Édouard Manet 

Édouard Manet byl francouzský modernistický malíř, významná osobnost přechodu od realismu k impresionismu. Narodil se 23. ledna 1832 v Paříži  a 30. dubna 1883 v Paříži zemřel.

Édouard Manet měl možná tu smůlu, že začínal tvořit v době, kdy se kyvadlo dějin vychylovalo od klasického akademického malířství i impresionismu. Pro své generační kolegy byl příliš progresivní a pro mladé malíře příliš klasický. Manet měl inovátorského ducha, který při studiu starých mistrů jako byl např. Diego Velázquez doplnil výtečnou technikou malby obrazů. Od impresionistů převzal zálibu zobrazování reality pomocí dlouhých výrazných tahů štětce, studování objektů v plenéru a soustředil se také na práci se světlem a barvami. Na rozdíl od impresionistů se ale nevzdal černé barvy, kontur a klasické kompozice. S impresionisty vlastně ani být spojován nechtěl – usiloval o samostatné začlenění svých obrazů do výstav Salonu a vyhýbal se označení impresionismus.

Bar ve Folies Bergère

Manetův proslulý obraz. V zrcadle se odráží zaplněný bar. Obraz je plný otázek: jaký je osud barmanky? Prodává pouze za barem nebo i sebe? Co si o návštěvnících baru myslí? Obraz ukazuje pozlátko pařížského života té doby, ale také evokuje nejistotu a neklid, který sebou přinášela.

Snídaně v trávě

Obraz byl namalován tak, aby v divákovi vyvolával pocit, že jde o ateliérovou malbu. Tento dojem je posílen světlem jenž nevrhá téměř žádný stín, a dále kloboukem muže vpravo, který je typický pro nošení v interiéru. Manet úmyslně zvolil velké plátno, využívané převážně pro historické výjevy. Spolu s vyzývavostí obrazu – nahá dívka se dvěma oblečenými muži (navíc dívající se sebejistě přímo na diváka) – tím dosáhl nebývalého ohlasu. Dílo je nyní v Musée d Orsay v Paříži.

Olympia

Manetův obraz způsobil v roce 1865 v Paříži velký rozruch. Názvem sice odkazuje na antickou mytologii, ale pojetím byl velice současný, což ještě v té době nebývalo zvykem (nahota se zakrývala antickými prvky, mytologií, výzdobou obrazu, atd.). Navíc šlo nepochybně o prostitutku, což bylo velmi provokativní. Výraz má vzdorný a ne-li nepřátelský (na místo tradičních unylých úsměvů) a dívá se přímo do očí diváka. Kurtizána navíc právě dostává květiny od některého ze zákazníků.

Piják absintu

První obraz, který představil porotě Salónu, když mu bylo sedmadvacet let. Byla na něm vidět originální technika i styl. Již samotný námět působil v té době neobvykle. Šlo pouze o reálné zachycení pijáka a ne o alegorické ztvárnění.

Balkón 

Kontrast mezi světlem venku a tmou, která pohlcuje postavy v interiéru.

Foto: wikipedia.org, slavneobrazy

Komentáře z facebooku