Rubrika: OSOBNOSTI

Filmový fešák Tom Cruise: Věděli jste, že chtěl být katolickým knězem?

Herec Tom Cruise je příkladem filmové hvězdy a hollywoodské celebrity. Má rád výzvy a nikdy se nevzdává. Přes nelehké dětství dokázal to, co pro jiné je jen sen.

Kdo by neznal jednoho z nejslavnějších a nejoblíbenějších herců současnosti, který se drží již dlouhá léta na žebříčku hollywoodských hvězd. Snad každá dívka či žena zná charismatického herce, scénáristu, producenta a kaskadéra Toma Cruise.

Svým vzhledem okouzluje již mnoho let fanynky po celém světě. Sice není vysoký, má jen 175 cm, ale jeho role patří k nejlépe placeným v Hollywwodu.

Mladík, který neměl čas navázat přátelství, protože se s rodiči neustále stěhoval, byl slabý, křehký a k tomu dyslektik, dokázal pracovat s nejslavnějšími režiséry a dostal se do top společnosti.

Původně chtěl být katolickým knězem, toto rozhodnutí později přehodnotil a přiklonil se k herecké kariéře. První role přišla ve filmu s názvem Nekonečná láska, ve kterém si zahrál společně s Brooke Shields. Svým talentem upoutal další filmové režiséry a nabídky na sebe nenechaly dlouho čekat.

Za jednu ze zlomových rolí lze považovat postavu Mavericka ve filmu Top Gun. Tento film z osmdesátých let, který jistě každý zná, patřil mezi nejúspěšnější snímky té doby.  Jako zajímavost lze uvést, že Top Gun inspiroval mnohé mladíky po celé Americe, aby vstoupili do armády.  Sám Cruise, který hrál  hlavní postavu se během natáčení zamiloval do létání a nakonec si udělal oprávnění pro tuto činnost. Je známý tím, že většinu svých kaskadérských kousků provádí on sám.

Za zmínku stojí jeho další filmové role, kterých je nespočetně, jako jsou Riskantní podnik, Barva peněz, Poslední samuraj, Jerry Maguire, Narozen 4. července, Navždy a daleko nebo Rain Man. V neposlední řadě také již několikátý díl Mission Impossible. I v tomto snímku můžeme vidět jeho kaskadérské umění.

V oblasti lásky neměl zatím štěstí, byl třikrát ženatý. Nejdříve si vzal o šest let starší herečku Mimi Rogers, poté se oženil s o pět let mladší herečkou Nicole Kidman, s níž se seznámil na natáčení Bouřlivých dnů. Adoptovali spolu dvě děti, dceru a syna. Do třetice si vzal o šestnáct let mladší herečku Katie Holmes, která mu porodila dceru Suri.

Dá se říci, že každý úspěch si vybírá svou daň.  Na jedné straně má peníze, slávu, majetek, na druhé však ztrátu soukromí.

Autor: Karolína Jandová, studentka Mezinárodní konzervatoře Praha, obor média
Foto: Facebook T. Cruise

Spisovatelka Marie Formáčková

Spisovatelka, publicistka a novinářka Marie Formáčková, učila několik let vězně. Na výuku vězňů vzpomíná ráda, s některými je dodnes v kontaktu a sleduje jejich život na svobodě. Se známými osobnostmi napsala mnoho knih, ty nejpopulárnější s Helenou Růžičkovou, Zitou Kabátovou. 

První impuls k psaní knih dala Marii Formáčkové její kamarádka Helena Růžičková a nakonec napsaly společně deset knih. Za nejlepší považuje spisovatelka první z nich „Deník mezi životem a smrtí“. Poslední roky života Heleny Růžičkové  prožily společně.

Pokud vás zajímá, kolik knih Marie Formáčková napsala a  jak stále a s kým jezdí po vystoupeních, poslechněte si náš krátký rozhovor.

Foto: Český rozhlas, Jana Tesaříková

Hvězdný Leonardo Di Caprio: Co má společného s malířem da Vincim?

Leonardo DiCaprio je jeden z nejvýznamnějších herců 21. století. Narodil se 11. listopadu 1974 v Hollywoodu. Zajímavostí je, jak přišel ke svému jménu. Když byl jeho otec se svojí těhotnou ženou v italském muzeum, ona při pohledu na obraz malíře Leonarda da Vinciho ucítila první kopnutí, a proto se rozhodli, že své dítě pojmenují Leonardo.

Leonardo již od mládí hrál v mnoha filmech nebo reklamách. Bylo vidět, že pro herectví má nadměrný talent, ale žádný film ho ještě neproslavil po celém světě. To se vše změnilo při natočení jednoho z nejúspěšnějších filmů Titanic, kde DiCaprio měl tu čest ztvárnit hlavní postavu Jacka. Filmu bylo uděleno 12 Oscarů a dvanáct let byl vyhlášen jako nejúspěšnější film všech dob. Díky filmu se o DiCapriovi dozvěděl celý svět. Hned se stal miláčkem fanoušků, ale jak to bývá zvykem nic netrvá věčně. Po obsazení ve filmech Pláž nebo Muž se železnou maskou oba filmy dostaly kritiku. DiCaprio se rozhodl, že si od filmové branže odpočine.

Při návratu s čistou hlavou pokračoval DiCaprio ve své pohádkové kariéře. Dosáhl spousty ocenění, ale nikdy se mu nepovedlo dosáhnout jedné cenné, o které snad sní každý slavný herec a to je  Oscar, který je považován za nejprestižnější filmovou cenu. DiCaprio i přes mnoho skvělých hereckých výkonů nedosáhl na ulovení zlaté trofeje. Párkrát byl i blízko, ale vždy mu to někdo vzal před nosem. Nikdo snad už nevěřil, že tento skvělý nadaný herec vybojuje Oscara.

Vše se zlomilo roku 2015, kdy si DiCaprio zahrál hlavní roli Hugha Glasse ve filmu Revenant zmrtvýchvstání. Sám DiCaprio tuhle roli nazval jako jednu z nejtěžších, kterou kdy ztvárňoval, ale námaha se vyplatila. Roku 2016 dostal Oscara za nejlepší herecký výkon v hlavní roli. Kdo viděl předávání, mohl si všimnout, že DiCaprio neměl daleko od slz a bylo vidět jeho naplnění jakožto herce.

DiCaprio stále pokračuje ve své herecké kariéře a nám nestačí jen doufat, že jedna z hereckých ikon jen tak nepřestane a bude nám dokazovat i nadále svoje herecké dovednosti.

Autor: Katia Bigolinová, studentka Mezinárodní konzervatoře Praha, obor média

Foto: Facebook L. diCapria

Alexander McQueen: Geniální módní návrhář, který se dlouho pral s vlastními démony

Alexander McQueen je britská módní značka založená Alexandrem McQueenem v roce 1992. V létě 1992 se v londýnském tisku psalo o maturitní sbírce Lee Alexandera McQueena Jack the Ripper Stalks His Victims. Mezi temné, sexy, dickensovské lahůdky od tohoto nafoukaného syna taxikáře patřily hedvábné šaty s trnitým potiskem a třícípým „origami“ ocasem a rušný smoking s dýkou červeně lemovanou klopou – oba s pramínky lidských vlasů všitými do podšívky. Alexander, jak se profesionálně nazýval, si brzy vypěstoval pověst nejhoršího britského návrháře bad-boy.

V McQueenově průlomové sbírce z roku 1995 Highland Rape – řešící zneužívání, které na jeho skotské předky zasáhli Angličané – se modelky procházely po ranveji v cárech krajky a cákance umělé krve. „Zážitek s McQueenem se promítl do zcela nové řady emocí a psychóz,“ uvedl Vogue v roce 1999. McQueen, který byl opakovaně obviňován z misogynie, trval na tom, že jeho jediným cílem je zmocnit se. „Chci, aby se lidé báli žen, které oblékám,“ řekl.

V roce 2000 uzavřel McQueen smlouvu s Gucci Group, která převzala kontrolní podíl, ale umožnila mu zachovat si kreativní vládu.

V říjnu 2009 McQueen dosáhl kreativního maxima s jarní kolekcí nazvanou Plato’s Atlantis .. Ale jen o pár měsíců později, po smrti své milované matky, si návrhář vzal život. „Kreativita je velmi křehká věc a Lee byl velmi křehký“, řekl jeho dlouholetý spolupracovník Philip Treacy . 

Islandská zpěvačka Björk oblékala modely na zakázku od Alexandra McQueena ráda a často. Na obrázku je v šatech z jeho dílny. S návrhářem byli přátelé

V květnu 2010  Sarah Burtonová, která s McQueenem pracovala 14 let, v tichosti převzala plášť svého rádce. Nová kapitola se brzy začne psát v příběhu značky Alexandra McQueena. Správkyně odkazu slavného britského návrháře Sarah Burton totiž po třinácti letech v čele ateliéru říká sbohem. Sarah vydržela ve studiu dlouhých dvacet šest let. To je věrnost, která se v módě vídá jen zřídka. Ač během své kariéry o přízeň a zásluhy příliš nestála, nebo se to tak alespoň zdálo, jednou se jí podařilo zazářit – když pro princeznu z Walesu vysekla perfektní svatební šaty, o kterých pak dlouho snila nejedna žena.  

Alexander McQueen byl úspěsný a mimořádně nadaný módní návrhář, za svou kariéru se dostal až vrchol. Byl taky svodomyslná tvůrčí osobnost, v tvrdě byznysovém prostředí se s tím snažil nějak popasovat. Trpěl depresí a úzkostmi, se kterými se tři roky před smrtí i léčil. Svůj život ukončil sám a předčasně. Lee McQueen spáchal sebevraždu oběšením ve svém domě v Mayfair v Londýně v roce 2010, když mu bylo teprve 40 let. Jeho značka Alexander McQueen žije dál!

Foto: AlexanderMcQueen.com

Jana Tesaříková: Fotografka a malířka snových výjevů

Talentovanou ženu s velkým „Ž“ již netřeba představovat. Umělecká fotografka, malířka, ilustrátorka, neúnavná milovnice života, která stále v lidech vidí jen to dobré, hudebnice black metalové kapely – to všechno je Jana Tesaříková, šarmantní žena, která dokáže okouzlit nejen svojí něžnou energií. O Janě Tesaříkové se v poslední době právem píše jako o renesanční ženě! Její výtvarná tvorba přinutí člověka zastavit se a přemýšlet nad skrytým obsahem děl.

Vy se sama cítíte jako renesanční žena?

Ne, cítím se jako obyčejný člověk. Velmi ráda tvořím a mám ráda kolem sebe další tvořící lidi, které ráda podpořím, a nebo se s nimi zapojím do různých projektů. Život by se měl žít na plno a myslím si, že toto je mé poslání.

Jak by jste přiblížila vaši tvorbu?

Má tvorba je čerpána z přírody, pohanství a hlavně ze mě. Stále si myslím, že nemám určený styl, protože pokaždé mne napadne něco úplně odlišného. Například miluji surrealismus, ale maluji třeba i pop-art. Záleží na náladě nebo na tématu, které mne napadne a nebo také jen co ze „mne právě
vyleze“ pocitově. Ráda dělám monotypy nebo třeba jen rychlé malůvku tuší. Miluji tvoření celkově, proto u mne najdete z každé techniky něco.

Jak vzpomínáte na své umělecké začátky?

Ty byly takové, že jsem začínala tvořit a pracovat s olejem a přešla jsem na pastel, protože když jsem začínala, nebyl tenkrát bezzápachový terpentýn (úsměv). Pastel byl pro mne asi 7 let hlavní technikou. Poté jsem přešla na akryl a znovu olej. Jinak jsem od dětství  kreslila prakticky na vše možné, jen jsem vynechala zeď… !

Čím se cítíte být víc – fotografem nebo malířem?

Je to v podstatě půl na půl. Fotografování je velmi rychlé pro zachycení pocitů a atmosféry, proto to mám ráda. Neexistuje den, že bych nic „necvakla“. Malování mě naučilo trpělivosti. Cítím se spíše jako výtvarník, který má rád obojí.

Máte přehled o tom, kolik fotografií jste za svůj život zatím nafotila a kolik obrazů namalovala?

Velmi hodně (opět smích). Už jen že v mobilu, který mám rok, mám přes 12000 snímků. Tak si můžete představit, kolik jsem toho asi tak za celý svůj fotografický život nafotila.

Zároveň máte kapelu black metalovou, Katarze, jak to jde vše dohromady, prolíná se nějak celá Vaše umělecká dráha?

Katarze je má srdcovka. Hudba mě provází u malování a také mě provázela, když jsem od 4 let tancovala. Poté jsem trénovala malé děti, které to také někam dotáhly. Mám řadu ocenění v kategorii disco dance, show dance atd.. Přestože jsem tančila na velmi odlišný žánr, než který jsem poslouchala
odjakživa, tak mi to nikdy nevadilo. Takže Katarze je má realizace vstoupit do mých snů, pomocí tónů akordů na elektrickou kytaru a zažívat blasfemii. Ač tančí jen mé prsty na pražcích, tak uvnitř tančím celá.

Kde všude berete inspiraci?

Inspirace je všude kolem mě. Jak jsem už se zmínila v předchozí otázce, tak čerpám hodně z přírody a pohanství. Líbí se mi ta tématika. Hodně se má tvorba točí kolem bohyň Vesny, Živy a Morany, ale také mám ráda například Marylin Monroe, kterou jsem již také několikrát ztvárnila. Čerpám také
z hudby, kdy se naladím na určité téma.

Co považujete za svůj největší životní úspěch?

Můj největší životní úspěch? To, že vždy, co si umanu, dotáhnu dokonce. Vylezení kopce nad 4000 m.n.m, první výstavu a následně další, první ilustrovanou knihu atd.. Můj úspěch je hlavně v radosti tvořit a něco tu po sobě zanechat. Úspěch nevnímám jako můj životní cíl. Je to spíše „odměna“ za to,
že mohu takto být, tady na zemi, než odletím zase dál (dívá se zamyšleně).

http://janatesarikova.cz/

Autor: Alexandra Hejlová

Foto: archiv Jana Tesaříková

Úžasný herec Radovan Lukavský

Radovan Lukavský se narodil 1. listopadu 1919 v Praze a byl jednou z nejvýraznějších osobností našeho hereckého umění, filmový, televizní a hlavně divadelní herec.

Radovan Lukavský se narodil do herecké rodiny. Jeho matka, ochotnická herečka Marie Lukavská, vedla svého syna od malička ke křesťanství, proto se chtěl Radovan v mládí stát knězem, později pak chtěl být profesorem češtiny a fransouzštiny a se studenty chtěl dělat divadlo. Za 2. světové války, během Lukavského studia ve druhém ročníku filozofické fakulty, zavřeli Němci vysoké školy. Lukavský pracoval jako telegrafista na nádraží v Českém Brodě. Začal uvažovat o studiu na herecké konzervatoři, neboť střední školy zavřené nebyly. Studium sice začal, ale byl nuceně nasazen v Německu. Po skončení války dostudoval jak filozofickou fakultu, tak i hereckou konzervatoř.

Radovan Lukavský se podílel se na založení divadla DISK. Do roku 1957 působil v Městském divadle na Vinohradech a v Městských divadlech pražských, poté se stal členem činohry Národního divadla.

Jako herec proslul Radovan Lukavský především dokonalým hlasovým projevem. Významná byla Lukavského pedagogická činnost, když jako profesor působil na herecké konzervatoři, DAMU i FAMU.

V březnu roku 1997 byla Radovanu Lukavskému udělena Cena Thálie za celoživotní jevištní mistrovství. Ve svých pětaosmdesáti letech společně s vnučkou Klárou sepsal autobiografickou knihu nazvanou „Rozhovory s dědečkem“, která vyšla na podzim roku 2005. Bývalý prezident České republiky udělil Radovanu Lukavskému Medaili za zásluhy.

Radovan Lukavský patřil ke generaci herců, kteří na divadelní jeviště vstoupili ve čtyřicátých letech 20. století. Byla to výjimečná společnost – Vlastimil Brodský, Stella Zázvorková, Dana Medřická nebo Rudolf Hrušínský.

Radovan Lukavský si zahrál si řadu rolí v inscenacích divadelní klasiky. Poprvé na sebe upozornil při angažmá v Divadle na Vinohradech v roli Mladého muže z dneška ve Frischově Čínské zdi, u Frejky si zahrál titulní roli ve Figarově svatbě. Později v Městských divadlech pražských zazářil jako Moliérův Misantrop.

Foto: wikipedia.org, dvojka.rozhlas.cz

Legendární francouzský herec a idol žen Alain Delon slaví 88. narozeniny!

Alain Delon slaví 88. narozeniny. Jeho jméno se svého času stalo synonymem mužské krásy. Francouzský herec, producent a režisér, narozený 8. listopadu 1935, si zahrál v téměř stovce filmů, diváci ho znají třeba ze snímků Černý tulipán, Dva muži ve městě či Borsalino. V roce 2008 ztvárnil Julia Caesara v komedii Asterix a olympijské hry.

Jeho herecké umění mu vyneslo řadu ocenění. Delonovi filmoví hrdinové bývali často solitéři porušující zákony i konvence, navenek tvrdý a nekompromisní, uvnitř ale plný rozporů. A mnohé ze snímků, v nichž se tento modrooký krasavec objevil, dnes už patří ke zlatému fondu světové kinematografie.

Jednu ze svých prvních hlavních rolí ztvárnil v dramatu V plném slunci (1960) režiséra Reného Clémenta. Následovaly úspěšné tituly Rocco a jeho bratři (1960, s Annie Girardotovou), Gepard (1963, s Claudií Cardinalovou), Černý tulipán (1964), Sicilský klan (1969), Dva muži ve městě (1973, s Jeanem Gabinem), Smrt darebáka (1977, s Ornellou Muti) nebo Swannova láska (1984). Delon se objevil i v detektivních seriálech Fabio Montale (2001) a Frank Riva (2003–2004). Podílel se také na televizní romantické komedii Jeden manžel navíc (2010).

Zvláštní kapitolu jeho života tvoří ženy. S herečkou Romy Schneiderovou žil na přelomu padesátých a šedesátých let, současně však měl vztah i s Nico, zpěvačkou skupiny The Velvet Underground, která mu v roce 1962 porodila syna Christiana Aarona. Mimo jiné žil i se zpěvačkou Dalidou a s herečkou Mireille Darcovou (v letech 1968 až 1982) a od roku 1987 čtrnáct let s někdejší nizozemskou královnou krásy Rosalií van Breemenovou. Kromě dcery Anouchky se jim v roce 1994 narodil syn Alain-Fabien. Oženil se pouze jednou, a to v roce 1964 s herečkou Nathalií Canovasovou, s níž má syna Anthonyho (narozen v září 1964). Rozvedli se po pěti letech.

Foto: LP-Life, Wikipedia, Facebook, NotreCinema

 

Fešák Johnny Depp: Jeden z nejlépe placených herců je smolařem na ženy!

Herec Johnny Depp  byl v roce 2012 zapsán v knize Guinessových rekordů jako nejlépe placený herec světa. Jeho učitelé musí koukat s otevřenou pusou, protože Johnny jako dítě nebyl žádný svatoušek, a dokonce opustil brzy školu. Takový úspěch nikdo z jeho okolí nečekal.

Poprvé si světoznámý herec zahrál ve filmu Noční můra v Elm Street (1984). Díky této roli se dostal do podvědomí a měl hned mnoho nabídek. Poté následovalo pár menších rolí a pak velké bum. Johnny se stal opravdovou celebritou zlatého plátna. Ačkoliv je dosti uznávaný, Johnny Depp byl několikrát nominovaný na Oscara, ale bohužel cenu nikdy nezískal. To mu ale nevadilo, protože jeho snem bylo vždy hrát v kapele a doopravdy se mu to povedlo. Nejen, že hraje na kytaru, ale i skvěle zpívá. Jeho zpěv je i v mnoha filmových muzikálech, jako například: Swenney Todd (Ďábelský holič z Fleet Street), Into the Woods,  nebo sladká klasika Cry Baby.

,,Nemám rád Ameriku “, řekl Johnny Depp: ,,Je plná násilí a zvratů.“ Jeho snem bylo vždy bydlet v Evropě, přesněji ve Francii. A z jeho snu se stala skutečnost. Vlastní vilu ve vesničce Plan de la Tour, kde vychovával i svoje děti Lily-Rose Melody Depp (20 let) a John Christopher Depp III (18 let). Hercova noční můra byla vždy to, že jeho děti budou někdy hrát. Zanedlouho Lily-Rose Melody Depp dostala svou první menší roli ve filmu Mroží muž. Johnny Depp ale nenechal svoji malinkou holčičku samotnou a zahrál si s ní. Bohužel měl smůlu, že i jeho syn pokračoval v jeho šlépějích.

Johnny Depp je bohužel ale smolař na ženy. V poslední době má i velké potíže kvůli herečce Amber Heard, se kterou dlouho chodil. Tato žena nazvala herce příšerou. Tvrdila, že Johnny Depp má rozpolcenou osobnost, protože ji napadl. Herečka mu nejen zavařila hereckou kariéru, ale i osobní život. Johnny Depp a Amber Heard se nakonec dostali do ostrého soudního duelu. Amber svého bývalého manžela žalovala za domácí násilí. Jejich spory se táhly téměř šest let, než soud vydal finální verdikt. Z celého procesu vyšel vítězně Depp.

Johnny Depp si žádnou přítelkyni  dlouho neudrží. Kvůli stížnosti je Johnny Depp hlídaný médii. Herec nemůže ani pokračovat ve filmu Piráti z Karibiku v jeho slavné roli Jacka Sparrowa. Fanoušci truchlí, ale Johnny se nevzdává. Aktivně věnuje své kapele Hollywood Vampires.

Foto: Instagram J. Deppa

Slavný režisér Billy Wilder: Jaké trable měl s Marilyn Monroe?

Brýlatý režisér s velkými kouty, i tak můžete znát Billyho Wildera. Jeden z neuznávanějších režisérů Hollywoodské scény s odporem k televizím a pornu. Měl něco s Marilyn Monroe? Proč si změnil jméno? Jaký byl zlý osud jeho milované rodiny?

Kluk od koláčů
Tehdy ještě Samuel Wilder, narozen roku 1906, byl chlapec žijící s židovskou rodinou ještě za dob Rakousko-Uherska v nynějším Polsku. Otec Max Wilder a matka Eugenia na vlakové zastávce provozovali známý řetězový obchůdek s koláči a Sam je měl následovat a koláčový obchod převzít.

Sam dal před pečením koláčů přednost studiu práv ve Vídni, kam se odstěhoval. Ve Vídni začal s prací novináře a do časopisů přispíval detektivními, sportovními příběhy, ale i rozhovory a osobními medailonky. Přesunul se do Berlína, kde se seznámil s americkým jazzovým kapelníkem Paulem Whitemanem. Jeho novinářská kariéra šla rychlostí blesku ke hvězdám a Sam psal pro největší městský plátek.

Německý úspěch
Roku 1929 začal spolupracovat s německými filmaři. Ze začátku byl jako scénárista a pomocný režisér. Ještě toho roku napsal scénář k významnému německému dokumentárnímu filmu Lidé v neděli.

Informace o jeho talentu se rychle rozkřikla a Sam se mohl pyšnit dalšími filmy. Například Emil a detektivové z roku 1931 nebo kriminální komedii O čem ženy sní z roku 1933. Kvůli nástupu k moci Adolfa Hitlera se Sam přesunul do Francie. Jeho matka, babička i nevlastní otec byli ve druhé světové válce zavražděni v Osvětimi.

Změna jména
 Samova matka Eugenia strávila v mládí několik let ve Spojených státech amerických. Zde si oblíbila amerického hrdinu Buffalo Billa. Začala malého Sama přezdívat Billy a toto jméno se uchytilo, později se Sam nechal přejmenovat na Billa.

Nástup do USA
Ve Francii zazářil roku 1934 se snímkem Postrach Paříže. Jelikož pocházel ze židovské rodiny, přesunul se z Francie do USA roku 1934. V USA byl Billy zase nikdo. Měl minimální prostředky, a ještě menší znalost anglického jazyka. Po roce získal americké občanství. Čtyři roky se snažil pracovat, ale dlouho u toho nevydržel.

Stále psal scénáře a osudové pro něj bylo seznámení s Charlesem Brackettem. Jejich přátelství trvalo 20 let. Bylo velice plodné, co se filmů týče. Trháky typu Pojistka smrti, Ztracený víkend nebo Sunset Boulevard zase poslali Billyho na vrchol.

Ztracený víkend z roku 1945 pojednává o velmi zničujícím vlivu alkoholu. Tento snímek, který je nyní považován za jeden z nejlepších dramat v historii kinematografie, neměl jít vůbec do kin. Testovací publikum bylo v šoku z tak reálného filmu, na který v té době nebyl nikdo zvyklý a sklidil velmi negativní reakce.

Udává se, že od roku 1939 byl Billy trvale ve spolupráci se studiem Paramount Pictures. Filmy, o který jste určitě někdy slyšeli jsou Pět hrobů u Káhiry, Někdo to rád horké, Byt anebo Štístko a Stalag 17.

Problém s Marilyn
Marilyn Monroe si zahrála ve filmu Někdo to rád horké z roku 1959. Natáčení s ní bylo poměrně náročné. Například se ji nelíbil její nástup. Měla pocit, že hvězda jejího rozměru potřebuje veliký nástup. Poprosila tedy Billyho, aby ji nástup přepsal. Ten tak učinil a Marilyn na plátno přišla v upnutých černých šatech a parní mašina ji pustila páru přímo na pozadí. Bylo to vážně to, co si přála?

V té době Marylin manžel spisovatel Arthur Miller tvrdil, že Marylin odcházela ze svého pokoje vždy v 7:00 hodin ráno, ale točit s ní Billy začínal vždy až v 15:00. Kde trávila čas mezi odchodem a natáčením se nikdy nezjistilo.

Marylin zjevně pokoušela Billyho trpělivost, jelikož větu: ,,To jsem já, Sugar“ musela opakovat 47 krát, než ji řekla správně. Billy ji po třiceti pokusech nechal větu napsat na velkou tabuli a po dalších sedmnácti záběrech ji konečně řekla. Takový problém nebyl jen s touto větou.

Neotřelá témata
Billy se často stával terčem kritiky, a to kvůli tématům, které se nebál zdůraznit. Například prostituce nebo alkoholismus. Sám zdůraznil, že ho vždy zajímal příběh. Když v příběhu bylo tajemství bylo to nejlepší.

Nebyl režisér, který pracoval podle vzorců, na které nabalují příběh. Točil všechny druhy filmů a pracoval v různých stylech. Nikdy nepřišel s myšlenkou, že natočí film v nějakém stylu. Prostě to nějak vyšlo. Mezitím co psal a režíroval pronikavá dramata o problémech moderní společnosti, byl schopen vytvářet komedie, které byly na stejné úrovni.

Těkavý a impulzivní ekonom
O Billym bylo známo, že byl velice impulzivní. Čím se ovšem mohl pyšnit, bylo jeho cítění pro ekonomii ve filmové výrobě.  Na place nikdy neimprovizoval a vše měl připravené předem, aby nezdržoval průběh natáčení.

Byl velmi precizní a jak už bylo zmíněno, improvizace mu byla cizí. Občas sklidil i kritiku za to, že moc nepoužíval detaily a záběry z jeřábu téměř vůbec. „Kejklí s kamerou se dopouštějí ti, kteří nevěří příběhu.“  Toto heslo razil. Jedním z citátů, které se k Billymu připisují je také tato věta, ze které impulzivita srší: „Ve Vídni mám 60letou tetu, ta nikdy nepřišla pozdě. Nedáme tu roli raději tetě?“

Byl těkavý i vůči novým trendům. Na přednášce pro studenty AFI řekl: „Po televizi, videokazetách, pornu, kabelové televizi a satelitech přijdou na řadu mikročipy, které nahradí to, k čemu za mých časů sloužil mozek a srdce.“ Tento nadčasový názor bralo spousty fanoušků jako nepravděpodobný.

Řada Oscarů
Oproti například Alfrédu Hitchcockovi, který se považuje za stejně úspěšného, dostal Billy šest ocenění Americké filmové asociace Oscar. Tři za snímek Byt a to v kategorii nejlepší film, nejlepší režie a nejlepší originální scénář.

Další dva Oscary obdržel již zmiňovaný film Ztracený víkend v kategorii, nejlepší režie a nejlepší adaptovaný scénář. Posledního Oscara obdržel za snímek Sunset Boulevard. Dále obdržel i dva Zlaté Globy a mohl se pyšnit i cenou Irvinga G. Thalberga.

Jsem jen scénárista
Jsem jen scénárista, tvrdil o sobě umělec Billy Wilder, nad kterým v pozdějších letech zanevřela hollywoodská studia. Pracoval se stovkami známých hvězd například Marilyn Monroe, Marlene Dietrich nebo Jimmy Stewart.

Konec šedesátých a začátek sedmdesátých let nebyl pro režiséra vůbec slunečný. Jeho humor, satiry i cynismus už nebyl v módě. Zachráncem pro něj bylo Muzeum moderního umění v New Yorku, které prezentovalo film šedesátých let a s ním pětatřicetileté dílo Billyho Wildera.

Takové výstavy později proběhly v Paříži, Berlíně nebo Los Angeles. Obdržel mnoho poct včetně Čestné národní medaile, kterou si převzal z rukou tehdejšího prezidenta Billa Clintona.

V roce 2002 zemřel ve věku 95 let v Beverly Hills na zápal plic. Do posledních chvil s ním byla manželka Audrey Young a děti Victorie a Vincent. Legendární hlášku z Někdo to rád horké „Nikdo není dokonalý“ si Billy nechal vytesat na svůj náhrobek.

Autor: Tereza Havlová, studentka Mezinárodní konzervatoře Praha, obor média

T. G. Masaryk: První československý prezident

Prof. Dr. Tomáš Garrigue Masaryk se narodil 7. března 1850 v Hodoníně. Od 15 let se živil sám jako domácí učitel dětí bohatých rodičů. Po maturitě začal studovat filosofickou fakultu. 

Československo bylo mezinárodně uznáváno za samostatný stát a Masaryk byl 14. listopadu 1918 zvolen prvním prezidentem. Ve Sněmovní ulici složil první slib prezidenta Národnímu shromáždění. V květnu 1920 je zvolen TGM prezidentem republiky podruhé. V květnu 1927 byl zvolen prezidentem republiky potřetí a pezidentem byl zvolen i 24. května 1934, počtvrté a naposledy i přes špatný zdravotní stav. 14. prosince 1935 abdikoval ze zdravotních důvodů a pobýval na zámku v Lánech. Zemřel 14. září 1937 v Lánech.

Foto: Wikipedia.org