Barokní kaple svatého Jana Nepomuckého ve Velehradě na Uherskohradišťsku je znovu přístupná veřejnosti. Do jejího interiéru se lidé běžně nedostali téměř 80 let. Po dokončené rekonstrukci to opět bude možné. Náklady na obnovu kaple přesáhly devět milionů korun, většinu z nich pokryla dotace z evropských fondů. Při dnešním slavnostním otevření památky to novinářům řekla Šárka Brantalová ze stavebního oddělení olomouckého arcibiskupství.

„Prakticky můžeme říct, že kaple byla nepřístupná od roku 1948. Provoz mohl být nějaký poloveřejný v rámci ústavu sociální péče, který tady sídlil,“ řekla Brantalová. Před rekonstrukcí byla podle ní kaple ve velmi špatném stavebně technickém stavu. Nyní má nové omítky, dveře, okna, pískovcovou podlahu i výmalbu. Restaurátoři obnovili také její štukovou výzdobu.

Kaple byla postavena v roce 1715, tedy 14 let před svatořečením Jana Nepomuckého. Znamená to, že je raným dokladem svatojánské úcty v regionu. „Úcta ke svatém Janu je spojena s hvězdnou symbolikou. Když bylo nalezeno jeho tělo, tak podle legendy kroužily kolem něj hvězdy. Takže kaple má hvězdný šestiboký půdorys. Celá klenba je zdobena znameními zvěrokruhu a k tomu jsou tematicky vázány další malby. Je tam vyobrazený nadneseně řečeno barokní komiks, příběh Jana Nepomuckého,“ řekl Petr Hudec z Matice velehradské.

Bohatou symboliku má rovněž zděný oltář, který interiéru kaple dominuje. Na oltářním obrazu od Ignáce Raaba je vyobrazen svatý Jan Nepomucký jako almužník. „Je to velmi významné barokní dílo tohoto jezuitského malíře,“ uvedla Brantalová.

Mezi první návštěvníky, kteří si dnes obnovenou kapli prohlédli, patřili manželé Pavel a Miloslava Vrzalovi. Do Velehradu se přistěhovali zhruba před deseti lety, předtím žili v Čechách. „Já jsem narozený na Velehradě. Na důchod jsem přišel sem. Už je mi dost roků, ale já vám řeknu, že jsem tady v té kapli nebyl ani jako kluk. Vždycky jsem to viděl jenom, že to bylo škaredé a oprýskané, a viděl jsem, jak ty dveře tady chátrají. A teď když jsem k tomu přišel, tak mě oslovily ty krásně zrestaurované dveře. To byl můj první dojem ještě zvenku,“ řekl Vrzala.

Velice se mu však líbil i interiér kaple, stejně jako jeho manželce. „Je to krásné, nádherné. Máme tu skvost,“ doplnila Vrzalová. Uvnitř kaple jsou návštěvníkům k dispozici i informační kiosky, které audiovizuální formou nabízejí informace o její historii nebo Janu Nepomuckém.

Kaple stojí v jihozápadním cípu poutního areálu, u mostu přes potok Salaška směrem na Tupesy. Navštívit ji bude možné jako součást komentovaných prohlídkových okruhů. Kromě toho arcibiskupství kapli otevře veřejnosti ve vybrané dny. Stane se tak při květnové Noci kostelů, červnovém Víkendu otevřených zahrad i začátkem července při Dnech lidí dobré vůle a Národní cyrilometodějské pouti.

Zdroj: ČTK

Muzeum ve Volyni na Strakonicku ukončilo půldruhého roku trvající modernizaci. Stavbaři rekonstruovali dvě budovy, celkové náklady byly několik desítek milionů korun. Z většiny je pokryly evropské dotace a přibližně 10 procent hradilo město Volyně. Novinářům to dnes řekli zástupci volyňského muzea při slavnostním otevření areálu.

„Rekonstrukce se týkala především zázemí celého areálu. Vznikly mimo jiné nové kanceláře, které nám zde citelně chyběly, badatelna, knihovna. Pro návštěvníky jsme vylepšili servis v podobě moderního vstupu a pokladny nebo toalety. Součástí je také nové parkoviště a samozřejmě je celý areál bezbariérový,“ řekl ředitel volyňského muzea Karel Skalický.

Přestavba začala na podzim 2023. Zahrnovala i archeologický průzkum, jenž odhalil středověkou pec. Nacházela se pod podlahou v prostorách bývalých děkanských stájí a stodoly. V peci zůstaly například úlomky různých předmětů a v zemi byly i kosti z hrobů z bývalého hřbitova. „Předměty, které archeologové našli během průzkumu, se stanou součástí expozice muzea,“ uvedl Skalický. Samotná pec pak zůstává zakonzervovaná. Její odhalení by výrazně změnilo dispozice a náklady rekonstrukce. Skalický uvedl, že nalezenou pec archeologové zakryli pod zem, aby nebyla narušena a v budoucnosti mohla být případně znovu otevřena.

Muzeum ve Volyni, které zřizuje město, plánuje další etapu modernizace. „Týkala by se expozice, ale také například výměny elektroinstalace. Předpokládáme, že by se uskutečnila zřejmě v letech 2026 nebo 2027 a jednalo by se o investici do 20 milionů korun,“ řekl Skalický. Dodal, že poslední rekonstrukce muzea byla v 70. letech minulého století. Od té doby se komplex příliš nezměnil.

Městské muzeum ve Volyni se stará o desítky tisíc předmětů. Díky rodině malíře Aloise Boháče má velkou uměleckou sbírku, dále textil i písemnosti.

Zdroj: ČTK

Muzeum Komenského v Přerově zrekonstruovalo svůj depozitář, který sídlí v jedné z budov na Horním náměstí. Opravy vyšly na 27,8 milionu korun, v prostorách bude sklad knih, depozitář sbírkových předmětů i badatelna, řekli dnes novinářům zástupci muzea. Oprava v domě situovaném v bezprostřední blízkosti areálu přerovského zámku, kde se v minulosti nacházel známý hostinec U Tšponů, vydala i archeologické skvosty. Odborníci během výzkumu pod jeho podlahou našli keramiku z doby bronzové, mince, i část 100 let staré pivní láhve z již neexistujícího přerovského pivovaru.

Slavnostní otevření depozitáře knihovny Muzea Komenského v Přerově, 6. února 2029, Přerov. Lubor Maloň, vedoucí oddělení společenských věd. PC (Autor: Peřina Luděk ČTK)

Objekt vlastní Muzeum Komenského od roku 1964. „Pro muzeum je to velmi důležitá akce, je to zkvalitnění zázemí pro pracovníky, ale hlavně pro uložení sbírkových předmětů pracoviště dějin školství,“ řekl dnes ředitel muzea Radim Himmler. Muzeum má podle něj nadregionální význam a zaměřuje se na výzkum a sbírkotvornou činnost v historii škol, pedagogiky a také komenologie. „Všechny tyto sbírky k těmto tématům budou uloženy v této budově. Byl to jeden z domů, který byl již v nejhorším stavu,“ uvedl ředitel.

Dům podstoupil rozsáhlou opravu včetně výměny rozvodů, dveří, oken i podlah, dostal také novou fasádu a byl vybaven novým inventářem. V jeho přízemí je například nový knižní inventář, který pojme až 30.000 knih a depozitář až pro 100.000 sbírkových předmětů. „Úložná plocha by nám měla na 20 let vyřešit otázku, kam s exponáty,“ uvedl pracovník muzea Lubomír Maloň.

Podle zástupců kraje, který je zřizovatelem muzea, pokryly náklady evropské dotace ve výši 17 milionů korun. Poukázali na to, že jde za poslední dobu o třetí významnou investici do zařízení Muzea Komenského – celkem 95 milionů korun stála oprava zchátralého paláce na hradě Helfštýně a 91 milionů korun bylo investováno do rozsáhlé rekonstrukce a dostavby nové budovy ornitologické stanice Ornis. „Všechny investice mají efekt, návštěvnost Helfštýna i Ornisu dramaticky vzrostla,“ podotkl náměstek hejtmana Vladimír Lichnovský (ANO).

V budově muzejního depozitáře kvůli rekonstrukci pracovali od konce roku 2023 archeologové. „Na základě předběžných výsledků archeologického výzkumu si můžeme snadněji vytvořit představu o tom, jakým způsobem se během posledních několika tisíc let postupně vytvářel a měnil terén v této části Horního náměstí v důsledku různých zásahů podléhajících požadavkům doby a střídajících se majitelů předmětné parcely,“ řekl již dříve archeolog Zdeněk Schenk. Mezi nejstarší nálezy, které archeologové objevili po odkrytí podloží tvořeného travertinovou skálou, patřily fragmenty keramických nádob tzv. věteřovské kultury sahající až do závěru starší doby bronzové.

Zdroj: ČTK 

Až dva miliony návštěvníků očekávají letos v saském městě Chemnitz, které se bude v příštích dvanácti měsících pyšnit titulem Evropské hlavní město kultury. Přichystalo si pro ně přes 1000 kulturních akcí – výstav, filmových projekcí, divadelních představení či literárních čtení. Kromě Chemnitz se do nich zapojí i 38 okolních obcí a k programu přispěje i řada česko-německých projektů. Rok plný kultury, kterým si chce město mimo jiné vylepšit svou pověst, začíná dnes slavnostním programem.

Čtvrté největší město východního Německa, které je v Česku známé také jako Saská Kamenice a dříve i pod názvem Karl-Marx-Stadt, ponese 12 měsíců titul Evropského hlavního města kultury společně se slovinsko-italským dvojměstím Nova Gorica-Gorizia. Do Německa se titul vrací po 15 letech, v roce 2010 bohatý kulturní program oživil západoněmecký Essen.

„Otevíráme novou kapitolu v dějinách města Chemnitz,“ řekl dnes na tiskové konferenci primátor města Sven Schulze. Metropole středního Saska chce podle něj ukázat návštěvníkům přátelskou tvář, ale i přiznat, že má své nedostatky a rány z minulosti.

Německá státní ministryně kultury Claudia Rothová dnes řekla, že očekává, že město bude z evropského titulu profitovat i do budoucna, jak tomu bylo také u jiných měst. „Evropské srdce teď bije v Chemnitzi,“ dodala. Hlubší strukturální změny v celém regionu si od letošního kulturního roku slibuje i programový ředitel projektu Stefan Schmidtke.

Chemnitz obecně prestižní titul vnímá jako šanci představit se světu jako otevřené, tolerantní a kosmopolitní město, a napravit tak pověst, kterou pošramotily protiimigrační nepokoje z roku 2018. Také na dnešek je naplánováno několik demonstrací krajně pravicových skupin, kterým se projekt Evropského hlavního města kultury a s ním spojené akce nelíbí.

Jako motto celého roku si saské město zvolilo „C the Unseen“, anglickou slovní hříčku, která spojuje počáteční písmeno jeho názvu a kterou lze přeložit jako vidět nevídané či neviděné.

Slavnostního zahájení se účastní řada německých i zahraničních hostů, včetně prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera, saského premiéra Michaela Kretschmera či eurokomisaře pro kulturu Glenna Micallefa. Po ceremonii v chemnitzké opeře pro sedm stovek pozvaných je večer na programu velkolepá zahajovací show, která se odehraje pod širým nebem u nejznámější památky města – pomníku Karla Marxe. Očekává se účast desítek tisíc lidí.

Kromě toho je dnes ve městě s 250.000 obyvateli řada menších pódií, na kterých se představí umělci nejrůznějších žánrů. Sto dvacet lidí protáhne městem historickou lokomotivu, aby tak připomněli průmyslovou minulost města.

K účasti na projektech přizvali organizátoři i zahraniční partnery ze 40 zemí světa. Zvláštní důraz přitom kladli na spolupráci se zeměmi střední a východní Evropy a přední místo má mezi nimi Česko, na jehož hranice je to jen zhruba 35 kilometrů. Česko-německý fond budoucnosti na spolupráci vyčlenil 250.000 eur (6,3 milionu Kč). Chemnitz má být podle něj letos výchozím bodem česko-německé spolupráce v umění, vzdělávání, ochraně životního prostředí, tradicích či povzbuzení občanské společnosti.

Titul Evropské hlavní město kultury udílí Evropská komise od roku 1985. V Česku jím zatím byly v roce 2000 Praha, v roce 2015 Plzeň a pro rok 2028 získaly titul České Budějovice.

Zdroj: ČTK   

Bazény, sauny, lázně,  hromada sněhu pro lyžování. V místních horách najdete kromě služeb, v hotelovém komplexu, v bulharském Pamporovu i parádní lyžování. Pro nenáročné a nadšené lyžaře to tu vypadá jako v ráji.