Ve věku 80 let dnes zemřel zpěvák, textař a kapelník Richard Tesařík, který se proslavil zejména díky působení v kapele Yo Yo Band. ČTK o tom dnes informoval jeho syn Štěpán Tesařík. Rodina prosí o respektování soukromí. Informace o posledním rozloučení zveřejní později. Syn Richarda Tesaříka řekl, že jeho otec zemřel po nemoci.
Kapela Yo Yo Band loni oslavila půlstoletí na scéně. Richard Tesařík kromě působení v Yo Yo Bandu vydal i několik sólových alb a vystupoval v celé řadě muzikálů, například v Robinu Hoodovi, Johance z Arku či Touze v pražském Divadle Kalich. Patřil k českým průkopníkům reggae nebo ska.
Richard Tesařík se narodil 25. prosince 1945 ve Svitavách. Jeho stejnojmenný otec působil za války v československé vojenské jednotce v Sovětském svazu a získal hodnost generála a titul Hrdina SSSR. Tesařík senior – který kvůli konfliktům s nadřízenými nakonec musel z armády odejít – podobně jako další vysoce postavení vojáci dostal bydlení na pražské Hanspaulce. Právě na tamní svérázné hanspaulské scéně vznikl Yo Yo Band, který se širší veřejnosti poprvé představil v listopadu 1975 na Slánských jazzových dnech.
Mezi největší hity Yo Yo Bandu, který patřil v tehdejším Československu k průkopníkům „černé“ hudby a inspiroval se vlivy soulu, reggae, latiny a popu, patří dodnes písně Kladno, Karviná, Rybitví, Jó já jsem srab či Jedem do Afriky. Duší skupiny, ve které se během let vystřídala celá řada muzikantů, byl vedle Richarda i jeho mladší bratr Vladimír, který zemřel v červnu 2003 na následky zranění po pádu z kola.
Tesařík se v mládí věnoval hlavně sportu, na hudbu přesedlal teprve později. Jeho atletické nadání podědil syn Štěpán, dřívější úspěšný český reprezentant v běhu na 400 metrů překážek.
Česká filharmonie (ČF) zahájí svoji 131. sezonu třemi koncerty v termínu 1. až 3. září v Rudolfinu pod vedením svého šéfdirigenta Semjona Byčkova. Na programu bude Houslový koncert č. 1 a moll Dmitrije Šostakoviče a Sedmá symfonie Antonína Dvořáka. Sólistkou večera bude kanadská houslistka s japonskými kořeny Karen Gomyo. Na zahajovacích koncertech ČF Gomyo vystoupí namísto původně ohlášené Janine Jansenové, která svou účast zrušila ze zdravotních důvodů.
„Myslím, že jsem tuto skladbu poprvé slyšela asi ve čtrnácti letech. Právě tehdy se mi také dostala do ruky kniha o Šostakovičovi a začala jsem ji číst; zároveň jsem poslouchala jeho Jedenáctou symfonii, která mě velmi hluboce oslovila. Vždycky jsem měla pocit, že houslový koncert v sobě skrývá jakýsi tajný příběh, vlastní dějovou linku. Když si uvědomíme, čím vším Šostakovič prošel, jaká byla realita jeho života a co všechno vložil do své hudby, myslím, že právě v tomto díle je to obzvlášť silně přítomné. Koncert vyšel až po Stalinově smrti, a tak se možná dá říct, že do něj Šostakovič vložil něco, o čem věděl, že by tehdejší režim nepřijal,“ uvedla před časem Gomyo.
Zpožděný přímý přenos koncertu 1. září uvede Česká televize na programu ČT art a přímý přenos koncertu 3. září budou moci sledovat diváci kanálu Mezzo, Medici a Stage+. Repertoár nové sezony ČF bude pod taktovkou Byčkova akcentovat vrcholná díla ruského repertoáru, včetně skladeb Dmitrije Šostakoviče, Modesta Petroviče Musorgského a Sergeje Rachmaninova. Společně s Pražským filharmonickým sborem si ČF připomene také 200. výročí úmrtí Ludwiga van Beethovena.
Byčkov povede orchestr i na většině zahraničních turné. Tento týden se ČF po více než půlstoletí vrací do Švédska a Finska, v září zavítá do Švýcarska, v listopadu do Belgie, Francie a Španělska a na jaře příštího roku vystoupí ve Velké Británii, Nizozemsku, Rakousku, Německu a na Slovensku.
S orchestrem se na zahraničních turné vedle sólistů pražské sezony představí také pianisté Lim Jun-čchan a Mao Fudžita a houslista Gil Shaham. Vedle zahraničních aktivit vystoupí orchestr na tuzemských hudebních festivalech Dvořákova Praha, Janáček Brno, Pražské jaro a Smetanova Litomyšl a představí se rovněž na karlovarském festivalu Variace.
Po Byčkovově kompletu Mahlerových symfonií vydá společnost Pentatone na podzim 2026 nahrávku Páté a Sedmé symfonie Dmitrije Šostakoviče, na niž na jaře následujícího roku navážou díla Igora Stravinského – Svěcení jara a Pulcinella. Nahrávkou Dramatické ouvertury Josefa Suka Česká filharmonie v příští sezoně završí dlouhodobý projekt sukovského symfonického kompletu, který vzniká pod taktovkou Jakuba Hrůši.
Česká filharmonie se v sezoně 2026/2027 představí na více než 20 zahraničních koncertech a šesti vystoupeních po celé České republice.
Ceny ředitele Národního divadla (ND) pro umělce do 35 let dostali tanečnice Nana Nakagawaová, herec Zdeněk Piškula tenorista Daniel Matoušek a tanečník a akrobat Matyáš Ramba. U příležitosti zahájení 144. sezony při tradičním setkání se zaměstnanci dnes ceny v historické budově první české scény předal ředitel ND Jan Burian. Do Síně slávy byl uveden světově uznávaný tenorista Štefan Margita.
Sólistka Baletu ND Nakagawaová patří k umělkyním, které si diváka získávají bez okázalých gest. Během dvou sezon v na sebe upozornila uměleckou vyzrálostí a schopností obstát v neobyčejně širokém repertoáru. Zaujala jako paní Muškátová v baletu Liliom, dále v triptychu Avant-Garde nebo v inscenaci Who Cares?. Významným milníkem její dosavadní cesty byla titulní role v baletu Šeherezáda.
„Je to tanečnice, které věříte. Její umělecká cesta je teprve na začátku a my se těšíme na všechny role, jimiž bude i nadále obohacovat repertoár Baletu Národního divadla,“ sdělil ředitel ND Burian.
Piškula do Činohry ND vstoupil v roce 2023 jako rytíř Danceny v inscenaci Nebezpečné známosti. V Mefistovi Klause Manna poté předvedl roli ambiciózního herce Rolfa Bonettiho, ve Valérii a týdnu divů vytvořil křehkého Orlíka, v inscenaci Tři mušketýři a já ztvárnil zase s lehkostí, šarmem a smyslem pro jevištní nadsázku odvážného D’Artagnana. Soustředěným výkonem a pohybovým talentem obohatil svou roli Oresta v Oresteie, ve Farářově konci zaujal civilností a obyčejností venkovského floutka, v Proměnách pak jako Apollón potvrdil svou schopnost pohybovat se mezi stylizací, poezií a autentickou jevištní přítomností.
Tenorista jasného a zářivého tónu Matoušek je milovník italského belcanta. Do souboru Opery ND vstoupil v sezoně 2022/2023 jako interpret mladé generace, který dokáže klasickým hrdinům vdechnout moderní psychologický rozměr a chlapeckou bezprostřednost. Diváky si získal jako zamilovaný princ Tamino v Mozartově Kouzelné flétně na scéně Stavovského divadla.
Matyáš Ramba patří k výrazným osobnostem mladé generace divadelních tvůrců, kteří přirozeně propojují interpretační, choreografické i režijní myšlení. Jeho pohybový rejstřík sahá od současného tance a street dance až k párové akrobacii a dalším disciplínám nového cirkusu. V ND se poprvé představil před osmi lety jako tanečník a akrobat v operních inscenacích Billy Budd a Láska ke třem pomerančům. „Akrobacie pro Matyáše není samoúčelnou demonstrací dovedností, ale prostředkem vyprávění a budování významu,“ dodal Burian.
Činohra ND pro sezonu 2026/2027 připravuje šest nových inscenací. První z premiér nové sezony dostala název podle eseje Václava Havla Moc bezmocných, uskuteční se 18. a 19. září v kostele svaté Anny na Starém Městě. Soubor Laterny magiky ND chystá pro sezonu 2026/2027 dvě nové inscenace. Premiéry představení Perpetuum Havel budou 10. a 11. září v Paláci Akropolis. S premiérou Smrti v Benátkách se počítá v dubnu 2027.
Novou sezonu Opery ND zahájí 24. září ve Státní opeře muzikál Sweeney Todd: Ďábelský holič z Fleet Street Stephena Sondheima. Balet ND uvede k 80. narozeninám choreografa a tanečníka Jiřího Kyliána, které připadnou na 21. března příštího roku, jeho dílo One of a Kind. Sezona baletu vyvrcholí 3. června 2027 návratem Giselle, tento ND naposledy uvedlo v roce 2013.
Do Síně slávy vstoupil Štefan Margita
Do Síně slávy ND dnes u příležitosti zahájení 144. sezony při tradičním setkání se zaměstnanci vstoupil operní pěvec Štefan Margita. Jeho uvedení do Síně slávy ND je podle vedení divadla vyvrcholením jedné z nejuznávanějších operních uměleckých drah v historii české první scény. Svou cestu zde zahájil již v roce 1984 jako Lenskij v Evženu Oněginovi a koktavý Vašek v Prodané nevěstě.
„Zatím naposledy jsem se v Národním divadle představil letos v únoru v opeře Richarda Wagnera Zlato Rýna a pro veliký úspěch se ta produkce příští rok vrací zpátky, takže doufám, že tady zase budu ve zdraví stát,“ řekl ČTK Margita, který v opeře ztvárnil roli vychytralého boha polopravd a ohně Logeho.
Slovenský operní pěvec Margita, který 3. srpna oslavil 70. narozeniny, patří ke světově uznávaným tenoristům. Působí převážně v zahraničí. Vystupoval v nejslavnějších operních domech, jako jsou milánská La Scala, londýnská Covent Garden a newyorská Metropolitní opera. Často se ale vrací i na prkna Národního divadla v Praze. Celosvětový věhlas mu přinesly především role v Janáčkových operách Káťa Kabanová, Z mrtvého domu a Osud nebo role Tamburmajora v opeře Vojcek Albana Berga, kapitána Vereho v opeře Benjamina Brittena Billy Budd, poloboha Logeho ve Wagnerově Zlatu Rýna nebo Šujského v opeře Modesta Petroviče Musorgského Boris Godunov.
Narodil se v Košicích, studoval na tamní konzervatoři a mezi roky 1983 a 1986 působil na košické operní scéně. V roce 1986 zvítězil na festivalu Pražské jaro a v srpnu téhož roku získal angažmá v opeře pražského Národního divadla. V letech 1987 až 1991 byl Margita současně sólistou vídeňské Volksoper, poté byl v angažmá ve Státní opeře Praha (1992 až 1994). Později spolupracoval s předními světovými dirigenty jako Simon Rattle, Claudio Abbado, Gerd Albrecht, Jiří Bělohlávek, Zdeněk Košler, Semjon Byčkov, Sylvain Cambreling, Seiji Ozawa, Kirill Petrenko, Aldo Ceccato, Antonio Pappano či Zoltán Peskó.
V Margitově koncertním repertoáru se objevují především písně a árie Čajkovského, Mozarta, Beethovena, Schuberta, Dvořáka, Mahlera, Bartóka a Gershwina. Margita se nebrání ani výletům mimo operu. Dokladem toho je například úspěšné album na pomezí žánrů s názvem Melancholie (2013), oceněné platinovou deskou, nebo vánoční deska X MAS (2016). V květnu 2018 mu vyšlo třetí nadžánrové album Mapa lásky, které je tenoristovým výletem do světa šansonu.
Margita žije léta v Praze. V roce 1992 se oženil se zpěvačkou Hanou Zagorovou. Později spolu v televizi uváděli seriál zábavných pořadů Hogo Fogo. V roce 2014 pěvec představil rozšířené vydání knihy Michaely Zindelové s názvem Bez omezení, v níž se ohlíží za svým životem. Loni nazpíval se ženami z české hudební a herecké scény album duetů Andělé strážní. Mezi nimi v titulní písni nechybí hlas Margitovy manželky Zagorové, která zemřela v srpnu 2022 ve věku 75 let.
Balkón českolipské radnice se stal dějištěm již 6. ročníku tradičního benefičního koncertu „Zpívání z balkónu“. Letošní tóny se rozezněly na podporu malého Štěpánka Nevečeřala. Díky štědrosti diváků a přispění Nadačního fondu Agrofert se na dobrovolném vstupném podařilo vybrat celkovou částku přesahující 71 000 Kč. Tyto finanční prostředky usnadní Štěpánkovi a jeho rodině zvládání každodenních překážek a pomohou v jeho další léčbě a rehabilitacích.
Letošní ročník doprovázelo proměnlivé srpnové počasí. Přestože návštěvníky občas potrápil déšť, který chvílemi nabral na síle, atmosféru na zaplněném náměstí to nezkazilo. Symbolický moment nastal během vystoupení zpěváka, herce a hlavního producenta celého koncertu Martina France. Právě během jeho písní se mraky rozestoupily, nad radnicí vysvitlo slunce a na obloze se objevila zářivá duha, což dodalo celé charitativní akci magický nádech. Písničkář a kytarista Jan Vytásek dorazil opět bosý a kromě vlastních skladeb střihl i duet se zpěvačkou Majou Rose. Diváky pak absolutně nadchl jedinečný houslista Michael Hejč.
Nálada byla neskutečná jak na scéně, tak v zákulisí. Jedním z vrcholů večera se stalo vystoupení, při kterém zazněla legendární píseň „Blame It On The Boogie“ – v Česku známá ve verzi od Marie Rottrové jako „Muž č. 1“. V energickém podání herečky a muzikálové zpěvačky Michaely Tomešové skladba doslova strhla celé zákulisí. Přímo v něm na ni totiž spontánně tančily a zpívaly její kolegyně Marcela Březinová, Ivana Jirešová, Vanda Károlyi, Zuza Nová a Maja Rose. I ony svými písněmi na radničním balkóně přispěly k úžasné atmosféře koncertu a k finanční pomoci Štěpánkovi.
Vyvrcholením úspěšného charitativního večera bylo vystoupení pěvecké legendy. Milan Drobný si podmanil českolipské publikum energickou směsí nestárnoucích rokenrolových hitů a postaral se o grandiózní zakončení letošního ročníku.
Pozitivní emoce navíc přetrvaly i po skončení akce. Milan Drobný si hned druhý den oblékl oficiální tričko akce Zpívání z balkónu, vyfotil se v něm a snímek poslal producentovi Martinu France s osobním vzkazem, ve kterém vyjádřil radost z vydařeného večera.
Oba umělci skvělou atmosféru rovnou přetavili v další plány a domluvili se na dalším společném benefičním koncertu s názvem „Srdce na dlani“. Ten se uskuteční již v pátek 28. srpna od 19:00 hodin na jihomoravském zámku Čejkovice. Milan Drobný se v rámci tohoto koncertu velmi těší na setkání se svými kolegy – legendárním saxofonistou Felixem Slováčkem a slovenskou pěveckou stálicí Marcelou Laiferovou.
Dnes ho známe jako charismatického herce, moderátora, hudebníka a básníka. Málokdo ale ví, že na konci 80. let stál Petr H. Batěk v čele jedné z nejdivočejších hudebních senzací tehdejšího Československa. Plzeňská black-metalová formace Tudor neunikla brutální pozornosti komunistických fízlů a její ranné nahrávky dodnes fascinují sběratele v zámoří.
Kapela Tudor v plné sestavě na konci 80. let. Mladý Petr H. Batěk (druhý zleva) tehdy se svými spoluhráči definoval československý metalový underground, což neuniklo ani pozornosti StB
Zrod plzeňské undergroundové senzace
Když tehdejší teenager Petr H. Batěk, vystupující pod přezdívkou Hades, v roce 1987 kapelu zakládal, měl jasnou vizi: hrát tvrdou, nekompromisní muziku po vzoru britských Venom. Spolu s ním stál u zrodu baskytarista David Křížek, ze kterého se v pozdějších letech stal světoznámý mořeplavec. Hned jejich první velký koncert v sále plzeňského učiliště Škodovky způsobil absolutní poprask. Pořadatelé museli kvůli obrovskému návalu zavřít vchody, a fanoušci se tak dovnitř vmačkali vylomeným okénkem ze záchodu. Mladíci na pódiu, zahalení do kůže, kovových pyramid, ostrých hrotů a obklopeni scénickými rekvizitami, předvedli show, která šokovala tehdejší socialistickou veřejnost.
Výslechy na StB: Drsná realita, která zlomila dětskou nevinnost
Výslechy na StB: Drsná realita, která zlomila dětskou nevinnost Provokativní styl, texty o smrti a nekontrolovatelná energie stovek fanoušků okamžitě aktivovaly komunistický aparát. Přímo na koncertech hlídkovali agenti Státní bezpečnosti v civilu. Pro mladého Petra H. Baťka, kterému v té době bylo teprve kolem šestnácti let, začalo jedno z nejtemnějších období.
Sledování a zátahy:
StB monitorovala každý krok kapely a jejího tehdy velmi aktivního fanklubu.
Psychický teror na služebně:
Mladý muzikant zažil na vlastní kůži drsné výslechy. Estébáci se snažili teenagera zastrašit, zlomit jeho vzdor a vynutit si podepsání spolupráce nebo zákaz činnosti. Nakonec byl přidán do spisu s názvem “Problematická mládež”.
Hledání skrytých významů:
Cenzorům vadil nejen syrový zvuk, ale i symbolika. Vyšetřovatelé viděli v metalové rebelii organizovanou protirežimní činnost a hrozbu pro socialistickou mládež. „Ničeho nelituji. Alespoň jsem mohl na vlastní kůži vyzkoušet výslechy StB a ze změny režimu se pak patřičně radovat,“ vzpomíná po letech sám Petr H. Batěk.
Malý Petr H. Batěk na vzácném snímku z dětství. Tehdy ještě nikdo netušil, že o pár let později založí kultovní kapelu, projde výslechy StB a jeho jméno bude rezonovat až v Americe.
Americký triumf: Když si pro českou kapelu došel label z Kalifornie
Největší paradox příběhu kapely Tudor přišel o mnoho let později. Zatímco doma museli kluci bojovat s režimem a kopírovat své nahrávky na magnetofonové kazety, v zahraničním undergroundu se stali kultem. Pověst o syrových československých nahrávkách z konce totality dorazila až do Kalifornie. Prestižní americké vydavatelství Nuclear War Now! Productions, které se specializuje na objevování raritních klenotů metalové hudby, oslovilo kapelu s unikátní nabídkou. Vyhledali stará ranná dema (jako Eskadrona mrtvých nebo Zombie) a vydali je na exkluzivním, striktně limitovaném vinylu určeném pro sběratele nejen v USA, ale i po celém světě. Kapela přitom nemusela nikam tlačit, ani nikoho prosit. Samotní Američané ucítili obrovskou autentičnost nahrávek, které vznikaly v socialistickém Československu pod dohledem tajné policie. Celý náklad vinylové dvojdesky se v Americe okamžitě vyprodal a dnes jde o vysoce ceněný sběratelský artikl.
Od metalu k básním a divadlu
Po revoluci vydala skupina kultovní album Bloody Mary (1992) a na čas se odmlčela. Životní cesty muzikantů se rozutekly, Petr H. Batěk přesídlil k profesionálnímu divadlu, začal psát básně a stal se vyhledávaným hercem. Hudební srdce v něm ale bít nepřestalo. Kromě toho, že v pozdějších letech bubnoval v úspěšné formaci The Doors revival, se před časem vrátil ke svým tvrdým kořenům a založil projekt Tudor Enemy, kde opět bez servítek pálí do světa nekompromisní energii. Příběh Petra H. Baťka a jeho dospívání v kapele Tudor je fascinujícím důkazem toho, že opravdový talent a touhu po svobodě nezastaví ani mříže výslechových místností StB. A to, že o jejich hudbu projevila zájem Amerika sama od sebe, jen potvrzuje, že tahle plzeňská stopa v historii rocku byla naprosto výjimečná.
Mladý Petr H. Batěk (v kapele pod přezdívkou Hades) v plném nasazení na konci 80. let. Právě z této doby pocházejí legendární dema, která o desítky let později vydali hudební nadšenci v daleké Kalifornii
Již počtvrté se otevřou brány malebného jihomoravského zámku pro dobrou věc. V pátek 28. srpna 2026 od 19:00 hodin přivítá romantické nádvoří zámku Čejkovice opět benefiční koncert „Srdce na dlani“. Celý výtěžek z této jedinečné hudební noci bude kompletně předán Nadačnímu fondu dětské onkologie KRTEK, který dlouhodobě podporuje děti s onkologickou diagnózou a pomáhá jejich rodinám zvládat náročnou léčbu.
Návštěvníci se tak mohou těšit na mimořádný hudební maraton plný hvězdných jmen. Na pódiu se představí legendární saxofonista a jasná hvězda české hudební scény Felix Slováček, populární a legendární slovenská zpěvačka Marcela Laiferová nebo oblíbený zpěvák Milan Drobný. Své největší hity divákům zazpívá nezaměnitelná rocková diva Marcela Březinová a chybět nebude ani charismatický zpěvák, herec a producent celé akce Martin France. Skvělou energii na nádvoří přinesou muzikálová herečka a zpěvačka Vanda Károlyi, známý slovenský showman Thomas Puskailer, osobitý zpěvák a hudebník Jan Vytásek, či zpívající zdravotní sestra Maja Rose. Mozaiku skvělých interpretů uzavře talentovaný zpěvák Michael Malý a mladá nadějná zpěvačka se soulovým cítěním Georgia. Překvapením hudebního večera bude vystoupení rockenrolového seskupení CzechElvis.cz, kteří zahřejí diváky na stoupající potleskovou atmosféru půl hodiny před hlavním koncertem.
Celým večerem diváky slovem i svým osobitým humorem provede už po třetí moderátor Aleš Strnad. Vstupenky na tento exkluzivní charitativní večer pod širým nebem na nádvoří zámku Čejkovice jsou k dostání za jednotnou příznivou cenu 200 Kč. Zájemci si je mohou zajistit v předprodeji na online portálu Ticketlive, případně budou k zakoupení v den konání akce přímo na místě na zámeckém nádvoří. Přijďte si užít nezapomenutelnou letní atmosféru, podpořit skvělou hudbu a hlavně otevřít své srdce pro ty nejmenší, kteří to nejvíce potřebují.
Z nové talk show Petra H. Baťka se pomalu stává pořádně rozjetý projekt. Díl s Ivo Šmoldasem překonal dosavadní sledovanost na YouTube a další host je již oficiálně venku. Petr H. Batěk totiž pokračuje dál, další díl je natočený a diváci se mohou těšit na legendárního moderátora Martina Severu!
Tak tohle se rozjíždí!Mimo scénářPetra H. Baťka má za sebou další díl a tentokrát proti němu usedl Ivo Šmoldas. A jak už je u této talk show zvykem, rozhodně nezůstalo jen u klasického „otázka-odpověď“.
Šmoldas přinesl do studia svůj pověstný humor, nadhled a slovní pohotovost. Výsledkem bylo setkání, které diváky bavilo – a podle tvůrců dokonce přineslorekordní sledovanost pořadu na YouTube.
Po prvních třech dílech tak Petr H. Batěk potvrzuje, žeMimo scénářmá dobře našlápnuto.
Dalším hostem bude Martin Severa
Napětí kolem nového hosta je u konce. Petr H. Batěk odtajnil, že proti němu v křesle usedne televizní legenda Martin Severa. Pokud bude mít tato epizoda stejně silnou energii jako ty předchozí, mají se diváci rozhodně na co těšit. Mimo scénář totiž není pořad, kde by všechno muselo jít podle plánu. A právě proto se v něm může stát prakticky cokoliv.
Pražské Divadlo Hybernia zažije výjimečný podzimní večer. Světová umělecká ikona Gérard Depardieu se poprvé představí českému publiku v exkluzivním koncertním projektu „Gérard Depardieu: Kouzlo šansonu“. Tento unikátní hudební večer realizuje legendární český hitmaker Michal David, o jehož kompletní produkční zajištění se stará dcera Klára Davidová.
Pražské publikum čeká neopakovatelný zážitek plný silných emocí a francouzského šarmu. V pondělí 2. listopadu 2026 od 19:30 hod. se v Divadle Hybernia uskuteční exkluzivní koncertní projekt Gérard Depardieu: Kouzlo šansonu. Světoznámý umělec v tomto komorním programu, který vzdává poctu legendární šansoniérce Barbaře, oživí za doprovodu renomovaného francouzského pianisty Gérarda Daguerra hlubokou hudební poezii a melancholické příběhy. Celou událost pro české diváky realizuje producent Michal David, jenž ve své kariéře dlouhodobě spolupracuje s největšími hvězdami světové scény, za precizní organizační podpory produkční Kláry Davidové.
Osudové setkání s „Dámou v černém“
Pro pochopení mimořádné umělecké váhy tohoto představení je nutné nahlédnout do historie francouzské kultury. Legendární šansoniérka Barbara (vlastním jménem Monique Andrée Serf), přezdívaná pro své melancholické černé šaty „Dáma v černém“, byla jednou z nejvýznamnějších básnířek a autorek poválečné Francie.
Mezi ní a tehdy mladým hercem Gérardem Depardieuem vzniklo celoživotní přátelství a silné tvůrčí pouto. Vrcholem jejich synergie se v roce 1986 stala společná hudebně-divadelní hra „Lily Passion“, s níž s obrovským úspěchem triumfovali po celé Francii. Barbara tehdy objevila Depardieuův skrytý hudební cit a stala se jeho celoživotní inspirací.
Když v roce 1997 zemřela, Depardieu se rozhodl její odkaz chránit. Spojil se s jejím dvorním klavíristou Gérardem Daguerrem a nahrál oceňované studiové album Depardieu chante Barbara.
Gérard Depardieu s Barbarou
Harmonie slova, poezie a jedinečné produkce
Představení sází na absolutní uměleckou čistotu. Depardieuův nezaměnitelný, hluboký posazený hlas balancuje na hraně mezi zpěvem a strhujícím divadelním monologem. Skladby jako „L’aigle noir“ (Černý orel) či „Nantes“ (píseň věnovaná stejnojmennému městu) tak v prostorách divadla zazní s nekompromisní intenzitou.
Za realizací tohoto náročného uměleckého konceptu stojí precizní práce realizačního týmu. Celý projekt producentsky zaštiťuje mezinárodně uznávaný hitmaker Michal David, jehož dlouholeté zkušenosti se světovými hvězdami zaručují nejvyšší možnou úroveň celé události. O bezchybné technické zázemí, koordinaci a organizační zajištění se pak stará jeho dcera Klára Davidová, díky čemuž vzniká naprosto sehraný tandem.
Sám producent Michal David k tomuto projektu vyjádřil obrovský respekt a ocenil hercovo osobité pojetí:
„Je mi velkou ctí a radostí oznámit, že jako producent připravuji vůbec první koncert Gérarda Depardieua v České republice. Gérard Depardieu není jen ikonou světového filmu. Tradice francouzského šansonu je jeho celoživotní inspirací. Jeho nezaměnitelný hlas, charismatický projev a mimořádný herecký talent vytvářejí jedinečné spojení zpěvu a interpretace, které proměňuje každý koncert v silný a hluboce emotivní umělecký zážitek. Srdečně vás zvu k účasti na tomto výjimečném večeru, který bude oslavou francouzského šansonu i jedinečně stráveným večerem ve společnosti jedné z ikon světové kultury.“
Klára Davidová, Gérard Depardieu a Michal David
Exkluzivní večer v Divadle Hybernia
Oficiální prodej lístků pro veřejnost byl již spuštěn. Vzhledem k exkluzivitě této události a omezené kapacitě sálu doporučuje produkční tým s nákupem neotálet, neboť místa mizí velmi rychle.
Zpěvák a skladatel Michal Prokop, jenž oslaví 13. srpna osmdesátiny, se připravuje na festival Krásný ztráty, který se ve Všeticích na Benešovsku uskuteční 14. a 15. srpna. Na konci roku ho pak 21. prosince v pražském Foru Karlín čeká tradiční Vánoční koncert, mezitím absolvuje řadu vystoupení s Framus Five. Jeho nahrávka Ostraka byla letos zvolena na hudebních cenách Anděl albem roku, odnesl si i vítězství v kategorii sólový interpret.
„Tyhle dvě akce (Krásný ztráty a Vánoční koncert) jsou takové hodně viditelné, ale mezi tím se normálně hraje. V červenci jsme hráli poměrně dost a já doufám, že v tom budeme pokračovat,“ uvedl Prokop.
Na festivalu ve Všeticích Prokop a Framus Five pokřtí živou nahrávku Live 80!, záznam z loňského Vánočního koncertu v Praze. „Živou nahrávku jsme udělali víceméně náhodně, když se uvažovalo, co bychom v jubilejním roce ještě mohli vymyslet. Na Supraphonu se mě ptali, jestli si natáčíme koncerty. Řekl jsem, že normálně ne, ale na základě toho dotazu jsme Vánoční koncert natočili a ono se to povedlo. Myslím, že ta deska hraje krásně, takže to je další docela slušný zářez,“ sdělil Prokop.
Nahrávka navazuje na album Live 60 vydané v dubnu 2007. „Když jsem v roce 2006 po sedmnáctileté pauze vydal album Poprvé naposledy, připravoval jsem tehdy se svým novým promotérem Davidem Gaydečkou po letech opět velký samostatný koncert v pražské Lucerně. Tehdy mi brácha Ivan řekl cosi ve smyslu: ‚Proboha natoč to, tuhle šanci už mít znovu nebudeš, je ti 60.‘,“ uvedl. „Koho by tenkrát napadlo, že po 20 letech budeme s podobnou motivací stát před stejným úkolem znovu? A stalo se,“ podotkl Prokop.
Nahrávka nabízí 15 písní. Vizuálně album dotvořili fotograf Ivan Prokop a grafici Karel Haloun s Luďkem Kubíkem. „Koncert byl samozřejmě průřezem naší dlouholeté práce. Naše kapela, doplněná hosty, kteří se podíleli na natáčení alba Ostraka, projela repertoárem od osmdesátek až po ty nejnovější kusy. A jako obvykle se ve finále dostala k mým začátkům z 60. let, k rhythm and bluesové klasice. Tohle album samozřejmě z kapacitních důvodů neobsahuje úplně všechno. Z vystoupení hostů se vešla jen premiéra česko-slovenského duetu Spomínam, který zpívám spolu s Karolem Komendou,“ uvedl Prokop, který zahájil s Framus Five hudební činnost v roce 1967.
Debutové album Blues In Soul vycházelo z amerického soulu a rhythm and blues. Následující Město ER představilo na české scéně žánr art rocku. V 80. letech zpěvák spolupracoval se skladateli Petrem Skoumalem, Janem Hrubým a s básníkem Pavlem Šrutem. V současnosti vystupuje s obnovenou skupinou Framus Five a s akustickým triem. Televizní diváci ho také znají jako moderátora někdejšího pořadu České televize Krásný ztráty. Je členem Beatové síně slávy Radia Beat a členem Síně slávy ankety Anděl České hudební akademie. Je rovněž nositelem francouzského Řádu umění a literatury.
Zpěvačka Marcela Březinová byla exkluzivním hostem oblíbeného pořadu Petra H. Baťka. V otevřeném rozhovoru poodhalila své dětství v americké klášterní škole i netradiční rituály, které dnes podniká se svými vnoučaty.
Od první minuty bylo zřejmé, že moderátor a jeho host si lidsky i profesně nesmírně rozumějí. Oba autory spojuje velmi podobný životní naturel, upřímnost a hluboká pokora k životu i k uměleckému řemeslu. Právě díky této vzájemné důvěře se rozhovor rozvinul do témat, která se v běžných interview neobjevují.
Jedním z nejsilnějších momentů druhého dílu byla debata o síle textů a poezie. Petr H. Batěk se v této souvislosti svěřil se svým osobním pohledem na tvorbu: „Verše jsou terapie,“ poznamenal moderátor a dodal upřímnou radu pro každého z nás, totiž aby si člověk aspoň jednou za půl roku zkusil sám pro sebe něco napsat. Psaní podle něj otevírá skryté komnaty lidského nitra a pomáhá uspořádat myšlenky.
Marcela Březinová v průběhu večera zavzpomínala na své kořeny a formování umělecké identity. Velmi niterně promluvila o svém vztahu k žánru, který ji provází celou kariéru. Nechala se slyšet, že právě blues je pro ni tou pravou kolébkou veškeré muziky, ze které vše ostatní pramení a k níž se jako interpretka neustále vrací.
Diváci se dozvěděli i méně známá fakta z jejího dětství. Zpěvačka například jako malá navštěvovala čtyři roky americkou klášterní školu. Umělecké geny přitom měla v rodině. Zatímco maminka pracovala v oblacích jako letuška, tatínek byl uznávaný zubař, který však bravurně ovládal hru na klavír.
V rozhovoru došlo také na sdílení ryze soukromých radostí. Marcela je známá svým vřelým vztahem ke zvířatům, ovšem málokdo tuší, že doma pečuje o neuvěřitelnou kočičí společnici, které je úctyhodných 19 let! Vedle lásky ke zvířatům poodhalila i svou zálibu ve sbírání kamenů.
Tou nejkrásnější životní rolí je však pro ni v současnosti role babičky. Se svými malými vnoučaty dodržuje nádhernou tradici, společně pečou domácí chléb. Celý proces je pro ně rituálem, který doprovází speciální rodinná písnička. Jaká melodie jim v kuchyni zní, to však zůstává tajemstvím pro ty, kteří si poslechnou kompletní záznam pořadu.
Talkshow Mimo scénář si zakládá na tom, že své hosty ráda zapojuje do hravých situací. Ani tentokrát nechybělo soutěžení, tentokrát šlo o hádání autorů slavných citátů. Štěstěna v závěru přála více moderátorovi a Marcela musela za prohru podstoupit originální úkol.
Režisér David Tatarka jí podal náhodně otevřený lifestylový časopis a úkolem zpěvačky bylo zazpívat text z tištěné stránky do melodie jedné ze svých vlastních písní. Tato stoprocentní hudební improvizace ukázala Marcelinu obrovskou profesionalitu.
Laťka je po tomto druhém dílu nastavena vysoko. Diváci se však již nyní mohou ponořit do dalšího pokračování této talkshow. Pozvání Petra H. Baťka do horkého křesla ve třetím díle přijal oblíbený publicista a mistr břitkého humoru Ivo Šmoldas. Nové setkání tak slibuje další zážitek plný osobitého šarmu a humoru.
Chcete-li objevit skryté detaily ze života Marcely Březinové a slyšet její neopakovatelnou hudební improvizaci naživo, kompletní záznam talkshow Mimo scénář naleznete na oficiálním YouTube kanálu pořadu.
