Jenny Saville: současná britská malířka

Jenny Saville ve svých zobrazeních lidské podoby překračuje hranice klasické figurace i moderní abstrakce. Olejová barva, nanášená ve velkých vrstvách, se stává stejně viscerální jako tělo samo.

Saville se narodila v roce 1970 v Cambridge v Anglii a v letech 1988 až 1992 navštěvovala Glasgow School of Art a v roce 1991 strávila semestr na University of Cincinnati. Její studium se zaměřilo na „nedokonalosti“ těla se všemi jejich společenskými důsledky a tabu. Saville byla těmito detaily uchvácena už od dětství; mluvila o tom, že viděla dílo Tiziana a Tintoretta na výletech se svým strýcem a jak pozorovala, jak se dvě ňadra jejího učitele klavíru – smáčknutá v košili – stala jednou velkou hmotou. Během stáže v Connecticutu v roce 1994 mohl Saville pozorovat newyorského plastického chirurga při práci. Čas strávený s chirurgem podnítil její zkoumání do zdánlivě nekonečných způsobů přeměny těla. Zkoumala lékařské patologie; prohlédla si mrtvoly v márnici, studovala klasické a renesanční sochařství; a pozorovala propletené páry, matky s dětmi, jedince, jejichž těla zpochybňují genderové dichotomie a další.

 

Saville, členka Young British Artists (YBAs), volné skupiny malířů a sochařů, kteří se proslavili koncem 80. a začátkem 90. let 20. století, oživila současnou figurativní malbu, vyvolala otázky o tom, jak společnost vnímá umění. tělo a jeho potenciál. Přestože je její práce perspektivní, odhaluje hluboké povědomí, intelektuální i smyslové, o tom, jak bylo tělo reprezentováno v průběhu času a napříč kulturami – od antického a hinduistického sochařství přes renesanční kresbu a malbu až po díla moderních umělců, jako je např. Henri Matisse, Willem de Kooning a Pablo Picasso. 

Foto: Pal Hansen/Getty Images

Věštba z run  (06. 12. 2023 – 12. 12. 2023)

Runa Gebo (Dar) je aktem velkorysosti, spojeným s dohodou nebo spíše smlouvou.  Dárce, který obětuje něco svého ve prospěch obdarovaného, si jej zavazuje a obvykle předpokládá, že dar nezůstane neoplacen. Runa Gebo patří veškerým vztahům obchodním či manželským, přátelským atd..

Nebuďte ukvapení v rozhodnutí a hlavně nepoužívejte zlé manipulace nebo násilí ke sjednocení. Buďte sama sebou a nesnažte se být někým jiným. Pokud se pokusíte o harmonii se svým protějškem, jako odměna bude radost z pouhé přítomnosti druhé osoby. Darujte lásku a bude vám opětována.

Kam v Praze za přírodou?

Délka naučné stezky Chuchelký háj je 3,5 km. Vede po žluté turistické značce a zároveň je značena bílo-zelenou značkou. Začíná PRAHA-MALÁ CHUCHLE, Zbraslavská ulice, rozcestí „Malá Chuchle“, nedaleko zastávky autobusu MHD „Malá Chuchle“ a končí PRAHA-VELKÁ CHUCHLE, náměstí Omladiny, zastávka autobusu MHD „Velká Chuchle“. Má 9 stanovišť a vznikla v roce 2014.

Naučná stezka má několik zajímavých lokalit na jižním okraji Prahy mezi Malou a Velkou Chuchlí – bývalými lázněmi v Malé Chuchli, pak prochází územím přírodní rezervace Chuchelský háj, areálem lesního zookoutku a kolem kostela sv. Jana Nepomuckého k přírodní rezervaci Homolka na okraji Velké Chuchle. Stezka seznamuje s flórou a faunou, geologickou stavbou a historií chráněných území a jeho okolím. 

Trasa od Malé Chuchle k horní části Chuchelského háje je zpočátku náročnějším ostrým výstupem. Pak po krátkém úseku vede příkrou lesní cestou a zbytek je po lesní asfaltové cestě. Trasa prochází zookoutkem. K odpočinku slouží lavičky, které jsou téměř po celé délce trasy.

Trasu zvládnou i děti a matky s kočárky. Dá se jet i na kole a koloběžce.

SEZNAM stanovišť

  1. Malá Chuchle – historické fotografie, kostel Narození Panny Marie; plánek naučné stezky
  2. Mariánský pramen – historické fotografie a obrázky; plánek naučné stezky
  3. Nad Čertovou roklí – jaterník podléška, kamejka modronachová, kopytník evropský, lilie zlatohlavá; plánek naučné stezky
  4. U přírodní rezervace – tematické obrázky; plánek naučné stezky
  5. U kostela – tematické fotografie a obrázky; plánek naučné stezky
  6. Chuchelský háj – tematické obrázky, tesařík piluna; plánek naučné stezky
  7. Žákův lom – paleontologické nálezy, ťuhýk obecný; plánek naučné stezky
  8. Přídolí, Homolka – Pacoldova vápenka, Jiří Pacold, trilobit Reedops cephalotes, dolomitový důl, stratigrafická tabulka, hraniční profil lochkov-prag; plánek naučné stezky
  9. Velká Chuchle – celkový pohled na Velkou Chuchli (30. léta 20. století), prapor Velké Chuchle, dostihové závodiště (historická fotografie), Alfred Nikodém, Mobi Urbanová, Jan Kašpar; plánek naučné stezky

text a foto: (JT)

Spisovatelka Marie Formáčková

Spisovatelka, publicistka a novinářka Marie Formáčková, učila několik let vězně. Na výuku vězňů vzpomíná ráda, s některými je dodnes v kontaktu a sleduje jejich život na svobodě. Se známými osobnostmi napsala mnoho knih, ty nejpopulárnější s Helenou Růžičkovou, Zitou Kabátovou. 

První impuls k psaní knih dala Marii Formáčkové její kamarádka Helena Růžičková a nakonec napsaly společně deset knih. Za nejlepší považuje spisovatelka první z nich „Deník mezi životem a smrtí“. Poslední roky života Heleny Růžičkové  prožily společně.

Pokud vás zajímá, kolik knih Marie Formáčková napsala a  jak stále a s kým jezdí po vystoupeních, poslechněte si náš krátký rozhovor.

Foto: Český rozhlas, Jana Tesaříková

Ježíškova pošta na Božím Daru

Před vánocemi mají nejvíce napilno na jedné z nejvýše položených pošt u nás – v obci Boží dar. I letos si můžete od 1. do 23. prosince nechat orazítkovat dopis! Od roku 1994 tady funguje Ježíškova pošta. Jako každý rok, i letos je připraveno nové příležitostné razítko, které má každý rok jiný motiv symbolizující vánoční svátky. Pohledy, dopisy a přání pro své blízké lze na Boží Dar celoročně zasílat poštou na adresu Vánoční pošta, Boží Dar 1, 362 62. nebo osobně vložit do speciální Ježíškovy schránky. 

To, že na Božím Daru bydlí Ježíšek, a že tu vyřizuje svou poštu, možná mnoho dětí ani jejich rodičů neví. Děti nemusí čekat až na Vánoce a mohou se „setkat“ s Ježíškem hned na několika místech po celý rok. Mohou se vydat po stopách Ježíška. Po absolvování Ježíškovy cesty získají malé dárky a také celý rok tu mohou zanechat svá přání na Ježíškově poště.

5 kroků jak získat příležitostné vánoční razítko

1. Napište pohlednici, vánoční dopis nebo přání svým blízkým nebo známým.
2. Na pohlednici nebo dopisní obálku určenou k orazítkování napište adresu, komu chcete vánoční přání poslat.

3. Na pohlednici nebo dopisní obálku nalepte poštovní známku odpovídající hodnoty dle místa určení.
4. Pohlednici nebo vánoční dopis vhoďte do Ježíškovy schránky na Božím Daru anebo vložte do dopisní obálky, nalepte poštovní známku a zašlete na adresu Vánoční pošta, Boží Dar 1, 362 62 Boží Dar.
5. Vaše pohlednice nebo vánoční dopis bude v období od 1 . až 23.12. orazítkován příležitostným vánočním poštovním razítkem a zaslán na Vámi uvedenou adresu.

Adresa Ježíškovy pošty:
Vánoční Pošta
Boží Dar 1
362 62 Boží Dar

Pokud se rozhodnete jet rovnou na výlet do Božího Daru, udělejte si výlet také do vlastivědného muzea v Božím Daru. Expozice vás seznámí s historií nejvýše položené obce ve střední Evropě. Kromě muzea najdete v budově také městský úřad, infocentrum a především  Ježíškovu poštu, která je vždy před Vánoci náležitě vytížená. V muzeu si můžete prohlédnout selskou jizbu s dobovými artefakty a výstavu minerálů z oblasti Krušnohoří.

Zdroj: Boží Dar.cz

Linecké cukroví od babičky

Vánoce jsou za dveřmi a málokterý štědrovečerní stůl se obejde bez cukroví. Stálicí je kromě vanilkových rohlíčků i křehké cukroví z lineckého těsta. Vyzkoušejte jeden po generace úspěšný recept, který si připravila a vypočítala moje babička. Její recept na linecké těsto striktně respektuje zásadu 3 dílů mouky, 2 dílů másla, 1 dílu cukru. Ideální příležitost na první adventní neděli jak provonět byt. Pokud máte linecké rádi, rovnou zadělejte těsto z dvojité dávky. Tento babiččin recept je tak snadný, že si ho okamžitě a navždy zapamatujete.

Ingredience:

30 dkg hladké mouky

20 dkg másla

10 dkg moučkového cukru

1 žloutek

rybízová marmeláda na slepování (nebo marmeláda přímo na linecké!)

Postup:

  1. Máslo vyndáme z ledničky v předstihu, všechny suroviny musí mít pokojovou teplotu. Na vál si dáme mouku a cukr moučku, doprostřed si uděláme důlek, do kterého dáme žloutek, nakrájíme máslo na kostičky a začneme rukama propracovávat vláčné těsto. Hotové těsto zabalíme do fólie a dáme do lednice minimálně na hodinu odležet.
  2. Vyjmeme těsto z lednice a rozdělíme na dva díly, které vyválíme, základem je, aby každá várka těsta, kterou vyvalujeme, byla dostatečně studená. Těsto rozválíme na plát, který nesmí být příliš tenký. Při vyvalování těsto jemně podsypáváme moukou, abychom zbytky těsta mohli znovu použít. Vykrájené tvary pečeme na 180 °C asi 10 minut. 
  3. Hotové promazáváme rybízovou marmeládou a slepujeme. Na závěr posypeme moučkovým cukrem.

Autor: Alexandra Hejlová

 

Jaké jsou vánoční barvy pro rok 2023 ?

Víte, jaké barevné kombinace a odstíny letí v módním průmyslu roku 2023? Ano – pak také víte, jaké vánoční barvy letos zvolit. Oblíbené barvy Vánoc se totiž pro tento rok inspirovaly v módních trendech a preferují typicky podzimní barvy jako oranžovou, červenou, zlatou, zelenou nebo hnědou.

S klasickou kombinací červené a zlaté barvy zcela jistě nešlápnete vedle. Vsadit také můžete na zajímavé fialové nebo růžové odstíny, které rovněž patří mezi barevné trendy letošních Vánoc. Jestliže se nechcete pouštět do příliš velkých experimentů, můžete vždy vsadit na tradiční ozdoby a barvy. Slaměné ozdoby už mají to nejlepší za sebou, ale lesklé skleněné baňky různých barev nikdy nevyjdou z módy. 

Jestliže patříte k nadšencům extravagance, vsaďte na zajímavé a netradiční prvky. Vyměňte vánoční stromeček za ozdobený žebřík. Pro skutečně odvážné tu máme trend neobvyklých vánočních baněk ve tvaru oblíbených jídel, fauny i flory z celého světa a dalších vtipných tvarů. Na větvičkách vám tedy může viset papoušek, pizza, kečup nebo třeba lilek. 

 

První adventní neděle a historie adventních věnců

Na první neděli adventní je rozsvícena první fialová svíce. Tato svíce se obvykle nazývá „svíce proroků“ na památku proroků, hlavně Izaiáše, kteří předpověděli narození Ježíše Krista. Tato svíčka představuje naději a očekávání. Především očekávání příchodu Mesiáše. Pro obyčejné lidi je symbolem nadějí v lepší časy a ve splnění přání.

Adventní věnec

Adventní věnec vyjadřuje touhu člověka po světle, jehož je díky narůstající tmě v období před zimním slunovratem málo. Advent z latinského – advenire  – přicházet – je oslavou narození Ježíše. Jelikož blížící se Vánoce přinášejí stále více světla– Slunce narůstá, každou neděli se zapaluje o svíci více. V křesťanství plamen svíček symbolizuje Krista jako světlo ozařující plamenem lásky každého člověka. Živý věnec pak znamená věčný život přislíbený věřícím od Ježíše Krista a kruh jednotu společenství lidí a Boha. Počátky tradice sahají do první poloviny 19. století, kdy začátkem adventu 1838 pověsil hamburský teolog Johann Heinrich Wichlern nad dveře svého sirotčince vyřezávaný dřevěný věnec a každý den na něj dal jednu zapálenou svíci. Dnes se na něj místo 24 svíček pro každý adventní den připevňují 4 veliké svíce pro každý adventní týden, přičemž adventní čas začíná čtvrtou nedělí před Vánocemi.

 

 

Foto: pixabay

Fronta na banány výraz z historie

Zabrousíme trochu do historie a vzpomeneme si na výraz, „Fronta na banány“, který se stal jedním ze symbolů socialismu v Československu. Zákazníci však nečekali jen na banány, ale i na maso, televizi, pračku, jízdní kola nebo zájezdy. Ještě ke konci 80. let měla automatickou pračku nebo barevnou televizi cca polovina lidí, dnes toto vybavení snad nechybí nikde. Luxusním zbožím nebyly jen spotřebiče, ale například toaletní papír, dámské vložky, maso nebo exotické ovoce.

Nejvíce nedostatkovým zboží bylo již zmíněné maso a uzeniny. Důvod byla i cena, která se nezměnila po dobu třiceti let. Kvalita masa se lišila podle vedoucích v řeznictvích. Většina pamětníků se setkala se zkušenostmi s podpultovým prodejem. Pokud člověk znal dobře prodavače nebo podavačku, měl tak bokem odložené lepší zboží. Bylo známo, že kdo nepatřil do blízkého okruhu prodavačů, buď musel za nedostatkové zboží připlatit, nebo ho prostě nedostal. Cena horšího masa byla totiž stejná jako toho dobrého. Když se cena pohybovala nízko, těžko mohla regulovat trh.

Velkým luxusem bylo exotické ovoce jako banány či mandarinky. Dodnes se tedy používá přirovnání „fronta jako na banány“. Zde tento výraz vznikl.

Čeho byl naopak dostatek i v dobré kvalitě, byla čokoláda a sladkosti. Bylo to díky tomu, že čokoládové výrobky – zejména z Čech a Moravy – měly skvělou pověst i v zahraničí a i ve světě.

Dnes už se ale neobáváme, že neseženeme to, co právě sháníme. Prázdné regály, specifikum předrevoluční éry, nahradily reklamy a pocit, že události jako například Vánoce znamenají velký finanční výdaj, třeba i spojeným se zadlužením.

Každá doba má své nešvary a kouzlo.

(JT)

foto internet

Domácí kandovaný zázvor pro zahřátí

Libovolné množství zázvoru
Cukr
Voda
Měřítko na 1 kg zázvoru je 1 kg cukru
Pokud použijeme 300 gramů zázvoru, použijeme 300 gramů cukrů

Zázvor oloupeme a nakrájíme na kostičky asi tak centimetr velké nebo na plátky 4mm tlusté..
Dáme je do hrnce a zalijeme vodou tak, aby byly všechny plátky ponořené. Vaříme pod pokličkou 10 minut a o občas promícháme.
Následně vývar, který nám vznikl slijeme (můžeme uschovat na výrobu limonády), kostky nebo plátky zalijeme čerstvou vodou a opět 10 min povaříme. Tento postup opakujeme asi 4x, abychom odstranili štiplavost.
Po posledním slití zázvorového vývaru zalijeme ještě jednou vodou těsně nad poslední kousky zázvoru a přidáme cukr.
Množství cukru závisí na množství zázvoru.
Přivedeme k varu a za občasného míchání vaříme zázvor, než se voda zredukuje na hustý sirup, který obalí všechen zázvor a většina tekutiny se vyvaří (trvá to obvykle 25-30 min).
Na závěr přendáme na talíř nebo plech s pečícím papírem, oddělíme od sebe jednotlivé kousky a necháme zaschnout.
Po několika hodinách, když je sirup na zázvoru je  téměř suchý, můžeme ještě obalit v krupicovém cukru.

Takto hotový zázvor skladujeme ve skleněné nádobě.

(JT)