Astrologie versus astronomie

Tyto obory na vesmír a jeho fungování nahlíží tak trochu jinak. A proto se také nemají příliš v lásce. Astronomie pozoruje, zkoumá a řídí se ryze fyzikálními zákony. Veškeré závěry musí být podloženy vědeckými důkazy. Naopak astrologie vychází z domněnek, že náš život i osobnost ovlivňuje postavení planet a dalších těles v okamžiku našeho narození. Jedná se tedy spíše o výklad jevů.

Samotný název astrologie se skládá z pojmů astron, tedy hvězda, a logos neboli smysl či význam. Možná si říkáte, jak lze tuto zvláštní provázanost vysvětlit. Jak je vůbec možné, že Slunce, které je od nás vzdálené miliony kilometrů, ovlivňuje to, co se děje na Zemi, včetně našich povah, nálad i jednání? Na to se astrologie snaží nalézt odpověď.

Astrologie je záležitostí víry. Někteří lidé se k ní staví odmítavě, jiní jsou naopak nezlomně přesvědčeni o tom, že se na ni dá naprosto spolehnout.

Z toho, že je něco „nevědeckého“, automaticky neplyne, že jde o nesmysl. Plyne z toho tolik, že je to mimo dosah vědeckých metod. Takže kupříkladu nenarazíte na žádné vědecké studie, jejichž výsledky by naznačovaly, že astrologie opravdu funguje.

Jedním ze stěžejních principů astrologie je tvorba horoskopů. Pro jejich výpočet jsou používány různé astrologické tabulky a dnes už i počítačové programy. Astrolog také potřebuje znát přesný čas a místo narození člověka, pro kterého horoskop vytváří. 

Z astrologií úzce souvisí tzv. zvěrokruh, který vychází z rozdělení 12 souhvězdí na obloze. Jeho historie přesahuje náš letopočet a vlivem precese zemské osy již neodpovídají původní přenesená data do kalendáře. Přesto se jimi mnoho lidí řídí.

Astrologii se věnovali už staří Babylóňané, Egypťané, Peršané, přispěly tak ke vzniku moderní astronomie.

Akkadské znázornění mimo jiné ekliptiky ( Rak, Lev) a Saturnu

Zdroj VTM, qmul.ac.uk

 

Jarní energie od dubna v Trentinu

Jaro je cítit ve vzduchu a voní životem. Je to instinkt zděděný po předcích, kdy vnímáme všemi našimi smysly a který nám připomíná, že je nám dobře jen tehdy, když žijeme v harmonii mezi nebem a horami. Zavřete oči a dýchejte. Zůstaňte tiše a uslyšíte v dálce melodii říčky, která se po zimním spánku znovu rozběhla. Až vyjdete z lesa, v údolí na vás čeká žlutý koberec právě rozkvetlých upolínů.  A cítíte, jak vás všechna tato energie naplňuje.

3 snadné procházky v Trentinu, na nichž budete moci obdivovat krásné rozkvetlé louky, které si letos na jaře určitě nesmíte nechat ujít. 

1. Louky v Dromaè, v údolí Val di Ledro, se v květnu proměňují v bílo-fuchsiový koberec díky divokým narcisům a pivoňkám, které v místní krajině rozehrávají vzrušující hru barev. Pokud budete pozorní, objevíte také divoké orchideje, sasanky a lilie.

2. Na rozkvetlých pastvinách ve Val di Fiemme, v lesích pohoří Lagorai, ve výšce 2000 metrů, je úžasná rododendronová terasa. Cesta k ní je snadná a krátká. Během výletu uvidíte i další druhy květin, jako krokusy, hořce a sasanky, kterými jsou v tomto ročním období louky na okraji lesa posety.

3. Stráně údolí Val di Non se zbarvují jasně bílou a skoro se zdá, že se vrátila zima a zahalila krajinu svojí sněhovou pokrývkou. Ve skutečnosti však teplé paprsky jarního slunce zahřívají jabloňové sady a rozkvétají drobná kvítka, která údolí znovu plní jemnými barvami a vůněmi.

Z hradu na hrad

Již od dob římského impéria sloužilo Trentino jako hraniční oblast mezi Itálií a zbytkem Evropy. V tak náročném terénu, tvořeném drsnými horami a zalesněnými údolími, byly hrady zcela nepostradatelné pro kontrolu strategických přístupových cest.

Pevnosti sloužily k obraně, protiútoku i jako sídla moci, například knížatům-biskupům, kteří Trentinu vládli až do 19. století. Jak brzy zjistíte, jejich životy jsou s historií hradů, o kterých vám budeme vyprávět, úzce provázány.

Nedobytná sídla, honosné hrady nebo romantická panství – vybrali jsme pro vás tvrze, které vám umožní podniknout vzrušující cestu do středověku mezi meče, kříže a cimbuří.

Castello del Buonconsiglio

Jako sídlo trentských knížat-biskupů hrál hrad v průběhu staletí důležitou strategickou a politickou roli. Pokud milujete umění, jistě oceníte nádherné renesanční fresky v “Magno Palazzo” a skupinu fresek “Il ciclo dei mesi”, mistrovské dílo gotického umění, které zdobí zdi starodávné věže Torre dell’Aquila.

Castello di Rovereto

Pokud jste fanoušci historie, dobře si vstup do hradu rozmyslete, protože byste už taky nikdy nemuseli odejít! Hrad je totiž domovem Italského historického válečného muzea, které je skutečnou encyklopedií první světové války a moderních vojenských dějin, od renesance až po Garibaldiho.

Castel Thun

Pravděpodobně nejznámější pevnost v Trentinu stojí uprostřed jabloňových sadů v údolí Val di Non, přibližně půl hodiny jízdy autem od Trenta. Okouzlí vás dokonale zachované interiéry, díky kterým budete mít pocit, že jste se vrátili v čase. Až navštívíte biskupskou komnatu (Stanza del Vescovo), pochopíte, co máme na mysli.

Castel Beseno

Impozantní pevnost pokrývající celý vrchol kopce v obci Besenello hrála zásadní roli ve slavné bitvě u Calliana (1487), která proběhla mezi tyrolskými a benátskými vojsky. Hrad je velmi dobře zachovalý a v jeho vybavené zbrojnici mají návštěvníci možnost potěžkat si zbraně a obléct brnění.

Castello di Arco

Abyste se dostali ke vchodu a vychutnali si panorama na planinu Alto Garda, musíte vystoupat asi dvacet minut do kopce mezi olivovníky. Poté se přes schody, trosky a zeleň dostanete k Velké věži (Torre grande) a síni zdobené gotickými freskami. Pro zajímavost: zámek se objevuje na slavném akvarelu německého malíře Albrechta Dürera.

Castello di Avio

První pevnost, se kterou se setkáte, vjedete-li do Trentina po dálnici směřující k jihu – hrad se tyčí na kopci a jeho strážní věž hrdě ční nad okolními stromy a vinicemi. Castello di Avio určitě stojí za návštěvu, a to nejen kvůli válečným freskám, které zdobí síň “Casa delle Guardie”.

AH

Zdroj: visittrentino.info

Barokní skvost a poutní místo Svatý Kopeček 

Baziliku Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku najdete zhruba 5 km od Olomouce. V současnosti je Svatý Kopeček cílem obdivovatelů barokní krásy, mnoha poutníků a také srdcem farnosti, kde se odehrávají ta nejcennější tajemství víry.

Vznik poutního místa je spojen se jménem zámožného olomouckého obchodníka s vínem Jana Andrýska (žil v letech 1595-1673), který slíbil postavit na kopci nad Olomoucí, tehdy zvaném Svatá hora, malou kapli. Legenda říká, že při vyhledávání místa pro budoucí kapli přišel na pahorek podobající se místu, na němž se mu Matka Boží zjevila ve snu. Již záhy bylo toto místo svědkem vyslyšení modliteb a trápení lidí, kteří je sem přicházeli ve víře odevzdat. V průběhu dějin věhlas zdejšího místa stoupal a časem byla Panna Maria na Svatém Kopečku vzývána a uctívána jako Královna Moravy.

Výstavbou kaple (vysvěcené roku 1633) postavené na pozemku premonstrátského opatství Klášterní Hradisko u Olomouce začíná trvalé sepětí budoucího poutního místa s premonstrátskou řeholní komunitou, která zde působila od roku 1151. Klášter byl na tomto místě založen v roce 1078 olomouckým údělným knížetem Ottou Sličným; do roku 1149 zde byli břevnovští benediktini.

Stavba současného kostela započala 1669, kostel byl vysvěcen 1679. Roku 1995 byl kostel povýšen na „baziliku minor“. Bazilika Navštívení Panny Marie prošla rozsáhlou rekonstrukcí (2018 – 2020). 

Svou polohou, architekturou a výtvarnou výzdobou patří svatokopecký chrám mezi mimořádně zdařilé barokní stavby. Je mistrným dílem umělců a uměleckých řemeslníků, povolaných ze zemí za Alpami i z Vídně a pracujících ve službách olomouckého biskupa a opatů Kláštera Hradiska; za nimi však nezůstávala pozadu ani řada moravských a olomouckých umělců.

AH

Zdroj: Svatykopecek.cz

Věra Nováková, jedna z nejdůležitějších českých malířek 20. století

Ve věku 96 let v sobotu 30. března 2024 zemřela malířka Věra Nováková. Informovala o tom její vnučka Justina Kletečková. Nováková patří k nejoriginálnějším českým malířkám 20. století. Vedle klasické malby se věnovala také sochařství a knižním ilustracím. Jejím manželem byl výtvarník Pavel Brázda.

Díla Věry Novákové jsou plná dynamiky, barev a světla. Tvorba je prostoupena tématy narození, života a smrti. Svět kolem sebe vnímala i díky své křesťanské víře. Hlavními tématy její tvorby jsou člověk, jeho utrpení, biblické motivy či archetypální zobrazení muže a ženy.

Obraz Věry Novákové Po konci (1952)

Věra Nováková se narodila 17. ledna 1928. Po druhé světové válce byla přijata na Akademii výtvarných umění, po dvou letech ale byla při politických prověrkách ze studia vyloučena. V roce 1950 se provdala za svého bývalého spolužáka, malíře Pavla Brázdu. Zhruba čtyři dekády spolu tvořili mimo oficiální výtvarnou scénu. Brázda zemřel v prosinci 2017.

Od konce padesátých let se mohla Nováková věnovat výtvarné činnosti, vystavovat ale nesměla ani ona, ani její manžel. Živila se většinou ilustrováním odborné, později dětské literatury, chvíli také jako kreslířka střepů v Archeologickém ústavu. Zároveň se po celý život věnovala volné tvorbě.

Poslední dosavadní samostatná výstava jejích děl se uskutečnila loni v pražské galerii současného umění DOX. Letos v lednu představila svoji knihu Každý krok je volba.

První velkou výstavu obrazů měla Věra Nováková až po své šedesátce. Malovala přitom od dětství a od konce čtyřicátých let, po vyhození z Akademie výtvarných umění, prakticky stále. Na léta, kdy stejně jako její muž malovala do šuplíku bez naděje na odezvu a zpětnou vazbu, si ale nenaříká. Vyzdvihuje naopak absolutní svobodu umělce, kterou díky neoficiální tvorbě bez možnosti vystavování získala.

AH

Zdroj: Wikimedia, ČTK, ČT24

 

 

Svatý Valentin: Svátek všech zamilovaných má ryze evropské kořeny!

I když se dnes mnozí lidé na svátek sv. Valentýna dívají především jako na zvyk importovaný ze Západu, z Ameriky, ve skutečnosti má ryze evropské kořeny. Odkud se legenda o sv. Valentýnu vzala?

Valentýn, kterého si 14. února připomínáme, byl podle většiny historiků pravděpodobně biskupem z Terni, který žil ve 3. století. Kolem životopisu tohoto světce dodnes panují nejasnosti. Existují totiž dvě legendy, ve kterých se nejspíš prolínají životy dvou stejnojmenných světců.

První legenda tvrdí, že byl popraven kvůli lásce. Císař Markus Aurelius Claudius (zvaný Claudius Gothicus) tehdy zrušil manželství, protože nechtěl, aby se muži rozptylovali od vojenských povinností. Jenže Valentýn i přes zákaz zamilované páry tajně oddával. A v nemilost císaře upadl i proto, že mužům radil, aby své ženy neopouštěli a do válek neodcházeli. Tím si podepsal ortel a 14. února 269 ho císař nechal popravit.

Druhá legenda naznačuje, že Valentýn zemřel kvůli svým léčitelským schopnostem. Podařilo se mu totiž uzdravit syna známého rétora Kratóna – podle legendy se za chlapce modlil, až jej Bůh vyslyšel a syna zázračně uzdravil. Římští senátoři Valentýna obvinili z nekalých praktik a na prefektův rozkaz byl uvržen do žaláře a sťat.

Se svátkem sv. Valentýna je dnes spojena řada tradic – a rozhodně nejde o žádné „výmysly“ moderní doby.

Například populární darování květin se odvozuje přímo ze života biskupa Valentýna. Podle legendy totiž obdarovával mladé páry pestrými kyticemi z biskupské zahrady.

Z britských ostrovů pochází starobylý zvyk zasílat na svátek sv. Valentýna milované osobě milostné anonymní dopisy. Například na začátku 19. století pošta v Anglii doručila 60 tisíc valentýnských pohlednic. Od poloviny 19. století se pak rozšířily poštovní známky, jejich cena klesla a pohledy si mohla dovolit posílat spousta lidí. Díky tomu se tento zvyk rozšířil ještě víc.

Oslavy svátku sv. Valentýna v českých zemích jsou relativně nová záležitost. Jako patroni rodiny byli dřív uctíváni spíše sv. Jáchym a sv. Anna a samozřejmě sv. Josef se svatou rodinou. Tradice sv. Valentýna coby patrona snoubenců se výrazněji rozšířila až po roce 1989.

I když z různých anket i nadále vychází, že Češi za svátek zamilovaných mnohem více považují 1. květen, před 14. únorem mají i u nás květinářství každoročně nabito. A to i když v českém prostředí není tradice sv. Valentýna tak silná jako třeba Itálii.

A. Hejlová

Foto/Zdroj: Catholika, Orseus

Pozvánka do divadla! Simona Prasková a Jana Vaculíková: Sni dál-neřeš věk a žij!

Sni dál-neřeš věk je autorskou crazy komedií Marka Dobeše, kde Simona Prasková a Jana Vaculíková dostaly výrazné herecké příležitosti, ve kterých skutečně obě excelují. Představení diváci poprvé uviděli koncem minulého roku v Divadle Bez Hranic. Pro mimořádně velký úspěch se můžete těšit na toto představení již tuto sobotu 10. února 2024!

Autor filmů Kajínek, Jan Žižka nebo Choking Hazard, Marek Dobeš (režisér, scénárista) s hudební komedií Sni dál -neřeš věk a žij na divadelních prknech debutuje.

Nejbližší představení:

10. 2. 2024 15:00 – Divadlo Bez Hranic, Praha – vstupenky
9. 3. 2024 19:30 – Divadlo Bez Hranic, Praha – vstupenky
24. 4. 2024 19:30 – Divadlo Bez Hranic, Praha – vstupenky

www.sni-dal.cz

Autor: Alexandra Hejlová

Foto: archiv Simona Prasková

Jana Vaculíková – Šansony

Již tento pátek 26. 1. 2024 od 19 hod. se chystá koncert výjimečné zpěvačky, herečky a zejména úžasné šansonierky Jany Vaculíkové, kterou si televizní diváci mohou pamatovat ze seriálu Vyprávěj, Komisař Maigret, Zvon Lukáš, Experti, Láska na špičkách nebo filmu Kvaska. Přijměte proto pozvání do středomořské restaurace Turquoise v samém srdci Prahy. Tentokrát za poslechu českých a světových šansonů, včetně autorské tvorby Jany Vaculíkové. O hudební doprovod se postará pianista Jindřich Marek.

Jana Vaculíková je široké veřejnosti známá také z řady hlavních ženských rolí v legendárních muzikálech Drákula, Romeo a Julie, Hamlet, Krysař, Pomáda, Tajemství, Touha, West Side Story , Zvoník, Jack Rozparovač a mnoho dalších.

Momentálně Janu Vaculíkovou můžete vidět v hudební komedii autorské hry z pera Marka Dobeše  Sni dál – neřeš věk a žij, ve které exceluje společně s herečkou Simonou Praskovou.

Restaurace TURQUOISE 

Široká 1, Praha 1.

VSTUPENKY: https://goout.net/cs/listky/jana-vaculikova/fyew/

Autor: Alexandra Hejlová

Foto: archiv Jana Vaculíková

Knižní novinka Nakladatelství Pragoline: Cirkus Jung – Erik Jung

Před Vánoci vyšla knižní novinka v Nakladatelství Pragoline – Jindřich Kraus. Kniha je z cirkusového prostředí slavného rodu Cirkus Jung. Příběh začíná v roce 1865, kdy do Mníšku pod Brdy přijel malý cirkus Jung.

Anotace:

Slavný státní cirkus „Humberto“ vznikl v roce 1951 inspirován románem Eduarda Basse. Příběhy, které autor knihy předkládá čtenářům a fanouškům, jsou historicky skutečné a začínají již v roce 1865. Jungovi byli první, kteří založili v Čechách cirkus jako takový. Už po staletí se jejich řemeslo dědí z generace na generaci. Otci rodiny a principálovi Dominikovi bylo 54 let, byl to vynikající drezér zvířat, artista a vrhač nožů. Jeho žena Josefína pocházela z rodiny pouťových zápasníků. V cirkuse předváděla silovou akrobacii. Nejstaršímu synovi Fedorovi bylo 28 let, byl po otci hezký, vysoký a modrooký. Předváděl ohňovou show, polykání a plivání ohně a chůzi po vysokém laně. Druhorozený syn Frederik ve svých pětadvaceti letech byl skvělým akrobatem, žonglérem, skákačem na koních a ostrostřelcem s puškou a pistolí. Nejmladší dcera Marie byla vynikající akrobatka na vysoké hrazdě a tuze ohebná hadí žena. Muziku měli v genech – každý z nich uměl hrát na nějaký hudební nástroj nebo zpívat. Co se týkalo artistického umění, uměli také každý téměř vše, od žonglování až po akrobacii a také věděli vše o řízení cirkusu, byl to sehraný tým. A tak jednoho dne postavili své šapitó v Mníšku pod Brdy na náměstí, kde bylo vyhrazeno místo pro poutě a podobné kratochvíle. Zavezli své maringotky na plac, vyměřili místo na šapitó a začali zatloukat kolíky a stavět stožáry. Zde se odehrálo první vystoupení. Cviky na hrazdě, deska smrti s vrháním nožů, artistické a žonglérské kousky, hudební produkce. Lidé začali tleskat a vykřikovat: „Bravo!” Od té doby Cirkus Jung baví své diváky po celém světě a hlavně doma v Česku, do dnešních dnů! Vžijte se alespoň na chvilku do role cirkusáků a prožijte s nimi neuvěřitelná dobrodružství!

Erik Jung, Jean-Claude van Damme, Dana Jungová

Autor knihy – Erik Jung

Erik Jung pochází z 9. cirkusové generace Jung, jeho rod byl první co založil cirkus v Čechách, ale kdo je vlastně Erik Jung?

Erik je artista, žonglér, akrobat, vrhač nožů, ekvilibrista, balancer, klaun, komik, muzikant, herec a teď se stal i spisovatelem. Narodil se do cirkusového života, jako artista jezdil do zahraničí v roce 2011 se vrátil do Čech kde si se svou rodinou pořídili cirkus Jung, který jezdí do dnes v české republice, také jste ho
mohli vidět mimo cirkus na televizních obrazovkách.

Je narozen ve znamení Štíra.

Jeho moto je :vše se dá naučit, vše se dá dokázat.

Erik Jung, Gérard Depardieu, Dana Jungová

Kniha je k dostání u všech knihkupců, také přímo v Nakladatelství  Jindřich Kraus – Pragolinewww.jindrichkraus.cz

Autor: Alexandra Hejlová

Foto: Nakladatelství Pragoline – Jindřich Kraus, archiv Erik Jung

Helena Růžičková: 20 let od smutného odchodu nezapomenutelné herečky

Dnes je tomu už 20 let, kdy nás opustila populární česká herečka Helena Růžičková, kterou mimo jiných proslavily role v trilogii Slunce, seno. Diváci si ji zamilovali i jako lázeňskou kuchařku Annu Urbanovou ze seriálu Vlak dětství a naděje, která proslula bojovným heslem: „Na tragickej život jsem já pes!“

Herečku, která ztvárnila stovky filmových, televizních, ale i divadelních rolí, si v životě uměla udělat legraci především sama ze sebe, v Salmovské literární kavárně si zítra 5. ledna od 18:30 hod. můžete zavzpomínat na Helenu Růžičkovou v pořadu Roberta Michálka „Úsměvy vzpomínek na Helenu Růžičkovou“ společně se spisovatelkou Marií Formáčkovou.

 

Salmovská literární kavárna

Salmovská 16, Praha 2

Předprodej vstupenek na tel.: 606 240 685

https://www.salmovska.cz/kontakt.php

Autor: Alexandra Hejlová

Tragédie na filozofické fakultě je nejtragičtější střelbou v historii Česka

Střelba na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy stála život 14 lidí, dalších 25 je raněných. Dosud největší masová střelba v Česku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, která sídlí na náměstí Jana Palacha v samém centru Prahy, ve čtvrtek odpoledne.

Na Palachově náměstí před budovou filozofické fakulty začíná vznikat pietní místo. Přicházejí první blízcí, kamarádi či spolužáci zemřelých. 

Policie rovněž přijala po střelbě na Univerzitě Karlově preventivní opatření zaměřená na školy a další tzv. měkké cíle.

V sobotu v 11:00 bude v katedrále sv. Víta bohoslužba za oběti čtvrteční tragédie na Filozofické fakultě UK. Sloužit ji bude arcibiskup Jan Graubner.

Nepopsatelná tragédie. V budově Filosofické fakulty bezdůvodně vyhaslo mnoho mladých životů. Naše myšlenky patří těm, kteří se teď vyrovnávají s tou nejhrůznější zprávou.

„Je to nepředstavitelná tragédie, je to něco příšerného,“ řekl ministr vnitra Vít Rakušan. Vyjádřil soustrast příbuzným a blízkým obětí. Péči je podle něj nutné věnovat také svědkům události. „Atmosféra předvánočního Česka se činem jednoho šíleného střelce změnila k nepoznání“ uvedl.