Do síně slávy za práci v dabingu letos vstoupí sedm osobností

Do síně slávy za práci v dabingu vstoupí letos při udílení Cen Františka Filipovského v Přelouči na Pardubicku sedm osobností této specifické filmové disciplíny. Ocenění získají za dlouhodobé herecké mistrovství v dabingu Milena Steinmasslová, Miloslav Mejzlík, Miroslav Saic a Miloš Vávra. Filmový a televizní svaz FITES ocení za dlouhodobou mimořádnou dabingovou tvorbu úpravkyni dialogů Radmilu Heinikovou a překladatelku, úpravkyni a dramaturgyni Alenu Fišerovou. Ve spolupráci s Ochrannou asociací zvukařů – autorů (OAZA) dostane cenu také mistryně zvuku Dana Vágnerová, uvedla mluvčí Přelouče Marcela Gryčová.

Ocenění se budou udílet 19. září v Občanské záložně v Přelouči, slavnostní večer bude moderovat Ondřej Kepka. V letošním 32. ročníku se sešlo 45 snímků v osmi kategoriích. Porota v čele s hercem a režisérem Jiřím Kvasničkou hodnotila 143 návrhů. Vítěze vybrali porotci formou tajného hlasování. Nominace jsou zveřejněné na webu akce.

Ceny se udílejí v osmi kategoriích. Porota hodnotí nejlepší ženský, mužský a dětský herecký výkon v dabingu, mimořádné dabingové zpracování audiovizuálního díla, překlad a úpravu, zvuk, dabingové zpracování televizních nebo filmových snímků animované a dětské tvorby a dabingové zpracování televizního seriálu. Průběh vyhlášení bude možné sledovat také na internetu a na velkoplošné obrazovce na Masarykově náměstí. Předcházet mu bude hudební program, který bude pokračovat večer.

Město Přelouč letos ocení tvůrce české verze počítačové hry Kingdom Come: Deliverance II. Pořadatelé se rozhodli udělit mimořádnou cenu studiu Warhorse Studios za vytvoření hry v českém jazyce a za její významný přínos k propagaci české historie, kultury a jazyka doma i v zahraničí.

Ocenění za nejlepší dabing se v Přelouči, kde se herec František Filipovský narodil, udělují od roku 1995. Loni cenu v ženské herecké kategorii získala Dagmar Čárová za roli Nancy Stokesové ve filmu Hodně štěstí, pane Veliký. Ocenění za nejlepší mužský herecký výkon obdržel Pavel Šrom za úlohu Roberta Poutifarda ve snímku Pan učitel vrací úder.

Zdroj: ČTK

Zemřel spoluzakladatel a frontman kapely Yo Yo Band Richard Tesařík

Ve věku 80 let dnes zemřel zpěvák, textař a kapelník Richard Tesařík, který se proslavil zejména díky působení v kapele Yo Yo Band. ČTK o tom dnes informoval jeho syn Štěpán Tesařík. Rodina prosí o respektování soukromí. Informace o posledním rozloučení zveřejní později. Syn Richarda Tesaříka řekl, že jeho otec zemřel po nemoci.

Kapela Yo Yo Band loni oslavila půlstoletí na scéně. Richard Tesařík kromě působení v Yo Yo Bandu vydal i několik sólových alb a vystupoval v celé řadě muzikálů, například v Robinu Hoodovi, Johance z Arku či Touze v pražském Divadle Kalich. Patřil k českým průkopníkům reggae nebo ska.

Richard Tesařík se narodil 25. prosince 1945 ve Svitavách. Jeho stejnojmenný otec působil za války v československé vojenské jednotce v Sovětském svazu a získal hodnost generála a titul Hrdina SSSR. Tesařík senior – který kvůli konfliktům s nadřízenými nakonec musel z armády odejít – podobně jako další vysoce postavení vojáci dostal bydlení na pražské Hanspaulce. Právě na tamní svérázné hanspaulské scéně vznikl Yo Yo Band, který se širší veřejnosti poprvé představil v listopadu 1975 na Slánských jazzových dnech.

Mezi největší hity Yo Yo Bandu, který patřil v tehdejším Československu k průkopníkům „černé“ hudby a inspiroval se vlivy soulu, reggae, latiny a popu, patří dodnes písně Kladno, Karviná, Rybitví, Jó já jsem srab či Jedem do Afriky. Duší skupiny, ve které se během let vystřídala celá řada muzikantů, byl vedle Richarda i jeho mladší bratr Vladimír, který zemřel v červnu 2003 na následky zranění po pádu z kola.

Tesařík se v mládí věnoval hlavně sportu, na hudbu přesedlal teprve později. Jeho atletické nadání podědil syn Štěpán, dřívější úspěšný český reprezentant v běhu na 400 metrů překážek.

Zdroj: ČTK

Ceny ředitele ND dnes obdrželi Nakagawaová, Piškula, Matoušek a Matyáš Ramba

Ceny ředitele Národního divadla (ND) pro umělce do 35 let dostali tanečnice Nana Nakagawaová, herec Zdeněk Piškula tenorista Daniel Matoušek a tanečník a akrobat Matyáš Ramba. U příležitosti zahájení 144. sezony při tradičním setkání se zaměstnanci dnes ceny v historické budově první české scény předal ředitel ND Jan Burian. Do Síně slávy byl uveden světově uznávaný tenorista Štefan Margita.

Sólistka Baletu ND Nakagawaová patří k umělkyním, které si diváka získávají bez okázalých gest. Během dvou sezon v na sebe upozornila uměleckou vyzrálostí a schopností obstát v neobyčejně širokém repertoáru. Zaujala jako paní Muškátová v baletu Liliom, dále v triptychu Avant-Garde nebo v inscenaci Who Cares?. Významným milníkem její dosavadní cesty byla titulní role v baletu Šeherezáda.

„Je to tanečnice, které věříte. Její umělecká cesta je teprve na začátku a my se těšíme na všechny role, jimiž bude i nadále obohacovat repertoár Baletu Národního divadla,“ sdělil ředitel ND Burian.

Piškula do Činohry ND vstoupil v roce 2023 jako rytíř Danceny v inscenaci Nebezpečné známosti. V Mefistovi Klause Manna poté předvedl roli ambiciózního herce Rolfa Bonettiho, ve Valérii a týdnu divů vytvořil křehkého Orlíka, v inscenaci Tři mušketýři a já ztvárnil zase s lehkostí, šarmem a smyslem pro jevištní nadsázku odvážného D’Artagnana. Soustředěným výkonem a pohybovým talentem obohatil svou roli Oresta v Oresteie, ve Farářově konci zaujal civilností a obyčejností venkovského floutka, v Proměnách pak jako Apollón potvrdil svou schopnost pohybovat se mezi stylizací, poezií a autentickou jevištní přítomností.

Tenorista jasného a zářivého tónu Matoušek je milovník italského belcanta. Do souboru Opery ND vstoupil v sezoně 2022/2023 jako interpret mladé generace, který dokáže klasickým hrdinům vdechnout moderní psychologický rozměr a chlapeckou bezprostřednost. Diváky si získal jako zamilovaný princ Tamino v Mozartově Kouzelné flétně na scéně Stavovského divadla.

Matyáš Ramba patří k výrazným osobnostem mladé generace divadelních tvůrců, kteří přirozeně propojují interpretační, choreografické i režijní myšlení. Jeho pohybový rejstřík sahá od současného tance a street dance až k párové akrobacii a dalším disciplínám nového cirkusu. V ND se poprvé představil před osmi lety jako tanečník a akrobat v operních inscenacích Billy Budd a Láska ke třem pomerančům. „Akrobacie pro Matyáše není samoúčelnou demonstrací dovedností, ale prostředkem vyprávění a budování významu,“ dodal Burian.

Činohra ND pro sezonu 2026/2027 připravuje šest nových inscenací. První z premiér nové sezony dostala název podle eseje Václava Havla Moc bezmocných, uskuteční se 18. a 19. září v kostele svaté Anny na Starém Městě. Soubor Laterny magiky ND chystá pro sezonu 2026/2027 dvě nové inscenace. Premiéry představení Perpetuum Havel budou 10. a 11. září v Paláci Akropolis. S premiérou Smrti v Benátkách se počítá v dubnu 2027.

Novou sezonu Opery ND zahájí 24. září ve Státní opeře muzikál Sweeney Todd: Ďábelský holič z Fleet Street Stephena Sondheima. Balet ND uvede k 80. narozeninám choreografa a tanečníka Jiřího Kyliána, které připadnou na 21. března příštího roku, jeho dílo One of a Kind. Sezona baletu vyvrcholí 3. června 2027 návratem Giselle, tento ND naposledy uvedlo v roce 2013.

Do Síně slávy vstoupil Štefan Margita

Do Síně slávy ND dnes u příležitosti zahájení 144. sezony při tradičním setkání se zaměstnanci vstoupil operní pěvec Štefan Margita. Jeho uvedení do Síně slávy ND je podle vedení divadla vyvrcholením jedné z nejuznávanějších operních uměleckých drah v historii české první scény. Svou cestu zde zahájil již v roce 1984 jako Lenskij v Evženu Oněginovi a koktavý Vašek v Prodané nevěstě.

„Zatím naposledy jsem se v Národním divadle představil letos v únoru v opeře Richarda Wagnera Zlato Rýna a pro veliký úspěch se ta produkce příští rok vrací zpátky, takže doufám, že tady zase budu ve zdraví stát,“ řekl ČTK Margita, který v opeře ztvárnil roli vychytralého boha polopravd a ohně Logeho.

Slovenský operní pěvec Margita, který 3. srpna oslavil 70. narozeniny, patří ke světově uznávaným tenoristům. Působí převážně v zahraničí. Vystupoval v nejslavnějších operních domech, jako jsou milánská La Scala, londýnská Covent Garden a newyorská Metropolitní opera. Často se ale vrací i na prkna Národního divadla v Praze. Celosvětový věhlas mu přinesly především role v Janáčkových operách Káťa Kabanová, Z mrtvého domu a Osud nebo role Tamburmajora v opeře Vojcek Albana Berga, kapitána Vereho v opeře Benjamina Brittena Billy Budd, poloboha Logeho ve Wagnerově Zlatu Rýna nebo Šujského v opeře Modesta Petroviče Musorgského Boris Godunov.

Narodil se v Košicích, studoval na tamní konzervatoři a mezi roky 1983 a 1986 působil na košické operní scéně. V roce 1986 zvítězil na festivalu Pražské jaro a v srpnu téhož roku získal angažmá v opeře pražského Národního divadla. V letech 1987 až 1991 byl Margita současně sólistou vídeňské Volksoper, poté byl v angažmá ve Státní opeře Praha (1992 až 1994). Později spolupracoval s předními světovými dirigenty jako Simon Rattle, Claudio Abbado, Gerd Albrecht, Jiří Bělohlávek, Zdeněk Košler, Semjon Byčkov, Sylvain Cambreling, Seiji Ozawa, Kirill Petrenko, Aldo Ceccato, Antonio Pappano či Zoltán Peskó.

V Margitově koncertním repertoáru se objevují především písně a árie Čajkovského, Mozarta, Beethovena, Schuberta, Dvořáka, Mahlera, Bartóka a Gershwina. Margita se nebrání ani výletům mimo operu. Dokladem toho je například úspěšné album na pomezí žánrů s názvem Melancholie (2013), oceněné platinovou deskou, nebo vánoční deska X MAS (2016). V květnu 2018 mu vyšlo třetí nadžánrové album Mapa lásky, které je tenoristovým výletem do světa šansonu.

Margita žije léta v Praze. V roce 1992 se oženil se zpěvačkou Hanou Zagorovou. Později spolu v televizi uváděli seriál zábavných pořadů Hogo Fogo. V roce 2014 pěvec představil rozšířené vydání knihy Michaely Zindelové s názvem Bez omezení, v níž se ohlíží za svým životem. Loni nazpíval se ženami z české hudební a herecké scény album duetů Andělé strážní. Mezi nimi v titulní písni nechybí hlas Margitovy manželky Zagorové, která zemřela v srpnu 2022 ve věku 75 let.

Zdroj: ČTK

Rebel s cejchem StB: Jak mladík Petr H. Batěk pobouřil komunisty a dobyl americký underground

Dnes ho známe jako charismatického herce, moderátora, hudebníka a
básníka. Málokdo ale ví, že na konci 80. let stál Petr H. Batěk v čele
jedné z nejdivočejších hudebních senzací tehdejšího Československa.
Plzeňská black-metalová formace Tudor neunikla brutální pozornosti
komunistických fízlů a její ranné nahrávky dodnes fascinují sběratele v
zámoří.

Kapela Tudor v plné sestavě na konci 80. let. Mladý Petr H. Batěk (druhý zleva) tehdy se svými spoluhráči definoval československý metalový underground, což neuniklo ani pozornosti StB

Zrod plzeňské undergroundové senzace

Když tehdejší teenager Petr H. Batěk, vystupující pod přezdívkou Hades,
v roce 1987 kapelu zakládal, měl jasnou vizi: hrát tvrdou, nekompromisní
muziku po vzoru britských Venom. Spolu s ním stál u zrodu baskytarista
David Křížek, ze kterého se v pozdějších letech stal světoznámý
mořeplavec.

Hned jejich první velký koncert v sále plzeňského učiliště Škodovky
způsobil absolutní poprask. Pořadatelé museli kvůli obrovskému návalu
zavřít vchody, a fanoušci se tak dovnitř vmačkali vylomeným okénkem ze
záchodu. Mladíci na pódiu, zahalení do kůže, kovových pyramid, ostrých
hrotů a obklopeni scénickými rekvizitami, předvedli show, která šokovala
tehdejší socialistickou veřejnost.

Výslechy na StB: Drsná realita, která zlomila dětskou nevinnost

Výslechy na StB: Drsná realita, která zlomila dětskou nevinnost

Provokativní styl, texty o smrti a nekontrolovatelná energie stovek
fanoušků okamžitě aktivovaly komunistický aparát. Přímo na koncertech
hlídkovali agenti Státní bezpečnosti v civilu. Pro mladého Petra H.
Baťka, kterému v té době bylo teprve kolem šestnácti let, začalo jedno z
nejtemnějších období.

Sledování a zátahy:

StB monitorovala každý krok kapely a jejího tehdy velmi aktivního
fanklubu.

Psychický teror na služebně:

Mladý muzikant zažil na vlastní kůži drsné výslechy. Estébáci se snažili
teenagera zastrašit, zlomit jeho vzdor a vynutit si podepsání spolupráce
nebo zákaz činnosti. Nakonec byl přidán do spisu s názvem
“Problematická mládež”.

Hledání skrytých významů:

Cenzorům vadil nejen syrový zvuk, ale i symbolika. Vyšetřovatelé viděli
v metalové rebelii organizovanou protirežimní činnost a hrozbu pro
socialistickou mládež.

„Ničeho nelituji. Alespoň jsem mohl na vlastní kůži vyzkoušet výslechy
StB a ze změny režimu se pak patřičně radovat,“ vzpomíná po letech sám
Petr H. Batěk.

Malý Petr H. Batěk na vzácném snímku z dětství. Tehdy ještě nikdo netušil, že o pár let později založí kultovní kapelu, projde výslechy StB a jeho jméno bude rezonovat až v Americe.

Americký triumf: Když si pro českou kapelu došel label z Kalifornie

Největší paradox příběhu kapely Tudor přišel o mnoho let později.
Zatímco doma museli kluci bojovat s režimem a kopírovat své nahrávky na
magnetofonové kazety, v zahraničním undergroundu se stali kultem.

Pověst o syrových československých nahrávkách z konce totality dorazila
až do Kalifornie. Prestižní americké vydavatelství Nuclear War Now!
Productions, které se specializuje na objevování raritních klenotů
metalové hudby, oslovilo kapelu s unikátní nabídkou. Vyhledali stará
ranná dema (jako Eskadrona mrtvých nebo Zombie) a vydali je na
exkluzivním, striktně limitovaném vinylu určeném pro sběratele nejen v
USA, ale i po celém světě.

Kapela přitom nemusela nikam tlačit, ani nikoho prosit. Samotní
Američané ucítili obrovskou autentičnost nahrávek, které vznikaly v
socialistickém Československu pod dohledem tajné policie. Celý náklad
vinylové dvojdesky se v Americe okamžitě vyprodal a dnes jde o vysoce
ceněný sběratelský artikl.

Od metalu k básním a divadlu

Po revoluci vydala skupina kultovní album Bloody Mary (1992) a na čas se
odmlčela. Životní cesty muzikantů se rozutekly, Petr H. Batěk přesídlil
k profesionálnímu divadlu, začal psát básně a stal se vyhledávaným
hercem. Hudební srdce v něm ale bít nepřestalo. Kromě toho, že v
pozdějších letech bubnoval v úspěšné formaci The Doors revival, se před
časem vrátil ke svým tvrdým kořenům a založil projekt Tudor Enemy, kde
opět bez servítek pálí do světa nekompromisní energii.

Příběh Petra H. Baťka a jeho dospívání v kapele Tudor je fascinujícím
důkazem toho, že opravdový talent a touhu po svobodě nezastaví ani mříže
výslechových místností StB. A to, že o jejich hudbu projevila zájem
Amerika sama od sebe, jen potvrzuje, že tahle plzeňská stopa v historii
rocku byla naprosto výjimečná.

Mladý Petr H. Batěk (v kapele pod přezdívkou Hades) v plném nasazení na konci 80. let. Právě z této doby pocházejí legendární dema, která o desítky let později vydali hudební nadšenci v daleké Kalifornii

Foto: Petr H. Batěk

Mimo scénář jede! Ivo Šmoldas přinesl rekord a Petr H. Batěk už chystá další překvapení

Z nové talk show Petra H. Baťka se pomalu stává pořádně rozjetý projekt. Díl s Ivo Šmoldasem překonal dosavadní sledovanost na YouTube a další host je již oficiálně venku. Petr H. Batěk totiž pokračuje dál, další díl je natočený a diváci se mohou těšit na legendárního moderátora Martina Severu!

Tak tohle se rozjíždí! Mimo scénář Petra H. Baťka má za sebou další díl a tentokrát proti němu usedl Ivo Šmoldas. A jak už je u této talk show zvykem, rozhodně nezůstalo jen u klasického „otázka-odpověď“.

Šmoldas přinesl do studia svůj pověstný humor, nadhled a slovní pohotovost. Výsledkem bylo setkání, které diváky bavilo – a podle tvůrců dokonce přineslo rekordní sledovanost pořadu na YouTube.

Po prvních třech dílech tak Petr H. Batěk potvrzuje, že Mimo scénář má dobře našlápnuto.

Dalším hostem bude Martin Severa

Napětí kolem nového hosta je u konce. Petr H. Batěk odtajnil, že proti němu v křesle usedne televizní legenda Martin Severa. Pokud bude mít tato epizoda stejně silnou energii jako ty předchozí, mají se diváci rozhodně na co těšit. Mimo scénář totiž není pořad, kde by všechno muselo jít podle plánu. A právě proto se v něm může stát prakticky cokoliv.

Foto: Mimo scénář

Umění šansonu v Praze: Gérard Depardieu se představí v exkluzivním recitálu v Divadle Hybernia

Pražské Divadlo Hybernia zažije výjimečný podzimní večer. Světová umělecká ikona Gérard Depardieu se poprvé představí českému publiku v exkluzivním koncertním projektu „Gérard Depardieu: Kouzlo šansonu“. Tento unikátní hudební večer realizuje legendární český hitmaker Michal David, o jehož kompletní produkční zajištění se stará dcera Klára Davidová.

Pražské publikum čeká neopakovatelný zážitek plný silných emocí a francouzského šarmu. V pondělí 2. listopadu 2026 od 19:30 hod. se v Divadle Hybernia uskuteční exkluzivní koncertní projekt Gérard Depardieu: Kouzlo šansonu. Světoznámý umělec v tomto komorním programu, který vzdává poctu legendární šansoniérce Barbaře, oživí za doprovodu renomovaného francouzského pianisty Gérarda Daguerra hlubokou hudební poezii a melancholické příběhy. Celou událost pro české diváky realizuje producent Michal David, jenž ve své kariéře dlouhodobě spolupracuje s největšími hvězdami světové scény, za precizní organizační podpory produkční Kláry Davidové.

Osudové setkání s „Dámou v černém“

Pro pochopení mimořádné umělecké váhy tohoto představení je nutné nahlédnout do historie francouzské kultury. Legendární šansoniérka Barbara (vlastním jménem Monique Andrée Serf), přezdívaná pro své melancholické černé šaty „Dáma v černém“, byla jednou z nejvýznamnějších básnířek a autorek poválečné Francie.

Mezi ní a tehdy mladým hercem Gérardem Depardieuem vzniklo celoživotní přátelství a silné tvůrčí pouto. Vrcholem jejich synergie se v roce 1986 stala společná hudebně-divadelní hra „Lily Passion“, s níž s obrovským úspěchem triumfovali po celé Francii. Barbara tehdy objevila Depardieuův skrytý hudební cit a stala se jeho celoživotní inspirací.

Když v roce 1997 zemřela, Depardieu se rozhodl její odkaz chránit. Spojil se s jejím dvorním klavíristou Gérardem Daguerrem a nahrál oceňované studiové album Depardieu chante Barbara.

Gérard Depardieu s Barbarou

Harmonie slova, poezie a jedinečné produkce

Představení sází na absolutní uměleckou čistotu. Depardieuův nezaměnitelný, hluboký posazený hlas balancuje na hraně mezi zpěvem a strhujícím divadelním monologem. Skladby jako „L’aigle noir“ (Černý orel) či „Nantes“ (píseň věnovaná stejnojmennému městu) tak v prostorách divadla zazní s nekompromisní intenzitou.

Za realizací tohoto náročného uměleckého konceptu stojí precizní práce realizačního týmu. Celý projekt producentsky zaštiťuje mezinárodně uznávaný hitmaker Michal David, jehož dlouholeté zkušenosti se světovými hvězdami zaručují nejvyšší možnou úroveň celé události. O bezchybné technické zázemí, koordinaci a organizační zajištění se pak stará jeho dcera Klára Davidová, díky čemuž vzniká naprosto sehraný tandem.

Sám producent Michal David k tomuto projektu vyjádřil obrovský respekt a ocenil hercovo osobité pojetí:

„Je mi velkou ctí a radostí oznámit, že jako producent připravuji vůbec první koncert Gérarda Depardieua v České republice. Gérard Depardieu není jen ikonou světového filmu. Tradice francouzského šansonu je jeho celoživotní inspirací. Jeho nezaměnitelný hlas, charismatický projev a mimořádný herecký talent vytvářejí jedinečné spojení zpěvu a interpretace, které proměňuje každý koncert v silný a hluboce emotivní umělecký zážitek. Srdečně vás zvu k účasti na tomto výjimečném večeru, který bude oslavou francouzského šansonu i jedinečně stráveným večerem ve společnosti jedné z ikon světové kultury.“

Klára Davidová, Gérard Depardieu a Michal David

Exkluzivní večer v Divadle Hybernia

Oficiální prodej lístků pro veřejnost byl již spuštěn. Vzhledem k exkluzivitě této události a omezené kapacitě sálu doporučuje produkční tým s nákupem neotálet, neboť místa mizí velmi rychle.

OFICIÁLNÍ PŘEDPRODEJ VSTUPENEK: GÉRARD DEPARDIEU V DIVADLE HYBERNIA

Foto: Michal David Production, depardieuchantebarbara.fr

Michal Prokop na prahu osmdesátky plánuje zejména dál hrát s Framus Five

Zpěvák a skladatel Michal Prokop, jenž oslaví 13. srpna osmdesátiny, se připravuje na festival Krásný ztráty, který se ve Všeticích na Benešovsku uskuteční 14. a 15. srpna. Na konci roku ho pak 21. prosince v pražském Foru Karlín čeká tradiční Vánoční koncert, mezitím absolvuje řadu vystoupení s Framus Five. Jeho nahrávka Ostraka byla letos zvolena na hudebních cenách Anděl albem roku, odnesl si i vítězství v kategorii sólový interpret.

„Tyhle dvě akce (Krásný ztráty a Vánoční koncert) jsou takové hodně viditelné, ale mezi tím se normálně hraje. V červenci jsme hráli poměrně dost a já doufám, že v tom budeme pokračovat,“ uvedl Prokop.

Na festivalu ve Všeticích Prokop a Framus Five pokřtí živou nahrávku Live 80!, záznam z loňského Vánočního koncertu v Praze. „Živou nahrávku jsme udělali víceméně náhodně, když se uvažovalo, co bychom v jubilejním roce ještě mohli vymyslet. Na Supraphonu se mě ptali, jestli si natáčíme koncerty. Řekl jsem, že normálně ne, ale na základě toho dotazu jsme Vánoční koncert natočili a ono se to povedlo. Myslím, že ta deska hraje krásně, takže to je další docela slušný zářez,“ sdělil Prokop.

Nahrávka navazuje na album Live 60 vydané v dubnu 2007. „Když jsem v roce 2006 po sedmnáctileté pauze vydal album Poprvé naposledy, připravoval jsem tehdy se svým novým promotérem Davidem Gaydečkou po letech opět velký samostatný koncert v pražské Lucerně. Tehdy mi brácha Ivan řekl cosi ve smyslu: ‚Proboha natoč to, tuhle šanci už mít znovu nebudeš, je ti 60.‘,“ uvedl. „Koho by tenkrát napadlo, že po 20 letech budeme s podobnou motivací stát před stejným úkolem znovu? A stalo se,“ podotkl Prokop.

Nahrávka nabízí 15 písní. Vizuálně album dotvořili fotograf Ivan Prokop a grafici Karel Haloun s Luďkem Kubíkem. „Koncert byl samozřejmě průřezem naší dlouholeté práce. Naše kapela, doplněná hosty, kteří se podíleli na natáčení alba Ostraka, projela repertoárem od osmdesátek až po ty nejnovější kusy. A jako obvykle se ve finále dostala k mým začátkům z 60. let, k rhythm and bluesové klasice. Tohle album samozřejmě z kapacitních důvodů neobsahuje úplně všechno. Z vystoupení hostů se vešla jen premiéra česko-slovenského duetu Spomínam, který zpívám spolu s Karolem Komendou,“ uvedl Prokop, který zahájil s Framus Five hudební činnost v roce 1967.

Debutové album Blues In Soul vycházelo z amerického soulu a rhythm and blues. Následující Město ER představilo na české scéně žánr art rocku. V 80. letech zpěvák spolupracoval se skladateli Petrem Skoumalem, Janem Hrubým a s básníkem Pavlem Šrutem. V současnosti vystupuje s obnovenou skupinou Framus Five a s akustickým triem. Televizní diváci ho také znají jako moderátora někdejšího pořadu České televize Krásný ztráty. Je členem Beatové síně slávy Radia Beat a členem Síně slávy ankety Anděl České hudební akademie. Je rovněž nositelem francouzského Řádu umění a literatury.

Zdroj: ČTK

Symbolismus: Znáte dobře Gustava Klimta?

Gustav Klimt se narodil 14. července 1862 v Baumgartenu u Vídně. Klimt jako malíř reprezentuje nejlepší období Vídně – dobu, kdy tu vznikala díla Sigmunda Freuda či Mahlera a Vídeň byla přinejmenším středoevropským centrem kultury a vzdělání.

Gustav Klimt, portrét z roku 1914

Klimtovo dílo je kombinací symbolismu (symbolismus je umělecké hnutí, které vzniklo ve Francii roku 1886, hnutí částečně navazuje na romantismus) a byzantských rysů, které vytvářejí podtón jeho secesnímu stylu. Klimtovy obrazy mají zvláštní, až úzkostnou atmosféru, často zobrazují freudovskou myšlenku o erotice přítomné v každém lidském pohybu a konání. Maluje dvourozměrně, intenzivními barvami a přitom velice jemně a s vytříbenou důstojností. Mezi Klimtova slavná díla patří – dvě ženy se stylizovanými, vzájemně propletenými těly evokujícími neskutečný svět smyslnosti a fantazie. Dále je to Danaé, dílo inspirované řeckou mytologií zobrazující dívku, které se zmocnil Zeus proměněný ve zlatý déšť (Danaé poté porodila Persea). Jeho obrazy často vzbuzovaly vášně a protesty veřejnosti, a to nejen pro svůj obsah, ale také pro své inovativní malířské postupy – např. Přítelkyně, obraz dvou žen při milostné schůzce.

Portrét Adele Bloch Baurer I

…také zvaný Zlatá Adéla, je portrét jeho manželky Adely. Portrét ženy na zlatém pozadí je považován za reprezentativní dílo Klimtova zlatého období a zároveň vídeňské secese. Olejomalba na plátně doplněná zlatem a stříbrem má rozměr 138 × 138 cm.

Vodní hadi

Vodní hadi se skládají ze dvou stejnojmenných děl, v nichž se Gustav Klimt vrací k tématu “smyslných žen ve vodě“. Jsou zde zachycena dvě nahá ženská těla ve dramatickém milostném objetí. Průzračná pleť, stylizace anatomických linií, zveličená ve snaze vyvolat hluboce spiritualistický charakter citů obou ženských postav. Postoje, gesta a výraze tváře vyjadřují vášnivou lásku a nejkřehčí něhu. V té době by samozřejmě byl obraz přinejmenším pobuřující. Proto Klimt přidal symbol ryby v levém dolním rohu s prázdným výrazem, za níž se tyčí chapadlo, dále šlahouny vinné révy doplněné ornamenty z plátkovaného zlata. Obrazy byly malovány akvarelem a temperou na pergamen.

Ovocné stromy

Při tvorbě tohoto pro Klimta neobvyklého obrazu poprvé malíř používá nový styl malby, ve kterém se jasně odráží impresionistická idea, později typická pro všechny Klimtovy malby krajin. Na přelomu 19. a 20. století tráví Klimt rok na dovolené v rakouských horách, kde inspirován krásnou přírodou začíná malovat krajinky. Oproti jeho běžné kontroverzní prácí plné nahoty představují stromy klid a krásu a díky krátkým tahům štětce živými a jasnými barvami působí realisticky a energicky. Každý list i větvička se díky této technice jeví plasticky.

Schloss Kammer am Attersee

Na třetím z obrazů ztvárňujících zámek Kammer na Attersee (Schloss Kammer am Attersee I a Schloss Kammer am Attersee II) se Klimt soustřeďuje obvzlášť na hladinu jezera před zámkem. Odraz zámku a stomů na vodě napovídá, že Klimt pravděpodobně seděl na člunu, zatímco maloval. Obraz ze všech tří verzí působí nejvěrohodněji.

Přítelkyně

V tomto díle vytváří malíř symfonii živých barev, květů, exotických ptáků a fantastických zvířat, jež má vytvořit atmosféru a povzbudit city této dvojice přítelkyň a milenek při milostné schůzce. Smyslnost nahé ženy se světlou a jemnou pletí, křehkými tvary a něžným výrazem je v rozporu s přátelským, poklidným výrazem její společnice v ohnivě zabarvených šatech, které jsou výrazem vášně, jež ženu spaluje.

Gustav Klimt zemřel 11. ledna 1918, v jeho ateliéru ho ranila mrtvice, ochrnul na polovinu těla a byl převezen do vídeňského sanatoria. Tam 6. února 1918 zemřel na zápal plic způsobený epidemií španělské chřipky. Pochován je na vídeňském hřbitově Hietzing.

Foto: www.slavneobrazy.cz

Marcela Březinová v talkshow Petra H. Baťka Mimo scénář poodhalila své vnitřní světy

Zpěvačka Marcela Březinová byla exkluzivním hostem oblíbeného pořadu Petra H. Baťka. V otevřeném rozhovoru poodhalila své dětství v americké klášterní škole i netradiční rituály, které dnes podniká se svými vnoučaty.

Od první minuty bylo zřejmé, že moderátor a jeho host si lidsky i profesně nesmírně rozumějí. Oba autory spojuje velmi podobný životní naturel, upřímnost a hluboká pokora k životu i k uměleckému řemeslu. Právě díky této vzájemné důvěře se rozhovor rozvinul do témat, která se v běžných interview neobjevují.

Jedním z nejsilnějších momentů druhého dílu byla debata o síle textů a poezie. Petr H. Batěk se v této souvislosti svěřil se svým osobním pohledem na tvorbu: „Verše jsou terapie,“ poznamenal moderátor a dodal upřímnou radu pro každého z nás, totiž aby si člověk aspoň jednou za půl roku zkusil sám pro sebe něco napsat. Psaní podle něj otevírá skryté komnaty lidského nitra a pomáhá uspořádat myšlenky.

Marcela Březinová v průběhu večera zavzpomínala na své kořeny a formování umělecké identity. Velmi niterně promluvila o svém vztahu k žánru, který ji provází celou kariéru. Nechala se slyšet, že právě blues je pro ni tou pravou kolébkou veškeré muziky, ze které vše ostatní pramení a k níž se jako interpretka neustále vrací.

Diváci se dozvěděli i méně známá fakta z jejího dětství. Zpěvačka například jako malá navštěvovala čtyři roky americkou klášterní školu. Umělecké geny přitom měla v rodině. Zatímco maminka pracovala v oblacích jako letuška, tatínek byl uznávaný zubař, který však bravurně ovládal hru na klavír.

V rozhovoru došlo také na sdílení ryze soukromých radostí. Marcela je známá svým vřelým vztahem ke zvířatům, ovšem málokdo tuší, že doma pečuje o neuvěřitelnou kočičí společnici, které je úctyhodných 19 let! Vedle lásky ke zvířatům poodhalila i svou zálibu ve sbírání kamenů.

Tou nejkrásnější životní rolí je však pro ni v současnosti role babičky. Se svými malými vnoučaty dodržuje nádhernou tradici, společně pečou domácí chléb. Celý proces je pro ně rituálem, který doprovází speciální rodinná písnička. Jaká melodie jim v kuchyni zní, to však zůstává tajemstvím pro ty, kteří si poslechnou kompletní záznam pořadu.

Talkshow Mimo scénář si zakládá na tom, že své hosty ráda zapojuje do hravých situací. Ani tentokrát nechybělo soutěžení, tentokrát šlo o hádání autorů slavných citátů. Štěstěna v závěru přála více moderátorovi a Marcela musela za prohru podstoupit originální úkol.

Režisér David Tatarka jí podal náhodně otevřený lifestylový časopis a úkolem zpěvačky bylo zazpívat text z tištěné stránky do melodie jedné ze svých vlastních písní. Tato stoprocentní hudební improvizace ukázala Marcelinu obrovskou profesionalitu.

Laťka je po tomto druhém dílu nastavena vysoko. Diváci se však již nyní mohou ponořit do dalšího pokračování této talkshow. Pozvání Petra H. Baťka do horkého křesla ve třetím díle přijal oblíbený publicista a mistr břitkého humoru Ivo Šmoldas. Nové setkání tak slibuje další zážitek plný osobitého šarmu a humoru.

Chcete-li objevit skryté detaily ze života Marcely Březinové a slyšet její neopakovatelnou hudební improvizaci naživo, kompletní záznam talkshow Mimo scénář naleznete na oficiálním YouTube kanálu pořadu.

Foto: Mimo scénář

Večer plný kouzel, noblesy a inspirace. Magazín STATUSS opět zazářil!

Večer, který spojil svět prestižního byznysu, kultury a špičkové zábavy. Slavnostní křest nového speciálního vydání magazínu STATUSS přivítal v centru Prahy řadu významných osobností a nabídl hostům jedinečný zážitek korunovaný magickým vystoupením iluzionisty Roberta Foxe.

Celým večerem s noblesou a svým nezaměnitelným šarmem provázel oblíbený moderátor Alexander Hemala, který přivítal řadu významných hostů z kulturního i podnikatelského světa.

Samotného slavnostního křtu se ujali houslový virtuos Pavel Šporcl, hudebník Felix Slováček, šéfredaktorka a editorka magazínu Viktorie Sion a půvabná modelka Andrea Verešová, která svou elegancí opět potvrdila, proč patří mezi nejvýraznější osobnosti české společenské scény.

Hlavní tváří nového vydání magazínu STATUSS se stal světově uznávaný iluzionista Robert Fox. Právě jeho exkluzivní rozhovor tvoří jednu z největších ozdob tohoto čísla. Během večera navíc předvedl několik dechberoucích iluzí, které uchvátily všechny přítomné. Jeho vystoupení potvrdilo, proč si jeho jedinečné umění pravidelně objednávají významné nadnárodní společnosti i prestižní společenské akce po celém světě.

Večer se nesl v duchu elegance a inspirativních setkání. Nechyběla příjemná atmosféra, setkávání významných osobností z oblasti byznysu, investic, kultury i lifestylu a samozřejmě ani možnost nahlédnout do nového vydání magazínu, které přináší výjimečné rozhovory a exkluzivní témata.

STATUSS opět potvrdil své postavení jednoho z nejprestižnějších českých společenských magazínů. Slavnostní křest se stal nejen oslavou nového vydání, ale také důkazem, že spojení špičkového obsahu, výjimečných osobností a jedinečné atmosféry vytváří událost, na kterou se bude ještě dlouho vzpomínat.

Foto: STATUSS