Petr H. Batěk rozšiřuje svou hereckou dráhu. Nově se objeví v seriálu Inspekce

Herec, zpěvák a moderátor Petr H. Batěk znovu potvrzuje, že patří k mimořádně širokospektrálním osobnostem české kulturní scény. Vedle divadla, hudby a moderování nyní přidává další televizní roli – objeví se totiž v novém seriálu Inspekce, který od 22. května uvede platforma Prima+.

Seriál z prostředí GIBS – Generální inspekce bezpečnostních sborů režíroval David Laňka a diváci se v něm s Petrem H. Baťkem setkají ve 4. epizodě. Jak sám herec naznačil, ani tentokrát nepůjde o kladnou postavu. Na obrazovce navíc vytvoří herecké partnerství s Jaroslavem Slánským.

Právě schopnost pohybovat se s přirozeností mezi různými typy rolí i uměleckých disciplín činí z Petra H. Baťka osobnost, která se vymyká jednoduchému zařazení. Publikum jej zná nejen z televizní tvorby, ale také z divadelních scén po celé republice, kam pravidelně vyráží se zájezdovým představením Nikdo nejsme normální. Vedle herectví se zároveň stále výrazněji profiluje jako moderátor kulturních a společenských akcí, kde těží ze své pohotovosti, charisma a schopnosti okamžitě navázat kontakt s publikem.

Jeho profesní dráha tak působí mimořádně pestrým dojmem – a přesto zůstává kompaktní. Ať už stojí před kamerou, na divadelním jevišti nebo s mikrofonem před publikem, vždy si zachovává přirozený projev, který je pro něj charakteristický.

Slavnostní premiéra seriálu Inspekce proběhla v pražském kině Kino Lucerna, kde se nový projekt představil prvním hostům i médiím.

Zdá se tak, že Petr H. Batěk pokračuje v období mimořádně intenzivní tvůrčí práce. A právě jeho schopnost přirozeně propojovat herectví, hudbu i moderování z něj činí jednu z nepřehlédnutelných osobností současné české kulturní scény.

Autor: Alexandra Hejlová

Foto: Petr H. Batěk

Matěj Kocourek: Propojuje operu, krásu a lidská setkání

Jsou lidé, kteří si jdou za svým snem navzdory očekáváním okolí. A právě mezi ně patří i Matěj Kocourek – producent slavnostních koncertů a výjimečných kulturních večerů, který svůj život zasvětil klasické hudbě, opeře a propojování lidí skrze umění.

Na první pohled možná překvapí, že jeho cesta k opeře nevedla od dětství přes konzervatoř. Dlouhé roky se totiž intenzivně věnoval fotbalu a trénoval děti i dospělé napříč věkovými kategoriemi až po mužské týmy. K opernímu zpěvu jej přivedla až náhoda.

„Přihlásil jsem se do soutěže Česko Slovensko má talent spíš jen pro zábavu. Po soutěži mě oslovila operní pěvkyně Noema Erba, která mě doporučila svému učiteli, dnes mému příteli Michelangelu Cavalcantimu. Právě on zásadně ovlivnil můj vztah k opeře a otevřel mi dveře k hlubšímu poznání její krásy,“ vzpomíná Matěj Kocourek.

Velký vliv na jeho začátky měla také operní pěvkyně a pedagožka Olga Kobližková, díky níž pochopil, že opera není jen technicky dokonalý zpěv.

Dnes už však není pouze milovníkem opery a klasické hudby. Stal se producentem kulturních a společenských večerů, které propojují umění, eleganci, inspiraci i mezilidská setkání. Jeho projekty často přesahují rámec běžných koncertů.

„Mé produkční aktivity jsou pro radost nejen mou, ale i těch, kdo se jich účastní. Rád organizuji akce, které propojují sport a umění a přinášejí lidem inspiraci prostřednictvím kultury. Ať už jde o operu, výtvarné umění, etiketu, psychologii nebo třeba kvantovou fyziku, vždy je mým cílem propojovat lidi, vytvářet nová přátelství a otevírat nové profesní cesty,“ říká.

Právě lidskost, empatie a snaha vytvářet hlubší kulturní zážitky jsou tím, co jeho práci odlišuje. Každý koncert či slavnostní večer vnímá jako prostor, kde mohou lidé na chvíli zpomalit, sdílet emoce a zažít něco výjimečného.

Velkým životním i profesním milníkem pro Matěje Kocourka se stal okamžik, kdy byl osloven k realizaci slavnostního galakoncertu v Rudolfinu pro Pražskou burzu. Právě tento výjimečný večer pro něj znamenal splnění jednoho z největších snů a potvrzení, že sny se skutečně mohou plnit.

Možnost podílet se na prestižním koncertu v jednom z nejvýznamnějších českých kulturních prostorů vnímá jako obrovskou čest i důkaz, že poctivá práce, láska k hudbě a víra ve vlastní cestu mají smysl.

Matěj Kocourek věří, že kultura má sílu spojovat. Proto ve svých projektech propojuje operu, koncerty i společenská témata tak, aby vznikaly večery s přesahem.

V době, kdy společnost často postrádá klid a opravdové emoce, působí jeho koncerty jako návrat ke kultivovanosti, lidskosti a síle umění, které dokáže spojovat napříč generacemi.

Foto: archiv Matěj Kocourek

Lukáš Sommer a ZUŠ v Lysé nad Labem přivezli do Poděbrad výjimečný muzikál Sindibád

Historické prostory zámku v Poděbradech se během sobotních majálesových slavností proměnily v místo plné hudby, fantazie a mladé tvůrčí energie. Skladatel a koncertní kytarista Lukáš Sommer sem, společně se žáky ZUŠ Františka Antonína Šporka, přivezl svůj autorský muzikál Sindibád, ve kterém na scéně excelovalo na šedesát účinkujících.

Projekt, který vznikl původně právě pro uměleckou školu v Lysé nad Labem, se během let stal jedním z nejvýraznějších příkladů propojení hudby, divadla, tance a výtvarného umění v rámci základního uměleckého vzdělávání. A poděbradské uvedení znovu ukázalo, jak silnou atmosféru dokáže tato spolupráce vytvořit.

Mladí interpreti nebyli pouze součástí obsazení. Aktivně spoluvytvářeli celý příběh – od pohybové složky až po vizuální podobu představení.

Autorská hudba Lukáše Sommera nesla celým večerem emoci dobrodružství. Legendární příběh mořeplavce Sindibáda se zde proměnil v moderní výpověď o odvaze, objevování a síle společné tvorby.

Významnou roli v projektu sehrává dlouhodobě právě ZUŠ Františka Antonína Šporka, která se systematicky věnuje mezioborové spolupráci a podpoře mladých talentů. Sindibád se tak stal nejen kulturní událostí, ale i důkazem, jak významné místo mají základní umělecké školy v současné české kulturní scéně.

„Děti nejsou jen interpreti. Jsou tvůrci, kteří dávají každému představení vlastní energii a pravdivost,“ říká Lukáš Sommer o projektu, který spojuje profesionální autorskou tvorbu s dětskou kreativitou.

Poděbradské uvedení muzikálu Sindibád tak nebylo jen součástí majálesového programu, ale především silným kulturním zážitkem, který potvrdil výjimečnost spojení Lukáše Sommera a ZUŠ Františka Antonína Šporka.

Foto: Jana Hyklová

Imaginárium bratří Formanů v Praze propojuje výtvarné umění, divadlo a fantazii

Na pražském ostrově Štvanice dnes pro veřejnost otevřeli Imaginárium Divadla bratří Formanů, interaktivní instalaci divadelních rekvizit, loutek, hybohledů a her. Instalace v mobilní hale vypráví o tvořivosti, představivosti, umění a řemeslném mistrovství tvůrců, kteří společně vytvářejí svět Imaginária. Instalaci navazující na dosud největší pražskou výstavu cyklu Imaginárium, která se v roce 2021 uskutečnila v Holešovické tržnici, budou moci zájemci navštívit do 30. června. Její součástí bude také doprovodný program včetně výtvarných dílen a komorního divadélka pro 80 diváků.

„Imaginárium je náš pokus vytvořit svět, který z našeho divadelního a loutkového světa přináší návštěvníkům zážitek nejen z divadla, ale z toho divadelního kouzla, z estetiky a hravosti. Výstava Imaginárium to však nabízí s tím, že tady nejsou žádní herci, ale vy jste těmi, kdo dává ty věci do pohybu. Návod, jak nejlépe si užít Imaginárium, být svobodný v hledání cesty k těm věcem, zjišťovat, zda tam není nějaká klička, kterou se dá zatočit,“ řekl ČTK Matěj Forman. „Zároveň sázíme na to, že lidé nejsou raubíři a rodiče hlídají svoje děti, aby nic nezničily,“ dodal.

Hravý projekt Imaginárium tvoří přes deset let výraznou část aktivit divadla bratří Formanů. Dětské i dospělé návštěvníky dovede do labyrintu zákoutí, scenérií a divadelních kulis. Jednotlivé instalace zavítaly na řadu míst v České republice, opakovaně také do Německa, Itálie, Dánska nebo Francie.

Od 4. do 25. června se na ostrově Štvanice usídlí Festival Arena, jehož diváky čeká divadlo, nový cirkus, výtvarné dílny i program pro děti. Mimo jiné v režii Petra Formana uvede inscenaci Ptačí sněm Divadla bratří Formanů, která vznikla na motivy díla perského mystika Faríduddína Attára. Divadlo si pro inscenaci nechalo ve Francii vyrobit speciální stan a v představení využívá moderní audiovizuální techniku. Festival představí i zahraniční umělce, rodinný a další program. Více informací se nachází na stránkách www.festivalarena.cz.

Divadlo bratří Formanů založili Matěj a Petr Formanovi, synové filmového režiséra Miloše Formana a herečky Věry Křesadlové. Vlajkovým projektem divadla je Loď Tajemství, která kotví na Rašínově nábřeží.

Zdroj: ČTK

Hudební klenot Majálesu: Muzikál Sindibád Lukáše Sommera rozezní Poděbrady!

Velkolepé spojení podmanivé hudby, divadelního umění a tance se po krátké odmlce vrací na scénu. Autorský muzikál Sindibád z pera renomovaného skladatele a kytarového koncertního virtuóza Lukáše Sommera se představí jako kulturní klenot letošního Majálesu, a to již 16. května v 17:00 v exkluzivních prostorách poděbradského zámku.

Projekt je výjimečný svým přesahem. Na jeho realizaci se podílejí děti napříč uměleckými obory – od hudby a divadla přes tanec až po výtvarnou tvorbu. Nejsou pouze interprety, ale aktivními tvůrci výsledné podoby inscenace, včetně scénografie a vizuální stránky.

Sindibád vznikl původně pro ZUŠ Františka Antonína Šporka, kde měl premiéru v roce 2015. Aktuální uvedení přináší novou energii i generaci mladých interpretů, kteří dávají muzikálu živý charakter.

Skladatel a koncertní kytarista Lukáš Sommer patří k výrazným osobnostem současné české hudební scény. Ve své tvorbě pro děti dlouhodobě prosazuje přístup založený na respektu k mladému publiku a důrazu na plnohodnotný umělecký zážitek.

Uvedení na zámku v Poděbradech, v rámci majálesových oslav, dodává projektu jedinečnou atmosféru.

Kdy a kde:

Zámek Poděbrady

16. května 2026

17:00 hod.

Foto: Jana Hyklová

Opera lidem uvede Příhody lišky Bystroušky v Pražském Hlaholu. Janáčkovo mistrovské dílo ožije s originálními loutkami

Projekt Opera lidem uvede nové komorní nastudování opery Příhody lišky Bystroušky Leoše Janáčka. Premiéra se uskuteční 15. května 2026 od 19 hodin v historickém sále Spolkového domu Hlahol v Praze. První repríza proběhne 18. května tamtéž a druhá repríza 27. května v DKO Jihlava. Poetická opera o přírodě, životě a neustálém koloběhu existence bude uvedena s důrazem na srozumitelnost příběhu a originální práci s loutkami.

Rusalka – Vodník/Daniel Hůlka, Rusalka/Tereza Mátlová

Po úspěšných inscenacích Rusalky a Prodané nevěsty přináší Opera lidem již třetí český operní titul do jedinečného prostředí Pražského Hlaholu, kde mezi jevištěm a hledištěm neexistuje hranice. Reprezentativní dílo Leoše Janáčka zde zazní v intimní podobě s klavírním a houslovým doprovodem.

Prodaná nevěsta – Kecal/Daniel Hůlka

Inscenace propojuje operní zpěv s loutkohereckými prvky. Zvířecí postavy nejsou pouze stylizací, ale plnohodnotnou součástí dramatického dění. Pro představení vznikly originální loutky výtvarnice Mileny Dubšíkové, které pomáhají vytvořit poetický svět lesa a přiblížit Janáčkovo dílo také mladším divákům.

„Příhody lišky Bystroušky nejsou jen pohádkou o zvířatech. Je to mimořádně lidský příběh o svobodě, lásce, stáří, smrti i věčném návratu života. Snažíme se inscenaci vytvořit tak, aby byla srozumitelná dětem, silná pro dospělé a aby se divák cítil být součástí děje. V komorním prostoru Hlaholu může Janáčkova hudba působit nesmírně intenzivně a osobně,“ uvádí režisér a umělecký šéf projektu Opera lidem, Vladimír Chmelo.

V titulní roli Lišky Bystroušky se představí Tereza Mátlová, Revírníka ztvární Vladimír Chmelo a roli Harašty vytvoří Daniel Hůlka v alternaci s Michalem Marholdem. Dále účinkují Petra Vondrová, Jaroslav Parma, Markéta Dvořáková, Michal Marhold, Jiří Stejskal, Bronislava Smržová a další. Hudebního nastudování se chopil dvorní klavírista Opery lidem Ahmad Hedar a Filip Martinka, režie se ujal Vladimír Chmelo, pohybové spolupráce Ivan Krob.

Novým cílem Opery lidem je větší zpřístupnění operních představení rodinám s dětmi. „Na naše představení chodí stále více dětí, což nám dělá velkou radost. Snažíme se o to, aby děti opera bavila a odcházely z ní obohacené. Ke všem našim představením nově připravujeme zábavně-edukativní brožury a chystáme také zvýhodněné vstupné pro rodiny s dětmi,“ říká Barbora Hůlková, manažerka Opery lidem.

Janáčkovy Příhody lišky Bystroušky dnes k nejhranějším českým operám na světových scénách. Přestože opera bývá často označována za pohádku, ve skutečnosti jde o hlubokou filozofickou výpověď o vztahu člověka a přírody, pomíjivosti života a neustálé obnově světa. Inscenace Opery lidem tuto rovinu zdůrazňuje prostřednictvím komorního provedení, bezprostředního kontaktu s publikem a důrazu na emociální autenticitu. Představení je určeno širokému publiku včetně diváků, kteří se s operou setkávají poprvé.

Příhody lišky Bystroušky

Premiéra: 15. května 2026 od 19:00, Pražský Hlahol, Praha

První repríza: 18. května 2026 od 19:00, Pražský Hlahol, Praha

Druhá repríza: 27. května 2026, DKO Jihlava

Opera lidem

Nezávislý projekt, který vznikl v roce 2022 v rámci Českého pěveckého institutu Vladimíra Chmela. Jeho hlavním cílem je přinášet kvalitní českou operu blíže běžnému divákovi a navrátit jí její někdejší lidovou oblibu. V prosinci 2022 zahájila Opera lidem svoji činnost galakoncertem Od opery k muzikálu v Divadle Hybernia. V roce 2023 uvedla komorní nastudování Dvořákovy Rusalky. V roce 2024 následovala Prodaná nevěsta Bedřicha Smetany uvedená v historickém prostoru Pražského Hlaholu. Projekt dlouhodobě propojuje špičkové operní interprety s mladou generací umělců, uvádí představení a koncerty na netradičních místech a v kulturních památkách a usiluje o zpřístupnění české opery co nejširšímu publiku.

Zdroj: Opera lidem

Foto: Opera lidem

Kaisera těší role v novém filmu, radost mu nedělá politika

Herce Oldřicha Kaisera těší role lodního kapitána v novém filmu Jana Svěráka Pět švestek, který bude mít v tuzemských kinech premiéru 28. května. Radost mu naopak nedělá politika a podle něj nepravdivá tvrzení bulvárního tisku o alkoholismu jeho dcery Karolíny. Po dokončení audioknih Kmotr I a II začal s přípravami na načítání knihy Já Claudius Roberta Gravese. S hereckým kolegou Jiřím Lábusem stále pracuje na nekonečném rozhlasovém seriálu Tlučhořovi.

Ve filmu Pět švestek, který režisér Svěrák označil za „komedii o dvou rebelujících stařenkách a třech stařících, kteří se vydají na moře bez dozoru dospělých“, se Kaiser objeví v jedné z hlavních rolí.

„Bylo to pěkné natáčení. Při natáčení mě překvapil Petr Kostka, který tam exceloval. Je úžasné, kolik má ještě energie. Strávili jsme na moři mezi řeckými ostrovy na katamaránu asi měsíc. Ptal jsem se režiséra, zda nemá strach, že se někomu něco stane. On mi řekl, že rád riskuje,“ uvedl Kaiser ke snímku, ve kterém se dále objeví Lenka Termerová, Jan Vlasák a Dana Syslová.

Rodák z Liberce, který se proslavil hlavně díky komediálnímu talentu, nevidí nic veselého na politice, kterou označil za tragikomedii. „Nejen teď – a nejen u nás: ze zpráv porci endorfinu člověk opravdu nenačerpá. Tak snad nám místo politiků udělají radost kluci na fotbalovém mistrovství světa,“ poznamenal.

Dlouholetý člen pražské Ypsilonky má na kontě nejen mnoho nezapomenutelných rolí, ale i několik pobytů v protialkoholní léčebně. Nyní ČTK řekl, že divoký životní styl, který poutal pozornost médií, je pro něj již minulostí.

„Hodně jsem přibrzdil. A ano, rozumím tomu, že jsem si svým životem a zálibou ve vyprazdňování pohárku v minulosti o pozornost médií nejednou řekl, v tom jsem k sobě dostatečně kritický,“ uvedl.

Kaiser se před lety bránil nepravdivým informacím, které o něm vyšly v deníku Blesk a na jeho webu. Nejčtenější celostátní deník převzal mylné tvrzení, že je Kaiser příbuzný s někdejším komunistickým prezidentem Antonínem Zápotockým a jeho otec pil a dostával stranické zakázky. Soudy mu přiznaly odškodnění 400.000 korun.

Nyní zvažuje právní kroky kvůli nepravdivým tvrzením bulvárních médií o jeho dceři Karolíně. Některé servery uvedly, že měla problémy s alkoholem. „Jsou to dokola opakované lži, které mají prokazatelně škodlivý dopad na její osobní i profesní život. Pokud už někdo hledá senzační příběhy, doporučuji držet se mé osoby – tam je alespoň šance, že se trefí blíž pravdě,“ řekl ČTK Kaiser. „Je mi jich spíše líto, že od sebe opisují a pokračují v útocích, aniž by si třeba něco ověřili. Pokud v tom budou pokračovat, budu to řešit právní cestou,“ doplnil.

Kaiser si loni odnesl Českého lva za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli neústupného pěstitele ve filmu Zahradníkův rok v režii Jiřího Havelky. Tři křišťálové sošky předtím získal za vedlejší role ve filmech Masaryk, Po strništi bos a Muž se zaječíma ušima. Filmy však příliš nesleduje.

„Spíš rád sáhnu po knížce, většinou to je literatura faktu. Hodně poslouchám podcasty. Když televizní pořad, pak je to často dokumentaristika, novodobá historie třeba. Kromě knih, které čtu z vlastního zájmu, některé další i načítám. Hotové jsou z poslední doby dva díly klasiky – Kmotr I a II a začal jsem s přípravami na Já Claudius,“ podotkl.

Nadšený cestovatel Kaiser jezdí s neurochirurgem Vladimírem Benešem na lov brouků. Před lety se jim dokonce podařilo objevit neznámý druh střevlíka, který dostal jméno Cychrus kaiseri. „Rád bych se ještě znovu podíval do nějaké exotiky, do opravdové divočiny: a nejlíp, pokud by to zase skončilo objevem nového druhu zvířete. Po mně by neměl přece zůstat pojmenovaný jenom jediný brouk! Skromně si myslím na dosud neznámý druh klíštěte,“ připomněl jednu ze svých známých komediálních scének.

Zdroj: ČTK

Iva Janžurová bude v den svých 85. narozenin hrát v Národním divadle v Kytici

Herečka Iva Janžurová bude v den svých 85. narozenin, které připadnou na 19. května, hrát v Národním divadle. Režijní duo SKUTR (Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský) ji v jevištní adaptaci klasiky Karla Jaromíra Erbena obsadilo do role Hany v baladě Štědrý den. Jubileum oslaví také 13. června na prknech Stavovského divadla v talkshow Aleše Cibulky a Českého rozhlasu Tobogan. Největší relax je pro ni doba po úspěšně zvládnutém představení.

„Rodinu donutím, abychom nic neslavili, maximálně je pozvu na nějakou večeři. Můj muž (Stanislav Remunda) oslavy nesnášel, připomínaly mu, že je v určitém věku. Mě to neděsí, ale trochu mě mučí ta pozornost,“ uvedla.

Janžurová se stále objevuje v několika divadelních rolích. Vedle Kytice hraje ve Stavovském divadle v Audienci u královny, v pražském Divadle Kalich představuje divadelní ikonu přelomu 19. a 20. století Sarah Bernhardtovou a na stejném místě uvádějí její autorskou komedii Veletoč na námět kolegyně Jany Paulové. Herečku Joce de Guérande ztvárňuje ve francouzské komedii Pusťte mě ven!, kterou vedle Divadla Kalich mohou o prázdninách zhlédnout také návštěvníci Hvězdného léta pod žižkovskou věží na letní scéně v pražských Mahlerových sadech.

„Velké role jako je Sarah nebo Alžběta II. v Audienci u královny si musím den předem celé projít a většinou se uklidním. Od svého manžela jsem se naučila, že můžu navázat s lidmi z publika kontakt, pokud dokážu vyslovit něco, co se dotkne jejich niter. Když se to stane, je to navzájem posilující, když se nepodaří navázat vztah s divákem, tak je ten večer planý,“ sdělila herečka, která čerpá energii hlavně na chalupě. „Největší relax je pro mě doba po úspěšně zvládnutém představení,“ podotkla.

S filmovým režisérem Janem Hřebejkem nedávno dokončila komedii Na tělo. Bude představena na filmovém festivalu v Karlových Varech, kde Janžurová v roce 2015 obdržela Křišťálový glóbus za celoživotní přínos kinematografii.

Další film nepřipravuje. „Už se bojím točit, ten režim natáčení je pro mě únavný, a nikdo mě k tomu teď upřímně řečeno ani nepobízí. Alice Nellis mi ještě dluží jeden snímek, napsala mi dva krásné filmy Ene bene a Výlet, tak třeba něco přijde do třetice,“ konstatovala.

Kariéru Janžurové v květnovém vysílání připomene Česká televize, která mimo jiné uvede komedii Pension pro svobodné pány režiséra Jiřího Krejčíka, drama Juraje Herze Petrolejové lampy a jeho psychologický horor Morgiana, hudební komedii Zdeňka Podskalského Blázinec v prvním poschodí nebo komedii Václava Vorlíčka Pane, vy jste vdova! Nebude chybět dokument Janžurka o hereččiných různých životních rolích pohledem její dcery, režisérky Theodory Remundové.

Janžurová vystudovala DAMU a má na kontě stovky divadelních, seriálových i filmových rolí napříč žánry. Široký rejstřík výrazů a gejzír energie z ní činí jednu z nejoblíbenějších českých hereček. Natočila více než 350 filmů, televizních inscenací a seriálů. „Měla jsem štěstí na báječné lidi, autory a režiséry. Dnes nechápu, že jsem stihla natáčet jeden film za druhým, seriály v televizi a ještě hrát v Divadle na Vinohradech,“ uvedla.

Zdroj: ČTK

Májový koncert Hanky Křížkové rozezní Divadlo Broadway!

Praha se letos v květnu ponese ve znamení silných emocí, hudební elegance a jedinečného hlasu. Oblíbená herečka, zpěvačka a šansoniérka Hanka Křížková zve své posluchače na Májový koncert, který se uskuteční 21. května 2026 v prostorách Divadla Broadway.

Večer, který slibuje jedinečný hudební zážitek, doprovodí kapela renomovaného hudebníka Martina Kumžáka. Spojení výrazného hlasového projevu Hanky Křížkové a citlivého hudebního doprovodu vytváří atmosféru, která je pro její koncerty typická, niterná a nezapomenutelná.

Hudba, která promlouvá k duši

Hanka Křížková je známá svým osobitým přístupem k šansonu i muzikálové tvorbě. Její interpretace písní v sobě nese hloubku, životní zkušenost i křehkost, která dokáže oslovit každého posluchače bez rozdílu. Májový koncert nabídne průřez jejím repertoárem – od ikonických šansonů až po novější skladby, které reflektují její aktuální uměleckou cestu.

Výjimečný večer v srdci Prahy

Divadlo Broadway dodává koncertu jedinečnou atmosféru – intimní, a přesto velkolepou. Publikum se může těšit na večer plný emocí, hudby a osobního kontaktu s umělkyní, která patří mezi nejvýraznější osobnosti české hudební scény.

Předprodej vstupenky na koncert Hanky Křížkové online:

Divadlo Broadway: Online vstupenky

v síti Ticketportal

na pokladně Divadla Broadway

Doporučujeme zajistit si vstupenky včas.

Foto: Hana Křížková

Lukáš Sommer: Koncertní kytarista a skladatel, který proměňuje hudbu v zážitek

Lukáš Sommer, koncertní kytarista a skladatelský virtuos, patří k předním osobnostem mladé skladatelské generace. Ve své tvorbě propojuje klasickou hudbu s prvky jazzu, filmové i scénické hudby a vytváří jedinečný hudební svět, který oslovuje publikum doma i v zahraničí a napříč generacemi.

Hudba Lukáše Sommera vychází z tradice evropské klasické hudby, ale zároveň ji přirozeně rozšiřuje o prvky jazzu. Výsledkem je osobitý hudební jazyk, který dokáže oslovit jak odborné publikum, tak posluchače, kteří hudbu vnímají především emocionálně.

Vedle vlastní tvorby stojí Lukáš Sommer také za jedinečnou kulturní platformou ART LISSA a festivalem LISSA CLASSICA. Tyto projekty přinášejí špičkové umění do regionů.

Je autorem desítek skladeb, včetně orchestrálních děl, komorní hudby i scénických projektů. Také je autorem více než padesáti opusů různého žánru.

Virtuos s citem pro detail

Jako koncertní kytarista je Sommer vnímán jako virtuóz, jehož technická brilance je vždy podřízena výrazu. Jeho interpretace nepůsobí pro efekt – naopak je přesná, citlivá a hluboce promyšlená.

Jeho autorské recitály mají charakter hudebního deníku. Každý koncert je originální, každé provedení nese stopu okamžiku. Publikum tak nesleduje pouze interpreta, ale vznik hudebního příběhu.

Opera jako přirozené vyústění

Významnou kapitolu jeho tvorby tvoří opera. Lukáš Sommer má na svém kontě již sedm oper a aktuálně připravuje osmou.

Jeho scénická tvorba se vyznačuje silnou atmosférou, smyslem pro detail i schopností vyprávět prostřednictvím hudby. Opera pro něj není historickým žánrem, ale živým médiem, které má i dnes co říct.

Vedle opery se věnuje také muzikálové tvorbě. Je autorem projektu Sindibád, který uvede v květnu na zámecké scéně v Poděbradech. Tento projekt potvrzuje jeho schopnost oslovit širší publikum, aniž by ztratil svůj autorský rukopis.

Hudba jako zážitek

Zcela specifickou polohu představuje jeho tvorba pro děti. Sommerova dětská opera byla uváděna i na posvátných a historicky významných místech, kde hudba získává nový rozměr.

V těchto prostorech se koncert mění v zážitek, který přesahuje běžné vnímání. Hudba zde působí téměř rituálně – jako sdílený okamžik mezi interpretem, prostorem a publikem.

Spolupráce jako dialog

Důležitou součástí jeho současné tvorby je spolupráce s Michalem Horáčkem. Na jeho novém hudebním projektu se Lukáš Sommer podílí nejen jako interpret, ale i jako skladatel – je autorem části skladeb, které vznikají pro připravované album i koncertní provedení.

Tato spolupráce je přirozeným setkáním dvou silných autorských osobností a ukazuje Sommerovu schopnost pohybovat se napříč různými hudebními světy.

Hudba bez hranic

Vedle klasické hudby je Lukáš Sommer vyhledávaným aranžérem populární a filmové hudby. Podílel se například na projektu City ER Michal Prokop a jako spoluaranžér spolupracoval na filmových projektech autorů, jakými jsou Ondřej Soukup či Michael Kocáb.

Tento přesah potvrzuje jeho mimořádnou flexibilitu i schopnost zachovat si vlastní rukopis.

Budoucnost, která rezonuje

Lukáš Sommer dnes představuje generaci, která se nebojí hledat nové cesty. Jeho hudba je otevřená, současná a zároveň pevně ukotvená v tradici.

Je koncertním kytaristou – virtuosem, skladatelem i tvůrcem hudebních světů. A zároveň jménem, které se stále výrazněji zapisuje do současné kulturní mapy.

A vše nasvědčuje tomu, že o něm budeme v následujících letech slýchat čím dál častěji.

Foto: Lukáš Sommer