Princi Štědroňovi jde na trh nová kniha – Nikam se necpi !

Pro některé princ z Popelky, pro některé interpret nezapomenutelného hitu Belinda, pro některé semaforská legenda, ale v neposlední řadě i autor knih. Legendárnímu Jiřímu Štědroňovi jde na trh nová kniha – „Nikam se necpi“. Bezpečně v ní čtenáře provede zákoutími prostředí, které důvěrně zná a má rád, a to divadla. V knize nechybí dostatečná dávka humoru, sebeironie, ale i optimismu. 

Slavnostní křest knihy se konal v divadle Semafor a nechyběli ani hvězdní kmotři. Jedním z kmotrů byl i nakladatel knihy Jindřich Kraus, který na akci i zazpíval. Dále hlavní semaforští aktéři Jiří Suchý a Jitka Molavcová a šansoniérka Irena Zlámalová, která se podílela na knize jako fotografka.

Na křest dorazili i zajímaví hosté – publicistka Marie Formáčková, někdejší hlasatelka Marie Tomsová, hudební skupina Maxíci či moderátor Slávek Boura.

„Dá se říci, že kvůli Jiřímu Štědroňovi jsem šla studovat žurnalistiku, protože to vždy byl můj idol a chtěla jsem s ním dělat, což se mi povedlo. Knize bych hlavně přála, aby se prodávala, a proto si jdu hned jednu koupit.“ komentuje novou knihu Marie Formáčková

 

Na akci naše redakce oslovila i hlasatelku Marii Tomsovou, která knize popřála: „Knize bych popřála hodně spokojených čtenářů a Jirkovi hodně spokojených posluchačů, ctitelek, obdivovatelů a obdivovatelek, dobrých písní a dobrých rolí.“

AUTOR:  Ondřej Syrový

FOTO:     Dagmar Pavlíková

Z (NE)pravého břehu jedné řeky

 

 

Bára Fišerová

Z (NE)pravého břehu jedné řeky

 

Jedno deštivé dopoledne… jedno setkání… jeden příběh… On a Ona.

Tato kniha vypráví milostný příběh dvou lidí, jejichž láska se probouzela po nocích psaním nočních smsek v telefonu… Smsky s hromy a blesky, ze kterých se staly básně, sonety, vyznání… Smsky, které v sobě mají hravost, snovou melancholii, vášeň, něhu, emoce, naději, bezmocnost, pravdu i křivdu… a během několika let vytvořily román, kterým oba žili… Jejich poezii. Tento příběh je opravdový, pravdivý a silný…

Vydáním a výběrem Smsek z desítek až stovek po dobu několika let tento příběh ožívá v knize… aby nebyl nikdy zapomenut…

BÁRA FIŠEROVÁ je česká divadelní a filmová herečka. Narodila se v Praze.Po ukončení studia herectví prošla několika Pražskými divadelními scénami a natočila několik filmů v Čechách a v Německu a několik televizních inscenací a pohádek.V současné době hraje především v Divadle Bez Hranic  a  stala se i seriálovou herečkou… Protože se narodila do umělecké rodiny, kde její otec byl výtvarník, akademický malíř, začala také malovat. Měla několik výstav v českých galeriích a ilustrovala dětskou knihu s názvem “Rudla, skřítek hlídací, dobro k lidem navrací. “ Píše také povídky a básně, které si schovává, jak sama říká, do svého tajného šuplíku.

Nyní vydává svou první autorskou knihu “Z (Ne)pravého břehu jedné řeky“, inspirovanou svými životními příběhy. Celá kniha je provázena jejími vlastními ilustracemi.

Nikam se necpi!

 

 Jiří Štědroň

Nikam se necpi!

Pojďte spolu s Miloslavem Guldou, jen do jisté míry úspěšným, ale nepochybně  sympatickým hrdinou knížky, kterou držíte v rukou, prožít jeho cestu odnikud nikam. Cestu plnou naděje a očekávání, ale i překvapivých zvratů k horšímu. Autor vás bezpečně provede zákoutími prostředí, které důvěrně zná a má rád, jakkoli někdy hořce a s nezbytnou porcí sebeironie. Jde o divadlo a o jeho patrně nejméně honosnou tvář, které se tak často, a ne vždycky úplně spravedlivě, říkává šmíra. Ale „když máš talent, tak se neubráníš!“ říká jeden ze Štědroňových neslavných hrdinů. Jeden z dlouhého zástupu těch, kteří žijí z lásky k divadlu, nejsou prakticky vidět a prakticky nic nevydělávají, aby o to nápadněji zářili jejich šťastnější kolegové.Životaschopnost a nezdolný optimismus jsou základní vlastností Míly Guldy. Ať se děje co se děje, nikdy neztrácí tah na branku, nikdy nepochybuje o smysluplnosti svého snažení. Nebo pochybuje, ale moc o tom nemluví. Dnes, kdy doba velí dávat co nejokatěji najevo námahu, kterou jsme vynaložili na tvorbu i těch třeba nejskromnějších plodů svého snažení a kdy tak často roníme  ty co nejmokřejší slzy, jen ať svět vidí, jak krutě nám bylo ublíženo, jde nesporně o příklad hodný následování.