Velitel pátrací stanice u okresního četnického velitelství v Českých Budějovicích vrchní strážmistr Jan Kadlec vyprávěl o případu několikanásobného žháře, kterého usvědčily stopy bosých nohou.
Od počátku roku 1930 docházelo v obci Libín spadající do obvodu četnické stanice Ledenice v soudním okrese Lišov k požárům, které byly nepochybně úmyslně zakládány.
V polovině roku se již jednalo o pátý případ a způsobené škody představovaly statisícové částky.
To bylo ostatně důvodem, že se libínskými případy začala kromě místně příslušné četnické stanice Ledenice intenzivně zabývat i českobudějovická pátrací stanice.
Jako v pořadí šestý vypukl požár na půdě obytného stavení rolníka Františka Kubíčka v Libíně a tento záhy zachvátil celé stavení hrozil zkázou i sousedním hospodářským budovám.
K požáru se sjelo několik hasičských sborů, nejen z místa, ale i z širokého okolí a s vypětím sil se požár podařilo zdolat a zabránit jeho rozšíření na další budovy a usedlosti v obci.
Kromě hlídky ledenické četnické stanice se na místo dostavilo i plně obsazené motorové kolo pátračky z Českých Budějovic.
Vyšetřováním četnictva bylo zjištěno, že požárem způsobená škoda není kryta pojištěním. Tím pádem byl vyloučen motiv založení požáru s cílem získat výplatu pojistky, jak bylo uvažováno ve třech z pěti předchozích případů.
Požár v Kubíčkově usedlosti způsobil v obci i jejím okolí nebývalý rozruch a byl doplňován výtkami na adresu četnictva, že není schopno dopadnout a usvědčit žháře, který musí pocházet z obce samotné.
Zpočátku nebylo možno, stejně tak jako v předchozích případech, zjistit vlastní příčinu požáru. V tomto případě se však na četníky usmálo přece jen štěstí.
Podezření padlo na 21 roků starého syna místního rolníka Karla Pumpera. Obyvateli obce byl slabomyslný mladík podezírán již v minulých případech, avšak se jej nepodařilo usvědčit. Vědělo se o něm, že si rád ve své slabomyslnosti dělá ohně, kolem kterých poté obíhá a modlí se při tom.
Pozorný fotograf pátrací stanice nalezl v blátě u vyhořelého Kubíčkova statku stopy bosých nohou. Tytéž stopy byly i na kmeni stromu těsně přiléhajícího k vyhořelé budově, kudy nepochybně lezl žhář, když stavení zapaloval.
Právě stejné stopy zanechával Karel Pumper, který stále pobíhal okolo požářiště. Proto byl mladík předveden k obecnímu starostovi a zde byl vyslýchán. Jakoukoli vinu na založení tohoto i předchozích požárů však odmítal.
Mezitím byly stopy ofotografovány a odlity do sádry. Spolu s těmito důkazy byl Karel Pumper zatčen a dodán do vazby okresního soudu v Lišově.
Jelikož se všeobecně vědělo, že mladík je duševně zatížen, bylo navrženo zkoumání jeho duševního stavu a podle jeho výsledku nebyl byl mladík dodán do vazby krajského soudu v Českých Budějovicích, nýbrž do ústavu pro duševně choré.
Na první dojem Pumper zpočátku působil na znalce jako člověk za své činy plně zodpovědný. Po hlubším zkoumání ale soudní znalci konstatovali ve svém závěru známky duševní zaostalosti. Tím pádem nemohl být činěn odpovědným za požáry v obci, které však po jeho dodání do ústavu pro choromyslné ustaly.
Otisk bosé nohy ve stoji a v chůzi
Obálka knihy Četnické historky z pátracích kursů
Příspěvek byl zpracován podle knihy Michala Dlouhého ČETNICKÉ historky z pátracích kursů, vydané nakladatelstvím Pragoline. Kniha je k dostání na www.megaknihy.cz nebo www.kosmas.cz.
Kniha je vydána i v elektronické podobě, stejně jako všechny, i již rozebrané tituly, které jsou k dostání na www.kosmas.cz.
Další informace o autorovi se dozvíte na jeho webu www.cetnik-michal-dlouhy.cz nebo na facebooku Četník Michal Dlouhý či Spisovatel Michal Dlouhý.
Nakladatelství Jindřich Kraus – Pragolinewww.jindrichkraus.cz
AUTOR: JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D.
FOTO: archiv – JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D.
Komentáře z facebooku