Rubrika: CESTOVÁNÍ

Jubilejní 60. ročník MFF Karlovy Vary ovládl rodinný klan Bacona, oscarový Dustin Hoffman i syrová balkánská dramata

Jubilejní 60. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary (KVIFF), doprovázený oslavami 80 let od svého založení, dnes slavnostně zakončil devítidenní filmový maraton. Letošní ročník přinesl historicky největší divácký zájem, rozšířený červený koberec a zcela jedinečnou koncentraci hollywoodských hvězd i nezávislých artových objevů. Pořadatelé představují klíčové momenty a vrcholy, které redefinovaly letošní festivalový ročník.

Nejzajímavější momenty a hlavní události ročníku
 
  • Rodinná senzace Kevina Bacona: Největší diváckou a mediální pozornost na sebe strhl hollywoodský herec Kevin Bacon, který do Varů dorazil s manželkou Kyrou Sedgwick a synem Travisem. Rodinný klan společně uvedl očekávaný nezávislý snímek Family Movie a na červeném koberci překvapil fanoušky sympatickými pokusy o češtinu.

  • Dustin Hoffman osobně na červeném koberci: Držitel dvou Oscarů Dustin Hoffman se stal hlavní tváří festivalu. Při příchodu do hotelu Thermal symbolicky podepsal festivalovou kameru a zaplněný sál ho odměnil několikaminutovým potleskem ve stoje.

  • Módní molo na kolonádě: Mimofilmovým vrcholem se stala exkluzivní přehlídka L’Oréal Paris I’M WORTH IT na Mlýnské kolonádě. V roli modelek se představily ikony českého plátna jako Aňa Geislerová nebo zpěvačka Zea, které oslavily ženskou sílu.

 

Ocenění pro filmové legendy a budoucí talentyPrezident festivalu

Jiří Bartoška spolu s porotou letos vyznamenal mimořádné spektrum světových i domácích tvůrců:

 

Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos:

Ocenění převzali herec Dustin Hoffman, francouzská hvězda Juliette Binoche a legendární americký kameraman Robert Richardson, dvorní spolupracovník Quentina Tarantina.

 

Cena prezidenta MFF KV:

Cenu za přínos kinematografii obdrželi američtí herci Maggie Gyllenhaal a Jesse Eisenberg, držitel ceny Emmy Jeffrey Wright a slovenská herecká legenda Magda Vášáryová.

 

Vítěz Europa Cinemas Label:

Mezi soutěžními filmy nejvíce rezonovalo syrové drama Tři týdny poté (3 Nedelje Posle) srbského režiséra Miroslava Terziće, které si odnáší cenu pro nejlepší evropský film za mrazivý pohled na křehkost dospívání a vrstevnické násilí.

 

Triumf pro Ukrajinu v Industry sekci:

Hlavní cenu rozvojové platformy KVIFF Promises / Eastern Promises získal ukrajinský projekt Reminiscence režisérky Anastasie Tykhy, který se stal nejvýše hodnoceným vznikajícím dílem letošního ročníku.

Foto: Iconiq

Slavná tapiserie z Bayeux byla dopravena do Londýna po tajném převozu z Francie

Po téměř tisícovce let je slavná tapiserie z Bayeux zpátky na anglické půdě. Historický artefakt nevyčíslitelné hodnoty byl z Francie na rok zapůjčen Britskému muzeu v Londýně, kam byl v noci na dnešek dopraven po přísně střeženém převozu, informovala agentura AP.

Téměř 70 metrů dlouhá a velmi křehká vyšívaná tapisérie z 11. století opustila ve čtvrtek Bayeux na západě Francie ve dvojitém kontejneru, který byl speciálně navržen tak, aby během přepravy kamionem do Británie minimalizoval vibrace.

Výjimečné dílo vypráví o dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem. Zachycuje události, které vedly k bitvě u Hastingsu v říjnu 1066, kdy Vilém porazil vojsko posledního anglosaského krále Anglie Harolda II., který v bitvě padl. Vilém Dobyvatel se stal prvním normanským králem Anglie.

Na tapiserii je zobrazeno celkem 626 lidí a 737 zvířat a vypráví příběh v 58 scénách plných živých a někdy i krvavých detailů. Najdeme zde scény boje muže proti muži, zohavená těla i nešťastného Harolda, kterého zasáhl šíp přímo do oka.

Historici se domnívají, že tapiserii nechal zhotovit biskup Odo z Bayeux, Vilémův nevlastní bratr, a že ji pravděpodobně ušily ženy v Anglii, možná jeptišky, než byla přepravena přes Lamanšský průliv. Většinu uplynulého tisíciletí strávila ve městě Bayeux v severozápadní Francii, s výjimkou dvou krátkých období, kdy byla vystavena v pařížském Louvru.

Převoz tapiserie do Londýna byl očekáván, protože historickou zápůjčku oznámil už v červenci 2025 francouzský prezident Emmanuel Macron ve snaze oživit kulturní vztahy s Londýnem po brexitu. Ale z bezpečnostních důvodů byly všechny podrobnosti o tom, kdy a jak se slavný artefakt do britské metropole dostane, drženy v tajnosti. V Britském muzeu bude tapiserie vystavená od 10. září do 11. července 2027.

Británie na oplátku muzeím v Normandii zapůjčí artefakty ze 7. století nalezené na anglosaském pohřebišti v Sutton Hoo a další předměty. „Naše dvě země si navzájem nepůjčují pouze umělecká díla, sdílejí také velké příběhy o počátcích evropských dějin,“ uvedl Macron v textu pro britský deník The Times.

„Je to úžasný pocit, že se to po tak obrovském množství práce, plánování, péče a úvah skutečně děje,“ řekl ředitel Britského muzea Nicholas Cullinan během čekání na příjezd tapiserie. „Je to poprvé za 1000 let, co se tak významný kus britské – a také francouzské – historie ocitne na těchto březích,“ dodal. „Je to neuvěřitelně vzrušující.“

Převoz zcela financuje Británie a jeho cenu úřady nezveřejnily. S ohledem na mimořádnou hodnotu tapisérie se Británie zavázala v případě závažného poškození díla vyplatit 800 milionů liber (přes 22,7 miliardy korun).

Zápůjčka díla do Británie vyvolala u některých odborníků a ochránců francouzského kulturního dědictví obavy z jeho možného nevratného poškození. Struktura tapiserie je již nyní oslabená 30 nezajištěnými trhlinami a téměř 10.000 dírami. Na konci roku 2021 varovala studie odborníků na restaurování před dalšími riziky, které by pro tuto výšivku z vlny a lnu představovala libovolná cesta trvající více než hodinu.

Kurátorka výstavy Millie Hortonová-Inschová označila za zázrak fakt, že tapisérie přežila deset století navzdory četným nebezpečím, včetně „molů, myší, plísně, vlhkosti a ohně“. Zčásti to lze podle ní přičíst skromným materiálům, z nichž je dílo vytvořeno. „Není vyrobeno z honosné látky. Není ze zlata, není ze stříbra. Neexistovalo takové pokušení rozstříhat ho a vyrobit z něj liturgické roucho, nebo ho využít k jiným účelům,“ vysvětlila.

Převoz tapiserie na trase dlouhé 560 kilometrů trval jedenáct hodin, po nichž nákladní vůz pod policejním doprovodem pomalu zacouval k nákladové rampě muzea, kde pracovníci opatrně spustili kontejner o velikosti malého auta na zem. Zaměstnanci muzea i britští a francouzští diplomaté, kteří vše v napjatém tichu sledovali, propukli v potlesk.

Neocenitelný náklad stráví několik dní aklimatizací, než bude pečlivě vybalen a rozložen pro výstavu, o níž Britské muzeum předpokládá, že bude jednou z nejnavštěvovanějších v jeho historii. Hned první den prodeje vstupenek se jich prodalo asi 100.000.

„Bylo to jako snažit se sehnat lístky na Glastonbury,“ řekl Cullinan. „Nepovažuji za samozřejmé, že se lidé tak moc zajímají o tisíciletou výšivku. Myslím, že je to úžasná věc,“ dodal.

Po návratu do Francie v příštím roce by se tapisérie měla vrátit do muzea v Bayeux, které je v současné době uzavřeno kvůli stavebním pracím. Následně má toto významné dílo projít již dlouho plánovanou restaurací. Podle úřadů by měly restaurátorské práce začít v roce 2028 a mohly by se odehrávat přímo v muzeu před zraky veřejnosti, aby se předešlo další přestávce ve vystavování díla.

Zdroj: ČTK

Slavné ateliéry a domy umělců, které musíte letos v létě vidět: 8. díl – Dům Fridy Kahlo v Mexico City

Přinášíme vám poslední tip na jedinečnou cestu kolem světa za těmi nejkrásnějšími domy umělců, které byste měli navštívit, od Giverny přes Portlligat a Paříž až po Mexico City. Ztracené v provensálské i normandské přírodě, ukryté v odlehlém koutě španělského ráje nebo schované na pařížském předměstí, zde jsou v našem seriálu nejkrásnější ateliéry a domy umělců, které vám postupně přinášíme, a které musíte alespoň jednou za život vidět. Tím dnes uzavíráme naše malé putování.

Máte letos v plánu cestu do pulzujícího Mexico City? Pak se neváhejte vypravit na proslulou adresu v Calle de Londres číslo 247, do samého centra čtvrti Coyoacán. Právě zde hned na první pohled upoutá vaši pozornost slavný  La Casa Azul  (Modrý dům). Co stojí za tak obrovským zájmem o něj? Tato jedinečná stavba pyšnící se zářivě azurovou fasádou v sobě ukrývá domov umělkyně, ve kterém strávila převážnou část svého života a z něhož se postupem času stalo stěžejní muzeum věnované Fridě Kahloé. Jde o rodinné sídlo koupené jejím otcem v roce 1904, ve kterém se malířka 6. srpna roku 1907 narodila a o čtyřicet sedm let později i naposledy vydechla. Dům ještě rozšířil samotný Diega Rivera. 

V ateliéru před malířským stojanem dodnes stojí pečlivě srovnané pigmenty a štětce v přísném a systematickém uspořádání. Ve své sluncem prozářené kuchyni obložené tradiční keramikou často vítala nejbližší přátele, nevyjímaje ani slavného souseda Trockého s jeho chotí, s nímž měla Frida údajně udržovat tajnou a velmi vášnivou milostnou avantýru.

Nepopiratelné kouzlo ukrývají také její milované zahrady s obřími kaktusy a dalšími exotickými druhy rostlin obepínající předkolumbovské sošky, jichž za léta nashromáždila na tisíce kusů. Nevyhnete se ani její soukromé ložnici, kde samotné posteli vévodí těžká urna ve tvaru její vlastní tváře ukrývající Fridin popel a kde visí ono pověstné zrcadlo, ve kterém se ze svého lůžka pozorovala a malovala slavné autoportréty včetně těch, které dnes nesou název  Dvě Fridy  a  Frida a císařský řez  a které si právě v této expozici mohou návštěvníci prohlédnout.

Celá tato obohacující cesta napříč intimním světem výjimečné autorky na vás začne naplno působit, a to zejména ve chvíli, kdy odhalíte její slavné šaty, těžké korzety, osobní šperky, tajnou sbírku líčidel a mnoho dalších osobních předmětů. Čeká vás emotivní prohlídka v tomto unikátním posvátném chrámu vzdávající tichý hold jedné z nevýznamnějších a nejvíce inspirujících žen dvacátého století.

Zdroj: Vogue

Slavné ateliéry a domy umělců, které musíte letos v létě vidět: 7. díl – Pokoj Vincenta Van Gogha ve městě Auvers-sur-Oise

Přinášíme vám další tip na jedinečnou cestu kolem světa za těmi nejkrásnějšími domy umělců, které byste měli navštívit, od Giverny přes Portlligat a Paříž až po Mexico City. Ztracené v provensálské i normandské přírodě, ukryté v odlehlém koutě španělského ráje nebo schované na pařížském předměstí, zde jsou v našem seriálu nejkrásnější ateliéry a domy umělců, které vám postupně přinášíme, a které musíte alespoň jednou za život vidět.

Pokoj ležící přímo v srdci populárního hostince nesoucího název Auberge de Ravoux, v němž žil Vincent Van Gogh od magického 20. května roku 1890, zůstává sice úplně prázdný, leč k pochopení historie hraje skutečně stěžejní roli. Není zde totiž sice nic na prohlížení, ale zato vše probouzí představivost. Třebaže se samotná pidimístnost po celé tyto dekády takřka nezměnila, odráží předčasný skon mladého umělce. S nebohým mužem se totiž lidé loučili u prosté rakve stojící ve společné jídelně právě zmíněného zájezdního hostince. 

Silně melancholické až dojemné místo se navíc chce a má proměnit v to nejútulnější muzeum na světě. Alespoň tak zní nejposvátnější slib Dominique-Charles Janssens, dlouholeté prezidentky Institutu Van Gogha. V těsné a tmavé místnosti o velikosti pouhých sedm metrů čtverečních chce nechat trvale instalovat jednu jedinou ústřední originální malbu právě od samotného mistra. Jde o bezprecedentní obdivuhodný nápad, který promění prostý pokoj v naprosto nejmenší a velmi intimní umělecké muzeum.

Zdroj: Vogue

Slavné ateliéry a domy umělců, které musíte letos v létě vidět: 6. díl – Dům Gustava Moreaua v Paříži

Přinášíme vám další tip na jedinečnou cestu kolem světa za těmi nejkrásnějšími domy umělců, které byste měli navštívit, od Giverny přes Portlligat a Paříž až po Mexico City. Ztracené v provensálské i normandské přírodě, ukryté v odlehlém koutě španělského ráje nebo schované na pařížském předměstí, zde jsou v našem seriálu nejkrásnější ateliéry a domy umělců, které vám postupně přinášíme, a které musíte alespoň jednou za život vidět.

Právě na pařížské adrese La Rochefoucauld číslo 14 shromáždil Gustave Moreau na sklonku svého života naprostou většinu svých pláten. Jaký byl jeho záměr? Chtěl vytvořit muzeum, ve kterém by jeho umělecký odkaz žil navěky. Uvnitř tohoto malého domu s lehce venkovským rázem, v němž prožil své dětství, malíř obětoval svůj původní ateliér ve druhém patře, aby zde vybudoval ještě rozlehlejší, světlem zalitá prosklená studia. Ruku v ruce s tím velmi metodicky a precizně protřídil své obsáhlé archivy, aby z tohoto místa vytvořil chrám přesně k obrazu svému.

Dnes se dům proměnil v okouzlující muzeum prodchnuté nezaměnitelným starosvětským šarmem, jehož adresa zůstává před davy turistů stále tak trochu v utajení. Na stěnách Moreauova nejvýznamnější plátna, kterých je tu vystaveno úctyhodných třináct set, vedou tichý dialog se vzpomínkami a osobními předměty tohoto slavného symbolistického umělce. Celá expozice je rozmístěna do čtyř podlaží. A jaký interiérový klenot by rozhodně neměl uniknout vaší pozornosti? Neuvěřitelně elegantní točité schodiště, které vás ladně zavede až do třetího patra.

Zdroj: Vogue

Slavné ateliéry a domy umělců, které musíte letos v létě vidět: 5. díl – Dům Salvadora Dalího v katalánském Portlligatu

Přinášíme vám další tip na jedinečnou cestu kolem světa za těmi nejkrásnějšími domy umělců, které byste měli navštívit, od Giverny přes Portlligat a Paříž až po Mexico City. Ztracené v provensálské i normandské přírodě, ukryté v odlehlém koutě španělského ráje nebo schované na pařížském předměstí, zde jsou v našem seriálu nejkrásnější ateliéry a domy umělců, které vám postupně přinášíme, a které musíte alespoň jednou za život vidět.

Nejvzácnější drahokam nádherného katalánského pobřeží, romantické městečko Portlligat rozkládající se nedaleko pobřežního letoviska Cadaqués, zcela učaroval již ve třicátých letech slavnému Dalímu. Až do osudného úmrtí své životní lásky Galy v roce 1982 tento ikonický představitel surrealismu obýval typický sněhobílý venkovský dům obratně zasazený přímo do příkrých svahů nad útesem, který následně celkem zásadně přeorganizoval tak, aby zcela a nekompromisně odpovídal jeho nezaměnitelnému stylu. Tato malá a původně skromná rybářská stavba se tak posléze stala skutečným centrem absolutní marnotratnosti. Salvador Dalí totiž z celého stavení vytvořil spletitý labyrint postavený na surrealistických výjevech a zaplnil ho podivuhodnými předměty v podobě mohutného sněhobílého vejce balancujícího vysoko na špičce střechy či obrovského vycpaného medvěda střežícího vnitřní brány atria.

Celá nemovitost dnes s úspěchem funguje jako mimořádně obsáhlé muzeum napěchované velkým množstvím umělcových stěžejních děl a mnoha velmi cennými osobními předměty, které jsou obohacené o naprosto unikátní historická videa sledující vývoj celého tohoto pozoruhodného místa.

Zdroj: Vogue

Slavné ateliéry a domy umělců, které musíte letos v létě vidět: 4. díl – Dům Augusta Renoira v Cagnes-sur-Mer

Přinášíme vám další tip na jedinečnou cestu kolem světa za těmi nejkrásnějšími domy umělců, které byste měli navštívit, od Giverny přes Portlligat a Paříž až po Mexico City. Ztracené v provensálské i normandské přírodě, ukryté v odlehlém koutě španělského ráje nebo schované na pařížském předměstí, zde jsou v našem seriálu nejkrásnější ateliéry a domy umělců, které vám postupně přinášíme, a které musíte alespoň jednou za život vidět.

V roce 1903 Auguste Renoir, vyčerpaný vleklým plicním onemocněním, zcela propadl okouzlujícímu světlu pobřežního městečka Cagnes-sur-Mer a o čtyři roky později zde zakoupil malebné panství Domaine des Collettes. V něm pak po boku své milované ženy žil až do konce svých dnů. Toto velkorysé sídlo v neoprovensálském stylu, jež bylo postaveno přesně podle umělcových představ a které obklopují prastaré olivovníky a voňavé citrusové háje, se stalo hlubokou inspirací pro jeho takzvané cagneské období. To se zapsalo do dějin umění především plnějšími a smyslnějšími ženskými akty a zářivými, barvami hrajícími krajinami. Renoirův dům, který se v šedesátých letech minulého století proměnil v muzeum a v roce 2013 prošel kompletní a velmi citlivou rekonstrukcí, dnes návštěvníkům odhaluje nesmírně bohatou sbírku jeho mistrovské tvorby. Prohlédnout si zde můžete šestnáct originálních pláten a třicet soch, to vše obohacené o vzácné rodinné a osobní archivy.

Zdroj: Vogue

Slavné ateliéry a domy umělců, které musíte letos v létě vidět: 3. díl – Dům Paula Cézanna v Aix-en-Provence

Přinášíme vám další tip na jedinečnou cestu kolem světa za těmi nejkrásnějšími domy umělců, které byste měli navštívit, od Giverny přes Portlligat a Paříž až po Mexico City. Ztracené v provensálské i normandské přírodě, ukryté v odlehlém koutě španělského ráje nebo schované na pařížském předměstí, zde jsou v našem seriálu nejkrásnější ateliéry a domy umělců, které vám postupně přinášíme, a které musíte alespoň jednou za život vidět.

Abychom se vydali po stopách Paula Cézanna, musíme zamířit přímo do jeho rodného města Aix-en-Provence. Od sluncem zalitých uliček přes terasy kaváren až po místní školu, přítomnost slavného malíře je tu všude hmatatelná. V roce 1902 si na kopci Lauves postavil dům a ateliér s růžovými okenicemi, kde pak každé ráno, obklopen tichem nesmírně štědré středomořské krajiny, maloval svá poslední velká plátna (za všechna jmenujme alespoň legendární dílo Velké koupání). Tento ateliér, který je dnes citlivě proměněný v muzeum, rozhodně stojí za návštěvu. Vdechnete v něm atmosféru umělcových vzpomínek a prohlédnete si jeho původní nábytek, osobní předměty i fascinující poslední zátiší. V obchůdku s výtvarnými potřebami v přízemí se nabízejí produkty nejkvalitnějších značek. Pastelky českobudějovického Koh-i-Nooru jsou mezi nimi! 

Zdroj: Vogue

Slavné ateliéry a domy umělců, které musíte letos v létě vidět: 2. díl – Ateliér a dům sochaře Augusta Rodina ve francouzském Meudonu

Přinášíme vám další tip na jedinečnou cestu kolem světa za těmi nejkrásnějšími domy umělců, které byste měli navštívit, od Giverny přes Portlligat a Paříž až po Mexico City. Ztracené v provensálské i normandské přírodě, ukryté v odlehlém koutě španělského ráje nebo schované na pařížském předměstí, zde jsou v našem seriálu nejkrásnější ateliéry a domy umělců, které vám postupně přinášíme, a které musíte alespoň jednou za život vidět.

Auguste Rodin strávil posledních dvacet let svého plodného života po boku své drahé ženy a velké lásky Rose Beuret ve vší tichosti a zcela odlehlém poklidu v nádherné honosné vile jménem Brillants na prestižním předměstí Paříže jménem Meudon. Dnes se tu nachází i podstatná část mistrova celoživotního sochařského díla a má tu i hrob. Toto ikonické místo, které stráží stěžejní majestátní socha s názvem Myslitel, bylo kompletně přestavěno na ucelené národní muzeum a ukrývá sbírku desítek replik jeho děl. Jednoznačný a zlatý hřeb nezapomenutelného zážitku z celé vzpomínkové expozice představuje legendární sochařská síň ukrývající se elegantně hned dole v ateliérech, kde ji hned v prvních náznacích léta vytrvale zaplavují sluneční paprsky. 

Zdroj: Vogue

Slavné ateliéry a domy umělců, které musíte letos v létě vidět: 1. díl – Dům Clauda Moneta v Giverny

 

Přinášíme vám tip na jedinečnou cestu kolem světa za těmi nejkrásnějšími domy umělců, které byste měli navštívit, od Giverny přes Portlligat a Paříž až po Mexico City. Ztracené v provensálské i normandské přírodě, ukryté v odlehlém koutě španělského ráje nebo schované na pařížském předměstí, zde jsou v našem seriálu nejkrásnější ateliéry a domy umělců, které vám budeme postupně ukazovat, a které musíte alespoň jednou za život vidět.

Dne 29. dubna roku 1883 se Claude Monet  natrvalo usadil v Giverny. Obklopovala ho bujná zeleň, která mu poskytla inspiraci pro jeho vůbec nejkrásnější impresionistická plátna.  Lekníny v levandulových odstínech vykvétající na hladině jezírka, nádherné květiny, do nichž se vášnivě zamiloval a pro které vytvořil velkolepé, precizně uspořádané a přitom zcela originální prostředí, i smuteční vrba lehce se vlnící v rytmu větru… O tuto překypující flóru vášnivý milovník rostlin Claude Monet  s láskou pečoval a nechával ji vyniknout až do své smrti v prosinci roku 1926. Za vydatné pomoci mnoha zahradníků a krajinářů se malíři podařilo do detailu zinscenovat slavný  Clos Normand  a ikonickou  Vodní zahradu. Tyto dvě nesmírně rozmanité zahrady přímo vybízejí k tichému snění a dokonale evokují jeho malířský rukopis, jenž je tolik pulzující a prozářený světlem. Keře růží, nádherné pivoňky, lekníny, nekonečné lány trvalek…

Na všechny návštěvníky, kteří jsou pozváni ke vstupu do samotného nitra malířovy představivosti, tu čeká skutečně nezapomenutelný vizuální a senzorický zážitek. Po opojné procházce rozkvetlými zahradami končí celá cesta přímo v rodinném domě Clauda Moneta, v němž jednoznačně vládnou barvy. Prostorná jídelna je zalitá zářivými žlutými tóny, zatímco velkorysá kuchyň, obložená tradičními dlaždičkami z Rouenu, se halí do čisté modři. Za pozornost rozhodně stojí také původní umělcův ateliér, který se proměnil v elegantní salon ukrývající věrné reprodukce jeho nejslavnějších děl.

Zdroj: Vogue