Dle otisků prstů v Ústřední daktyloskopické sbírce bylo zjištěno, že se jedná o Rudolfa Schmidta, narozeného 7. února 1907 v Tiefenbachu v Německu a příslušného do Příchovic. Schmidt byl veden v evidenci zločinců z povolání jako lupič a byl daktyloskopován dne 23. ledna 1921 po spáchání řady smělých krádeží vloupáním.
Díky tomu byla totožnost lupiče, který se nešťastnou náhodou utopil v místě, s nímž neměl nikdy nic společného, ihned zjištěna.
Pořízení otisku prstů bylo totiž nařizováno současně s nařízením výkonu trestu a mohlo od něho být upuštěno v případě, že odsouzená osoba byla podle výpisu z rejstříku trestů nebo podle trestního oznámení již dříve daktyloskopována četnictvem nebo jiným bezpečnostním úřadem.
Smyslem vedení daktyloskopických registrací osob bylo: spolehlivé zjištění totožnosti zadržených osob, zkvalitnění pátrání po hledaných osobách, pátrání po neznámých pachatelích, ale jak ukázal uvedený případ i okamžité zjištění totožnosti mrtvoly neznámého zločince.
Příručka Evidence soudních provinilců a trestní statistika
Obálka knihy Četnické historky z pátracích kursů
Příspěvek byl zpracován podle knihy Michala Dlouhého ČETNICKÉ historky z pátracích kursů, vydané nakladatelstvím Pragoline. Kniha je k dostání na www.megaknihy.cz nebo www.kosmas.cz.
Kniha je vydána i v elektronické podobě, stejně jako všechny, i již rozebrané tituly, které jsou k dostání na www.kosmas.cz.
Další informace o autorovi se dozvíte na jeho webu www.cetnik-michal-dlouhy.cz nebo na facebooku Četník Michal Dlouhý či Spisovatel Michal Dlouhý.
AUTOR: JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D.
FOTO: archiv – JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D.
Komentáře z facebooku