Wabi Daněk, vlastním jménem Stanislav Daněk (30. ledna 1947 – 16. listopadu 2017), patřil mezi nejvýraznější folkové a trampské interprety. Mnozí ho také označují za krále českého folku.
Svůj hudební talent zdědil po rodičích, oba byli skauti a hráli trampské písně. Wabi byl původním povoláním zámečník do roku 1983 pracoval v dělnické profesi. Tento rok se stal pro něj zlomový a začal se hudbě věnovat na plný úvazek. Jméno Wabi si vzal na počest zpěváka Wabiho Ryvoly, jelikož od mládí hrál jeho hity a byl pro něj velkým vzorem. Začínal ve skupinách Plížák, Rosa a později Ďáblovo stádo. Prošel ale třeba i známou skupinou Pacifik. Ovšem převažuje hlavně jeho sólová dráha.
Složil a nazpíval téměř 200 písní, z nichž některé se staly nezapomenutelnými hity a zná je takřka každý Čech. Mezi nejznámější hity patří Rosa na kolejích, Hudsonské šífy či Ročník 47. Získal také řadu ocenění – je několikanásobným držitelem Autorské Porty, Interpretační Porty, Zlaté Porty a Tip Melodie.
Měl 4 děti a byl dvakrát ženatý. V roce 2016 s ním byla natočena 13. komnata a téhož roku mu vyšla kniha Neublížit (…a neposrat se). Zemřel v roce 2017 ve věku 70 let.
A jak na něj vzpomínají kolegové?
Zpěvačka Helena Maršálková: „Já jsem ho znala snad od roku 1971 a celou dobu jsme byli velcí přátelé. Do dnes jsem přesvědčená, že ho někde potkám. Takový živel přece nemůže zemřít.“
—
Publicistka Marie Formáčková: „Jeho písničky jsem měla ráda odjakživa, koupila jsem si černou dlouhohrající desku Písně dlouhejch cest, na níž zpíval, samozřejmě i jeho první album Rosa na kolejích, či pozdější Vítr a další. Často jsem si ho hrála a několikrát jsem se s ním i ve své novinářské práci potkala, dokonce jsem mu jednou předávala i „Portu“. A shodou náhod jsem se s ním potkala krátce před jeho odchodem. Bylo to při veřejné nahrávce rozhlasového pořadu Neočekávaný dýchánek Petra Jančaříka v plzeňské Alfě. ani jsem ho nemohla poznat, jak zhubnul a on ještě žertoval, že prostě změnil životní styl a chce být fit. Věřila jsem mu to a pravý důvod mi došel až při zprávě o jeho odchodu. Ale naštěstí nebyl definitivní, protože on se pořád vrací se svými písničkami,které jsou na rozdíl od něho nesmrtelné. Snímek z onoho předávání „Porty“.“
—
Zpěvačka Marcela Voborská: „Poslední roky před jeho nemocí a odchodem jsme se vídali velice sporadicky, nějak jsme se míjeli, ale věděli jsme o sobě. Pro mne od mládí, a jistě i pro spoustu mých vrstevnic, to byl prototyp chlapa v dobrém slova smyslu, s úžasným chlapským hlasem a poetikou v srdci, která se odrážela v jeho písničkách. Byl úžasný parťák se strhujícím humorem, dovedl nekonečnou zásobou vtipů bavit společnost celý večer. Nikdy z paměti nezmizí jeho typický posez na jevišti s kytarou, jeho zavřené oči a prožitek, jeho sametový a nenapodobitelný hlas. Chybí a vzpomínám.“
—
Zpěvačka Milena Soukupová: „Wabi byl prostě hvězda a nehrál to, lidi ho milovali. Nikdy ze sebe nic nedělal. Dokázal vždy při Portě rozezpívat celý Lochotín a jeho hity se budou hrát ještě generace. Byla pro mě čest, že jsem vystupovala na stejném pódiu jako on.“
—
Hudebník Jindřich Kraus: „Vzpomínka na Wabiho Daňka Wabiho Daňka pamatuji ještě z doby, kdy hrál na kytaru a zpíval se skupinou „Plížák“ a později se skupinou „Rosa“. Možná, že název kapely Rosa ho později inspiroval k napsání neoficiální trampské hymny „Rosa na kolejích“. Párkrát jsme se potkali na folkových vystoupeních a dali jsme si panáčka, ale z lahve…Tenkrát jsem zpíval s folkovou skupinou „Kominíčci“, se kterou jsme jeden rok získali třetí místo na Portě a Wabi nám osobně blahopřál. To jsme nevěděli, jaký úžasný muzikant, zpěvák a textař nás ocenil. Jeho písničky mě provázely a inspirovaly i v dalších kapelách, se kterými jsem pak vystupoval. Wabi Daněk, se původně jmenoval Stanislav. Přezdívku Wabi získal od neméně slavného Wabiho Ryvoly. Wabi napsal přes stovku písní, ale mě se nejvíce líbí „Rosa na kolejích“ a „Píseň, co mě učil listopad“. Já jsem se v listopadu narodil a ještě žiju a poslouchám ty krásné písničky Wabiho. On, bohužel 16. listopadu 2017, zemřel! Budu na něj vždycky vzpomínat jako na člověka, který si nikdy na nic nehrál a nepovyšoval se, jako dnešní rádoby celebrity. Zůstává tak stále v mém srdci, jako tramp a férový chlap!“
—
Ondřej Spýťa Syrový, Jan Macháček
Komentáře z facebooku