Hrady, zámky a další památky o víkendu 17. až 19. dubna připraví při Mezinárodním dni památek mimořádné prohlídky se speciálními i odbornými programy. Vybrané objekty po celé České republice budou mít na programu tematické akce, otevřou běžně nepřístupné prostory, nabídnou programy pro rodiny s dětmi či odbornou veřejnost. 

„Mezinárodní den památek je pro nás každoročně příležitostí připomenout, že kulturní dědictví není samozřejmostí, ale hodnotou, o kterou je třeba dlouhodobě pečovat. Jsme rádi, že letos můžeme návštěvníkům nabídnout nejen mimořádné zážitky, ale také možnost nahlédnout do zákulisí péče o památky a poznat práci odborníků, kteří se na jejich ochraně podílejí,“ uvedla generální ředitelka NPÚ Naděžda Goryczková.

Návštěvníci se mohou těšit na rozšířené a tematicky zaměřené prohlídky, které přinesou hlubší poznání historie památek i jejich obyvatel. Například na hradě Bouzov plánují netradiční prohlídku s bonusem v podobě návštěvy výstavy v severním sklepení. Zámek Ratibořice připravuje dvouhodinovou prohlídku s názvem Příběh zámku a zámek příběhů připomínající významná výročí rodu Piccolomini.

Zájemci o hlubší vhled do správy a obnovy památek ocení prohlídky vedené kastelány a odborníky. Na zámku Slatiňany to bude kastelánská prohlídka Pokrok nezastavíš! zaměřená na technické inovace zámku – od suterénu až po půdu včetně technického zázemí. Hrad Šternberk zase připravil komentované prohlídky vybraných místností prvního patra s restaurátory, kteří představí svou práci na historickém mobiliáři.

Jedním z lákadel pro návštěvníky je otevření prostor, které nejsou běžně přístupné, jako například mimořádné zpřístupnění ochozu v královské kapli a výstava restaurovaných dřevořezeb na hradě Bezděz nebo zpřístupnění středověké věže na hradě Lemberk.

Součástí Mezinárodního dne památek jsou také doprovodné aktivity a volné zpřístupnění částí některých areálů. Hrad Bítov zdarma otevře parkánovou zahradu s informacemi o historickém lesoparku. Zámek Hradec nad Moravicí zase zdarma zpřístupní ochoz vstupní brány Červeného zámku.

Mezi akcemi NPÚ jsou i přednášky, výstavy nebo komentované exkurze pro školy, které přiblíží péči o památky v České republice. Například celodenní program pro veřejnost Zapomenutí lékárníci na předměstí Budějovic aneb Račí oči v hmoždíři připravilo na 18. dubna územní odborné pracoviště NPÚ v Českých Budějovicích. V rámci akce vznikne dobový trh, historické tance, pouliční divadlo a koncert.

Více informací o jednotlivých akcích při Mezinárodním dni památek se nachází na webových stránkách NPÚ.

Zdroj: ČTK

Barokní kaple svatého Jana Nepomuckého ve Velehradě na Uherskohradišťsku je znovu přístupná veřejnosti. Do jejího interiéru se lidé běžně nedostali téměř 80 let. Po dokončené rekonstrukci to opět bude možné. Náklady na obnovu kaple přesáhly devět milionů korun, většinu z nich pokryla dotace z evropských fondů. Při dnešním slavnostním otevření památky to novinářům řekla Šárka Brantalová ze stavebního oddělení olomouckého arcibiskupství.

„Prakticky můžeme říct, že kaple byla nepřístupná od roku 1948. Provoz mohl být nějaký poloveřejný v rámci ústavu sociální péče, který tady sídlil,“ řekla Brantalová. Před rekonstrukcí byla podle ní kaple ve velmi špatném stavebně technickém stavu. Nyní má nové omítky, dveře, okna, pískovcovou podlahu i výmalbu. Restaurátoři obnovili také její štukovou výzdobu.

Kaple byla postavena v roce 1715, tedy 14 let před svatořečením Jana Nepomuckého. Znamená to, že je raným dokladem svatojánské úcty v regionu. „Úcta ke svatém Janu je spojena s hvězdnou symbolikou. Když bylo nalezeno jeho tělo, tak podle legendy kroužily kolem něj hvězdy. Takže kaple má hvězdný šestiboký půdorys. Celá klenba je zdobena znameními zvěrokruhu a k tomu jsou tematicky vázány další malby. Je tam vyobrazený nadneseně řečeno barokní komiks, příběh Jana Nepomuckého,“ řekl Petr Hudec z Matice velehradské.

Bohatou symboliku má rovněž zděný oltář, který interiéru kaple dominuje. Na oltářním obrazu od Ignáce Raaba je vyobrazen svatý Jan Nepomucký jako almužník. „Je to velmi významné barokní dílo tohoto jezuitského malíře,“ uvedla Brantalová.

Mezi první návštěvníky, kteří si dnes obnovenou kapli prohlédli, patřili manželé Pavel a Miloslava Vrzalovi. Do Velehradu se přistěhovali zhruba před deseti lety, předtím žili v Čechách. „Já jsem narozený na Velehradě. Na důchod jsem přišel sem. Už je mi dost roků, ale já vám řeknu, že jsem tady v té kapli nebyl ani jako kluk. Vždycky jsem to viděl jenom, že to bylo škaredé a oprýskané, a viděl jsem, jak ty dveře tady chátrají. A teď když jsem k tomu přišel, tak mě oslovily ty krásně zrestaurované dveře. To byl můj první dojem ještě zvenku,“ řekl Vrzala.

Velice se mu však líbil i interiér kaple, stejně jako jeho manželce. „Je to krásné, nádherné. Máme tu skvost,“ doplnila Vrzalová. Uvnitř kaple jsou návštěvníkům k dispozici i informační kiosky, které audiovizuální formou nabízejí informace o její historii nebo Janu Nepomuckém.

Kaple stojí v jihozápadním cípu poutního areálu, u mostu přes potok Salaška směrem na Tupesy. Navštívit ji bude možné jako součást komentovaných prohlídkových okruhů. Kromě toho arcibiskupství kapli otevře veřejnosti ve vybrané dny. Stane se tak při květnové Noci kostelů, červnovém Víkendu otevřených zahrad i začátkem července při Dnech lidí dobré vůle a Národní cyrilometodějské pouti.

Zdroj: ČTK

Muzeum ve Volyni na Strakonicku ukončilo půldruhého roku trvající modernizaci. Stavbaři rekonstruovali dvě budovy, celkové náklady byly několik desítek milionů korun. Z většiny je pokryly evropské dotace a přibližně 10 procent hradilo město Volyně. Novinářům to dnes řekli zástupci volyňského muzea při slavnostním otevření areálu.

„Rekonstrukce se týkala především zázemí celého areálu. Vznikly mimo jiné nové kanceláře, které nám zde citelně chyběly, badatelna, knihovna. Pro návštěvníky jsme vylepšili servis v podobě moderního vstupu a pokladny nebo toalety. Součástí je také nové parkoviště a samozřejmě je celý areál bezbariérový,“ řekl ředitel volyňského muzea Karel Skalický.

Přestavba začala na podzim 2023. Zahrnovala i archeologický průzkum, jenž odhalil středověkou pec. Nacházela se pod podlahou v prostorách bývalých děkanských stájí a stodoly. V peci zůstaly například úlomky různých předmětů a v zemi byly i kosti z hrobů z bývalého hřbitova. „Předměty, které archeologové našli během průzkumu, se stanou součástí expozice muzea,“ uvedl Skalický. Samotná pec pak zůstává zakonzervovaná. Její odhalení by výrazně změnilo dispozice a náklady rekonstrukce. Skalický uvedl, že nalezenou pec archeologové zakryli pod zem, aby nebyla narušena a v budoucnosti mohla být případně znovu otevřena.

Muzeum ve Volyni, které zřizuje město, plánuje další etapu modernizace. „Týkala by se expozice, ale také například výměny elektroinstalace. Předpokládáme, že by se uskutečnila zřejmě v letech 2026 nebo 2027 a jednalo by se o investici do 20 milionů korun,“ řekl Skalický. Dodal, že poslední rekonstrukce muzea byla v 70. letech minulého století. Od té doby se komplex příliš nezměnil.

Městské muzeum ve Volyni se stará o desítky tisíc předmětů. Díky rodině malíře Aloise Boháče má velkou uměleckou sbírku, dále textil i písemnosti.

Zdroj: ČTK

Muzeum Komenského v Přerově zrekonstruovalo svůj depozitář, který sídlí v jedné z budov na Horním náměstí. Opravy vyšly na 27,8 milionu korun, v prostorách bude sklad knih, depozitář sbírkových předmětů i badatelna, řekli dnes novinářům zástupci muzea. Oprava v domě situovaném v bezprostřední blízkosti areálu přerovského zámku, kde se v minulosti nacházel známý hostinec U Tšponů, vydala i archeologické skvosty. Odborníci během výzkumu pod jeho podlahou našli keramiku z doby bronzové, mince, i část 100 let staré pivní láhve z již neexistujícího přerovského pivovaru.

Slavnostní otevření depozitáře knihovny Muzea Komenského v Přerově, 6. února 2029, Přerov. Lubor Maloň, vedoucí oddělení společenských věd. PC (Autor: Peřina Luděk ČTK)

Objekt vlastní Muzeum Komenského od roku 1964. „Pro muzeum je to velmi důležitá akce, je to zkvalitnění zázemí pro pracovníky, ale hlavně pro uložení sbírkových předmětů pracoviště dějin školství,“ řekl dnes ředitel muzea Radim Himmler. Muzeum má podle něj nadregionální význam a zaměřuje se na výzkum a sbírkotvornou činnost v historii škol, pedagogiky a také komenologie. „Všechny tyto sbírky k těmto tématům budou uloženy v této budově. Byl to jeden z domů, který byl již v nejhorším stavu,“ uvedl ředitel.

Dům podstoupil rozsáhlou opravu včetně výměny rozvodů, dveří, oken i podlah, dostal také novou fasádu a byl vybaven novým inventářem. V jeho přízemí je například nový knižní inventář, který pojme až 30.000 knih a depozitář až pro 100.000 sbírkových předmětů. „Úložná plocha by nám měla na 20 let vyřešit otázku, kam s exponáty,“ uvedl pracovník muzea Lubomír Maloň.

Podle zástupců kraje, který je zřizovatelem muzea, pokryly náklady evropské dotace ve výši 17 milionů korun. Poukázali na to, že jde za poslední dobu o třetí významnou investici do zařízení Muzea Komenského – celkem 95 milionů korun stála oprava zchátralého paláce na hradě Helfštýně a 91 milionů korun bylo investováno do rozsáhlé rekonstrukce a dostavby nové budovy ornitologické stanice Ornis. „Všechny investice mají efekt, návštěvnost Helfštýna i Ornisu dramaticky vzrostla,“ podotkl náměstek hejtmana Vladimír Lichnovský (ANO).

V budově muzejního depozitáře kvůli rekonstrukci pracovali od konce roku 2023 archeologové. „Na základě předběžných výsledků archeologického výzkumu si můžeme snadněji vytvořit představu o tom, jakým způsobem se během posledních několika tisíc let postupně vytvářel a měnil terén v této části Horního náměstí v důsledku různých zásahů podléhajících požadavkům doby a střídajících se majitelů předmětné parcely,“ řekl již dříve archeolog Zdeněk Schenk. Mezi nejstarší nálezy, které archeologové objevili po odkrytí podloží tvořeného travertinovou skálou, patřily fragmenty keramických nádob tzv. věteřovské kultury sahající až do závěru starší doby bronzové.

Zdroj: ČTK