Rubrika: LIFESTYLE

Osobnostmi české fotografie jsou Polášek a Popelář, cenu za přínos dostal Saudek

Kurátoři ostravské Fotografické galerie Fiducia Roman Polášek a Martin Popelář dnes obdrželi titul Osobnost české fotografie za rok 2025. Ocenění za dlouhodobý přínos fotografii dostal Jan Saudek, který loni oslavil 90. narozeniny. Pořadatelé z Asociace profesionálních fotografů (APF) dnes na ministerstvu kultury udělili také cenu mladé fotografce Anně Vaňkové a cenu za loňskou fotografickou publikaci pro knihu Tunelové vidění Ondřeje Přibyla.

Ocenění kurátoři a fotografové Polášek a Popelář podle poroty v ostravské galerii Fiducia za čtvrt století uskutečnili více než 200 výstav, vydali na 70 katalogů. Galerie je otevřená autorům jakéhokoli věku a žánru, oslovuje široké publikum. „Význam kurátorského úsilí přesahuje moravskoslezskou metropoli, přidružené aktivity dělají z kulturní instituce Fiducia jednu ze základen občanské společnosti,“ uvedl člen poroty Josef Moucha.

„My jsme nejvíc rádi, že jsme celou dobu spolu vydrželi. Galerii provozujeme spolu bez přerušení od roku 2001,“ řekl dnes Polášek.

Jana Saudka oceněného za celoživotní přínos titulem Osobnost české fotografie zná podle poroty každý. „Saudkův nezaměnitelný rukopis jeho symbolických inscenovaných fotografií, balancujících často mezi vážným uměním, erotikou a kýčem, provokuje již od 60. let, kdy autor vstoupil na scénu,“ uvedl prezident APF Jan Pohribný.

Spolu s ním Saudka na cenu navrhli fotografové Jaroslav Kučera a Blanka Chocholová. Saudek podle Kučery cenu měl dávno mít. Cenu dnes převzala fotografova manželka Pavlína Saudková, Saudek se omluvil. Na druhém místě v kategorii dlouhodobého přínosu skončil devětasedmdesátiletý fotograf Jindřich Štreit, třetí byl fotograf, historik a pedagog Vladimír Birgus.

Osobností mladé české fotografie za rok 2025 pro tvůrce do 30 let věku se stala Anna Vaňková. Porota vyzdvihla její autorskou tvorbu, v níž se věnuje autofikci a sebepozorování. „Je fajn, že moji fotografii někdo vnímá a k někomu promlouvá,“ uvedla Vaňková. Možnost vystavovat v pražské Galerii Teleport, což byla letošní novinka, získali z fotografů do 30 let Jakub Pavlík a Vojtěch Plhák.

Fotografickou publikací roku 2025 pořadatelé vyhlásili knihu Ondřej Přibyl: Tunelové vidění, která vzešla z výstavy autora věnujícího se soustavně daguerrotypii a experimentům v Galerii Václava Špály. Držitele cen vybrala jedenáctičlenná porota v čele s fotografem Zdeňkem Lhotákem. V některých kategoriích musela rozhodovat z rekordního množství více než 60 zaslaných návrhů.

Nositelem titulu Osobnost české fotografie za rok 2024 se stal Martin Wágner, spoluzakládající člen spolku 400 ASA. Loni cenu za dlouhodobý přínos obdržel historik, publicista, kurátor a opatrovatel fotografické sbírky pragensií Pavel Scheufler. Ocenění Osobnost české fotografie se uděluje od roku 2003, dvojnásobnými držiteli jsou Josef Koudelka, Libuše Jarcovjáková a Pohribný.

Zdroj: ČTK

V Muzeu východních Čech začíná výstava o expedici na Nun Peak

V Muzeu východních Čech (MVČ) v Hradci Králové dnes začíná výstava Expedice Himalaya 1976, která připomíná 50. výročí první východočeské himálajské expedice. Cílem výpravy byl vrchol Nun Peak v kašmírském Himálaji v indickém státu Džammú a Kašmír. Výstava představí historii této horolezecké události i její účastníky. 

„Prostřednictvím dobových fotografií, autentických vzpomínek ale i horolezeckého vybavení výstava přiblíží unikátní výstup sedmi členů expedice, kteří zdolali Nun Peak náročnou severozápadní stěnou hory,“ uvedla Peterková. Na vrchol hory vystoupili 27. a 28. října 1976. Podle Peterkové to představovalo mimořádný úspěch i v mezinárodním měřítku.

Expedici organizoval horolezecký oddíl TJ Slavia Hradec Králové. Její členové tehdy uskutečnili prvovýstup severozápadní stěnou hory Nun Peak, což byl teprve druhý československý výstup novou trasou v Himálaji.

Výstava návštěvníkům nabídne dobové fotografie, autentické vzpomínky, archivní materiály i původní horolezecké vybavení. Přiblíží nejen samotný výstup, ale i širší souvislosti celé expedice, která měla vedle sportovního cíle také přírodovědný a etnologický rozměr.

„Výstava nevypráví pouze o výstupu na himálajský vrchol. Přibližuje i samotnou cestu do tehdy obtížně přístupného Ladakhu, který byl po dlouhá léta pro cizince uzavřen, a také další rozměry celé expedice,“ uvedla kurátorka a historička MVČ Pavla Koritenská.

Výprava urazila do Himálaje přibližně 21.000 kilometrů nákladním vozem Škoda 706 přes deset zemí. V době normalizace přitom šlo podle jednoho z účastníků výpravy a spoluautora výstavy Petra Rybáře o logisticky i administrativně mimořádně náročnou cestu. „Po roce 1968 bylo téměř zázrakem, že se početné expediční skupině podařilo odjet mimo rámec socialistických států. Je veřejným tajemstvím, že k reprezentačním výpravám patřilo i vnitřní soupeření a konkurence mezi účastníky. Klubovou východočeskou expedici však tvořila parta nadšenců, kteří dokázali bez nadsázky táhnout za jeden provaz a společně se podílet na úspěchu,“ uvedl Rybář.

Členové expedice také sbírali přírodniny, prováděli klimatologická měření a pořizovali etnologickou a etnografickou dokumentaci života místních obyvatel. „Výsledky této mimořádné cesty později shrnula kniha Čelenka Matky Země, ale také řada přednášek, besed a výstav v několika zemích Evropy a Asie,“ uvedla Peterková.

Výstava začne dnes v 17:00 vernisáží v secesní budově Muzea východních Čech na Eliščině nábřeží v centru Hradce Králové.

Zdroj: ČTK

Do rokenrolové Síně slávy budou uvedeni Phil Collins, Iron Maiden či Oasis

Do rokenrolové Síně slávy budou letos uvedeni rocker Phil Collins, punkrocker Billy Idol či soulová zpěvačka Sade. Mezi nové členy se zařadí i heavymetalová kapela Iron Maiden, hvězdy britského popu 90. let Oasis, postpunkoví Joy Division a New Order, či hiphopový projekt Wu-Tang Clan. Nadace rokenrolové Síně slávy seznam oznámila v pondělí při vysílání posledního dílu hudební soutěže American Idol. Píše o tom agentura AP.

Nadace oceňuje umělce, kteří stojí za hudbou, jež změnila hudební průmysl svou originalitou, dopadem a vlivem. O nových členech síně každoročně hlasuje 1200 historiků, podnikatelů a odborníků hudebního průmyslu a umělců, včetně žijících členů Síně slávy, a to na návrh 40členného nominačního výboru. Od roku 2012 hlasují i fanoušci.

Anglický zpěvák Collins už je v Síni slávy jako člen skupiny Genesis. V roli sólisty se proslavil hity In the Air Tonight či One More Night. Je nositelem osmi hudebních cen Grammy, včetně ceny za album roku 1985 za No Jacket Required.

Soulová a jazzová zpěvačka Sade, narozená jako Helen Folasade Adu, už byla do Síně slávy nominována v roce 2024. Na kontě má písně jako Smooth Operator či The Sweetest Taboo. Wu-Tang Clan jsou vyzdvihováni jako inovátoři rapu od vydání přelomového alba Enter the Wu-Tang z roku 1993.

Iron Maiden si v minulosti vysloužili dvě předchozí nominace. Kapela stála u zrodu nové vlny britského heavymetalu a proslavila se především albem The Number of the Beast z roku 1982.

Síň slávy letos přivítá hudbu z anglického Manchesteru skupiny Joy Division, jejíž členové založili rovněž oceňovanou New Order, a také kapely Oasis bratrů Noela a Liama Gallagherových. Billy Idol, rovněž z Anglie, vnesl do popu punkový nádech písněmi jako White Wedding a Rebel Yell.

Posmrtně bude do Síně slávy uveden soulový zpěvák Luther Vandross, který zemřel v roce 2005 ve věku 54 let. Vandross prodal více než 25 milionů desek a mezi jeho hity se řadí Here and Now či Any Love. Jako zdroj inspirace jej podle agentury AP citují rapper Kendrick Lamar či zpěvačka SZA.

Ceremonie uvedení do Síně slávy se bude konat 14. listopadu v Los Angeles. Příští rok se vrátí do Clevelandu, domovského města nadace.

Zdroj: ČTK

Jedinou veřejnou oslavou 95. narozenin Bohdalové bude natáčení pořadu Tobogan

Natáčení narozeninového speciálu rozhlasového pořadu Tobogan v Divadle Hybernia v Praze bude v neděli 26. dubna jedinou veřejnou oslavou 95. narozenin Jiřiny Bohdalové. Herečka vzhledem k úmrtí své sestry Jaroslavy Henzelové zrušila ostatní domluvené akce, ať už šlo o účast v rozhlasovém pořadu Humoriáda či další schůzky naplánované kvůli detailům svých narozeninových oslav. 

„Oslav půlkulatin Bohdalové, které připadnou na 3. května, se v Divadle Hybernia zúčastní Bolek Polívka, Karel Šíp, Jaroslav Satoranský, Carmen Mayerová, Petr Kostka, Jožka Šmukař s kapelou, Miroslav Donutil, Simona Stašová, Libor Bouček, Ondřej G. Brzobohatý a další. Pořad Tobogan bude moderovat Aleš Cibulka,“ uvedla Lorencová.

Jubileu Bohdalové se bude věnovat i Česká televize. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují kariéru této herečky. Tvorba Bohdalové je neoddělitelně spjata s historií televizní zábavy i dramatiky. Hrála zhruba ve 224 filmech, z nichž velkou část tvoří právě televizní snímky. K Bohdalové neodmyslitelně patří také pohádky. Je držitelkou Večerníčkova řádu, její Křemílek a Vochomůrka nebo Rákosníček provázeli generace diváků.

V den hereččiných narozenin Česká televize mimo jiné uvede filmový muzikál Dáma na kolejích, kde Bohdalová hraje podvedenou manželku. Večer bude patřit filmu Ucho režiséra Karla Kachyni, který sice byl natočen v roce 1970, ale premiéru v kinech měl až v roce 1990. Ležel totiž dlouhá léta v trezoru. K oslavám 95. narozenin Bohdalové si připojí i televize Nova, která přinese dokumentární film Jiřina Bohdalová: A jede se furt dál.

Před kamerou stála Bohdalová poprvé v šesti letech v roce 1937 v grotesce Pižla a Žižla na cestách. Na DAMU ji vzali až napotřetí, studium herectví ale musela přerušit kvůli zatčení svého otce za protistátní činnost. DAMU v roce 1957 dostudovala přes to, že se musela starat o dceru, maminku i mladší sestru. Její otec ve vězení strávil sedm let a v roce 2016 obdržel in memoriam osvědčení o účasti na protikomunistickém odboji.

Po škole začínala Bohdalová u Jana Wericha v Divadle ABC. Od roku 1967 zakotvila na Vinohradech. Od roku 2005 působila v Divadle Na Jezerce. Před filmovou kamerou zazářila od 60. let nejen jako Dáma na kolejích, ale i ve snímcích Ženy v ofsajdu, Čtyři vraždy stačí, drahoušku či v rozverné komedii Světáci režiséra Zdeňka Podskalského.

Úspěch ji provází i v porevolučním období – za již zmíněnou roli oligofreničky Fany ve stejnojmenném snímku z roku 1995 si odnesla Českého lva. Dalšího má za hlavní roli v pohádce Nesmrtelná teta z roku 1993. V roce 2011 převzala cenu Thálie za celoživotní dílo. Před dvěma lety se představila v hlavní roli ve filmu Svatá režiséra Jiřího Stracha. Ztvárnila vitální důchodkyni Olgu, která přežila hrůzy gulagu a musí se vypořádat se svou minulostí.

Zdroj: ČTK

Zemřel trumpetista a kapelník Václav Hybš

Ve věku 90 let zemřel v neděli trumpetista, aranžér a kapelník Václav Hybš. Vystupoval s řadou známých interpretů populární hudby včetně Karla Gotta a Waldemara Matušky. Jeho orchestr byl především v 80. letech častým hostem na televizních obrazovkách, zejména v různých pořadech estrádního typu, televizních Silvestrech či v Televarieté. 

Na přelomu 60. a 70. let se Hybš stal dirigentem a aranžérem doprovodného orchestru Waldemara Matušky a zpěvákovi vytvořil hitový repertoár. Na sklonku roku 1974 nahrál Gott za doprovodu Hybšova orchestru píseň Karla Svobody a Zdeňka Borovce Vánoční strom, která dodnes patří mezi Gottovými příznivci k neoblíbenějším. Hybš také vymyslel televizní pořad Silvestrovská opera z roku 1974, v němž se Matuška objevil jako Kecal a Gott v roli Jeníka ze Smetanovy Prodané nevěsty.

Hudebník v roce 2016 zabodoval i na rockovém festivalu Trutnoff Open Air. Tam přes počáteční obavy se svým orchestrem vystoupil mezi undergroundovými, rockovými, folkovými, etno, punkovými a metalovými kapelami.

„Ujistili mě, že Eva Pilarová tady měla obavy z davu, zda ji nevypískají, ale bylo to bez problémů. Mluvil jsem taky s basistou od Ondřeje Havelky, který říkal, že je to v Trutnově skvělé a že tam jsou lidé vstřícní. Myslel jsem, že to, co hraju, se na takovou akci nehodí, ale Pilarová říkala, ať se nebojím. Vážím si pozvání do Trutnova i vzhledem k osobnosti Václava Havla, který nad festivalem držel ochranou ruku.

Hybš má na kontě přes 40 dlouhohrajících desek, magnetofonových kazet a CD, více než tisícovku singlů a další nahrávky pro rozhlas a televizi. Už v polovině 90. let dostal Zlatou desku Supraphonu za dva miliony prodaných nosičů, v roce 2005 pak kupříkladu dostal pamětní medaili Artis Bohemiae Amicis od ministerstva kultury za šíření české kultury ve světě.

Rodák z Police nad Metují v roce 2019 ze zdravotních důvodů přestal vystupovat se svým orchestrem, stále však jako aranžér spolupracoval s Hudbou Hradní stráže a Policie ČR a Ústřední hudbou AČR.

Hybš byl vtipný a s mladistvým elánem ve vysokém věku, uvedli kolegové

Přes vysoký věk udivoval Hybš mladistvým elánem. Byl nejenom vynikající muzikant, skladatel a aranžér, ale také nesmírně vtipný člověk. Byla radost s ním spolupracovat. ČTK to sdělili zpěváci Jiří Korn a Helena Vondráčková, sopranistka Eva Urbanová nebo pořadatel trutnovského festivalu Martin Věchet. 

„Václav byl neuvěřitelný člověk, nejenom vynikající muzikant, skladatel a aranžér, ale byl i báječný člověk a nesmírně vtipný,“ napsal v textové zprávě Korn.

S Hybšovým orchestrem Korn jezdil na koncerty autobusem a při cestách se obvykle projevil kapelníkův smysl pro humor. „Vždy, když jsme jeli kolem Lovosic, kde je chemička, v autobusu vstal a řekl: ‚Vím tady o úžasné parcele.‘ Budiž mu země lehká,“ uvedl Korn.

Vondráčková uvedla, že Hybše znala dlouho. „Vzpomínám si na první setkání na libereckých výstavních trzích, kdy jsem byla ještě dívka školou povinná na gymnáziu. Působil tenkrát jako vynikající trumpetista v orchestru Československého rozhlasu, který řídil Josef Vobruba,“ řekla Vondráčková.

I když působila v různých skupinách, Hybš doprovázel Vondráčkovou celou její dosavadní pěveckou kariéru. „Vždycky od něj přišla nějaká zajímavá nabídka, vystoupení nebo koncert, nikdy jsme se vlastně od sebe vyloženě neodpoutali, až v posledních letech. Byli jsme přátelé a já jsem ho velmi uctívala,“ doplnila Vondráčková.

Hybše zná nejen jako skvělého hudebníka, ale jako přátelského člověka. S Orchestrem Václava Hybše vystupovala na mnoha pódiích, v televizi, ale třeba také v divadle Rokoko v muzikálu Filosofská historie podle Aloise Jiráska. Její nejoblíbenější píseň s Hybšovým orchestrem se jmenuje Noc je léčivá.

S orchestrem rovněž vystupovala operní pěvkyně Urbanová. Stejně jako Korn, Karel Gott a Petra Janů zpívala na oslavě Hybšových osmdesátin na Žofíně.

S Hybšem se Urbanová seznámila právě na Žofíně při koncertu hvězd, mezi nimiž byl také světoznámý slovenský tenorista Peter Dvorský nebo Lucie Bílá. „Úplně mě odzbrojil, když mi řekl: ‚Evo, vy byste krásně zpívala Granadu a já mám hezký český text.‘ Zpívala jsem mu to pak i na oslavě narozenin,“ uvedla Urbanová.

Urbanová také s Hybšovým orchestrem vystupovala s písní Caruso italského skladatele Lucia Dally. A kontakty pokračovaly i poté. „Potkávala jsem ho před Národním divadlem, u něhož bydlel a kam jsem šla zkoušet. Kolikrát jsem ho tam potkala, vždy jsme prohodili pár slov. Říkal, že ho všechno bolí, ale vypadal skvěle,“ řekla Urbanová.

S Hybšem byl v posledních letech často v telefonickém kontaktu pořadatel trutnovského festivalu Věchet. Orchestr Václava Hybše na něm s velkým úspěchem vystoupil před deseti lety, v roce 2016. „Zpočátku to byl šok, když se dozvěděl, že by měl přijet na undergroundový festival. Ale pečlivě se připravil, rok poté jsme si telefonovali,“ řekl Věchet.

Hybš na Trutnov podle Věcheta vzpomínal jako na báječný koncert. „Jenom ho mrzelo, že se do něj tenkrát Honza Rejžek obul někde v Lidovkách s nějakým komentářem skrz spolupráci s StB, nebo co to bylo. To tenkrát těžce nesl,“ doplnil Věchet.

Telefonáty pokračovaly i v poslední době. „Ty hovory byly dlouhé, měl silný, mladistvý elán. Byl furt plný energie a měli jsme si o čem povídat. Vlastně to byly hovory Sojuz a Apollo, oba jsme byli z jiného prostředí, ale přesto jsme si neustále měli co říct,“ dodal Věchet.

Hybšovu osobnost vyzdvihl ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). „Václav Hybš byl od dětství jedním z mých nejoblíbenějších dirigentů. Pamatuji si, jak hrával se svým orchestrem v televizi, třeba v pořadu Zpívá celá rodina,“ sdělil ČTK Klempíř.

Zdroj: ČTK
 

Paul Simon zahraje na třech komorních koncertech v Kongresovém centru v Praze

Americký písničkář Paul Simon zahraje ve dnech 9. až 12. dubna na třech komorních koncertech v pražském Kongresovém centru. Na turné A Quiet Celebration Tour představí své zatím poslední album Seven Psalms z roku 2023 a připomene hity vzniklé díky hudební spolupráci s Artem Garfunkelem. 

Seven Psalms bylo nahráno výhradně na akustické nástroje. Simon uvedl, že posluchač dotváří skladbu, a proto se snažil rozšířit tento zážitek i na živá vystoupení tím, že tuto složitě vrstvenou skladbu hraje v komorních sálech s dokonalou akustikou.

„Koncert začíná provedením mistrovského díla Seven Psalms. Tato krásná více než půlhodinové skladba byla oceněna tiskem po celém světě – deník Guardian ji nazval mistrovskou suitou a Times of London pozoruhodným albem. Po krátké přestávce pokračuje koncert mnoha klasickými hity Simona a několika vzácně, či vůbec nehranými skladbami, které byly speciálně pro toto turné nově aranžovány,“ sdělil za organizátory Pojzl.

Ze známých písní se posluchači mohou těšit na Graceland, The Boxer nebo The Sound of Silence.

V Praze vystoupil dvanáctinásobný držitel cen Grammy v roce 1991 na letenském stadionu Sparty a pak znovu v roce 2016, kdy v pražské O2 zvedl svými starými hity diváky ze sedaček a zahájil své evropské turné. Vystoupení v hale upravené s místy pouze k sezení navštívilo podle pořadatelů přibližně 6500 diváků. Simon za doprovodu desítky hudebníků nabídl publiku své sólové skladby i hity známé z období z jeho hraní s písničkářským kolegou Garfunkelem.

Čtyřiaosmdesátiletý newyorský písničkář Paul Simon proslul díky hudební spolupráci s Garfunkelem. V šedesátých letech tato dvojice dobyla svět svými vokálními harmoniemi s básnickými texty, které objevují stále nové generace posluchačů, byť spolu vystupovali jen několik let. To nejlepší ze sebe podle mnoha hudebních kritiků vydali na albu Bridge over Troubled Water, hlavně díky stejnojmenné titulní skladbě označované za jednu z nejlepších písní všech dob. V roce 1970 se oba muzikanti rozešli, přesto ale spolu později několikrát koncertovali i nahrávali.

První sólové studiové album po rozchodu dua vydal Paul Simon v roce 1972, jmenovalo se jednoduše Paul Simon a naznačilo jistý posun v jeho pojetí hudby. Ke kytarovému folku přibyly latinské rytmy a prvky reggae. V polovině let osmdesátých ovlivnily jeho tvorbu etnické vlivy; nejdříve jihoafrické – na slavném albu Graceland (1986), a potom jihoamerické – na desce Rhythm of the Saints (1990).

Jeden z nejlepších světových písničkářů, který je levák, ale na kytaru hraje pravačkou, se několikrát objevil i ve filmu. Zahrál si například v oscarovém snímku Woodyho Allena s názvem Annie Hallová.

Zdroj: ČTK

Jakub Novák: Hudba nové generace s vlastním rukopisem

Mladý hudební skladatel Jakub Novák patří k těm, kteří nepřebírají trendy, ale přirozeně si vytvářejí vlastní hudební svět. S citem pro melodii i současný zvuk vstupuje na scénu jako autor, jehož tvorba propojuje klasické základy s moderní energií.

Hudební cesta Jakuba Nováka začala v prostředí klasické hudby, kde se již od dětství věnoval hře na violoncello na Základní umělecké škole. Právě zde se formoval jeho cit pro harmonii, dynamiku i detail.

Vedle interpretační průpravy se však velmi brzy začal profilovat i jako autor. Skladbu studoval na ZUŠ pod vedením pedagoga, kterým byl Libor Ščerba, kde se začaly naplno rozvíjet jeho první autorské impulzy a hudební myšlení.

Na tyto základy následně navázal studiem na Konzervatoři Jana Deyla, kde se věnoval oboru skladba pod vedením profesora Miroslava Kubičky. Právě zde získal pevnější kompoziční řád a možnost dále rozvíjet svůj osobitý hudební jazyk.

Jakub Novák, Leona Šenková a Jarek Filgas

Autorská symbióza

Výjimečnost jeho tvorby podtrhuje i blízké autorské propojení s textařkou Janou Leichtovou, která je zároveň jeho maminkou. Spojení hudby a slova zde vzniká s mimořádnou přirozeností, jemností i vnitřní pravdivostí. Tato symbióza dává skladbám osobní rozměr.

Jakub Novák při natáčení videoklipu k duetu pro Leonu Šenkovou a Jarka Filgase „Nikdy se nedozvíš „

Hudba mezi emocí a energií

Tvorba Jakuba Nováka se pohybuje na pomezí několika hudebních poloh. Vedle citlivých, melodických kompozic s popovým přesahem se nebojí ani výraznějších, energičtějších aranží, které v sobě nesou rockový nádech.

Právě tato žánrová otevřenost mu umožňuje oslovovat širší spektrum posluchačů, aniž by ztrácel autenticitu. Jeho hudba tak přirozeně balancuje mezi jemností a silou, mezi intimitou a dynamikou.

Silný tým, silný příběh

Významnou součástí jeho současné tvorby je spolupráce s výraznými osobnostmi české hudební scény – zpěvačkou Leonou Šenkovou a hudebníkem Jarkem Filgasem.

Společně vytvářejí autorský tým, který stojí na důvěře i společné vizi. Jakub zde potvrzuje svůj talent psát hudbu na míru – hudbu, která respektuje interpreta.

Jméno, které si zapamatujete

Jakub Novák není jen příslibem budoucnosti. Je autorem, který už dnes přináší do hudby svěžest a schopnost propojit emoci s moderním zvukem.

Jeho tvorba není okázalá – ale o to silněji působí. A právě v tom spočívá její síla.

Foto: archiv redakce, Jakub Novák

Historie a význam Velikonoc

Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, který připadá na březen nebo duben. V křesťanském pojetí jsou Velikonoce oslavou vzkříšení Ježíše Krista z mrtvých. V židovském pojetí jsou Velikonoce památkou vysvobození Izraelitů z egyptského otroctví, z něhož je vyvedl prostřednictvím Mojžíše Hospodin. Velikonoce – je odvozeno od Velké noci, kdy Kristus vstal z mrtvých.

Květná neděle – utrpení Páně (latinsky Dominica in Palmis de Passione Domini), zvaná též Pašijová neděle, je křesťanský pohyblivý svátek, který připadá na neděli před Velikonocemi. Letos připadá právě na tuto neděli 24. 3. 2024. Svátek připomíná Ježíšův triumfální vjezd do Jeruzaléma – událost, o níž se zmiňuje každé ze čtyř kanonických evangelií.

Modré pondělí – symbolizuje blížící se Velikonoce, bylo pro křesťany vždy symbolem volného dne. Modré pondělí, lidé vymetali a bílili světnice a chalupy, a tím vymetali i zimu ze svých duší. Původ přívlastku „modré“ je však nutné hledat jinde.

Žluté úterý -ženy si přichystaly vše potřebné na velký jarní úklid a pustily se do práce. Pašijové úterý je buď Žluté, to, když svítí slunce, anebo Šedivé, když prší a je zataženo. Šedivá barva se prý odvozuje také od pavučin, které se měly pečlivě vymést z domu.

Škaredá středa – nebo-li sazometná středa (připomínáme si, jak Jidáš zradil Ježíše za 30 stříbrných), v tento den by se lidé neměli mračit, aby se nemračili všechny středy v dalším roce. Také by se podle jiných tradic tento den neměli dívat do zrcadla.

Zelený čtvrtek – v tento den se jí zelená strava (špenát, zelí atd.), aby byl člověk celý rok zdravý. Název Zelený čtvrtek lze také odvodit od zeleného mešního roucha, které se v ten den užívalo. Kostelní zvony zní naposled a znovu zvoní až na Bílou sobotu, protože „odlétají do Říma“.

Velký pátek – je spojen s magickými silami, otevíraly se hory, které vydávaly své poklady a v tento den se nesmělo nic půjčovat, protože půjčená věc by se mohla očarovat.

Bílá sobota – na bílou sobotu se připomíná sejmutí z kříže a uložení Kristova těla do hrobu.


Neděle- Boží hod Velikonoční, Velikonoční neděle – v noci z neděle na pondělí došlo ke Kristově zmrtvýchvstání, je to největší slavnost křesťanského církevního roku, při níž se slaví vítězství nad smrtí a vykoupení celého lidstva.

Velikonoční pondělí – někdy též Červené pondělí, je dnem, který následuje po neděli Zmrtvýchvstání Páně.  V českém prostředí je spojeno s nejrůznějšími tradicemi a zvyklostmi.

Během následujících 40 dnů pobýval zmrtvýchvstavší Ježíš Kristus na zemi, setkával se s Máří Magdalénou a svými učedníky. 40. dne po Zmrtvýchvstání došlo ke Kristově Nanebevzetí.

Autor: Alexandra Hejlová

Foto: archiv.  pixabay

Dnešní oslavu devadesátin Zdeňka Svěráka bude přenášet stovka kin

Dnešní 90. narozeniny herce, scenáristy a spisovatele Zdeňka Svěráka s ním jeho kolegové a přátelé oslaví speciálním programem na prknech Divadla Járy Cimrmana. Na dálku pak budou moci Svěrákovi pomyslně popřát i tisíce lidí, kteří si koupili lístek do kina na přímý přenos slavnostního večera. Pásmo s řadou hostů bude v režii Českého rozhlasu, v němž oslavenec dříve sám pracoval.

Program večera se vrátí k počátkům Svěrákovy tvorby. Na jevišti vznikne improvizovaná Nealkoholická vinárna U Pavouka, ve které vystudovaný učitel vytvářel v 60. letech své první autorské projekty. Do vinárny budou přicházet umělci spjatí se Svěrákovou divadelní, filmovou i rozhlasovou prací – Daniela Kolářová, Bolek Polívka, Karel Šíp, Vojtěch Kotek či Tomáš Klus.

Promítání pořadu ve více než stovce kinosálů je podle Českého rozhlasu vůbec prvním živým rozhlasovým přenosem z divadla do kin v Česku. Část výtěžku ze vstupného poputuje na podporu Centra Paraple, které pomáhá lidem po poranění míchy a které Svěrák založil.

Zdroj: ČTK

Viktorie Sion: Dvě dekády na vrcholu mediálního světa

V českém mediálním prostoru existuje jen málo titulů, které si dokázaly udržet prestiž, kvalitu i silnou identitu po více než dvě desetiletí. Jedním z nich je bezesporu magazín STATUSS – luxusní společenský titul, který se stal synonymem elegance, výjimečnosti a inspirace. Za jeho dlouhodobým úspěchem stojí výrazná osobnost – šéfredaktorka a vydavatelka Viktorie Sion.

STATUSS našel své pevné místo mezi business elitou, osobnostmi veřejného života i milovníky kultury a umění. STATUSS není jen časopisem – je platformou, která propojuje svět úspěchu, kreativity a výjimečných příběhů. Na jeho stránkách se pravidelně objevují rozhovory s inspirativními osobnostmi, známými celebritami i lidmi, kteří svým talentem a prací překračují hranice.

To, co dělá magazín STATUSS výjimečným, je jeho schopnost zachytit nejen vnější lesk luxusu, ale především jeho hlubší podstatu. Není to jen o značkách, prestiži či společenském statusu – ale o hodnotách, cestě k úspěchu a osobní autenticitě. A právě tento přístup je odrazem samotné Viktorie Sion, která do své práce vkládá nejen profesionalitu, ale i cit pro detail, estetiku a lidský příběh.

Pod jejím vedením se magazín stal respektovaným médiem, které sleduje aktuální trendy v oblasti businessu, umění i společenského dění, a zároveň si zachovává vlastní styl – kultivovaný, reprezentativní a nadčasový. Každé vydání je pečlivě komponovaným celkem, který oslovuje čtenáře, jež hledají víc než jen informace – hledají inspiraci.

Viktorie Sion je důkazem toho, že silná vize, vytrvalost a vášeň pro práci mohou vytvořit projekt, který obstojí v čase i v konkurenci rychle se měnící mediální krajiny. Její práce není jen profesí, ale posláním – vytvářet prostor pro výjimečné osobnosti a jejich příběhy, které mají sílu inspirovat.

Magazín STATUSS tak i po více než dvaceti letech zůstává symbolem kvality a prestiže. A jeho duší je žena – Viktorie Sion, která ušla dlouhou cestu od fashion ředitelky a PR ředitelky až po šéfredaktorku a vydavatelku Magazínu STATUSS.

Foto: Viktorie Sion, STATUSS