Jan Dědina – malíř

U příležitosti stého padesátého výročí narození malíře Jana Dědiny, vydalo péčí města Nymburk nakladatelství Ivan Ulrych – Vega-L publikaci Jan Dědina – malíř.

Její křest se měl za přítomnosti Mistrových vnuček uskutečnit začátkem října, leč kvůli pandémii byl odložen. Snad se podaří ho opožděně uskutečnit.

Ač je kniha velkého formátu v měkké vazbě, lze o ní říci, že je náležitě reprezentativní.

Alžběta Semrádová (Severočeská galerie výtvarného umění Litoměřice) se úkolu představit významného člena české umělecké družiny v Paříži na přelomu 19. a 20. století zhostila velmi dobře. Vedle líčení Dědinova života, jehož druhá třetina byla mimořádně dobrodružná, se věnuje rozboru jeho tvorby, od studentského hledání, přes pařížskou kapitolu, kdy se živil především jako ilustrátor, umění všedního dne s tvorbou plakátů, reklam a pohlednic, až po zralou tvorbu v kresbě i malbě, kterou završil obrazy s náboženskou a duchovní tematikou.

Kniha je vybavena sedmi desítkami kvalitně vytištěných reprodukcí Mistrových obrazů, skic a kreseb a šesti dokumentárními fotografiemi. O jejich kvalitní reprodukce a grafické uspořádání knihy se postaral Tomáš Kukal.

Jan Dědina (* 1. 9. 1870, † 14. 1. 1955) se narodil ve Strakách na Nymbursku. Absolvoval Uměleckoprůmyslovou školu a Akademii výtvarných umění v Praze (1893). Byl žákem Maxmiliána Pirnera, Františka Sequence, Julia Mařáka a Josefa Václava Myslbeka. Po ukončení studií musel narukovat do rakouské armády, z níž dezertoval do Itálie. Později přesídlil do Paříže. Pracoval jako ilustrátor časopisu Le Monde illustré a knih pro pařížská nakladatelství. Kolem roku 1900 by již významným členem české umělecké kolonie v Paříži. Mezi jeho přátele patřili Luděk Marold, Karel Špillar či Alfons Mucha, stýkal se s Rodinem, Bourdellem či Toulose-Lautrecem. Po patnáctileté emigraci se na základě amnestie v roce 1908 vrátil do Nymburka. Již po roce Dědina vystavoval v Mladé Boleslavi, později v Českých Budějovicích, Poděbradech, Turnově, Nové Pace, Nymburce… Po čtyřech letech přesídlil do Prahy. Ve 30. letech si v Tatobitech v Českém ráji zřídil ateliér. Je autorem plakátů, ilustrátorem řady knih, malířem portrétů a krajin. Jeho obrazy vlastní i galerie v Louvru. Čestné místo v jeho díle zaujímá cyklus kreseb a obrazů ze života Mistra Jana Husa a jeho duchovního odkazu.

Zemřel v Tatobitech, pochován je v Nymburce.

„Jan Dědina byl bezpochyby výraznou osobností české umělecké scény počátku 20. století,“ napsala Alžběta Semrádová.

Kromě knihy vydalo město Nymburk nástěnný kalendář pro rok 2021 s reprodukcemi Dědinových pohlednic ze soukromé sbírky – s jeho fotografickým portrétem z roku 1898 v pařížském ateliéru na titulní straně.

Oba tyto mimořádné tisky jsou v prodeji pouze v Infocentru na nymburském náměstí. Kniha za 250 Kč, kalendář za 120 Kč.

Autor: Honza Řehounek

SPOLUVINÍCI

Od počátku května 1935 měla kutnohorská pátrací stanice opět zástupce velitele. Stal se jím štábní strážmistr Alois Sysel, který se okamžitě zapojil do práce a byl veliteli pátračky skutečnou oporou, a to díky zkušenostem získaným v právě dokončené hodnostní škole. Vrchní strážmistr Eidlpes si tak mohl vzít vcelu přes dva týdny trvající dovolenou, kterou si rozhodně zasloužil.

Četnická stanice v Červených Janovicích si časně ráno dne 28. května 1935 vyžádala hlídku pátrací stanice do obce Opatovice I, kde v noci při požáru shořelo celkem pět stavení.

Velitelem hlídky byl samozřejmě štábní strážmistr Sysel a spolu s ním jeli strážmistři Cimbura a Pospíšil.

Na místě události bylo od velitele místní četnické stanice vrchního strážmistra Rudolfa Čvančary zjištěno, že v noci vypukl v domku Růženy Poborské požár, který se postupně rozšířil na čtyři okolní stavení, která rovněž zničil. Celková škoda způsobená ohněm je přes 100.000 Kč.

Následky požáru

Přítomný obecní starosta četníkům sdělil, že domek Poborské nebyl obydlen a jeho majitelka žije od ledna 1935 u svého nového milence Josefa Březiny v obci Ohaře v politickém okrese Kolín.

Sousedé při vyšetřování vypověděli, že večer před vypuknutím ohně viděli u domku Poborské dva neznámé muže.

Služební automobil okamžitě odjel do obce Ohaře na kolínsku kde byla zastižena jak Růžena Poborská, tak její milecnec Josef Březina a oba byli přivezeni i přes jejich opakované námitky do Opatovic I.

Při posouzení pojistky, kterou měla Poborská uzavřenu na svůj domek, bylo zjištěno, že je více jak o 100% přepojištěn.

Dále byl svědky Březina při konfrontaci označen jako jeden z mužů, ktěří zde byli předchozího dne viděni.

Jak majitelka domu Poborská, tak i její milenec Březina byli zatčeni a pro podezření ze zločinu žhářství a podvodu byli dodáni do vazby krajského soudu v Kutné Hoře.

Následujícího dne pokračovalo pátrání po třetím společníku založení požáru a po dalších usvědčujících důkazech.

Jako spolupachatel, který byl dne 27. května 1935 večer v Opatovicích I, byl zjištěn a zatčen Václav Bělohlávek z Němčic, které jsou vzdálené něco málo přes jeden kilometr od Ohařů. Doznal, že do Opatovic I jeli za účelem, aby zapálili domek Poborské. S vědomím, že Poborská dostane za shořelé stavení tučnou pojistku, kterou před lety uzavřel její nebožtík manžel. Hlavním pachatelem činu však prý je jakýsi řezník z Rasoch, které jsou nedaleko od Ohařů.

V Bělohlávkem udaném muži byl zjištěn František Kopecký narozený v roce 1904 v Rasochách, vyučený jako řeznický pomocník. Vzhledem k tomu, že se jedná o notorického tuláka, nebyl Kopecký zastižen doma a muselo po něm být vyhlášeno pátrání.

Záznam ze staniční služební knihy  

Po vypátrání Františka Kopeckého byl i tento zatčen a dodán stejně jako jeho spoluvinníci do vazby kutnohorského krajského soudu.

Dalším vyšetřováním bylo zjištěno, že zatímco Růžena Poborská uvažovala o prodeji svého domku v Opatovicích I, za který by vzhledem k jeho stavu moc neutržila, navrhl jí František Kopecký, aby stavení raději zapálili, vzhledem k výhodné pojistce, která je na dům uzavřena.

Kopeckého plán pak zrealizovali Josef Březina s Václavem Bělohlávkem. Všichni čtyři byli souzeni coby spoluvinníci zločinu žhářství.

Nejen, že nedošlo k vyplacení pojistné částky, ale všichni poškození byli trestním soudem odkázáni, aby své pohledávky, na úmyslně založeným požárem zničených obydlích a majetku, vyžadovali na odsouzených.

Obálka knihy Kutnohorská pátračka opět zasahuje

Příspěvek byl zpracován podle knihy Michala Dlouhého KUTNOHORSKÁ PÁTRAČKA OPĚT ZASAHUJE, vydané nakladatelstvím Jindřich Kraus – Pragoline www.jindrichkraus.cz Kniha je k dostání u všech knihkupců a na www.megaknihy.cz  a byla vydána i v elektronické podobě, která je k dostání na www.kosmas.cz.  Další informace o autorovi se dozvíte na jeho webu www.cetnik-michal-dlouhy.cz nebo na facebooku Četník Michal Dlouhý.

AUTOR:   JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D.

FOTO:   archiv –  JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D.

Nová kniha ŽIVOT V POZLÁTKU je tu, autorkami jsou Ilona Golovleva a Marie Formáčková

Právě vychází knižní novinka v Nakladatelství Jindřich Kraus – Pragoline – „ŽIVOT V POZLÁTKU“, autorky: Ilona Golovleva a Marie Formáčková. Obálku vytvořila výtvarnice Alexandra Hejlová.

Anotace:
Autentický příběh a dokument vystudované módní návrhářky, která se zapletla se vším, čemu se obvykle většina lidí vyhne. Pracovala ve vykřičeném domě jako bordelmamá, provdala se za ruského mafiána a po mnoha pádech takřka na samé dno se znovu a znovu zvedala vstříc novým dobrodružstvím. Nikdy ovšem neztratila nadhled, smysl pro humor a víru v lepší budoucnost. To všechno obsahuje její příběh, plný dobrodružství, napětí, zvratů a odvážných svědectví o politice a mafii na konci 20. století.

Cena knihy: 220,- Kč

Knihy můžete objednávat přímo v Nakladatelstvím Jindřich Kraus – Pragoline www.jindrichkraus.cz a také u všech známých knihkupců.

Autor: Alexandra Hejlová
Foto: Nakladatelství Jindřich Kraus – Pragoline

Nový román Markéty Harasimové: Právě vychází Doktorka Viktorie!

DOKTORKA VIKTORIE je psychologický krimithriller z lékařského prostředí spisovatelky Markéty Harasimové, který právě vychází.

Markéta Harasimová začala knihy vydávat už během studií. Dnes se literární tvorbě věnuje na plný úvazek, stala se televizní a divadelní scenáristkou a vystupuje se svým kulturním programem pro děti i dospělé. Spolupracuje s řadou známých osobností a založila vlastní nakladatelství MaHa, kde vychází díla její i jiných českých autorů. Autorčina tvorba je laděna romanticky a detektivně; často jde až na hranici thrilleru. Tíhne k akci, pádným dialogům a emotivním situacím. Z tvorby Markéty Harasimové můžeme jmenovat romány pro ženy Rozcestí, Miriam, Nejkrásnější dar, Osmnáct, nebo erotické krimithrillery Sametová kůže, Mrazivé hry, Purpurové doteky. Dále pak psychologický thriller Vůně noci, Černá vdova či Hedvábná past, případně mysteriózní romány Poháry touhy a Potemnělý ráj. Na kontě má také interaktivní knížku pro děti Z deníku kočičky Ťapičky, k níž právě vzniká pokračování. Doktorka Viktorie je její dvacátou knihou. www.marketaharasimova.cz

Markéta Harasimová

Anotace knihy  DOKTORKA VIKTORIE

Viktorie obětovala soukromý život poslání lékařky, které pro ni znamená víc než rodina. Kvůli práci se dokonce vzdala i vlastního syna a po krachu manželství věnuje čas výhradně kariéře. Když je však za záhadných okolností brutálně zavražděna její kolegyně, otřese se Viktoriin svět v základech. Policie totiž přichází s hypotézou, že pachatel zaměnil oběti a mrtvá měla být právě ona. Motiv? Neznámý. Situaci přiostří bomba instalovaná v autě dalšího lékaře z nemocnice, ve které je Viktorie zaměstnaná. Dvě zdánlivě nesouvisející vraždy způsobí mezi personálem kliniky poplach a mladá lékařka začíná navzdory své tvrdé povaze propadat panice. Tragické události ale nekončí. Umírá další mladá žena a následně se obětí útoku stává také hlavní hrdinka. V přímém ohrožení života Viktorie pochopí, že honba za kariérou a věhlasem ji připravila o to nejcennější – lásku a dítě.  Bohužel jí však zbývají pouhé minuty a ona už své chyby možná nikdy nenapraví.

Vydává Nakladatelství MaHa, Kuberova 1345/1, 693 01 Hustopeče

Objednávejte na:

redakce@nakladatelstvi-maha.cz,  marketa@marketaharasimova.cz

www.nakladatelstvi-maha.cz, www.marketaharasimova.cz

Autor:   zpracovala Alexandra Hejlová

Foto:  archiv Markéta Harasimová

Velikonoce v četnických kasárnách. Víte, co jsou to thémy?

Velikonoční svátky v roce 1938 trávil štábní strážmistr Rudolf Votruba, vůdce služebního psa na četnické pátrací stanici v Nitře, toho času frekventant školy pro výcvik velitelů stanic v Bratislavě, spolu se svými kolegy odděleně od rodiny v četnických kasárnách. Při vzpomínkách na své blízké doma, četníci zpracovávali instruktory uložené úlohy, slohové úkoly neboli thémy.

Velikonoce v četnických kasárnách

Tentokrát frekventanti měli zpracovat hlášení zemskému četnickému velitelství o použití zbraně četníkem ve službě. Dle zadání četnická hlídka zpozorovala při obchůzce, že okolo 1 hodiny po půlnoci z kanceláře továrny vylezl oknem neznámý muž s batohem na zádech a rychle se vzdaloval do nedalekého pole. Na výzvy hlídky: „Zde četník, ve jménu zákona, stůjte!“ neznámý muž vystřelil dvě rány po četnické hlídce a utíkal dále do pole. Četnická hlídka nato vystřelila po prchajícím, poranila jej a zatkla.

Štábní strážmistr Votruba obdržel od svojí manželky Etely balík s velikonočním mazancem, na kterém si při psaní konceptu hlášení pochutnával. Přitom vzpomínal na milovanou manželku a syny Jaromíra a Milouše.

Četnická pátrací stanice Nitra, okres Nitra                                                Nitra 17. dubna 1938

Čís. j.  63/38

Věc: Novák Štefan, šstrážm. a Kozák Jan, strážm.,

        použití zbraně ve službě.

           

                                                                                                  Zemské četnické velitelství

                                                                                                  Bratislava

 

            Hlásím, že dne 17. dubna 1938 v 1 hodinu po půlnoci zpozorovala četnická hlídka šstrážm. Štefan Novák a strážm. Jan Kozák při obchůzce ve městě Vráble, neznámého muže, jak vyskočil oknem z kanceláře továrny na likéry, která patří Slovenskému úvěrnímu družstvu ve Vráblích a s batohem na zádech začal utíkat směrem do pole za městem. Šstrážm. Štefan Novák zvolal: „Zde četník, ve jménu zákona, stůjte!“.

            Na toto zvolání se muž obrátil směrem k četnické hlídce a ze vzdálenosti asi 20 kroků vystřelil proti ní dvě rány z browningu. Aniž by někoho zasáhl, dal se na útěk jihovýchodním směrem do pole.

            Štábní strážmistr Štefan Novák a strážmistr Jan Kováč po krátkém pronásledování, zřejmě jevícím se bezúspěšným, vystřelili každý jednu ránu za prchajícím mužem ze služební pušky. Jedním z výstřelů byl muž zasažen do svalstva stehna levé nohy, díky čemuž padl na zem a teprve poté, na opětovnou výzvu odhodil browning.

            Zranění je těžké, avšak ne životu nebezpečné. Bylo četnickou hlídkou na místě ošetřeno nouzovým obvazem.

            Ve zraněném muži byl zjištěn nebezpečný lupič pokladen František Taraba ze Zlatých Moravců, který byl zatčen a pod číslem zatčení 24/38 ze dne 17. dubna 1938 dopraven ke státnímu zastupitelství v Nitře, kterým byl umístěn do vazby krajského soudu v Nitře.

            Zbraně bylo použito ve smyslu § 13 odst 1 a 4 zákona o četnictvu.

 

                                                                                                              Velitel pátrací stanice

                                                                                                        Šstrážm. Rudolf Votruba

Instruktor nadporučík výkonný Albín Rožnovský při následné kontrole zkonstatoval, že hlášení bylo zpracováno naprosto bezvadně, přesně dle ustanovení § 28 II. dílu Jednacího řádu četnictva.

Velikonoce margarin Vitello

 

VELIKONOČNÍ MAZANEC

Rozpočet: 4 dkg droždí, 25 dkg cukru, 25 dkg margarinu Vitello, 2 žloutky, 20 dkg hrozinek, 10 dkg mandlí, 25 dkg hladké mouky 75 dkg polohrubé mouky, 50 dcl mléka, citronová kůra, anýz a sůl.

Předpis: Hladkou a polohrubou mouku dobře promísíme. Do části  promísené mouky přidáme trochu vlažného mléka a rozdrobíme droždí a vytvoříme kvásek, který necháme vzejíti. Mezitím utřeme rozpuštěný margarin Vitello s cukrem, žloutky a špetkou soli do zpěnění. Dále přimícháme citronovou kůru, anýz a zbytek vlažného mléka a zpracujeme spolu s kváskem a zbytkem mouky v těsto. Potom do těsta zapracujeme hrozinky a strouhané loupané mandle a necháme jej dobře vzkynouti. Znovu těsto propracujeme a uděláme bochánky, na které nožem vytvoříme křížek. Bochánky necháme ještě půl hodiny kynouti a poté je upečeme v mírně horké troubě do zlatohněda.

Obálka knihy Četnická kuchařka

Příspěvek byl zpracován podle knihy Michala Dlouhého Četnická kuchařka, vydané nakladatelstvím Jindřich Kraus – Pragoline www.jindrichkraus.cz Kniha je k dostání u všech knihkupců a na www.megaknihy.cz  a byla vydána i v elektronické podobě, která je k dostání na www.kosmas.cz.  Další informace o autorovi se dozvíte na jeho webu www.cetnik-michal-dlouhy.cz nebo na facebooku Četník Michal Dlouhý.

AUTOR:   JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D.

FOTO:   archiv –  JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D.

Když andělům chybí křídla – Hanka Hosnedlová

Kniha Hanky Hosnedlové, českobudějovické autorky, členky Obce spisovatelů ČR, „Když andělům chybí křídla“ vyšla v papírové podobě v roce 2007 a byla ihned rozebraná. Nyní  se tento zajímavý titul  objevuje v nabídce  nakladatelství „E-knihy jedou“. Hlavními postavami v patnácti povídkách jsou lidé, které denně potkáváme na ulici a kteří nám často připomínají něco důvěrně známého z našeho života. Autorka v knize odkrývá rozmanité charaktery ústředních postav, jejich názory,  životní postoje a zamýšlí se i nad životními prioritami. Kniha nepostrádá napětí a mnohdy  i nečekané, či dokonce překvapivé vyvrcholení.

Titul lze objednat na www.eknihyjedou.cz

Autor: Jaroslava Pechová

Foto: obálka knihy – Hanka Hosnedlová „Když andělům chybí křídla“

Světlezelené chvilky s Hrabalem

Světlezelené chvilky s Hrabalem – je kniha z pera nymburského spisovatele Jana Řehounka o pábiteli Bohumilu Hrabalovi, se kterým se léta znal. V osmnácti  příbězích vylíčil  nejzajímavější okamžiky, včetně toulek v okolí Nymburka. Sám spisovatel Bohumil Hrabal je poeticky nazval světlezelené chvilky.  Publikace je doplněna více než třicítkou dokumentárních fotografií. Knížka vychází k autorovým sedmdesátinám.

„Považuji za velké štěstí, že jsem měl tu osudovou příležitost se s Bohumilem Hrabalem seznámit, a to ještě v době, kdy pracoval jako kulisák v divadle. On byl obyčejný člověk a já tehdy malý kluk. A tak to mezi námi zůstalo, i když jsem vyrostl a dospěl. Naše rozhovory probíhaly úplně stejně, jako když jsme se viděli poprvé,“  vzpomíná Jan Řehounek.

V nakladatelství  KAPLANKA – Jan Řehounek vyšly  také knihy:  Julinka a její písmenkoví kamarádi, Já mám ruku, ty máš ruku, obě šikovné,  Křinec: turistický průvodce. Objednat  je můžete telefonicky na tel. č.  603 238 523 nebo na mailu:  Jan.Rehounek@sesznam.cz

Autor: Jaroslava Pechová

Foto: Nakladatelství   KAPLANKA – Jan Řehounek

Vinařský deník – Daniel Jahn

Vinařský deník je druhým literárním počinem Daniela Jahna po jeho debutovém románu Naivní sezóna (Dauphin 2017). Nová próza beletristickou formou deníkových zápisů mapuje vinařské práce v průběhu jednoho roku, tedy pěstování vinné révy a výrobu vína. Text je pojat v odlehčeném stylu „Betty MacDonaldové“, tedy jak se to dělat má, i jak se to dělat nemá, co všechno se při této práci může přihodit a pokazit, to se také přihodí a pokazí. Zájemce o vinařskou problematiku či malovinař-hobbista tu ale najde řadu relevantních informací.

Tento základní rámec knihy ovšem doplňují další, „vážnější“ témata, střípky z jakési rodinné kroniky, především věčný boj s dcerou a její pubertou, peprné dialogy, ve kterých jde často o přežití a které odhalují, že pod pokličkou poklidného vinařského života se odehrává nejedno drama. Dalším Jahnovým tématem je vlastní krize středního věku a hledání další náplně života „v době, kdy se přestávají dít kouzla“. To všechno, všechny niterné pochybnosti překonává autor s nadhledem, humorem, ironií a sebeironií sobě vlastní.

Vydalo Nakladatelství Jindřich Kraus – Pragoline

Autor: Alexandra Hejlová

Foto: Nakladatelství Jindřich Kraus – Pragoline

O POTÍŽÍCH S TATÍČKEM

Veliteli četnického oddělení Zlaté Moravce ve stejnojmenném okresním městě, kapitánu Vilému Langhammerovi začaly od léta roku 1923 starosti. Po rozpadu monarchie totiž vláda odkoupila zámek v pět kilometrů vzdálených Topolčiankách a nechala jej upravit jako letní sídlo presidenta republiky.

O presidentu Tomáši Garrigue Masarykovi se tradovalo, že neviděl rád policisty a četníky, kteří měli za úkol zajišťovat jeho ochranu. Proto měli četníci nařízeno stát vždy tak, aby je pokud možno starý pán neviděl. Nebylo proto výjimkou, že když již v dálce spatřili jít pana presidenta, tak doslova skákali do nejbližšího křoví a jakmile pan president přešel, teprve odvážili se zpátky na cestu. Často skončil četník se škrábanci od šípkového keře nebo hloží v obličeji.

Podobné zvěsti doslova děsily kapitána Langhammera, před první návštěvou presidenta republiky, která se uskutečnila v srpnu roku 1923 a protáhla se až do konce měsíce září. V souvislosti s pobytem presidenta republiky v Topolčiankách sem totiž přijížděla řada návštěv a významných hostů. To pro četníky, kteří sem byli do Topolčianek přemisťováni z jednotlivých četnických stanic z celého obvodu četnického oddělení, představovalo perné chvilky a hlavně značné nervové vypětí pro velitele četnického oddělení kapitána Langhammera.

Pobyt presidenta republiky v Topolčiankách nebyl pouze rekreační, ale i pracovního rázu a od roku 1923 se dvouměsíční pobyty hlavy státu každoročně opakovaly.

President v okruhu četníků v Topolčiankách 1929

Rok 1930 byl rokem osmdesátých narozenin „tatíčka“ Masaryka a kapitánu Langhammerovi bylo jasné, že toho roku bude pobyt pana presidenta spojen s řadou významných návštěv. Proto zapojil do příprav zajištění ochrany presidenta také pro okresního četnického velitele ve Zlatých Moravcích poručíka výkonného Františka Bobka, ale také novopečeného velitele četnické stanice Topolčianky.

Četnická hlídka 11/1930 – TGM 1850 – 1930

Velitelem topolčianské četnické stanice, která měla za normální situace šest četníků, což plně odpovídalo jejímu staničnímu obvodu, se stal konce roku 1929 vrchní strážmistr František Tatíček. Málokdo si dovede představit, kolik bylo narážek na to, že Tatíček bude střežit „tatíčka“ a podobně.

Vrchní strážmistr Tatíček se na splnění uvedeného úkolu velmi odpovědně připravoval. Dopodrobna se seznámil s okolím topolčianského zámku a připravil úseky pro jednotlivé četnické hlídky. Ochranu pana presidenta totiž v roce 1930 měly zajišťovat téměř čtyři desítky četníků. Před příjezdem hlavy státu byli všichni poučeni, jak mají vykonávat svoji službu a hlavně, že nemají být starým pánem za žádných okolností spatřeni.

Ani tentokrát pobyt presidenta v Topolčiankách neproběhl bez problémů. Starý pán jednou vyrazil pěšky na procházku kolem lesa a jej střežícím četníkům náhle odbočil do lesa a ztratil se jim z dohledu. Ostatní četníci byli okamžitě zalarmováni a začali pana presidenta usilovně všude hledat.

Když se starý pán vracel z druhé strany k zámku, sbírala na kraji lesa postarší žena chrastí. Jakmile prezidenta zahlédla, volala na něho, ať uteče, že ho hledají žandáři…

I přesto byl velitel četnického oddělení ve Zlatých Moravcích dne 14. listopadu 1930 ministrem vnitra za vzorné plnění svěřených úkolů povýšen do hodnosti štábního kapitána.

Odpočinek po střelbě

Obálka knihy Četnické pohádky pro dospělé

Příspěvek byl zpracován podle knihy Michala Dlouhého ČETNICKÉ POHÁDKY PRO DOSPĚLÉ, vydané nakladatelstvím Jindřich Kraus – Pragolinewww.jindrichkraus.cz Kniha je k dostání u všech knihkupců a nawww.megaknihy.cz  a byla vydána i v elektronické podobě, která je k dostání nawww.kosmas.cz.  Další informace o autorovi se dozvíte na jeho webuwww.cetnik-michal-dlouhy.cz nebo na facebooku Četník Michal Dlouhý.

AUTOR:   JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D.

FOTO:   archiv –  JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D.

Rézička a Čtvrtjadýrko – Jaroslava Pechová

Dnes vám představíme další knižní novinku úspěšné spisovatelky Jaroslavy Pechové.   Deset půvabně ilustrovaných  pohádek  pod společným názvem  RÉZIČKA A ČTVRTJADÝRKO  jsou laskavé, veselé ale i poučné příběhy z lesa, kde žije veverka Rézička a skřítek  Čtvrtjadýrko, kterého vyčarovalo slunko z lískového oříšku.  Prožijí  mnohá dobrodružství plné humoru ale i napětí.  Přátelství, soudržnost a vzájemná pomoc jsou pro ně samozřejmostí. Na konci každé pohádky čtenáři najdou písničku včetně not.  Tato pohádková kniha je první z  edici POHÁDKY TRALALA.  Už zanedlouho se na knižních pultech objeví další díl JAK LOUKA KOUKÁ.

Jaroslava Pechová

Autor: Alexandra Hejlová

Foto: archiv Jaroslava Pechová