Autor: Artstar admin

Marseille: přístavní klenot

Správním centrem celého regionu Provence-Alpes-Côte d’Azur je město Marseille, které je také nejzápadnější zastávkou pro putování po Azurovém pobřeží. Nejdůležitější francouzský přístav je dnes s téměř milionem obyvatel kosmopolitním centrem jižní Francie.

Město Marseille bylo založeno kolem roku 600 před naším letopočtem. Massalie, mělo vždy výhodnou polohu pro námořní obchod. Centrem města je proto i dnes Starý přístav, ve kterém můžete vidět na 3000 ukotvených lodí a to z nejlepšího místa, jedné z mnoha restaurací či kaváren po jeho obvodu. Je odtud úžasný výhled na vrch Garde s bazilikou Panny Marie Strážné, na jejíž zvonici je bronzová socha Madony s Ježíškem. Dvojice chrání celé město, ale především rybáře v přístavu. Aby na to ale nebyly sami, byly na okrajích přístavu vystavěny mohutné pevnosti svatého Jana a svatého Mikuláše.

Město Marseille na vás dýchne i přes skupinky turistů příjemnou středomořskou atmosférou. Restaurace s bujabézou z čerstvých ryb a mořských plodů, všudypřítomné obchůdky s přírodními mýdly a krémy, vůně levandule svázané k prodeji na trzích.

Malé ateliéry a galerie vás dovedou na pobřeží, kde si můžete prohlédnout výjimečnou hlavní městskou katedrálu, Cathédrale de la Major, či prozkoumat sbírky evropských a středomořských civilizací v muzeu MuCEM. 

Parc Borély je ideálním místem pro odpočinek a relaxaci v centru Marseille. Park nabízí nádherné zelené prostranství, kde si můžete užít piknik.

Navštivte také Château d’If, slavnou pevnost na ostrově u Marseille. Pevnost sloužila jako vězení pro politické vězně a byla proslulá svými nehostinnými podmínkami. Dnes můžete prohlédnout muzeum a užít si úchvatné výhledy na Marseille a Středozemní moře.

Kostel Saint Laurent v Marseille je krásnou historickou památkou. Nachází se v centru města a je snadno dostupný. Kostel je známý svým nádherným interiérem a architekturou. Určitě byste si neměli nechat ujít prohlídku tohoto krásného kostela, který je jedním ze symbolů Marseille.

A na závěr si určitě nenechte ujít Cantini Museum v Marseille. Skvělá volba pro milovníky umění. Muzeum nabízí rozmanitou sbírku moderního umění, včetně děl od Picassa, Braquea a Dalího. Sousedící zahrady jsou ideálním místem pro relaxaci po prohlídce. A tip naší redakce – vstupné je přijatelné a vstup je zdarma první neděli v měsíci!

Zdroj: marseille-tourisme.com

Monako: knížectví na pobřeží francouzské riviéry

Monacké knížectví ležící na pobřeží francouzské riviéry lze definovat nejlépe jako daňový ráj, Monte Carlo, kasino, jedno z nejmenších států na světě.

Casino Monte Carlo

Monako je státem i hlavním městem v jednom a jeho jediným sousedem je Francie, se kterou je historicky spjata dodnes. Nachází se na Azurovém pobřeží jen několik málo kilometrů od hranice s Itálií a je obklopeno vysokým pohořím přímořských Alp. Rozděleno je do čtyř částí, z nichž každá je něčím charakteristická.

Samotné Monako se pyšní knížecím palácem, katedrálou a muzeem, La Condamine patří přístav a obchodní centrum, Monte Carlo (vzniklo jako nutné řešení hospodářské krize). zná každý díky kasinu a trati Fomule 1 a poslední Fontvieille je spíše klidnější čtvrtí s parkem a přístavem pro jachty. Monako funguje na svých vlastních pravidlech, která mohou turistům připadat legrační.

Na dvou kilometrech čtverečních, které tato země zabírá, funguje šest autobusových linek, ale také spousta eskalátorů a výtahů, které obyvatele i návštěvníky přepravují zejména z pobřeží do kopcovitých částí města. Město je protkáno čistotou a také policisty, kteří dbají na veřejný pořádek. V Monaku je draze, což ale není nic překvapivého. Bydlet zde si může dovolit jen horních deset tisíc, jelikož za půdu se zde platí doslova zlatem. Zlatem zaplatíte i za potraviny, všechny se totiž dovážejí ze zahraničí. Díky téměř nulovému zdanění zde má sídlo tisíce rozličných firem. Daňové osvobození se však nevztahuje na francouzské občany. Největším příjmem státní pokladny nejsou překvapivě zisky z kasina, ale z cestovního ruchu.

Zdroj: Britannica

Šafrán setý a jeho léčivé účinky

Šafrán setý (crocus sativus). Je vytrvalá bylina, se zásobní podzemní hlízou. V bylinkářství se využívá blizna (je velice drahá), nať, květ. Šafrán obsahuje aldehydy, aminokyseliny, glykosidy (picrocrocin = typická chuť šafránu), karotenoidy (crocetin, crocin, zeaxanthin), kyseliny, minerální látky (Cu, K, Mg, Mn, a, Zn), flavonoidy, hořčiny, sacharidy, silici, terpenoidy, tuky, vitamíny (A, B, C) aj..

Léčivé účinky
Mezi hlavní léčivé vlastnosti šafránu patří:

  • Antidepresivní účinky: Může pomoci snížit symptomy deprese a zlepšit náladu.
  • Antioxidační účinky: Obsažené sloučeniny v šafránu mají silné antioxidační účinky, které pomáhají ochraňovat buňky před poškozením volnými radikály a přispívají k celkovému zdraví.
  • Protizánětlivé účinky: Šafrán má protizánětlivé vlastnosti a může být použit k tlumení zánětlivých reakcí v těle. Tím může přispět k léčbě různých zánětlivých onemocnění.

Způsoby využití:
Šafrán  je nejznámější jako koření v kuchyni. Jeho intenzivní barva a aroma se používají k dochucení pokrmů a přípravě různých tradičních jídel. Mimo kuchyň se šafrán používá v tradiční medicíně, kde se z něj připravují odvary, tinktury nebo extrakty pro různé účely. Šafrán je také oblíbenou složkou v kosmetickém průmyslu a používá se v přípravcích pro péči o pleť a vlasy.

Šafrán se má podávat výlučně samostatně!

Macerát: 1 g blizen, 100 ml vody, luhovat 16 hod., 20 ml 5x denně.
Tinktura: 40% alkohol, 2 ml 3x denně .
Extrakt: 15 mg 2x denně.

Jedovatá rostlina!
Bylina je ve větším množství (cca 15 g sušené drogy) jedovatá. Užívat ji nesmí děti do 10 let, těhotné a kojící ženy.

Šansoniér a herec Yves Montand

Proslulý šansoniér a francouzsko-italský herec, jeden z nejpopulárnějších zpěváků ve Francii. Vydal 35 alb, zahrál si ve více jak 60 filmech a mezi jeho přítelkyně patřily například Edith Piaf nebo Marilyn Monroe.

Montandova cesta na pódia a před filmové kamery vedla nesnadnými zákrutami. Narodil se 13. října 1921 v malém toskánském městečku jako Ivo Livi a byl nejmladší ze tří dětí. Rodiče utekli s dětmi před italskými fašisty do francouzské Marseille a tady se protloukali všelijak. Yves ve třinácti opustil školu a pomáhal rodině prací v továrně, přitahovala ho ale magie zšeřelého kina a zakouřené scény kabaretů. Z vydělaných peněz odevzdaných doma mu na lístek do kina mnoho nezbývalo, sem tam se ale před stříbrné plátno přece jen nějak propašoval. Jeho kariéru odstartoval Bláznivý večer. Tak se jmenovala revue, kde vystupoval a díky níž se dostal do Paříže. Tady ho spatřila Edith Piaf.

Slavná šansoniérka byla prvním klíčovým člověkem na Montandově oslnivé cestě. Otevřela mu pařížský Moulin Rouge i své srdce. Jejich romantický vztah i společná pěvecká vystoupení trvala jen krátce, z Yvese ale udělala známého muže, jehož si všiml svět. A také filmaři.

Debutoval snímkem Hvězda bez světla, téhož roku si ho vybral i Marcel Carne pro jednu z hlavních rolí do filmu Brány noci. Teprve strhující drama Mzda strachu (1953) od Henriho-Georgese Clouzota z něj, ale udělalo definitivní filmovou hvězdu. Stvrdila to i Zlatá palma pro nejlepší film na festivalu v Cannes.

Od té doby dělil Montand svou lásku mezi koncertní pódia a film. V hudbě jej ovlivnila poezie Jacquese Préverta, který pro něj napsal řadu písňových textů. Koncem 50. let přesáhl jeho pěvecký věhlas i za oceán, kde se představil sólovým pěveckým a tanečním vystoupením na Broadwayi a v dalších městech USA. Poslechnout si ho mohli v roce 1957 i čeští fanoušci, hostoval v pražské Lucerně. Žil naplno, zpíval, hrál, zdobil filmové festivaly, okouzloval ženy.

O ženy nouzi neměl, se svatbami ale šetřil. Oženil se jen dvakrát. Poprvé s herečkou Simone Signoretovou, s níž udržoval utajovaný poměr a kterou nakonec rozvedl. Simone a Yves se poprvé setkali v létě 1949 kavárně v Saint-Paul-de-Vence u Azurového pobřeží. Simone byla vdaná a Yves se právě rozešel s Édith Piaf. Okamžitě se do sebe zamilovali. Sdíleli nejen soukromí, ale často i filmové plátno – objevili se kromě Čarodějek ze Salemu a Doznání také ve filmech Zločin v expresu nebo Policejní kolt vzor 357. Vydrželi spolu až do její smrti, úctyhodných 34 let.

To s věrností manželskou to bylo složitější. Šarmantního a elegantního francouzského zpěváka si vyhlídla Marilyn Monroe a rozhodla se, že pouze on bude jejím partnerem v hudebním filmu Pojď, budeme se milovat. Snímek vypráví příběh chudé dívky, tanečnice Amandy, která se zamiluje do divadelního kolegy, aniž tuší, že on je ve skutečnosti milionář.

Pozornost krásné Američanky Yvesovi lichotila. Do Ameriky s ním přiletěla i Simone a často se scházeli s Marilyn a jejím tehdejším mužem Arthurem Millerem. O poměru Marilyn s Yvesem se brzy dozvěděli novináři a zpráva rychle přeletěla oceán, když Miller našel milence přímo v posteli! Simone před ním nezabouchla dveře, ani mu před ně nedala kufr. Stále ho milovala, ale něco se v ní zlomilo. Určitě jí náladu nezvedly informace o tom, že Marilyn asi nebyla jedinou ženou, která se připletla Yvesovi do cesty. Jejím každodenním společníkem se stal alkohol. Zemřela 30. září 1985 na rakovinu slinivky.

Podruhé podlehl jako sedmašedesátiletý své o padesát let mladší asistentce Carole Amielové. Ta mu v manželství dala jediného syna – Valentina. Yves Montand zemřel 9. listopadu 1991 na infarkt, který ho postihl po poslední klapce svého posledního filmu IP5.

Zdroj: fremeaux.com, vogue.fr

 

Iveta Bartošová: Hvězda české populární hudby

Iveta Bartošová se narodila 8. 4. 1966 a patřila od konce 80. let k hvězdám české populární hudby. Trojnásobná zlatá Slavice vystupovala v muzikálech a zahrála si i ve filmu. Svůj život dobrovolně ukončila před 10 lety, 29. dubna 2014.

Poslední roky před smrtí byla zpěvačka vděčným objektem bulvárního tisku, který sledoval každý její krok. My chceme na Ivetu Bartošovou zavzpomínat jako na éterickou bytost s andělskou tváří a hvězdu české populární hudby v krátkém medailonku.

V hudební branži strávila Bartošová přes tři dekády. Poprvé na sebe výrazně upozornila v roce 1983 na soutěži Mladá píseň v Jihlavě. Než se vydala na sólovou dráhu, zpívala ve skupinách Balet a Kroky Františka Janečka. Do povědomí veřejnosti se výrazně zapsala v roce 1985 hitovým duetem Knoflíky lásky, který nazpívala s Petrem Sepéšim a jehož se prodalo přes 200 tisíc kusů.

Na jaře 1987 začala spolupracovat s producentem Ladislavem Štaidlem, který se stal i jejím životním partnerem, narodil se jim syn Artur. Bartošová natočila řadu hitů jako Málo mě zná, Víš lásko, Dva roky prázdnin, Dej mi ruku, Když láska schází, Útoč láskou, Tichá píseň nebo Rozvíjej se poupátko, prodala statisíce alb Blízko nás, Natur nebo Václavák a její turné byla vyprodaná. Objevila se i ve filmech, například Svatba upírů.

Ivetě Bartošové se splnil její velký sen, když 11. října 1996 přivedla na svět v porodnici U Apolinářské,  zdravého syna Artura

V první polovině 90. let stála na vrcholu popularity. V letech 1990 a 1991 zvítězila ve Zlatém slavíkovi a navázala tak na své první vítězství z roku 1986. Podobně úspěšná byla i v anketě televizních diváků TýTý, kterou vyhrála v letech 1991, 1992 a 1993.

Mezi velké hvězdy české populární hudby ale Bartošová patřila ještě koncem 90. let. Tehdy totiž vystupovala v úspěšných muzikálech. V roce 1997 debutovala jako křehká Adriana v Draculovi, později hrála i v Monte Cristovi. Zpívala také v Miss Saigon, v Bídnících, pohádkovém muzikálu na ledě Mrazík či v Johance z Arku, na Slovensku účinkovala v Pomádě.

AH

Foto: CNN, APLAUSin, Jan Pajer

Slováček, Prasková, Drobný, Kraus, Doctor P.P. Ti všichni se sešli na křtu knihy Fakulta strachu v Lázních Fénix!

Před několika málo dny, 4. dubna, se v Praze konal křest knihy, psychologický thriller, z nakladatelství Pragoline – Jindřich Kraus, Fakulta strachu. Lázně Fénix praskaly ve švech. Spousta novinářů a známých osobností byli u toho, když  herečka Simona Prasková,  Felix Slováček, Petr Pečený alias Doctor P.P. a ředitelka lázní Fénix Marta Šuba, pokřtili knižní novinku autorky Cate Contessy!

Šampaňské teklo proudem a hosté se skvěle bavili. Možná proto, že „nebouchalo“ jen tak ledajaké víno, ale francouzské šampaňské exkluzivní značky od Petra Pečeného a Tomáše „Magora“ Doležala (PMP Exclusive, s.r.o.). Hosté si chuť šampaňského velmi pochvalovali. Ovšem, neteklo proudem jen šampaňské, ale rovněž česká TREBITSCH whisky a nechybělo ani Dobré vínko pánů Ivo Hanuska  a Ladislava Milforta. Podávaly se různé pochutiny, například řízečky, kanapky, butikové dortíky.

Každopádně knižní novinka Fakulta strachu, kterou vydalo nakladatelství Pragoline – Jindřich Kraus, bude mít jistě obrovský úspěch, tolik šampaňského snad nikdy v historii na publikaci nepadlo. Na druhou stranu si to tento psychologický thriller mladé a talentované autorky Cate Contessy zaslouží, protože autorka vycházela ze skutečných událostí, které se na fakultě odehrávaly v nedávném čase. Nutno dodat, že obálku knize navrhla a namalovala patnáctiletá neméně talentovaná Sandra Klaudie Krausová a o ilustrace se postarala výtvarnice Alexandra Hejlová.

Sandra Klaudie Krausová autorka obálky

Akce to byla velkolepá. Knihu přišla pokřtít herečka Simona Prasková, Felix Slováček, který přiletěl o den dříve ze Španělska, aby se tohoto křtu mohl zúčastnit, Petr Pečený a ředitelka lázní Marta Šuba, která knihu podpořila a Lázně Fénix se staly hrdým partnerem knihy. To vše za účasti nakladatele a hudebníka Jindřicha Krause (vítěz celostátní soutěže Hlasuj pro.cz 2023) a výtvarnice Alexandry Hejlové v čele s autorkou knihy Cate Contessou.

Které další tváře se na křtu objevily? Gratulovaly takové osobnosti jako například legendární zpěvák Milan Drobný, zpěvák a producent Martin France, scénárista filmů Kájínek, Jan Žižka nebo divadelní hry Sni dál, Marek Dobeš, herečka Jana Vaculíková, herec Tomáš Racek a mnoho dalších vzácných hostů. Nechyběli ani zástupci České televize a Českého rozhlasu. 

 

Kniha je k dostání u všech knihkupců, rovněž přímo v nakladatelství Pragoline – Jindřich Krauswww.jindrichkraus.cz 

Cate Contessa a Jindřich Kraus

Foto: Petr Brodecký

Duben měsíc jater

Duben je pro nás měsíc velké očisty a probuzení. V tomto měsíci si zaslouží pozornost játra. V březnu jsme poskytli péči žlučníku, který velmi souvisí s játry. Pokud jsou játra zanesená toxiny, mohou zapříčinit mnoho problému a činnost žlučníku. Jak se o játra starat se nyní dozvíme v tomto článku. 

Podle čínské medicíny jsou játra označována jako jinový orgán, patří do elementu dřeva, patří mu emoce hněv. Játra nám ukazuji vztah k lidem, okolí a k světu. Související orgány s játry jsou žlučník, šlachy a vazivo, nehty a oči. Nejvyšší činnost jater je mez 1. – 3. hodinou.

Játra jsou klínovitý orgán a nacházejí se pod pravou plící, jsou chráněna žebry. Váží v průměru 1,5 kg. Játra se skládají z pravého a levého laloku, jsou měkká, avšak křehká. Mají červenohnědou barvu. Jsou největším a zároveň nejzatěžovanějším orgánem v těle.

Játra uschovávají krev, řídí vnitřní propustnost organismu a pohyb energie v něm. Plní mnoho funkcí a umí i svou tkáň regenerovat. Absorbují a ukládají bílkoviny z potravy, sacharidy a tuky, které v těle přemění v energii nebo je uloží jako tukovou tkáň. Vyrábějí žluč. Játra jsou nejteplejší orgán v těle. Nejdůležitější funkce jater je odstraňování toxických látek z těla.

Játra jsou nejvíce oslabeny alkoholem, proto nejvíce trpí játra alkoholiků. Dále játra oslabí, pokud organismus prodělá mononukleózu a nebo u žen užívání hormonální antikoncepce. Játrům také vadí zadržovaný hněv, stres a strach. Proto lidé, co v sobě dusí emoce hněvu většinou mají problém se žlučníkem, který právě s játry souvisí.

fotografie centrumzdravibrno.cz

Jaké poznáme oslabená játra?
Například žloutnou nehty nebo lámou/třepí se. Mohou být gynekologické potíže jako jsou velké bolesti břicha a nepravidelná menstruace. Dalšími příznaky je snadný vznik modřin, alergické reakce, migrény, nemoc králů -dna, nadýmání, bolesti zad ve střední části, problémy s viděním, šeroslepost, suché oči, žluté oči a další. Poslední fáze oslabených jater je, že játra selžou. 

Vhodné bylinky pro játra jsou:
Čekanka obecná (kořen) – podporuje vylučování a pročišťuje organismus. 
Česnek setý – podporuje zdravá játra a srdce, působí jako antioxidant a posiluje imunitu.
Pampeliška lékařská – podporuje trávení a zažívání, účinný antioxidant, působí močopudně.
Ostropestřec mariánský – celkové pročištění organismu, podporuje normální funkci jater a žlučníku.
Třezalka tečkovaná – podporuje funkci jater i žlučníku. Pomáhá ve vylučování a pročišťování organismu

V dubnu bychom měli omezit solení, příjem cukrů, bílé pšeničné mouky a dále omezit:

  • alkohol
  • tučná jídla (smažená, pečená)
  • syrová a příliš chladná strava
  • maso a uzeniny
  • mléčné výrobky
  • sladkosti
  • ostré a horké pokrmy
  • chemikálie

Cvik pro posílení dráhy jater je na obrázku označen číslem 1 a léčivý zvuk – sssýýý.

fotografie centrumzdravibrno.cz

(JT),titulní fotografie pixabay

Povídka z knihy Kraťasy: Cirkus

Dnešní povídka Jarmili Görnerové z Klatov nás zavede, již podle názvu, do cirkusového prostředí. 

Do města přijel cirkus. Moc velký zájem obyvatel města o představení nebyl. V tomměstě X musel jeden cirkusák do nemocnice. Přišel ho navštívit kamarád z cirkusu a měl s sebou malé lvíče. „Tady nesmí být ani pes, natož lev.“ Schovali lvíče do vedlejší místnosti. Do této místnosti vstoupil znenadání primář a začal strašlivě křičet. Lvíče se primáře
leklo a schovalo se v čekárně pod lavicemi a nohama pacientů. Druhý den noviny psaly o panu primářovi, který se nebojí ani lva. Primář se stal hrdinou a večer i odpoledne byl cirkus naplněn diváky, kteří se zajímali o zvířata a hlavně o lvy. Cirkus vydělal mnoho peněz a mohl přilepšit svým lidem i zvířatům.

Autor povídky – Jarmila Görnerová, Klatovy

Příspěvek byl zpracován podle knihy Jindřicha Krause KRAŤASY, vydané nakladatelstvím Jindřich Kraus – Pragoline,www.jindrichkraus.cz .  Knihu si můžete objednat  přímo v našem nakladatelství na dobírku, nebo je k dostání u všech knihkupců a také v elektronické podobě na www.kosmas.cz.  

AUTOR:   Alexandra Hejlová

FOTO:   Obálka knihy – Nakladatelství Jindřich Kraus – Pragoline

O mikroskopem usvědčeném zloději pivních trubek – Michal Dlouhý

Vrchní strážmistr Ladislav Havlíček byl zakladatelem skupiny lupičů pokladen Ústředního četnického pátracího oddělení v Praze a frekventantům četnických pátracích kursů přednášel o usvědčování lupičů pokladen prostřednictvím jím zavedené mechanoskopie.

Tentokrát dal k lepšímu nedávný případ usvědčení zloděje pivních trubek za využití jím zavedené kriminalistické metody.

V noci na 5. června 1940 došlo ke vloupání do uzamčeného sklepa hostince Františka Suchého ve Stodůlkách, ze kterého bylo odcizeno 20 metrů pivních trubek v ceně asi 3.000 korun. Hostinský se nejprve domníval, že jde o nějaký žert a předpokládal, že najde pivní trubky někde uschované.

Jelikož se tak nestalo, byl případ okradeným nahlášen četnické stanici Stodůlky v politickém okrese Praha-venkov. Ta vyrozuměla o případu četnickou pátrací stanici Praha.

Vzhledem k tomu, že vyloupený hostinec je v obci na frekventovaném místě, nedalo se předpokládat úspěšné použití služebního psa pátračky k vytvoření pachové stopy pachatele.

To se potvrdilo záhy po příjezdu služebního automobilu pátračky do Stodůlek. Četníkům ale bylo divné, že nenašli žádné stopy vedoucí dovnitř do sklepa ani ven. Z toho důvodu se domnívali, že se bude jednat o čin některé z domácích osob.

Ke sluchu stodůleckých četníků se po několika dnech doneslo, že se místní dělník Tomášek kdesi vyjádřil, že by se měl hostinskému Suchému pořádně pomstít.

Nebylo problém zjistit, že Tomášek bydlí v domě, jehož majitelem je právě František Suchý a důvodem pomsty mohla být skutečnost, že od rodina Tomáškových dostala před časem od majitele domu výpověď z bytu.

K dotyčnému bylo navíc zjištěno, že Jaroslav Tomášek, 39 roků starý dělník ze Stodůlek nemá v obci zrovna nejlepší pověst.

Proto bylo zahájeno pražskou pátrací stanicí Tomáškovo vyšetřování. Ten se dušoval, že byl daný červnový den, kdy ke krádeži došlo celý den doma a že se ani na krok z bytu nehnul, což mu dosvědčovala manželka, ale i další příbuzní.

Přesto bylo přistoupeno k provedení domovní prohlídky s cílem najít hostinskému odcizené pivní trubky nebo alespoň jejich část. To se ale nepodařilo. Zato se četníkům podařilo nalézt nůžky na plech. Ty byly odeslány spolu se zbytky pivních trubek s řezy provedenými pachatelem krádeže na pražské Ústřední četnické pátrací oddělení.

Nyní se dostal ke slovu vrchní strážmistr Havlíček. Ten pořídil mikrofotografie řezů pivních trubek i ostří nůžek zajištěných při domovní prohlídce u Jaroslava Tomáška. Zkoumáním byla zjištěna naprostá shoda porušení ostří nůžek i zbytků pivních trubek. Obrazy se navzájem zcela kryly. Tím pádem nebylo pochyb o tom, kdo a čím pivní trubky ve sklepě Františka Suchého přestříhl.

Tomášek si ale trval na svém, že on krádež pivních trubek na svědomí nemá a že jeho alibi mu může dosvědčit manželka i celé příbuzenstvo.  

Senát krajského trestního soudu v Praze však uvěřil mikroskopickým snímkům a posudku svého soudního znalce v oboru mechanoskopie vrchního strážmistra Ladislava Havlíčka a odsoudil Jaroslava Tomáška na pět měsíců těžkého žaláře nepodmíněně…

 

Vrchní strážmistr Ladislav Havlíček

 

Obálka knihy Četnické historky z pátracích kursů

 

Příspěvek byl zpracován podle knihy Michala Dlouhého ČETNICKÉ historky z pátracích kursů, vydané v Nakladatelství  Jindřich Kraus – Pragolinewww.jindrichkraus.cz Kniha je k dostání u všech knihkupců, rovněž na www.megaknihy.cz nebo www.kosmas.cz.  Kniha je vydána i v elektronické podobě, stejně jako všechny, i již rozebrané tituly, které jsou k dostání na www.kosmas.cz. 

Další informace o autorovi se dozvíte na jeho webu www.cetnik-michal-dlouhy.cz nebo na facebooku Četník Michal Dlouhý či Spisovatel Michal Dlouhý.

AUTOR:   JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D.

FOTO:   archiv –  JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D.

Museo del Prado: Bohatá kolekce španělského malířství

Spousta turistů přijíždí do Madridu jen proto, aby navštívili slavnou galerii Prado. Jedině tady můžete vidět tolik děl nejznámějších španělských malířů, jako byl Vélazquez, El Greco, Ribera či Goya.

Muzeum Prado, muzeum umění v Madridu , kde je uložena nejbohatší a nejkomplexnější sbírka španělského malířství na světě.

Zastoupeno je ale i italské umění, často vznikající na objednávku španělských vládců. Proto se tu setkáte i s vynikajícími díly Tiziana či Rubense. Muzeum Prado otevřel v roce 1819 Ferdinand VII. Zdejší sbírky měly být výrazem národní hrdosti, proto se zpočátku skládaly téměř výhradně z děl španělských umělců. Až později byla dokoupena některá významná díla italská, holandská, vlámská a další. Zajímavé je, že skladba sbírek v Pradu je vlastně zrcadlem sběratelského vkusu španělských vládců. Umění zemí, jež neměly se španělskými monarchy zrovna přátelské vztahy, je tu zastoupeno skromněji.

Zajímavá díla

Ačkoli je Prado nabité význačnými díly, jedno nade všechna vyniká: Velázquezovy Dvorní dámy. Diego Velázquez je špičkou mezi španělskými barokními malíři a tento obraz patří k jeho nejlepším. Bývá dokonce označován za jedno z nejvýznamnějších děl v celé historii evropského malířství. Od téhož autora dále uvidíte plátno Arachnin příběh (Přadleny), plátno s mytologickým námětem Vulkánova kovárna či umělcův další velmi slavný obraz, Kapitulace Bredy. Nádherné jsou obrazy El Greca – Seslání ducha svatého, Kavalír s rukou na hrudi či pozdní Ukřižování. Pozornost budí dva Goyovy obrazy – Nahá Maja a Oblečená Maja, které byly původně zasazeny do jednoho rámu.
Pokud patříte k obdivovatelům vlámského malířství, jistě už víte, že v Pradu na vás čeká lahůdka: nejslavnější a nejobdivovanější obraz Hieronyma Bosche Zahrada pozemských rozkoší. Krásný je i další Boschův triptych s názvem Vůz sena (1495 – 1500). Německé umění je zastoupeno dvěma deskovými obrazy s názvem Adam a Eva (1507) od Albrechta Dürera. Tím výčet lákadel madridského Prada zdaleka nekončí.

Dvorní dámy od Velázqueze

Zdroj: Britannica