Rubrika: ART

Do síně slávy za práci v dabingu letos vstoupí sedm osobností

Do síně slávy za práci v dabingu vstoupí letos při udílení Cen Františka Filipovského v Přelouči na Pardubicku sedm osobností této specifické filmové disciplíny. Ocenění získají za dlouhodobé herecké mistrovství v dabingu Milena Steinmasslová, Miloslav Mejzlík, Miroslav Saic a Miloš Vávra. Filmový a televizní svaz FITES ocení za dlouhodobou mimořádnou dabingovou tvorbu úpravkyni dialogů Radmilu Heinikovou a překladatelku, úpravkyni a dramaturgyni Alenu Fišerovou. Ve spolupráci s Ochrannou asociací zvukařů – autorů (OAZA) dostane cenu také mistryně zvuku Dana Vágnerová, uvedla mluvčí Přelouče Marcela Gryčová.

Ocenění se budou udílet 19. září v Občanské záložně v Přelouči, slavnostní večer bude moderovat Ondřej Kepka. V letošním 32. ročníku se sešlo 45 snímků v osmi kategoriích. Porota v čele s hercem a režisérem Jiřím Kvasničkou hodnotila 143 návrhů. Vítěze vybrali porotci formou tajného hlasování. Nominace jsou zveřejněné na webu akce.

Ceny se udílejí v osmi kategoriích. Porota hodnotí nejlepší ženský, mužský a dětský herecký výkon v dabingu, mimořádné dabingové zpracování audiovizuálního díla, překlad a úpravu, zvuk, dabingové zpracování televizních nebo filmových snímků animované a dětské tvorby a dabingové zpracování televizního seriálu. Průběh vyhlášení bude možné sledovat také na internetu a na velkoplošné obrazovce na Masarykově náměstí. Předcházet mu bude hudební program, který bude pokračovat večer.

Město Přelouč letos ocení tvůrce české verze počítačové hry Kingdom Come: Deliverance II. Pořadatelé se rozhodli udělit mimořádnou cenu studiu Warhorse Studios za vytvoření hry v českém jazyce a za její významný přínos k propagaci české historie, kultury a jazyka doma i v zahraničí.

Ocenění za nejlepší dabing se v Přelouči, kde se herec František Filipovský narodil, udělují od roku 1995. Loni cenu v ženské herecké kategorii získala Dagmar Čárová za roli Nancy Stokesové ve filmu Hodně štěstí, pane Veliký. Ocenění za nejlepší mužský herecký výkon obdržel Pavel Šrom za úlohu Roberta Poutifarda ve snímku Pan učitel vrací úder.

Zdroj: ČTK 

Zemřel spoluzakladatel a frontman kapely Yo Yo Band Richard Tesařík

Ve věku 80 let dnes zemřel zpěvák, textař a kapelník Richard Tesařík, který se proslavil zejména díky působení v kapele Yo Yo Band. ČTK o tom dnes informoval jeho syn Štěpán Tesařík. Rodina prosí o respektování soukromí. Informace o posledním rozloučení zveřejní později. Syn Richarda Tesaříka řekl, že jeho otec zemřel po nemoci.

Kapela Yo Yo Band loni oslavila půlstoletí na scéně. Richard Tesařík kromě působení v Yo Yo Bandu vydal i několik sólových alb a vystupoval v celé řadě muzikálů, například v Robinu Hoodovi, Johance z Arku či Touze v pražském Divadle Kalich. Patřil k českým průkopníkům reggae nebo ska.

Richard Tesařík se narodil 25. prosince 1945 ve Svitavách. Jeho stejnojmenný otec působil za války v československé vojenské jednotce v Sovětském svazu a získal hodnost generála a titul Hrdina SSSR. Tesařík senior – který kvůli konfliktům s nadřízenými nakonec musel z armády odejít – podobně jako další vysoce postavení vojáci dostal bydlení na pražské Hanspaulce. Právě na tamní svérázné hanspaulské scéně vznikl Yo Yo Band, který se širší veřejnosti poprvé představil v listopadu 1975 na Slánských jazzových dnech.

Mezi největší hity Yo Yo Bandu, který patřil v tehdejším Československu k průkopníkům „černé“ hudby a inspiroval se vlivy soulu, reggae, latiny a popu, patří dodnes písně Kladno, Karviná, Rybitví, Jó já jsem srab či Jedem do Afriky. Duší skupiny, ve které se během let vystřídala celá řada muzikantů, byl vedle Richarda i jeho mladší bratr Vladimír, který zemřel v červnu 2003 na následky zranění po pádu z kola.

Tesařík se v mládí věnoval hlavně sportu, na hudbu přesedlal teprve později. Jeho atletické nadání podědil syn Štěpán, dřívější úspěšný český reprezentant v běhu na 400 metrů překážek.

Zdroj: ČTK

Česká filharmonie zahájí svoji 131. sezonu třemi koncerty v Rudolfinu

Česká filharmonie (ČF) zahájí svoji 131. sezonu třemi koncerty v termínu 1. až 3. září v Rudolfinu pod vedením svého šéfdirigenta Semjona Byčkova. Na programu bude Houslový koncert č. 1 a moll Dmitrije Šostakoviče a Sedmá symfonie Antonína Dvořáka. Sólistkou večera bude kanadská houslistka s japonskými kořeny Karen Gomyo. Na zahajovacích koncertech ČF Gomyo vystoupí namísto původně ohlášené Janine Jansenové, která svou účast zrušila ze zdravotních důvodů. 

„Myslím, že jsem tuto skladbu poprvé slyšela asi ve čtrnácti letech. Právě tehdy se mi také dostala do ruky kniha o Šostakovičovi a začala jsem ji číst; zároveň jsem poslouchala jeho Jedenáctou symfonii, která mě velmi hluboce oslovila. Vždycky jsem měla pocit, že houslový koncert v sobě skrývá jakýsi tajný příběh, vlastní dějovou linku. Když si uvědomíme, čím vším Šostakovič prošel, jaká byla realita jeho života a co všechno vložil do své hudby, myslím, že právě v tomto díle je to obzvlášť silně přítomné. Koncert vyšel až po Stalinově smrti, a tak se možná dá říct, že do něj Šostakovič vložil něco, o čem věděl, že by tehdejší režim nepřijal,“ uvedla před časem Gomyo.

Zpožděný přímý přenos koncertu 1. září uvede Česká televize na programu ČT art a přímý přenos koncertu 3. září budou moci sledovat diváci kanálu Mezzo, Medici a Stage+. Repertoár nové sezony ČF bude pod taktovkou Byčkova akcentovat vrcholná díla ruského repertoáru, včetně skladeb Dmitrije Šostakoviče, Modesta Petroviče Musorgského a Sergeje Rachmaninova. Společně s Pražským filharmonickým sborem si ČF připomene také 200. výročí úmrtí Ludwiga van Beethovena.

Byčkov povede orchestr i na většině zahraničních turné. Tento týden se ČF po více než půlstoletí vrací do Švédska a Finska, v září zavítá do Švýcarska, v listopadu do Belgie, Francie a Španělska a na jaře příštího roku vystoupí ve Velké Británii, Nizozemsku, Rakousku, Německu a na Slovensku.

S orchestrem se na zahraničních turné vedle sólistů pražské sezony představí také pianisté Lim Jun-čchan a Mao Fudžita a houslista Gil Shaham. Vedle zahraničních aktivit vystoupí orchestr na tuzemských hudebních festivalech Dvořákova Praha, Janáček Brno, Pražské jaro a Smetanova Litomyšl a představí se rovněž na karlovarském festivalu Variace.

Po Byčkovově kompletu Mahlerových symfonií vydá společnost Pentatone na podzim 2026 nahrávku Páté a Sedmé symfonie Dmitrije Šostakoviče, na niž na jaře následujícího roku navážou díla Igora Stravinského – Svěcení jara a Pulcinella. Nahrávkou Dramatické ouvertury Josefa Suka Česká filharmonie v příští sezoně završí dlouhodobý projekt sukovského symfonického kompletu, který vzniká pod taktovkou Jakuba Hrůši.

Česká filharmonie se v sezoně 2026/2027 představí na více než 20 zahraničních koncertech a šesti vystoupeních po celé České republice.

Zdroj: ČTK

Ceny ředitele ND dnes obdrželi Nakagawaová, Piškula, Matoušek a Matyáš Ramba

Ceny ředitele Národního divadla (ND) pro umělce do 35 let dostali tanečnice Nana Nakagawaová, herec Zdeněk Piškula tenorista Daniel Matoušek a tanečník a akrobat Matyáš Ramba. U příležitosti zahájení 144. sezony při tradičním setkání se zaměstnanci dnes ceny v historické budově první české scény předal ředitel ND Jan Burian. Do Síně slávy byl uveden světově uznávaný tenorista Štefan Margita.

Sólistka Baletu ND Nakagawaová patří k umělkyním, které si diváka získávají bez okázalých gest. Během dvou sezon v na sebe upozornila uměleckou vyzrálostí a schopností obstát v neobyčejně širokém repertoáru. Zaujala jako paní Muškátová v baletu Liliom, dále v triptychu Avant-Garde nebo v inscenaci Who Cares?. Významným milníkem její dosavadní cesty byla titulní role v baletu Šeherezáda.

„Je to tanečnice, které věříte. Její umělecká cesta je teprve na začátku a my se těšíme na všechny role, jimiž bude i nadále obohacovat repertoár Baletu Národního divadla,“ sdělil ředitel ND Burian.

Piškula do Činohry ND vstoupil v roce 2023 jako rytíř Danceny v inscenaci Nebezpečné známosti. V Mefistovi Klause Manna poté předvedl roli ambiciózního herce Rolfa Bonettiho, ve Valérii a týdnu divů vytvořil křehkého Orlíka, v inscenaci Tři mušketýři a já ztvárnil zase s lehkostí, šarmem a smyslem pro jevištní nadsázku odvážného D’Artagnana. Soustředěným výkonem a pohybovým talentem obohatil svou roli Oresta v Oresteie, ve Farářově konci zaujal civilností a obyčejností venkovského floutka, v Proměnách pak jako Apollón potvrdil svou schopnost pohybovat se mezi stylizací, poezií a autentickou jevištní přítomností.

Tenorista jasného a zářivého tónu Matoušek je milovník italského belcanta. Do souboru Opery ND vstoupil v sezoně 2022/2023 jako interpret mladé generace, který dokáže klasickým hrdinům vdechnout moderní psychologický rozměr a chlapeckou bezprostřednost. Diváky si získal jako zamilovaný princ Tamino v Mozartově Kouzelné flétně na scéně Stavovského divadla.

Matyáš Ramba patří k výrazným osobnostem mladé generace divadelních tvůrců, kteří přirozeně propojují interpretační, choreografické i režijní myšlení. Jeho pohybový rejstřík sahá od současného tance a street dance až k párové akrobacii a dalším disciplínám nového cirkusu. V ND se poprvé představil před osmi lety jako tanečník a akrobat v operních inscenacích Billy Budd a Láska ke třem pomerančům. „Akrobacie pro Matyáše není samoúčelnou demonstrací dovedností, ale prostředkem vyprávění a budování významu,“ dodal Burian.

Činohra ND pro sezonu 2026/2027 připravuje šest nových inscenací. První z premiér nové sezony dostala název podle eseje Václava Havla Moc bezmocných, uskuteční se 18. a 19. září v kostele svaté Anny na Starém Městě. Soubor Laterny magiky ND chystá pro sezonu 2026/2027 dvě nové inscenace. Premiéry představení Perpetuum Havel budou 10. a 11. září v Paláci Akropolis. S premiérou Smrti v Benátkách se počítá v dubnu 2027.

Novou sezonu Opery ND zahájí 24. září ve Státní opeře muzikál Sweeney Todd: Ďábelský holič z Fleet Street Stephena Sondheima. Balet ND uvede k 80. narozeninám choreografa a tanečníka Jiřího Kyliána, které připadnou na 21. března příštího roku, jeho dílo One of a Kind. Sezona baletu vyvrcholí 3. června 2027 návratem Giselle, tento ND naposledy uvedlo v roce 2013.

Do Síně slávy vstoupil Štefan Margita

Do Síně slávy ND dnes u příležitosti zahájení 144. sezony při tradičním setkání se zaměstnanci vstoupil operní pěvec Štefan Margita. Jeho uvedení do Síně slávy ND je podle vedení divadla vyvrcholením jedné z nejuznávanějších operních uměleckých drah v historii české první scény. Svou cestu zde zahájil již v roce 1984 jako Lenskij v Evženu Oněginovi a koktavý Vašek v Prodané nevěstě.

„Zatím naposledy jsem se v Národním divadle představil letos v únoru v opeře Richarda Wagnera Zlato Rýna a pro veliký úspěch se ta produkce příští rok vrací zpátky, takže doufám, že tady zase budu ve zdraví stát,“ řekl ČTK Margita, který v opeře ztvárnil roli vychytralého boha polopravd a ohně Logeho.

Slovenský operní pěvec Margita, který 3. srpna oslavil 70. narozeniny, patří ke světově uznávaným tenoristům. Působí převážně v zahraničí. Vystupoval v nejslavnějších operních domech, jako jsou milánská La Scala, londýnská Covent Garden a newyorská Metropolitní opera. Často se ale vrací i na prkna Národního divadla v Praze. Celosvětový věhlas mu přinesly především role v Janáčkových operách Káťa Kabanová, Z mrtvého domu a Osud nebo role Tamburmajora v opeře Vojcek Albana Berga, kapitána Vereho v opeře Benjamina Brittena Billy Budd, poloboha Logeho ve Wagnerově Zlatu Rýna nebo Šujského v opeře Modesta Petroviče Musorgského Boris Godunov.

Narodil se v Košicích, studoval na tamní konzervatoři a mezi roky 1983 a 1986 působil na košické operní scéně. V roce 1986 zvítězil na festivalu Pražské jaro a v srpnu téhož roku získal angažmá v opeře pražského Národního divadla. V letech 1987 až 1991 byl Margita současně sólistou vídeňské Volksoper, poté byl v angažmá ve Státní opeře Praha (1992 až 1994). Později spolupracoval s předními světovými dirigenty jako Simon Rattle, Claudio Abbado, Gerd Albrecht, Jiří Bělohlávek, Zdeněk Košler, Semjon Byčkov, Sylvain Cambreling, Seiji Ozawa, Kirill Petrenko, Aldo Ceccato, Antonio Pappano či Zoltán Peskó.

V Margitově koncertním repertoáru se objevují především písně a árie Čajkovského, Mozarta, Beethovena, Schuberta, Dvořáka, Mahlera, Bartóka a Gershwina. Margita se nebrání ani výletům mimo operu. Dokladem toho je například úspěšné album na pomezí žánrů s názvem Melancholie (2013), oceněné platinovou deskou, nebo vánoční deska X MAS (2016). V květnu 2018 mu vyšlo třetí nadžánrové album Mapa lásky, které je tenoristovým výletem do světa šansonu.

Margita žije léta v Praze. V roce 1992 se oženil se zpěvačkou Hanou Zagorovou. Později spolu v televizi uváděli seriál zábavných pořadů Hogo Fogo. V roce 2014 pěvec představil rozšířené vydání knihy Michaely Zindelové s názvem Bez omezení, v níž se ohlíží za svým životem. Loni nazpíval se ženami z české hudební a herecké scény album duetů Andělé strážní. Mezi nimi v titulní písni nechybí hlas Margitovy manželky Zagorové, která zemřela v srpnu 2022 ve věku 75 let.

Zdroj: ČTK 

Zpívání z balkónu v České Lípě vyneslo pro Štěpánka přes 71 tisíc korun

Balkón českolipské radnice se stal dějištěm již 6. ročníku tradičního benefičního koncertu „Zpívání z balkónu“. Letošní tóny se rozezněly na podporu malého Štěpánka Nevečeřala. Díky štědrosti diváků a přispění Nadačního fondu Agrofert se na dobrovolném vstupném podařilo vybrat celkovou částku přesahující 71 000 Kč. Tyto finanční prostředky usnadní Štěpánkovi a jeho rodině zvládání každodenních překážek a pomohou v jeho další léčbě a rehabilitacích.

Letošní ročník doprovázelo proměnlivé srpnové počasí. Přestože návštěvníky občas potrápil déšť, který chvílemi nabral na síle, atmosféru na zaplněném náměstí to nezkazilo. Symbolický moment nastal během vystoupení zpěváka, herce a hlavního producenta celého koncertu Martina France. Právě během jeho písní se mraky rozestoupily, nad radnicí vysvitlo slunce a na obloze se objevila zářivá duha, což dodalo celé charitativní akci magický nádech. Písničkář a kytarista Jan Vytásek dorazil opět bosý a kromě vlastních skladeb střihl i duet se zpěvačkou Majou Rose. Diváky pak absolutně nadchl jedinečný houslista Michael Hejč.

Nálada byla neskutečná jak na scéně, tak v zákulisí. Jedním z vrcholů večera se stalo vystoupení, při kterém zazněla legendární píseň „Blame It On The Boogie“ – v Česku známá ve verzi od Marie Rottrové jako „Muž č. 1“. V energickém podání herečky a muzikálové zpěvačky Michaely Tomešové skladba doslova strhla celé zákulisí. Přímo v něm na ni totiž spontánně tančily a zpívaly její kolegyně Marcela Březinová, Ivana Jirešová, Vanda Károlyi, Zuza Nová a Maja Rose. I ony svými písněmi na radničním balkóně přispěly k úžasné atmosféře koncertu a k finanční pomoci Štěpánkovi.

Vyvrcholením úspěšného charitativního večera bylo vystoupení pěvecké legendy. Milan Drobný si podmanil českolipské publikum energickou směsí nestárnoucích rokenrolových hitů a postaral se o grandiózní zakončení letošního ročníku.

Pozitivní emoce navíc přetrvaly i po skončení akce. Milan Drobný si hned druhý den oblékl oficiální tričko akce Zpívání z balkónu, vyfotil se v něm a snímek poslal producentovi Martinu France s osobním vzkazem, ve kterém vyjádřil radost z vydařeného večera.

Oba umělci skvělou atmosféru rovnou přetavili v další plány a domluvili se na dalším společném benefičním koncertu s názvem „Srdce na dlani“. Ten se uskuteční již v pátek 28. srpna od 19:00 hodin na jihomoravském zámku Čejkovice. Milan Drobný se v rámci tohoto koncertu velmi těší na setkání se svými kolegy – legendárním saxofonistou Felixem Slováčkem a slovenskou pěveckou stálicí Marcelou Laiferovou.

Foto: Jana Tesaříková

 

Rebel s cejchem StB: Jak mladík Petr H. Batěk pobouřil komunisty a dobyl americký underground

Dnes ho známe jako charismatického herce, moderátora, hudebníka a
básníka. Málokdo ale ví, že na konci 80. let stál Petr H. Batěk v čele
jedné z nejdivočejších hudebních senzací tehdejšího Československa.
Plzeňská black-metalová formace Tudor neunikla brutální pozornosti
komunistických fízlů a její ranné nahrávky dodnes fascinují sběratele v
zámoří.

Kapela Tudor v plné sestavě na konci 80. let. Mladý Petr H. Batěk (druhý zleva) tehdy se svými spoluhráči definoval československý metalový underground, což neuniklo ani pozornosti StB

Zrod plzeňské undergroundové senzace

Když tehdejší teenager Petr H. Batěk, vystupující pod přezdívkou Hades,
v roce 1987 kapelu zakládal, měl jasnou vizi: hrát tvrdou, nekompromisní
muziku po vzoru britských Venom. Spolu s ním stál u zrodu baskytarista
David Křížek, ze kterého se v pozdějších letech stal světoznámý
mořeplavec.

Hned jejich první velký koncert v sále plzeňského učiliště Škodovky
způsobil absolutní poprask. Pořadatelé museli kvůli obrovskému návalu
zavřít vchody, a fanoušci se tak dovnitř vmačkali vylomeným okénkem ze
záchodu. Mladíci na pódiu, zahalení do kůže, kovových pyramid, ostrých
hrotů a obklopeni scénickými rekvizitami, předvedli show, která šokovala
tehdejší socialistickou veřejnost.

Výslechy na StB: Drsná realita, která zlomila dětskou nevinnost

Výslechy na StB: Drsná realita, která zlomila dětskou nevinnost

Provokativní styl, texty o smrti a nekontrolovatelná energie stovek
fanoušků okamžitě aktivovaly komunistický aparát. Přímo na koncertech
hlídkovali agenti Státní bezpečnosti v civilu. Pro mladého Petra H.
Baťka, kterému v té době bylo teprve kolem šestnácti let, začalo jedno z
nejtemnějších období.


Sledování a zátahy:

StB monitorovala každý krok kapely a jejího tehdy velmi aktivního
fanklubu.

Psychický teror na služebně:

Mladý muzikant zažil na vlastní kůži drsné výslechy. Estébáci se snažili
teenagera zastrašit, zlomit jeho vzdor a vynutit si podepsání spolupráce
nebo zákaz činnosti. Nakonec byl přidán do spisu s názvem 
“Problematická mládež”.


Hledání skrytých významů:

Cenzorům vadil nejen syrový zvuk, ale i symbolika. Vyšetřovatelé viděli
v metalové rebelii organizovanou protirežimní činnost a hrozbu pro
socialistickou mládež.

„Ničeho nelituji. Alespoň jsem mohl na vlastní kůži vyzkoušet výslechy
StB a ze změny režimu  se pak patřičně radovat,“ vzpomíná po letech sám
Petr H. Batěk.

Malý Petr H. Batěk na vzácném snímku z dětství. Tehdy ještě nikdo netušil, že o pár let později založí kultovní kapelu, projde výslechy StB a jeho jméno bude rezonovat až v Americe.

 

Americký triumf: Když si pro českou kapelu došel label z Kalifornie

Největší paradox příběhu kapely Tudor přišel o mnoho let později.
Zatímco doma museli kluci bojovat s režimem a kopírovat své nahrávky na
magnetofonové kazety, v zahraničním undergroundu se stali kultem.

Pověst o syrových československých nahrávkách z konce totality dorazila
až do Kalifornie. Prestižní americké vydavatelství Nuclear War Now!
Productions, které se specializuje na objevování raritních klenotů
metalové hudby, oslovilo kapelu s unikátní nabídkou. Vyhledali stará
ranná dema (jako Eskadrona mrtvých nebo Zombie) a vydali je na
exkluzivním, striktně limitovaném vinylu určeném pro sběratele nejen v
USA, ale i po celém světě.

Kapela přitom nemusela nikam tlačit, ani nikoho prosit. Samotní
Američané ucítili obrovskou autentičnost nahrávek, které vznikaly v
socialistickém Československu pod dohledem tajné policie. Celý náklad
vinylové dvojdesky se v Americe okamžitě vyprodal a dnes jde o vysoce
ceněný sběratelský artikl.


Od metalu k básním a divadlu

Po revoluci vydala skupina kultovní album Bloody Mary (1992) a na čas se
odmlčela. Životní cesty muzikantů se rozutekly, Petr H. Batěk přesídlil
k profesionálnímu divadlu, začal psát básně a stal se vyhledávaným
hercem. Hudební srdce v něm ale bít nepřestalo. Kromě toho, že v
pozdějších letech bubnoval v úspěšné formaci The Doors revival, se před
časem vrátil ke svým tvrdým kořenům a založil projekt Tudor Enemy, kde
opět bez servítek pálí do světa nekompromisní energii.

Příběh Petra H. Baťka a jeho dospívání v kapele Tudor je fascinujícím
důkazem toho, že opravdový talent a touhu po svobodě nezastaví ani mříže
výslechových místností StB. A to, že o jejich hudbu projevila zájem
Amerika sama od sebe, jen potvrzuje, že tahle plzeňská stopa v historii
rocku byla naprosto výjimečná.

Mladý Petr H. Batěk (v kapele pod přezdívkou Hades) v plném nasazení na konci 80. let. Právě z této doby pocházejí legendární dema, která o desítky let později vydali hudební nadšenci v daleké Kalifornii

 

Foto: Petr H. Batěk

Romantické nádvoří zámku Čejkovice opět ožije charitativním koncertem Srdce na dlani pro onkologicky nemocné děti

Již počtvrté se otevřou brány malebného jihomoravského zámku pro dobrou věc. V pátek 28. srpna 2026 od 19:00 hodin přivítá romantické nádvoří zámku Čejkovice opět benefiční koncert „Srdce na dlani“. Celý výtěžek z této jedinečné hudební noci bude kompletně předán Nadačnímu fondu dětské onkologie KRTEK, který dlouhodobě podporuje děti s onkologickou diagnózou a pomáhá jejich rodinám zvládat náročnou léčbu.

Návštěvníci se tak mohou těšit na mimořádný hudební maraton plný hvězdných jmen. Na pódiu se představí legendární saxofonista a jasná hvězda české hudební scény Felix Slováček, populární a legendární slovenská zpěvačka Marcela Laiferová nebo oblíbený zpěvák Milan Drobný. Své největší hity divákům zazpívá nezaměnitelná rocková diva Marcela Březinová a chybět nebude ani charismatický zpěvák, herec a producent celé akce Martin France. Skvělou energii na nádvoří přinesou muzikálová herečka a zpěvačka Vanda Károlyi, známý slovenský showman Thomas Puskailer, osobitý zpěvák a hudebník Jan Vytásek, či zpívající zdravotní sestra Maja Rose. Mozaiku skvělých interpretů uzavře talentovaný zpěvák Michael Malý a mladá nadějná zpěvačka se soulovým cítěním Georgia. Překvapením hudebního večera bude vystoupení rockenrolového seskupení CzechElvis.cz, kteří zahřejí diváky na stoupající potleskovou atmosféru půl hodiny před hlavním koncertem.

Celým večerem diváky slovem i svým osobitým humorem provede už po třetí moderátor Aleš Strnad. Vstupenky na tento exkluzivní charitativní večer pod širým nebem na nádvoří zámku Čejkovice jsou k dostání za jednotnou příznivou cenu 200 Kč. Zájemci si je mohou zajistit v předprodeji na online portálu Ticketlive, případně budou k zakoupení v den konání akce přímo na místě na zámeckém nádvoří. Přijďte si užít nezapomenutelnou letní atmosféru, podpořit skvělou hudbu a hlavně otevřít své srdce pro ty nejmenší, kteří to nejvíce potřebují.

Zdroj: Martin France

Státní galerie i muzea budou každou první neděli v měsíci od září zdarma

Státní galerie a muzea budou každou první neděli v měsíci pro veřejnost od 6. září zdarma, zatím do konce roku a s předpokladem stálého trvání. Sdělil to ministr kultury Oto Klempíř. Dříve ministerstvo oznámilo volné vstupy na všechny státní hrady a zámky 30. srpna a 27. září. Bezplatné zpřístupnění muzeí a galerií, které jsou příspěvkovými organizacemi ministerstva, navazuje na jarní pilotní projekt. Seznam muzeí i galerií ministerstvo kultury zveřejní na facebooku.

Do programu se podle něj zapojí například pět objektů Národní galerie Praha, čtyři objekty Moravské galerie v Brně, dva objekty Muzea umění Olomouc, čtyři objekty Národního muzea i Moravského zemského muzea. Zdarma bude možné navštívit také Slezské zemské muzeum, Státní muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou, pražské Uměleckoprůmyslové museum, Národní muzeum v přírodě nebo Muzeum romské kultury.

Jde zatím o čtyři neděle, a to 6. září, 4. října, 1. listopadu a 6. prosince. Předpokládá se, že volné vstupy o prvních nedělích v měsíci do státních galerií budou trvat i v roce 2027. Volné vstupy do galerií soukromých ministerstvo nařídit nemůže.

Klempíř dnes  řekl, že akce vychází z vládního programového prohlášení, které chtělo zařídit vstupy do státních muzeí a galerií zdarma pro handicapované, seniory nebo děti a mládež. „Jdeme daleko dál. Programové prohlášení jsme vlastně překonali, protože zavádíme vstupy zdarma každou první neděli v měsíci nejen pro tyto skupiny, ale pro všechny. Cílem je zpřístupnit kulturu co nejširšímu okruhu lidí,“ uvedl ministr.

O nedělích 30. srpna a 27. září bude vstup zdarma na všechny státní hrady a zámky. Ve správě Národního památkového ústavu je jich více než 100.

Na jaře byly každou první neděli v měsíci volné vstupy do galerií, druhou neděli šlo o největší státní muzea, třetí neděli o muzea regionální. Většina ze zdarma otevřených institucí zaznamenala vyšší návštěvnost, některé několikanásobnou oproti jiným nedělím.

Ministerstvo průběžně vyhodnocuje data a návštěvnost jednotlivých institucí kvůli případné náhradě za výpadek vstupného. „Potřebu případných kompenzací posuzujeme individuálně. Celkové výsledky vyhodnotíme a uzavřeme v polovině čtvrtého čtvrtletí,“ sdělil ministr.

Zdroj: ČTK

 

Mimo scénář jede! Ivo Šmoldas přinesl rekord a Petr H. Batěk už chystá další překvapení

Z nové talk show Petra H. Baťka se pomalu stává pořádně rozjetý projekt. Díl s Ivo Šmoldasem překonal dosavadní sledovanost na YouTube a další host je již oficiálně venku. Petr H. Batěk totiž pokračuje dál, další díl je natočený a diváci se mohou těšit na legendárního moderátora Martina Severu!

Tak tohle se rozjíždí!  Mimo scénář  Petra H. Baťka má za sebou další díl a tentokrát proti němu usedl Ivo Šmoldas. A jak už je u této talk show zvykem, rozhodně nezůstalo jen u klasického „otázka-odpověď“.

Šmoldas přinesl do studia svůj pověstný humor, nadhled a slovní pohotovost. Výsledkem bylo setkání, které diváky bavilo – a podle tvůrců dokonce přineslo  rekordní sledovanost pořadu na YouTube.

Po prvních třech dílech tak Petr H. Batěk potvrzuje, že  Mimo scénář  má dobře našlápnuto.

Dalším hostem bude Martin Severa

Napětí kolem nového hosta je u konce. Petr H. Batěk odtajnil, že proti němu v křesle usedne televizní legenda Martin Severa. Pokud bude mít tato epizoda stejně silnou energii jako ty předchozí, mají se diváci rozhodně na co těšit. Mimo scénář totiž není pořad, kde by všechno muselo jít podle plánu. A právě proto se v něm může stát prakticky cokoliv.

Foto: Mimo scénář

Umění šansonu v Praze: Gérard Depardieu se představí v exkluzivním recitálu v Divadle Hybernia

Pražské Divadlo Hybernia zažije výjimečný podzimní večer. Světová umělecká ikona Gérard Depardieu se poprvé představí českému publiku v exkluzivním koncertním projektu „Gérard Depardieu: Kouzlo šansonu“. Tento unikátní hudební večer realizuje legendární český hitmaker Michal David, o jehož kompletní produkční zajištění se stará dcera Klára Davidová.

Pražské publikum čeká neopakovatelný zážitek plný silných emocí a francouzského šarmu. V pondělí 2. listopadu 2026 od 19:30 hod. se v Divadle Hybernia uskuteční exkluzivní koncertní projekt Gérard Depardieu: Kouzlo šansonu. Světoznámý umělec v tomto komorním programu, který vzdává poctu legendární šansoniérce Barbaře, oživí za doprovodu renomovaného francouzského pianisty Gérarda Daguerra hlubokou hudební poezii a melancholické příběhy. Celou událost pro české diváky realizuje producent Michal David, jenž ve své kariéře dlouhodobě spolupracuje s největšími hvězdami světové scény, za precizní organizační podpory produkční Kláry Davidové.

Osudové setkání s „Dámou v černém“

Pro pochopení mimořádné umělecké váhy tohoto představení je nutné nahlédnout do historie francouzské kultury. Legendární šansoniérka Barbara (vlastním jménem Monique Andrée Serf), přezdívaná pro své melancholické černé šaty „Dáma v černém“, byla jednou z nejvýznamnějších básnířek a autorek poválečné Francie.

Mezi ní a tehdy mladým hercem Gérardem Depardieuem vzniklo celoživotní přátelství a silné tvůrčí pouto. Vrcholem jejich synergie se v roce 1986 stala společná hudebně-divadelní hra „Lily Passion“, s níž s obrovským úspěchem triumfovali po celé Francii. Barbara tehdy objevila Depardieuův skrytý hudební cit a stala se jeho celoživotní inspirací.

Když v roce 1997 zemřela, Depardieu se rozhodl její odkaz chránit. Spojil se s jejím dvorním klavíristou Gérardem Daguerrem a nahrál oceňované studiové album Depardieu chante Barbara.

Gérard Depardieu s Barbarou

Harmonie slova, poezie a jedinečné produkce

Představení sází na absolutní uměleckou čistotu. Depardieuův nezaměnitelný, hluboký posazený hlas balancuje na hraně mezi zpěvem a strhujícím divadelním monologem. Skladby jako „L’aigle noir“ (Černý orel) či „Nantes“ (píseň věnovaná stejnojmennému městu) tak v prostorách divadla zazní s nekompromisní intenzitou.

Za realizací tohoto náročného uměleckého konceptu stojí precizní práce realizačního týmu. Celý projekt producentsky zaštiťuje mezinárodně uznávaný hitmaker Michal David, jehož dlouholeté zkušenosti se světovými hvězdami zaručují nejvyšší možnou úroveň celé události. O bezchybné technické zázemí, koordinaci a organizační zajištění se pak stará jeho dcera Klára Davidová, díky čemuž vzniká naprosto sehraný tandem.

Sám producent Michal David k  tomuto projektu vyjádřil obrovský respekt a ocenil hercovo osobité pojetí:

„Je mi velkou ctí a radostí oznámit, že jako producent připravuji vůbec první koncert Gérarda Depardieua v České republice. Gérard Depardieu není jen ikonou světového filmu. Tradice francouzského šansonu je jeho celoživotní inspirací. Jeho nezaměnitelný hlas, charismatický projev a mimořádný herecký talent vytvářejí jedinečné spojení zpěvu a interpretace, které proměňuje každý koncert v silný a hluboce emotivní umělecký zážitek. Srdečně vás zvu k účasti na tomto výjimečném večeru, který bude oslavou francouzského šansonu i jedinečně stráveným večerem ve společnosti jedné z ikon světové kultury.“

Klára Davidová, Gérard Depardieu a Michal David

Exkluzivní večer v Divadle Hybernia

Oficiální prodej lístků pro veřejnost byl již spuštěn. Vzhledem k exkluzivitě této události a omezené kapacitě sálu doporučuje produkční tým s nákupem neotálet, neboť místa mizí velmi rychle.

OFICIÁLNÍ PŘEDPRODEJ VSTUPENEK: GÉRARD DEPARDIEU V DIVADLE HYBERNIA

Foto: Michal David Production, depardieuchantebarbara.fr