Tvůrci komedie Casting na lásku začali loňský rok s natáčením nového celovečerního filmu s názvem Superžena. Vizuálně netradičně pojatý snímek ze současnosti, který naráží na téma hledání postavení moderní ženy, slibuje atraktivní podívanou se známými tvářemi i podvodní natáčení.

„Hlavní protagonistka – jako svobodná bezdětná třicátnice – nenaplňuje očekávání okolí, když netouží po závratné kariéře ani založení rodiny. Bojuje s každodenními tlaky tak dlouho, dokud nátlaku nepodlehne a nerozhodne se být perfektní Superženou ve všech ohledech tak, jak to společnost vyžaduje.“ představuje snímek jeho režisérka Eva Toulová, která si hned první natáčecí den si zahrála jednu z postav.

„Moje postava je takovou neukotvenou ženou, která se zoufale snaží někam směřovat, ale vlastně neví, co chce.“ uvádí režisérka. „Ve filmu ukazujeme svět několika snových realit, do kterých hlavní hrdinka ve svých představách utíká. Nebude to jednoduchá natáčení, protože se část filmu odehrává i pod vodou.“ upřesnil producent Pavel Mědílek.

Snímek, ve které si zahraje například, Natálie Grossová a další známé tváře, vzniká pod společností Copperfilm a bude dotočen v první polovině tohoto roku. Poté se na něj mohou diváci těšit v kinech.

Foto: Elena Yermachenko

Projekt Camino na kolečkách, ve kterém se vydal Honza Dušek s roztroušenou sklerózou 640km Španělskem na invalidním vozíku, vzbuzoval už od samého počátku nečekaný ohlas. Není proto divu, že po celovečerním dokumentu, několika desítkách besed, výstavách a vydané knize, naplánovali členové týmu novou výpravu.

Eva Toulová

Camino se opět rozhodlo oprášit své kolečka, tentokrát s cílem dobýt Černobyl. Honza Dušek spolu se svým týmem se plánuje vydat na jedno z nejrozporuplnějších míst světa, aby udělal sondu do svého nitra k nemoci, kterou už bere jako svoji družku. Rozárka, jak jí říká neboli roztroušená skleróza, je chronické autoimunitní onemocnění, při kterém lidský imunitní systém napadá centrální nervovou soustavu. Honza, který je díky této nemoci upoután na invalidní vozík, se ale svým konáním rozhodl ukázat ostatním, že ani na vozíku život nekončí a člověk dokáže všechno, stačí jen chtít. Spolu se svým týmem urazil v roce 2017 640 km Španělskem. Rád by dokázal i tentokrát, že lidská touha dokáže překonat jakoukoli překážku.

„Když mě Honza mě oslovil s prosbou vydat se do Černobylu, chvíli jsem váhal, protože výprava Černobylem bude daleko náročnější než španělské Santiago, do kterého jsem sám doputoval a uměl jsem se v prostředí orientovat. Ovšem Honzův optimismus a heslo že nic není nemožné mi dodalo odvahu a rozhodl jsem se jít do toho s ním.“ uvedl producent a poutník Petr Hirsch, který projekt Camino na kolečkách v roce 2017 organizoval.

Petr Hirsch

Stejně jako u Camina na kolečkách i z Černobylské výpravy vznikne dokumentární snímek. Ten bude opět natáčet osvědčená dvojice – režisérka Eva Toulová a kameraman a střihač Tomáš Lénárd. Film s názvem Černobyl na kolečkách, který vznikne, bude nejen dokumentem Honzovy cesty, ale i snímkem o roztroušené skleróze a životních omezení, která sebou nemoc přináší. „Černobyl je pro mě jako pro filmaře atraktivní místo budící velký respekt, který se určitě v dokumentu promítne. Primárně ale dokument zaměříme na Honzu, který věří, že v Černobylu najde něco, co mu může pomoci v boji s jeho nemocí.“ uvedla režisérka Eva Toulová.

Když půjde vše podle plánu, odstartuje výprava Černobyl na kolečkách svou pouť v létě letošního roku. Expedici zaštiťuje svým patronátem jaderná fyzička Dana Drábová.

Pro zajištění prostředků na pokrytí nákladů na expedici a vznik nového dokumentu byla 9. března 2021 spuštěna sbírková kampaň Hithit pod názvem Černobyl na kolečkách. Tvůrci se snaží získat 300 000 Kč a nabízejí přispěvatelům atraktivní odměny.

Hithit kampaň:

https://www.hithit.com/cs/project/9334/cernobyl-na-koleckach

www.caminonakoleckach.cz

Foto: Eva Toulová, Petr Hirsch

Dvaaosmdesátiletý Jiří Krampol a osmnáctiletá Natálie Grossová se spolu sešli na půdě starého domu. Co hereckého barda a mladičkou zpěvačku svedlo dohromady zrovna do těchto míst? Odpověď je jednoduchá – natáčení videoklipu ke zcela unikátnímu filmu režiséra Tomáše Magnuska Stáří není pro sraby. Snímek je mimořádný po všech stránkách a nyní se jen čeká na konec restrikcí, aby mohl být uveden do kin. Zatím se ale na atmosféru snímku o čtyřech seniorech, kteří si plní svůj poslední sen, mohou diváci podívat prostřednictvím klipu, spolu s ústřední písní Budeme spolu zpívat.

Klip vznikal na půdě starého domu v Hradci Králové a jak se všichni shodli, velmi se povedl. Je prostříhán záběry z filmu.

„Jsem moc rád, že jsme ho mohli udělat teď, protože cokoli hezkého v téhle podivné covidové době, vzniká, je to pohlazení pro každého. Text napsal Pepa Fousek, hudbu složil Zdeněk Style Hrubý a na housle tam hraje Pavel Šporcl. Už se moc těším, až půjde snímek do kin a spolu s mým týmem a všemi herci zažijeme reakce diváků,“ říká režisér Tomáš Magnusek.

Film není unikátní jen tím, že se zde sešli herečtí bardi – Jiří Krampol, Rudolf Hrušínský, Luděk Sobota a Jan Přeučil a k tomu i Ladislav Frej, Ivan Vyskočil, Jaroslava Obermaierová nebo Liliana Malkina. Ale také proto, že na pouhý jeden natáčecí den přijela také brazilská automobilová závodnická světová legenda Emerson Fittipaldi. S ním se v luxusním sporťáku, které bylo pro účely natáčení půjčené, Jiří Krampol také projel a měl z toho sám životní zážitek.

„Bylo to úžasný. Když krouhal zatáčky, měl jsem srdce až v krku. Ale pak jsem ho asi dost odvařil, když jsem se ho zeptal: „Máš ty ještě vůbec řidičák?“,“ dodal vtipně herec, jehož fórek se tak stal asi největším z celého natáčení.

„Právě Jirku Krampola ve filmu uvidí lidi hrát úplně jinak, než jak byli doposud zvyklí. Sice jsem tam měl herce, kterým je dohromady asi 300 let, ale o to to bylo zajímavější a dobrodružnější. A i naši páni herci si užili své role jinak, než jak asi doposud měli možnost,“ podotkl Tomáš Magnusek.

„Jízda v opravdickém tanku, to je zážitek! Tady se vážně ukázalo, že stáří není pro sraby,“ pochvaloval si s úsměvem Rudolf Hrušínský. Toho se zážitky následoval i neúnavný Jan Přeučil. „Kdy se mi zase poštěstí letět ve vrtulníku. Bylo to fantastické, pohodové natáčení s bezvadnými kolegy a kamarády. Věřím, že se lidem film bude líbit,“ podotkl herec, dabér a kantor, který je stále ve skvělé formě Jan Přeučil, o němž momentálně vzniká také unikátní filmový a televizní dokument, a také netradiční životopisná kniha. Herec totiž v příštím roce oslaví půlkulaté výročí.

Stáří není pro sraby je sice o „staroušcích“, kteří se vydají na svůj poslední výlet v životě, nicméně je tu i řada zástupců mladé herecké generace – od Evy Burešové, Natálie Grossové, Ladislava Ondřeje, přes Petera a Kateřinu Pechovi, až po Roberta Cejnara, Dominiku Myslivcovou. Zajímavostí je, že na natáčení se sešly i tři generace rodu Dejdarů – Vlastimila, Martina i Matěje.

Do kin přijde film ve chvíli, kdy si tvůrci budou jistí, že se současné vládní restrikce uvolní natolik a bude možné uspořádat nejenom pražskou, ale i regionální premiéry.

ODKAZ NA KLIP: Budeme spolu zpívat

(33) Jiří Krampol, Natálie Grossová – Budeme spolu zpívat (Videoklip k filmu Stáří není pro sraby) – YouTube

Foto natáčení klipu: Jan Sobotka a archiv filmu Stáří není pro sraby

Náhodou! To není konstatování, ale název nového unikátního klipu, který spolu v podstatě během covidové pandemie natočili herec a muzikant Petr Batěk, zpěvačka Marcela Březinová i herec a komik Václav Upír Krejčí. A „díky“ koronavirové situaci měli ideální podmínky proto, aby jim jako kulisa mohly posloužit téměř prázdné Františkovy Lázně.

„Točili jsme před Vánoci, a dokonce nám kvůli tomu už dopoledne rozsvítili i vánoční výzdobu. Město samo bylo partnerem našeho počinu, což je skvělé, protože ten klip se prostě povedl. Podařilo se nám ten koronavirový lockdown využít pro tuhle věc, a jak se říká, něco špatné je pro něco dobré,“ prozradil autor hudby, textu i producent Petr Batěk s tím, že se na projektu podílelo kolem  dvaceti osob.

Vtipnou roli městského policisty si zahrál Václav Upír Krejčí a role se zhostil na jedničku. „Já jsem si to užíval, byla to bezvadná práce. A v týhle divný době to bylo takový osvěžení, povyražení, a k tomu s báječnýma lidma,“ přiznal Upír.

Po lázeňských ulicích jezdil Batěk s kamarádkou a kolegyní Marcelou Březinovou americkým Cadilacem Michala Kanty.

„Hrajeme tam s Marcelou partnery a jedná se tam i o takovou malou gangsterku. Má to takovou zajímavou zápletku, i když ta písnička je o naději, lásce…, ale víc prozrazovat nebudu. Ať se na to lidi sami podívají,“ nechtěl prozradit detaily z natáčení Batěk.

„Když mi Petr písničk poslal, zněla mi v hlavě hned druhý den ráno, a to je pro mne jasná známka, že do toho jdu. Jak natáčení ve studiu, tak i ve Františkových Lázních bylo plné pohody a doufám, že se bude líbit i posluchačům,“ dodala zpěvačka Marcela Březinová.

Vtipné je, že ještě loni se všichni tři hlavní protagonisté potkávali jako kantoři na pražské soukromé konzervatoři. A asi je tehdy vůbec nenapadlo, že se sejdou na hudebním projektu.

Foto: No Stress Production

Milan Peroutka dal o sobě se svou kapelou Perutě opět po delší odmlce vědět a poslal jasný vzkaz, že ačkoliv v posledních měsících nejsou živé produkce možné, rozhodně nehodlají svou hudební kariéru pověsit na hřebík. Pro nový videoklip si vybral singl “Svítání” a představil tak novou vyzrálejší tvorbu, která je překvapením i pro jeho fanoušky a zároveň ochutnávkou nové desky, která vyjde na jaře.

“Věděl jsem, že chci videoklip pojmout jako horor, což je můj nejoblíbenější filmový žánr. Konkrétně film Osvícení miluje i režisérka videoklipu Tereza Hirsch, a tak slovo dalo slovo, našel se perfektní hotel na Václaváku, sehnala umělecká maskérka Diana Vitikačová, kameraman Jakub Veinlich a za jeden den bylo hotovo,” představuje Peroutka zákulisí natáčení. “V klipu je spousta symbolů a schovaných referencí, jsem zvědavá, kdo si je v tom najde. Také není náhoda, že jsme točili v magickém datumu, v pátek 13,” doplňuje režisérka vtipný fakt.

Přitom to ještě den před natáčením vypadalo, že se bude muset celé zrušit! Hlavní hrdinku totiž skolila chřipka, což si samozřejmě v této době nikdo netroufnul přejít. “S tím jsem se nechtěl smířit, ale naštěstí mě večer před natáčením při nakupování v supermarketu napadla Felicita, se kterou jsme nazkoušeli už dvě divadelní hry, je ohromně talentovaná a perfektně vypadá,” odkrývá Peroutka volbu Felicity Prokešové, kterou zná veřejnost i z představení Czech cabaret, kde exceluje v sexy číslech. “Když se mi ozval Míla, jestli si nechci zahrát v jeho klipu, dlouho jsem neváhala. Líbil se mi nápad a věděla jsem, že na place rozhodně nebude nuda, protože jestli se s někým opravdu od srdce vždy nasměju, je to Míla. Jak jsem předpokládala, tak se stalo!”, doplňuje slova Peroutky talentovaná herečka.

Co ale fanoušky v klipu jednoznačně zaujalo nejvíc, je scéna, ve které Peroutka vyběhne z vany nahatý do hotelové chodby a zběsile utíká před přízraky. Sám herec a zpěvák tvrdí, že k exhibicionismu rozhodně netíhne, ale nakonec se nechal přemluvit a na pár záběrů se vysvlíknul.

“Scéna, kdy vyběhu z pokoje před svou noční můrou, se natáčela jako první! Celou dobu jsem byl ve spodním prádle, jen na dva záběry se sundalo s dohodou, že se možná ani ve finálním střihu neobjeví. Překvapivě musím říct, že člověk si na to na place za chvilku zvykne. A nakonec jsem sám dost pobavil štáb, když jsem ještě nahatej chtěl podívat na to, jak natočenej záběr vypadá,” dodal se smíchem Peroutka.

Foto: Pavlína Lindová

Celkem 25 umělců se zapojilo do unikátního projektu Vlčí máky v obrazech a v rekordně krátké době vytvořili 27 obrazů o rozměru 1×1 metr s jednotným tématem – symbolem Dne válečných veteránů – vlčím mákem. Každý z autorů si mohl zvolit svůj styl, techniku i pojetí. Kromě řady známých a uznávaných umělců, se na prosbu Nadace REGI Base I. zapojily i dvě zpěvačky a herečky – Saxána aneb Dívka na koštěti Petra ČERNOCKÁ a muzikálová Popelka Nikola ĎURICOVÁ. Od středečního data 11.11.2020 11hodin a 11 minut, kdy se konala prezentace 27 unikátních obrazů, se budou díla dražit prostřednictvím aukční síně www.aukceweinberg.cz. Zde každý zájemce najde přehled všech děl a může přihazovat svou částku.

„Výtěžek jedinečného projektu půjde na potřeby konkrétních lidí – novodobých válečných veteránů, hasičů, policistů, záchranářů nebo jejich nejbližších, které potkal úraz nebo vážné onemocnění. To jsou ti, kterým se Nadace REGI Base I. věnuje,“ řekl předseda její správní rady Hynek Čech.

S ohledem na letošní covidovou situaci je malým zázrakem, že se povedlo oslovit rekordní počet malířů. Mezi nimi nechybí ani díla bulharsko-českého autora lyrického kubismu Rumena SAZDOVA nebo malíře, sochaře, dobrodruha a cestovatele za exotickým poznáním Jiřího ŠORMA.

„Máme velikou radost, že ač byly požadavky, aby umělci vytvořili obraz těchto rozměrů, nikdo neodmítl. Naopak se do toho pustili s velkou energií a všem za to patří veliký dík! Jsou to nádherné obrazy, každý jiný, každý výjimečný,“ řekl spoluautor projektu, manažer strategie a rozvoje Nadace REGI Base I. Libor Adam.

Jednou z hvězd, jež se do projektu Vlčí máky v obrazech zapojila, je i česká herečka, zpěvačka Petra Černocká, které je malování vlastní, i když se mu nevěnuje zcela profesionálně, ale spíš okrajově.

„Jsem moc ráda, že jsem zvláště v téhle zvláštní době, byla oslovena k tomu, abych namalovala obraz. I když nejdříve mě maličko vyděsil ten rozměr, ve výsledku jsem byla ráda. Zároveň mě to vytrhlo z té podivné nálady, která všude panuje a jsem ráda, že jsem mohla podpořit skutečně smysluplnou a dobrou věc,“ podotkla Černocká.

Všechna díla jsou úžasná. Jedním z nejpozoruhodnějších je i obraz mladé zpěvačky a herečky Nikol Ďuricové, jejíž dílo ohodnotili i znalci umění jako velice povedené!

„Moc mě toto hodnocení potěšilo a velmi si toho vážím. Je to můj první obraz od doby, kdy jsem opustila základku. Pokud se líbí, mám velkou radost a budu mít ještě větší, když peníze získané z něj poputují těm, kterým mohou pomoci,“ svěřila se sympatická mladá umělkyně.

Nechybí ani obraz známé malířky naivních obrazů Alexandry Dětinské nebo autorky černobílých obrazů ´jedním tahem´, Michaely Žemličkové, která pojala vlčí máky ve spojení s akvarelem.

„Už před několika lety jsem pro Regi BASE I., právě v souvislosti s Dnem válečných veteránů namalovala obraz a už tehdy mě potěšilo, že mohu být součástí něčeho tak skvělého. Tentokrát mě to opět potěšilo, brala jsem to jako výzvu a přeji si jediné, aby ten můj obraz vydělal co největší možnou částku, která poslouží těm, kteří to skutečně potřebují. Jsem poctěna, že jsem mezi tolika skvělými kolegy, malíři, a že mé dílo je součástí tak krásného projektu,“ podotkla Michaela Žemličková, jejíž obraz T. G. Masaryka visí v Českém domě v USA a jejíž díla má i řada známých osobností.

„Všichni víme, že kde není umění, tam se nic nemění. A protože umění mění a my všichni jsme tvůrci, vytvořili jsme spolu s kolegy a přáteli umělci tuto jedinečnou sbírku obrazů. Tato výstava vytvořila prostor pro společnou podporu našich hrdinů, kteří za nás bojovali nebo i jinak nasazovali své životy,“ podotkla kurátorka projektu a malířka Zuzana Křováková.

Nejenom ti, kteří budou mít zájem o koupi některého z 25 obrazů, ale všichni, kteří chtějí podpořit válečné veterány, zraněné hasiče, záchranáře, policisty a jejich blízké, mohou přispět libovolnou částkou.

„Zapojte se do naší online sbírky a pomozte nám vybrat symbolických 11.111.111 Kč.

Den válečných veteránů je věnován památce padlých a obětí válek. Slaví se celosvětově dne 11.11. a jeho symbolem se stal květ vlčího máku,“ dodali organizátoři z nadace Regi BASE I.

Předseda správní rady Nadace REGI Base I. Hynek Čech s Petrou Černockou a Nikol Ďuricovou

Autory letošních obrazů jsou:

Marie Belanová, Petra Černocká, Thierry Funck, Alexandra Dětinská, Alex Dovis, Nikola Ďuricová, Misha Fryč, Monika Grůndler, Jiří Jirsa, Ivana Kabylová, Antonín Kopp, Amálie Koppová, Zuzana Křováková, Elaine Lóre, Hana Macháčková, Danuše Pichlová, Irena Procházková, Eva Průšová, Jan Severa, Tereza Sklovská, Rumen Sazdov, Jiří Šorm, Adéla Tománková, Pavel Vodňanský, Michaela Žemličková.

Vlčí mák je celosvětovým symbolem válečných veteránů. Těch, co v boji položili život a již se nemohou bránit, i těch, kteří přežili, ale jejich zranění jim neumožňují návrat do plnohodnotného života. Každý rok 11. listopadu, na Den válečných veteránů si tento symbol lidé po celém světě připínají na znamení úcty k těm, kteří za nás sloužili.

VÍCE INFORMACÍ O PROJEKTU NAJDETE NA WEBU: https://vlcimakyvobrazech.cz/

FOTO: Jaroslav Hauer