Malíř, grafik a teoretik umění Bohumil Kubišta se narodil 21. srpna 1884, ve Vlčkovicích u Hradce Králové a zemřel 27. listopadu 1918 v Praze. Patřil k zakladatelům českého kubismu. Svou tvorbou inspiroval mladou meziválečnou generaci.
Bohumil Kubišta vystudoval gymnázium v Hradci Králové a ve studiích pokračoval na Uměleckoprůmyslové škole a Akademii výtvarných umění v Praze. Tam však dlouho nevydržel a kvůli odlišným názorům na směrování výtvarného umění z akademie odešel. V roce 1904 nastoupil na vojenskou službu do školy pro důstojníky v záloze v Pule, umělecké vzdělání získal soukromým studiem ve Florencii a Paříži. Tam vytvořil první studie a obrazy objektů redukovaných na základní geometrické formy, z nichž se postupně vyvinul kubismus. Jeho jméno zaujalo francouzské umělce; například Guillaume Apollinaire obdivoval Čechy, že mají malíře, který byl „kubistou“ již od narození.
Kubištu podobně jako řadu dalších domácích umělců výrazně ovlivnila Muchova výstava v roce 1905 v pavilonu Spolku výtvarných umělců Mánes, považovaná za jeden z mezníků vývoje českého moderního umění. Společně s přáteli Emilem Fillou, Antonínem Procházkou a dalšími umělci Kubišta založil výtvarnou skupinu Osma. Psal kritické články do řady uměleckých časopisů, neúspěšně se snažil prosadit nové výtvarné styly. Po seznámení s Janem Zrzavým se stal hostem v umělecké skupině Sursum, ovlivněné okultismem. Nakonec ho v roce 1913 bezvýchodná finanční situace přiměla znovu vstoupit do rakouské armády. Byl přidělen jako důstojník k pevnostnímu dělostřelectvu v Pule, kde pak sloužil i během první světové války.
Po jejím skončení přijel na dovolenou do Prahy a po vyhlášení samostatného státu se jako jeden z prvních přihlásil do československé armády. Krátce na to však onemocněl a ve 34 letech zemřel na španělskou chřipku. Je pochovaný v Hradci Králové, hrob zdobí pomník od sochaře Františka Bílka.
Kubišta pocházel z velmi skromných poměrů a téměř celý život se potýkal s existenčními problémy, o jeho obrazy nebyl zájem. Více než sto let po jeho smrti však jeho obraz Staropražský motiv překonal rekordy českých aukčních síní, když za něj v aukci na pražském Žofíně kupec zaplatil 123 milionů korun. Překonal tak dosud nejdražší obraz Divertimento II Františka Kupky, prodaný v roce 2020 za 90 milionů korun. V roce 2024 se rekord pomyslně vrátil Kupkovi, když jeho obraz byl vydražen za částku přes 126 milionů korun.
AH
Zdroj: NGP
Komentáře z facebooku