Žádné vystoupení (televizní nevyjímaje) svérázného protagonisty vibrační skupiny Šum svistu Daniela Nekonečného se nikdy neobešlo bez barevných ohňostrojů, exotických zvířat, krásných spoře oděných dívek a artistických prvků. Stejně tak nikdy ho ani na chvíli neopustil zářivý úsměv jeho věčně usměvavou tvář. Bohužel, v březnu to už bude rok, kdy odešel z tohoto světa do světa kosmického ke svým bohům, jejichž byl miláčkem i velvyslancem na naší Zeměkouli. Našim čtenářům proto nabízím jeden z jeho posledních rozhovorů.
Úsměv Daniela Nekonečného neopouštěl ani na chvíli, kdy jsme spolu seděli v jedné z jeho oblíbených hospůdek poblíž košířské Kavalírky. Tehdy se právě se vrátil z Havaje a myšlenkami už byl pro změnu kdesi v jižní Americe.
Když tak sleduji Vaše vystoupení, říkám si, zda mají tyto čtyři prvky – ohňostroje, exotická zvěř, děvčata a artistika – Vašich vystoupení společného jmenovatele?
Možná se tomu budete divit, ale všechny tyto prvky mají hluboké kořeny už v ranném dětství. Když si náš učitel tělocviku všiml, že dělám veletoče snad na každém nářadí, chtěl ze mne udělat přeborníka ve skákání na trampolíně a musel jsem proto povinně chodit na dobrovolnou tělovýchovu. Paradoxně se z pana učitele stal léčitel a psychotronik a já místo na trampolíně skáču na jevišti.
A ohňostroje jste měli v chemii?
To sice ne, ale chemie mi skutečně seděla a z vlastní iniciativy jsem si v prádelně zařídil laboratoř, která na svou dobu a mé skromné finanční možnosti byla špičkově vybavená. Mou specialitou byly dýmy všech barev a také petardy. I po letech si myslím, že když se z naší prádelny ozvala ohlušující kanonáda, museli si nutně sousedě myslet, že došlo k revoluci. Barevným ohňům a rachejtlím jsem zůstal věrný dodnes, stejně tak uctívám boha ohně Aginiho, který zůstal mou věčnou inspirací. .
Teď už pomalu věřím, že jste byl určitě členem přírodopisného kroužku…
Nejen to, ale chodil jsem do pionýrského oddílu Vatra, což byl ve skutečnosti tajný skautský oddíl, kde nás učili lásce k přírodě a všemu živému. Protože se toulávám po exotických krajích, jsou i zvířata, která mám ve svém minizvěřinci a se kterými tančím, vesměs exotická. Ostatně, v Brdech lev ani leopard běžně neběhají. Ale mou velikou láskou jsou delfíni, vlastně spíš delfínice. S jednou z nich jsem chtěl dokonce uzavřít registrované partnerství.
Počkat, já myslel, že jste spíš na děvčata!
To víte, že ano. A vidíte, i můj vztah k vívkám má svůj původ v dětství. To mne jednou poslali na mezinárodní pionýrský tábor do eN-Dé-eR, kde jsem se stal miláčkem všech německých pionýrek. Ty mne naučily nejen líbat, ale jednomyslně mi udělily i titul táborového Don Juana.
S kým tedy raději tančíte?
To víte, já vám něco řeknu a rozházím si to buď s děvčaty nebo se zvířaty. Potěšení můžete najít v náruči dívky i v objetí divoké kočky, otázkou zůstane, co je nebezpečnější. Všechno to jsou kočky s hebkou srstí, která svádí k pohlazení. Od sebe se liší vlastně jen počtem nohou a já v eufórii stejně nevnímám zda mi do ucha šeptají milá slova nebo předou či vrčí.
Co jste všechno už ve svém životě dělal?
Prožil jsem toho v životě tolik, že se pomalu přibližuji hodnosti brouka Pytlíka, který všude byl a všechno zná. Svým studiem a druhy zaměstnání se ovšem daleko více podobám mravenci Ferdovi, protože jsem dělal skoro vše – co může člověka od kolébky až po truhlu potkat. Studoval jsem průmyslovku i herectví na DAMU, pracoval jako havran v pohřebním ústavu a dokonce jsem působil i na gynekologii.
Jak tuto svou univerzitu života uplatňujete v praxi?
Všechny své životní zkušenosti teď zúročuji v renesanční symfonii vibrační skupiny Šum svistu. Naše muzika je vlastně jistý druh hudebního esperanta a často o sobě říkáme, že jsme velvyslanci této zeměkoule pro mezigalaktické festivaly, na kterých bychom reprezentovali Zemi, protože ve své náruči obsahujeme všechny hudební sféry a etnické vlivy všech kultur, nejen přírodních národů, přestože u nich jsou kouzla a magie snad nejvíc koncentrována. S magií velmi úzce souvisejí i ženy, o kterých jsem se už zmiňoval, a zvláště jejich půvaby. Líbí se mi krasavice v Egyptě, Thajsku i v Africe či na Havaji bez rozdílu barvy pleti a národnosti a rozhodně se nevzdávám rozkoší které nabízejí. Taková masáž je přece jednou z nejkrásnějších relaxací. Mohu se pochlubit, že když loni v Acapulku proběhl celoplanetární křest mého nového cédéčka Best Of…, o kterém se říká, že má přímo afrodiziakální účinky, zúčastnily se ho nejkrásnější ženy z celého světa. Temperamentní bronzově opálené Brazilčanky, tajemné ženy z harémů, svůdné holky z Benátek i stoprocentní kočky z Trinidadu.
Vida, Acapulco. Nemáte právě tam svého kamaráda šamana?
Vy myslíte určitě starého dobrého čaroděje Tezcatlipocu! Toho jsem tam opravdu navštívil v jeho horském sídle a tentokrát mne zasvěcoval do tajů čarodějných lázní a jeho tři mladé vnučky, které jsou docela nadějné kouzelnice, mne zase zasvěcovaly do všech druhů rozkoší co na světě existovaly, existují a existovat vždycky budou a do tajemství magie lásky. Takže jsem okusil všeho plnou mírou, abych vše mohl předávat dál a prozrazovat to i našim miláčkům na našich koncertech a karnevalech.
Mozart říkal, že mu rozumějí jeho Pražané. Kdo rozumí vám?
Mají nás rádi posluchači středního věku, ale i děti a mládež nebo lidé jak se říkávalo – dříve narození. A jsem přesvědčen, že nám i dokonale rozumí. Člověka upřímně potěší, když vás starší paní chytne za rukáv a důvěrně osloví, že se jí líbíte nebo celá rodina se na nádraží vyjádří, jaká že ta naše vystoupení mají švih a šarm. Tyto ohlasy mi potvrzují, že promlouváme ke všem lidem bez rozdílu rasy, národnosti i věku.
Vy dovedete zřejmě najít rozkoš všude…
Jistě, jsou situace půvab postrádající, ale i u zubaře můžeme najít perličku rozkoše ‚před‘ a ‚po‘. Neuznávám šedivé ani smutné dny a každý životní okamžik přeměňuji v euforii a stav rozkoše. Věřím, že životodárnou silou, občerstvením, osvěžením a nadějí všech lidí i ostatních bytostí na této planetě – je určitý řád. Věřím, že pokud zachováme přízeň všem bohům, kteří tuto planetu a celou galaxii řídí, zachovají všichni bohové přízeň i nám. Nebude pak třeba se hádat a vést náboženské války o to, který bůh je lepší nebo silnější. Všechny bohy miluji a všichni milují tím pádem i mne.
Autor: Vladimír Rogl
Foto: Vladimír Rogl
Komentáře z facebooku