Dokumentární film o smrti Jana Masaryka: PRAVDA VÍTĚZÍ, ALE DÁ TO FUŠKU!

Jan Masaryk (14. září 1886―10. března 1948). Čs. diplomat a politik, nadto syn prvního československého prezidenta T. G. M., nezemřel přirozenou smrtí. Naše pátrání v historických archivech přináší veřejnosti nové informace. Značná část veřejnosti se přiklání k domněnce – anebo je o tom dokonce přesvědčena – že Jan Masaryk sebevraždu nespáchal, nýbrž byl zavražděn.

Odpověďmi na tyto otázky se zabývají tvůrci filmu, inspirovaní knihami Václavy Jandečkové, především titulem „Svědectví o smrti Jana Masaryka“ (s podtitulem: Nová odhalení odkrývají pochybná „fakta“ a odsouvají staré „pravdy“), vyd. Academia, 2021

Po dlouhodobém pátrání se Jaroslav Čvančara s Oliverem Malinou Morgensternem rozhodli téma skonu Jana Masaryka znovu otevřít, aby pravda konečně vyšla najevo. Díky novým poznatkům a materiálům se tvůrci odvážili vystoupit ve veřejném prostoru.

Dle posledních informací a svědeckých výpovědí z již započatého natáčení, Klement Gottwald slíbil Janu Masarykovi prezidentský úřad, nebo alespoň setrvání v ministerském křesle. To bylo zřejmě důvodem, proč Jan Masaryk nepodal demisi spolu s ostatními demokratickými ministry.

Tři vlastenci, kteří nebyli cvičenými zabijáky, ale loajálními úředníky svého ministra, se této strašlivé ostudy báli. Než aby rozpolcený a zmatený Jan Masaryk zneuctil svého otce a prezidenta Beneše vstupem do Gottwaldovy vlády, raději zvolili jeho umlčení.

Pomozte nám, aby historická pravda nezůstala ukrytá jen v badatelnách archivů.

Podílejte se na nové interpretaci historie, hledejte s tvůrci pravdu!

Film se zabývá širším kontextem dobových okolností…

V parlamentních volbách v květnu 1946 s velkou převahou vítězí komunisté a dosavadní předseda KSČ Klement Gottwald se stává předsedou nově jmenované vlády. Ministrem zahraničních věcí zůstává bezpartijní, ale realistický Masaryk. Na konferenci v Paříži v červnu 1946 spolu s Clementisem, Jurajem Slávikem a dalšími prosazuje politickou koncepci jakéhosi mostu mezi Východem a Západem. Ve světě má Masaryk mimořádný kredit. U převážné většiny československé veřejnosti je obestřen nejen otcovou gloriolou a osobitou noblesností, ale pro svou milou bezprostřednost, až prostořekost, je přijímán jako lidově populární. Práci mu ale komplikovala vážná nemoc…

SMRT JANA MASARYKA

Středa 10. 3. 1948. Kolem 6:25 hodin je pod okny na druhém nádvoří Černínského paláce nalezeno ministrovo tělo. Co se osudné noci odehrálo, lze logicky domýšlet z následných argumentů, které tvůrci postupně shromažďují.

Tvůrci, vybaveni novými poznatky a dalšími nalezenými materiály, po skoro 80 letech od události, jsou přesvědčeni, že Jan Masaryk byl zavražděn.

Badatel Jaroslav Čvančara dospěl k přesvědčení, že za smrtí Jana Masaryka stojí jeho nejbližší spolupracovníci (Jan Bydžovský, František Fryč a Arnošt Heidrich). Stal se pro ně zrádcem národa, když v únoru 1948 setrval v Gottwaldově vládě a legitimizoval komunistický režim… Šokující hypotéza, k níž Čvančara dospěl i na základě bádání kolegyně Václavy Jandečkové. Její práce s názvem „Kauza Jan Masaryk: Nový pohled“ přináší v archivech objevené doznání Masarykova spolupracovníka a diplomata Jana Bydžovského, – a vyvolává diskuze, rozpaky nebo i kritiku.