Motýlí dům v centru Vídně

Pokud se domníváte, že ve Vídni jsou k vidění pouze historické památky, tak jste na velkém omylu. Pro milovníky přírodních krás je připravena expozice ve Schmetterlinghausu neboli Motýlím domě v srdci Vídně. Najdete zde jedinečnou tropickou oázu klidu a relaxace. V jedné z nejvýznamnějších secesních budov na světě vstupujete do fantastického světa, který se věnuje nejjemnějším a nejkrásněji zabarveným motýlům.

V motýlím domě můžete obdivovat kolem 500 volně žijících a létajících motýlů po celý rok. Vy i Vaše děti budete ohromeni jejich výjimečnými barvami a budete moci sledovat, jak tato jedinečná stvoření létají v blízkosti vodopádů a exotických rostlin poblíž jejich přirozeného prostředí.

Schmetterlinghaus najdete přímo v srdci Vídně za Hofburgem (dnes politické centrum Vídně) na okraji Burggarten (dříve Kaisergarten, původně soukromá zahrada císaře a jeho rodiny sloužící pro odpočinek a relaxaci, nyní je tato zámecká zahrada otevřena veřejnosti) pouhých 100 metrů od Albertiny a 200 metrů od Státní opery. Císař František Josef v krásné secesní budově, kde dnes sídlí motýlí dům, nacházel klid a odpočinek. Užijte si nebeskou atmosféru a jedinečnou flóru a faunu v Motýlím domě.

Některé druhy motýlů se množí přímo v Motýlím domě, jako je banánový motýl (Caligo eurilochus). V Motýlím domě doufají, že zvýší povědomí o celosvětové ochraně motýlů. Chcete-li se dozvědět více o životním cyklu motýlů, navštivte Motýlí dům a dozvíte se vše o motýlech.

Motýlí dům přikládá velkou důležitost přirozenému postoji k motýlům. Vždy se snaží zajistit komfort pro motýly jako by byli ve svém přirozeném prostředí. Teplota domu je v průběhu celého roku kolem 26 stupňů Celsia a vlhkost 80% zajišťuje optimální životní podmínky. Skleněná konstrukce secesního skleníku nabízí maximální přirozené světlo, které je nezbytné jak pro motýly, tak pro rostliny.

Další atrakcí kromě motýlů jsou nesčetné exotické rostliny v Motýlím domě. Rostliny se vybírají podle potřeb motýlů a nacházejí se také v jejich přirozené lokalitě jako kvetoucí, nektarové a krmné rostliny. Kvetoucí rostliny produkují nektar a slouží motýlům jako hlavní zdroj potravy, např. ibišek, lantana a plumbago. Navíc zde najdete také krásné uspořádání umělých květin, které jsou medově zabarvené a slouží jako krmná stanice pro motýly. Některé druhy motýlů si chtějí snést ovocné šťávy, takže zde vždy najdete malá ovocná pole pro motýly.

AH

Foto: Alexandra Hejlová, Schmetterlinghaus (úvodní fotografie)

 

Jedna z největších osobností francouzského filmu 20. století: André Bourvil

Na severu Francie se narodil 27. července 1917, herec Bourvil, vlastním jménem André Raimbourg. Měl imaga dobráckého, prostého venkovana. Ve skutečnosti byl francouzský herec André Raimbourg, známý jako Bourvil, vzdělaný džentlmen.

Klidný sympaťák vytvořil v několika filmech protipól svému kolegovi Louisovi de Funèsovi. Delší hvězdné dráhy se bohužel nedočkal, život mu zkrátila zhoubná nemoc krve. Zemřel 23. září 1970 na Kahlerovu nemoc.



O přínosu daktyloskopování zločinců – Michal Dlouhý

Nastávající vedoucí síla pátrací stanice u okresního četnického velitelství v Kutné Hoře štábní strážmistr Bořivoj Václav Eidlpes zmínil případ, který řešil v létě roku 1928, tedy v době, kdy ještě působil jako podřízený četník na četnické stanici Čáslav ve stejnojmenném politickém okrese.

Uvedený případ byl potvrzením přínosu daktyloskopování osob ve smyslu nařízení vlády č. 198/1922 Sbírky zákonů a nařízení, o evidenci soudních provinilců a sbírání dat pro účely kriminální statistiky. To upravovalo okruh daktyloskopovaných osob, kdy s výjimkou osob mladších osmnácti let, byly daktyloskopovány všechny osoby, které: byly odsouzeny pro trestné činy svědčící o tom, že jsou zločinci z povolání, nebo z nichž, hledíc k předchozímu životu odsouzeného nebo způsobu provedení činu, dá se souditi, že se oddají řemeslné zločinnosti, dále odsouzení tuláci, cikáni, osoby žijící z řemeslného provozování smilstva, a jich příživníci a osoby z území republiky vypovězené a osoby, jež užily k průkazu své totožnosti padělaných legitimačních listin.

Dne 21. června 1928 dle sdělení přítomných osob přijel na kole po silnici od Čáslavi k lomu zvanému „Skalka“ neznámý muž, který zde zastavil, vysvlékl se do plavek a počal se v lomu koupat. Poté co několikrát lom přeplaval, tak zřejmě stižen křečemi, klesl pod vodu a více se nevynořil. Poté co jej přítomní občané po delším hledání pod vodou vylovili, tak zjistili, že muž je mrtev.

Na místo bylo přivoláno četnictvo a hlídka četnické stanice Čáslav, jejíž byl členem, ve věcech utonulého nalezla v kapse šatů kromě jiných věcí paklíče. Díky tomu bylo možno důvodně se domnívat, že jde o nějakého zločince.

Jelikož nebylo možno z věcí, které měl u sebe zjistit o koho se jedná, ani nikdo z nedaleké obce muže neznal, byla zpracována předepsaná Zpráva o nálezu neznámé mrtvoly a Daktyloskopická karta. Obojí i s nalezenými paklíči bylo zasláno Ústřednímu četnickému pátracímu oddělení do Prahy.

Dle otisků prstů v Ústřední daktyloskopické sbírce bylo zjištěno, že se jedná o Rudolfa Schmidta, narozeného 7. února 1907 v Tiefenbachu v Německu a příslušného do Příchovic. Schmidt byl veden v evidenci zločinců z povolání jako lupič a byl daktyloskopován dne 23. ledna 1921 po spáchání řady smělých krádeží vloupáním.

Díky tomu byla totožnost lupiče, který se nešťastnou náhodou utopil v místě, s nímž neměl nikdy nic společného, ihned zjištěna.  

Pořízení otisku prstů bylo totiž nařizováno současně s nařízením výkonu trestu a mohlo od něho být upuštěno v případě, že odsouzená osoba byla podle výpisu z rejstříku trestů nebo podle trestního oznámení již dříve daktyloskopována četnictvem nebo jiným bezpečnostním úřadem.

Smyslem vedení daktyloskopických registrací osob bylo: spolehlivé zjištění totožnosti zadržených osob, zkvalitnění pátrání po hledaných osobách, pátrání po neznámých pachatelích, ale jak ukázal uvedený případ i okamžité zjištění totožnosti mrtvoly neznámého zločince.

Příručka Evidence soudních provinilců a trestní statistika

 

 

Obálka knihy Četnické historky z pátracích kursů

 

Příspěvek byl zpracován podle knihy Michala Dlouhého ČETNICKÉ historky z pátracích kursů, vydané nakladatelstvím Pragoline. Kniha je k dostání na www.megaknihy.cz nebo www.kosmas.cz.

Kniha je vydána i v elektronické podobě, stejně jako všechny, i již rozebrané tituly, které jsou k dostání na www.kosmas.cz.

 Další informace o autorovi se dozvíte na jeho webu www.cetnik-michal-dlouhy.cz nebo na facebooku Četník Michal Dlouhý či Spisovatel Michal Dlouhý.

AUTOR:   JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D.

FOTO:   archiv –  JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D.

 

Gustav Klimt a Atterské jezero

Gustav Klimt nebyl pouze jedním z nejvýznamnějších zástupců secese a spoluzakladatel spolku Vídeňská secese, ale také milovník krásných věcí v životě. Fascinovala ho zejména estetika růže jako symbolu vášně. Inspiraci nacházel v přírodě. Gustav Klimt během svých častých letních návštěv zachytil Atterské jezero v Horním Rakousku na mnoha malbách. Vedle portrétů, které jsou oslavovány pro svou inovaci, styl a kontroverzi, podtrhuje roli rakouského jezera v Klimtově inspiraci řada krajin a květinových obrazů.

Hornorakouský statek

Od konce 90. let 19. století navštěvoval Gustav Klimt Atterské jezero každé léto. Od roku 1900 do roku 1916 vytvořil kolem 40 ze svých více než 50 známých krajinomaleb v tomto regionu, a dal tak vzniknout působivému uměleckému odkazu Atterského jezera.

Avenue v parku hradu Kammer – (v Belvedere ve Vídni)

Osm let trávil každé léto v hostinci v Litzlbergu, v roce 1908 se přestěhoval na východní břeh jezera a během následujících letních pobytů se mu stala útočištěm Villa Oleander.

Zámek Kammer am Attersee III

Tento rekreační dům, postavený v roce 1872, patřil k hradu Kammer. Klimta malování této budovy uchvátilo – od roku 1908 ji vyobrazil pětkrát a její přilehlé zahrady dvakrát.

Makové pole

V okolí Atterského jezera se Klimt inspiroval ovocnými stromy, kvetoucími loukami, kopci a březovými, bukovými a jedlovými lesy.

Slunečnice

Venkovská zahrada se slunečnicemi

AH

Foto: artsy.net,  Imagno/Getty Images (úvodní fotografie -Gustav Klimt jako účastník večírku v Primavesi-house s domácím kabátem od Carla Otto Czeschky)

Albertina: Vídeňská galerie umění

Sbírky galerie Albertina jsou vyhledávané mezi milovníky umění z celého světa. Katalog Albertiny uvádí například 43 kreseb Raffaela Santiho, 145 Albrechta Dürrera, 70 Rembrandta nebo 150 Egona Schieleho. Mezi další světoznámé autory zastoupené v Albertině patří Leonardo da Vinci, Paul Cézanne, Pieter Brueghel, Michelangelo, Peter Paul Rubens, Pablo Picasso a mnoho dalších.

Ve své stálé expozici prezentuje Albertina hlavní umělecké směry zhruba v rozmezí od 16. do 19. století.

Albertina se nachází v centru Vídně, která je součástí palácového komplexu Hofburg. Samotná budova pochází z počátku 18. století a do jeho poloviny složila jako residence pro místodržícího rakouského Nizozemska. Od roku 1794 je budova ve vlastnictví vévody Alberta Sasko-Těsínského, po němž také nese jméno a od té doby se postupně přeměňovala v galerii.

Kromě skvostných děl tak můžete v Albertině obdivovat i přepychové komnaty, v nichž jsou díla vystavena.

Foto: Alexandra Hejlová, C. Stadler (úvodní fotografie)

Palác Belvedere – nejvýznamnější sbírka rakouského umění od středověku až po současnost

Zámecký komplex, který se skládá z Horního a Dolního Belvederu a rozsáhlé zahrady, je jednou z nejkrásnějších barokních staveb v Evropě. Je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO. Nachází se tu nejvýznamnější sbírka rakouského umění od středověku až po současnost. K nejvýznamnějším památkám patří největší světová sbírka obrazů Gustava Klimta, včetně slavných zlatých secesních ikon Polibek a Judita.

Horní Belveder byl postaven v letech 1717 až 1723 podle plánů Johanna Lucase von Hildebrandta. Za vlády prince Evžena měl především reprezentativní funkci. Za Marie Terezie a Josefa II. se jako jedno z prvních veřejných muzeí na světě stalo výstavním centrem císařských sbírek.

Dnes jsou v bývalém reprezentačním paláci prince Evžena Savojského trvale vystavena významná díla ze všech oblastí sbírky Belvedere, od středověku až po současnost. Kromě architektonických skvostů, jako je historický Mramorový sál, kde byla v roce 1955 podepsána rakouská státní smlouva, barokní palácová kaple, impozantní velké schodiště a velkolepá Sala terrena, se v Horním Belvederu nacházejí některá z nejvýznamnějších děl rakouských dějin umění. Vrcholem prezentace je největší světová sbírka obrazů Gustava Klimta, včetně secesních ikon Polibek (Milenci) a Judita.

Mistrovská díla Egona Schieleho, Oskara Kokoschky a zahraničních umělců doplňují kolekci vynikajících děl secesního umění a vídeňské secese. V Belvederu se nachází také nejvýznamnější sbírka děl z období vídeňského biedermeieru – včetně četných obrazů Ferdinanda Georga Waldmüllera -, rozsáhlá barokní sbírka, pozoruhodná středověká díla a významná díla z 19. a 20. století.

Zatímco Horní Belveder sloužil především reprezentačním účelům, v Dolním Belvederu se mělo původně především bydlet. Nakonec se sem přemístila část knížecích sbírek.

Dolní Belvedere

Mramorový sál

Mramorový sál, který se vyznačuje červenohnědým kamenem a zlacením, je nejvelkolepější místností v Horním Belvederu.

Foto: Alexandra Hejlová, C. Stadler (úvodní fotografie)

Největší ostrov španělského souostroví Baleáry: Mallorca

Mallorka má typické středomořské klima se slunečním svitem přes 300 dní v roce, azurové moře s množstvím krásných pláží, útesů a zátok, horské masivy, kouzelné vesnice i pestrou přírodu. Není divu, že patří mezi nejoblíbenější turistické destinace na světě.

Mezi nejkrásnější romantické, písečné zátoky členitého pobřeží Calas de Mallorca patří Cala Mondrago, živým centrem oblasti jsou Cala D’Or a přístav Porto Petro. Středisko S’Illot u krásné, široké pláže s jemným pískem v zálivu Cala Moreia je ideální místo pro výlety na sever či do vnitrozemí ostrova. V blízkosti Sa Coma a Cala Millor, dvou živých letovisek s fantastickým koupáním na širokých otevřených plážích, leží přírodní přístav Porto Cristo a krasové „dračí” jeskyně.

V zálivu Alcúdia s mimořádnou, 9 kilometrů dlouhou písčitou pláží leží letoviska Alcúdia s kouzelným historickým centrem a Playa de Muro.

Jak se domluvit na Mallorce? I když úředními jazyky jsou španělština a katalánština, domorodci nejčastěji hovoří dialektem „mallorquí“, což je mix katalánštiny a místních nářečí, pro turisty prakticky nesrozumitelný. V turistických centrech není problém domluvit se německy a anglicky.

Vznešená a elegantní rakouská metropole: Vídeň

Vídeň, dříve centrum Habsburského impéria, dnes hlavní město Rakouska. Honosné paláce, zdobené kočáry tažené párem běloušů, a také vír moderního velkoměsta. To všechno v sobě spojuje Vídeň.

Vídeň není jen řízek, sachr a Sisi. Snoubí se zde tradice s modernou. Svou eleganci si zachovala z dob, kdy bývala hlavním městem rakousko-uherské monarchie. Vídeň je domovem desítek muzeí, koncertních sálů, kaváren, bálů i jiných kulturních událostí. K tomu přidala výbornou infrastrukturu a čisté životní prostředí. Návštěva metropole by měla v každém případě směřovat do centra Vídně. Vnitřní část města nabízí památkový okruh, takzvaný Ringstrasse.

V centru Vídně se nachází hradní komplex Hofburg. Od roku 1275 je sídlem panovníků. Více než 6 století vládli z Hofburgu Habsburkové, dnes je část paláce, konkrétně Leopoldovo křídlo, domovem rakouského prezidenta. Kromě exteriérů stojí za to prozkoumat i vnitřní části Hofburgu. Veřejnost může nahlédnout do Císařských komnat, jejichž součástí je i kultovní muzeum císařovny Sisi, císařské kaple Burgkapelle či pokladnice s habsburskými korunovačními klenoty.

Katedrála svatého Štěpána – Stephansdom  a jeho vysoká věž jsou dominantou centra Vídně a symbolem Rakouska. Impozantní katedrála je postavena v gotickém a románském slohu. Hovorově se jí ve Vídni říká Štěpánek. Během světových válek byla věž několikrát bombardována. Z věže je úchvatný panoramatický výhled na celou Vídeň. Základní kámen Katedrály svatého Štěpána položil Rudolf IV. Habsburský v roce 1359.

Z rukou architekta Johanna Lucase von Hildebrandta pochází asi nejkrásnější palácový komplex v celém Rakousku – Palác Belvedere. Ten byl postaven pro slavného vojevůdce Evžena Savojského, který se proslavil úspěšnými boji s Turky u bran Vídně.

Letní sídlo Habsburků Schönbrunn z 18. století je typickou ukázkou pozdního baroka. Postavil jej Johann Fisher z Erlachu, dvorní architekt Habsburků. Palác se symetrickou a bohatě zdobenou žlutou fasádou ukrývá 1 441 pokojů, pro které bylo potřeba více než 1 000 služebníků. Na zámku Schönbrunn svého času bydlela Marie Terezie, císař František Josef II., císařovna Alžběta zvaná Sissi a mnoho dalších osobností.

Foto: wikipedia.org, cityone.cz, pruvodce.eu

 

 

 

LÍBÁNÍ PODLE ZVĚROKRUHU – LEV ( 23. 7. – 22. 8.)

Jde o páté znamení zvěrokruhu, které je pevné, ohnivé, denní, severní, kladné, mužské, elektrické. Vládcem tohoto znamení je Slunce.

Lev je králem zvířat a člověk narozený v tomto znamení má mnoho „královských“ vlastností. Je  velkorysý, šlechetný, důstojný, štědrý, nekompromisní a energický, klade si vysoké cíle, skrývá se v něm velká energie, jeho základní vlastností je činorodost a podnikavost, má dobrý vztah k práci, není to samotář, ale naopak dovede vycházet s lidmi a rád se jimi obklopuje, má odvahu prosazovat  své záměry, i když tomu okolí není nakloněno. Někdy bývá příliš zahleděný do sebe, jeho ego občas druhé dráždí, nicméně tím, že je málo ovlivnitelný, mívá mimořádné pracovní úspěchy. Ovšem nikdy nezapomene na ponížení, které mu někdo uštědřil, s takovým člověkem už nikdy není v dobrém vztahu.

Polibky Lva jsou divoké a vášnivé, začne líbat bez ohledu na to, je-li na druhé straně souhlas či naopak odmítání. Lev si jde za svým a zpravidla vítězí, protože líbat umí, má k tomu přirozené nadání. Nikdy se neptá, jak se druhému líbání s ním líbilo, on o sobě totiž nepochybuje a je si jistý, že podal skvělý výkon, jako ostatně vždy.

Ilustrace ke knize KNIHA O LÍBÁNÍ – Alexandra Hejlová

Příspěvek byl zpracován podle knihy Marie Formáčkové a Jindřicha Krause KNIHA O LÍBÁNÍ, vydané nakladatelstvím Jindřich Kraus – Pragoline,www.jindrichkraus.cz .  Kniha je k dostání u všech knihkupců a také v elektronické podobě na www.kosmas.cz.  

AUTOR:   zpracovala  Alexandra Hejlová

FOTO:   Nakladatelství Jindřich Kraus – Pragoline

Jana Koubková oslaví životní jubileum v Divadle U Hasičů!

31. října v Divadle U Hasičů oslaví legenda českého jazzu, Jana Koubková, své osmdesátiny. Prvním gratulantem byl herec Bohumír Starý (Fandy, ó Fandy, Ďáblova sbírka). Čímž vše pouze začíná. První dáma českého jazzu má vše pečlivě promyšleno.

„Nebudu na to sama, pozvala jsem si hosty. To pro případ, kdyby mi to náhodou přestalo zpívat, což se klidně v mým věku může stát. Takže já budu jen rappovat a nebo se chechtat, protože prostě de všecko. Takže se na vás těšíme na Vinohradech, kousek od Náměstí míru, v Divadle U Hasičů. Tam je to hrozně příjemný, je tam bezva bar a hlavně tam budu mít kolegy. Třeba takový Clarinet Factory. To jsou čtyři pěkný kluci, no jsou přeci jen o něco mladší. Pak tam budou zase tři hezký baby – Prime Time Voice. A taky tam budou, já jim říkám Zangiho bratři v rytmu. A sice maestro na konga, Imran Musa Zangi, jeho syn Filip & spol. Takže se bude bušit do rytmu. Odjakživa miluju tyhle nástroje a jejich krásný kožený povrchy. Přiveďte i vy své krásné kožené povrchy. Budeme se skvěle bavit, protože, jak jinak? Šubyduby. Plesk! A Na zdraví!“

Autor: Marek Dobeš

Foto: Marek Dobeš (úvodní fotografie), Český rozhlas