Festival Lissa Classica pokračuje a přivítala Trio Clara Notte na zámku Bon Repos

Festival Lissa Classica pokračoval dalším mimořádným hudebním zastavením. Tentokrát se posluchači vydali do magického prostoru zámku Bon Repos, kde se odehrál koncert s poetickým názvem Nocturno na Bon Repos v podání nově vzniklého souboru Trio Clara Notte.

Trio Clara Notte představilo publiku neobvyklé spojení hlasu, klarinetu a kytary. Právě toto originální obsazení inspirovalo vznik nových skladeb napsaných přímo pro soubor. Diváci se tak stali svědky něčeho vzácného – hudby, která vzniká pro konkrétní okamžik, konkrétní prostor i konkrétní atmosféru večera.

Festival Lissa Classica dlouhodobě dokazuje, že klasická hudba nemusí být vzdáleným světem uzavřeným v koncertních sálech. Naopak. V propojení s architekturou, historií a výjimečnými místy získává novou sílu.

Publikum odcházelo s pocitem hlubokého hudebního zážitku. Festival tak opět potvrdil svou jedinečnou dramaturgii i schopnost vytvářet kulturní události, které mají duši.

Za festivalem stojí skladatel a koncertní kytarista Lukáš Sommer, který prostřednictvím projektu Lissa Classica propojuje špičkové umělce, současnou hudební tvorbu a genius loci výjimečných míst.

Alexandra Hejlová

Foto: Petra Tesařová

Michal Horáček vydává sbírku veršů s fotografiemi Jana Šibíka inspirovanou Biblí

Spisovatel, textař a producent Michal Horáček vydal knihu veršů Pozemský prach a Boží dech. Soubor 40 písní a básní spojených s postavami z Bible doprovázejí fotografie Jana Šibíka. Texty ze sbírky současně inspirovaly koncertní projekt Takoví jsme byli, v němž přední osobnosti české hudební scény básně zhudebnily. Uveden bude 24. června v pražském Kostele sv. Šimona a Judy. 

Soubor Pozemský prach a Boží dech vznikal během 40 týdnů roku 2025 a představuje osobitý pohled na Starý i Nový zákon — nikoliv z náboženské perspektivy, ale jako lidské výpovědi o vině, naději, pochybnostech, lásce i hledání smyslu. Sbírka propojuje známé biblické motivy se současným jazykem a civilním tónem.

„Nejde o převyprávění Bible. Zajímalo mě, co by její postavy mohly říkat dnes, samy za sebe, lidským hlasem,“ uvedl Horáček.

Vedle ústředních postav a událostí, od stvoření světa přes Mojžíše, Davida či Marii až po ukřižování a vzkříšení Ježíše, dostávají prostor také postavy stojící na okraji příběhů: Veronika, chudá vdova, vojáci pod křížem, prorokyně Mirjam nebo andělé různých hierarchií. Všechny spojuje moment osobního povolání a individuální odpovědi na něj.

Knihu doprovázejí fotografie Jana Šibíka, které vytvářejí obrazový kontrapunkt k textům. Snímky zachycující lidské osudy v různých částech světa — od Afghánistánu přes Arménii až po Oděsu či Gazu — nejsou ilustrací konkrétních básní, ale vizuálním dialogem s tématy bolesti, víry, samoty i naděje.

Doslov ke sbírce napsal evangelický teolog a mluvčí Charty 77 Miloš Rejchrt. Texty ze sbírky současně inspirovaly koncertní projekt Takoví jsme byli, na kterém se podílejí například Michael Kocáb, Steven Mercurio, Ivo Viktorin, Lukáš Sommer nebo Jan Kučera. Vzniká tak žánrově pestré pásmo oscilující mezi klasickou hudbou, folkem, rockem i písňovou poetikou.

„Je to specifická poezie, která je dopředu určena k tomu, aby byla zhudebněna. Má to rytmus a refrény,“ řekl Horáček, který je autorem mnoha textů pro interprety populární hudby.

Na chystaném albu skladby interpretují Iva Bittová, Naďa Válová, Katarína Koščová, Robert Křesťan, Jiří Pavlica, Roman Janál, Xavier Baumaxa a další osobnosti české a slovenské hudební scény. Koncertně je představí 24. června v pražském Kostele sv. Šimona a Judy.

Bývalý prezidentský kandidát Horáček se proslavil jako textař písní populární hudby. Spolupracoval zejména se skladatelem Petrem Hapkou, jejich písně zpívaly největší hvězdy české scény. Po libretu Kudykam a cyklu villonských balad Český kalendář je soubor Pozemský prach a Boží dech jeho třetí knihou veršů.

Zdroj: ČTK

Matěj Kocourek: Propojuje operu, krásu a lidská setkání

Jsou lidé, kteří si jdou za svým snem navzdory očekáváním okolí. A právě mezi ně patří i Matěj Kocourek – producent slavnostních koncertů a výjimečných kulturních večerů, který svůj život zasvětil klasické hudbě, opeře a propojování lidí skrze umění.

Na první pohled možná překvapí, že jeho cesta k opeře nevedla od dětství přes konzervatoř. Dlouhé roky se totiž intenzivně věnoval fotbalu a trénoval děti i dospělé napříč věkovými kategoriemi až po mužské týmy. K opernímu zpěvu jej přivedla až náhoda.

„Přihlásil jsem se do soutěže Česko Slovensko má talent spíš jen pro zábavu. Po soutěži mě oslovila operní pěvkyně Noema Erba, která mě doporučila svému učiteli, dnes mému příteli Michelangelu Cavalcantimu. Právě on zásadně ovlivnil můj vztah k opeře a otevřel mi dveře k hlubšímu poznání její krásy,“ vzpomíná Matěj Kocourek.

Velký vliv na jeho začátky měla také operní pěvkyně a pedagožka Olga Kobližková, díky níž pochopil, že opera není jen technicky dokonalý zpěv.

Dnes už však není pouze milovníkem opery a klasické hudby. Stal se producentem kulturních a společenských večerů, které propojují umění, eleganci, inspiraci i mezilidská setkání. Jeho projekty často přesahují rámec běžných koncertů.

„Mé produkční aktivity jsou pro radost nejen mou, ale i těch, kdo se jich účastní. Rád organizuji akce, které propojují sport a umění a přinášejí lidem inspiraci prostřednictvím kultury. Ať už jde o operu, výtvarné umění, etiketu, psychologii nebo třeba kvantovou fyziku, vždy je mým cílem propojovat lidi, vytvářet nová přátelství a otevírat nové profesní cesty,“ říká.

Právě lidskost, empatie a snaha vytvářet hlubší kulturní zážitky jsou tím, co jeho práci odlišuje. Každý koncert či slavnostní večer vnímá jako prostor, kde mohou lidé na chvíli zpomalit, sdílet emoce a zažít něco výjimečného.

Velkým životním i profesním milníkem pro Matěje Kocourka se stal okamžik, kdy byl osloven k realizaci slavnostního galakoncertu v Rudolfinu pro Pražskou burzu. Právě tento výjimečný večer pro něj znamenal splnění jednoho z největších snů a potvrzení, že sny se skutečně mohou plnit.

Možnost podílet se na prestižním koncertu v jednom z nejvýznamnějších českých kulturních prostorů vnímá jako obrovskou čest i důkaz, že poctivá práce, láska k hudbě a víra ve vlastní cestu mají smysl.

Matěj Kocourek věří, že kultura má sílu spojovat. Proto ve svých projektech propojuje operu, koncerty i společenská témata tak, aby vznikaly večery s přesahem.

V době, kdy společnost často postrádá klid a opravdové emoce, působí jeho koncerty jako návrat ke kultivovanosti, lidskosti a síle umění, které dokáže spojovat napříč generacemi.

Foto: archiv Matěj Kocourek

Lukáš Sommer a ZUŠ v Lysé nad Labem přivezli do Poděbrad výjimečný muzikál Sindibád

Historické prostory zámku v Poděbradech se během sobotních majálesových slavností proměnily v místo plné hudby, fantazie a mladé tvůrčí energie. Skladatel a koncertní kytarista Lukáš Sommer sem, společně se žáky ZUŠ Františka Antonína Šporka, přivezl svůj autorský muzikál Sindibád, ve kterém na scéně excelovalo na šedesát účinkujících.

Projekt, který vznikl původně právě pro uměleckou školu v Lysé nad Labem, se během let stal jedním z nejvýraznějších příkladů propojení hudby, divadla, tance a výtvarného umění v rámci základního uměleckého vzdělávání. A poděbradské uvedení znovu ukázalo, jak silnou atmosféru dokáže tato spolupráce vytvořit.

Mladí interpreti nebyli pouze součástí obsazení. Aktivně spoluvytvářeli celý příběh – od pohybové složky až po vizuální podobu představení.

Autorská hudba Lukáše Sommera nesla celým večerem emoci dobrodružství. Legendární příběh mořeplavce Sindibáda se zde proměnil v moderní výpověď o odvaze, objevování a síle společné tvorby.

Významnou roli v projektu sehrává dlouhodobě právě ZUŠ Františka Antonína Šporka, která se systematicky věnuje mezioborové spolupráci a podpoře mladých talentů. Sindibád se tak stal nejen kulturní událostí, ale i důkazem, jak významné místo mají základní umělecké školy v současné české kulturní scéně.

„Děti nejsou jen interpreti. Jsou tvůrci, kteří dávají každému představení vlastní energii a pravdivost,“ říká Lukáš Sommer o projektu, který spojuje profesionální autorskou tvorbu s dětskou kreativitou.

Poděbradské uvedení muzikálu Sindibád tak nebylo jen součástí majálesového programu, ale především silným kulturním zážitkem, který potvrdil výjimečnost spojení Lukáše Sommera a ZUŠ Františka Antonína Šporka.

Foto: Jana Hyklová

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Letošní 70. ročník soutěže Eurovize poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga od zpěvačky Dary. Strhující rytmus skladby, kterou umělkyně představila na pódiu ve Vídni, si podle agentury AP spolu s precizně zrežírovanou choreografií získal přízeň jak diváků, tak národních porot. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka skončil na 16. místě.

I letos písňovou soutěž doprovázely protesty proti účasti Izraele kvůli válečnému konfliktu v Pásmu Gazy. Eurovizi letos z tohoto důvodu bojkotovaly Irsko, Island, Nizozemsko, Slovinsko a Španělsko.

Zdroj: ČTK

Diváci a porotci vyberou vítěze Eurovize, Česko ve finále reprezentuje Žižka

Diváci společně s porotci dnes rozhodnou o vítězi 70. ročníku mezinárodní pěvecké soutěže Eurovize. Mezi 25 finalisty je i český zástupce Daniel Žižka s písní Crossroads. Eurovizi letos hostí Vídeň, protože hudební klání loni vyhrál rakouský zpěvák vystupující pod jménem JJ. Coby.

Do finále postoupili ze dvou semifinálových kol vedle Žižky také zástupci Albánie, Austrálie, Norska, Ukrajiny, Polska či Izraele. Právě kvůli účasti Izraele a jeho válečnému tažení v Pásmu Gazy soutěž bojkotovaly Irsko, Island, Nizozemsko, Slovinsko a Španělsko. Proti účasti Izraele v klání se odpoledne ve Vídni bude konat demonstrace.

Jako pořadatelská země má Rakousko zajištěnou účast ve finále automaticky, což platí i pro Británii, Francii, Itálii a Německo, které patří k největším sponzorům soutěže.

O své skladbě, kterou zpívá v angličtině, Žižka už dříve sdělil, že vsadil na emoce a na jejich napojení na hudbu. V březnovém rozhovoru na ČT24 uvedl, že píseň, jejímž spoluautorem je producent Viliam Béreš, připravoval zhruba dva roky.

Eurovizi pořádá Evropská vysílací unie (EBU), o jejím výsledku rozhodují diváci a odborné poroty z jednotlivých zemí. Finále bude možné sledovat mimo jiné i na stanici ČT1.

Zdroj: ČTK

 

Český zpěvák Daniel Žižka postoupil do finále Eurovize

Český zpěvák Daniel Žižka postoupil do finále 70. ročníku mezinárodní písňové soutěže Eurovize. Ve druhém semifinále, jež se konalo ve čtvrtek večer, zaujal porotu i mezinárodní diváky svou písní Crossroads. Do sobotního finále se probojoval se zástupci dalších devíti zemí, zatímco dalších pět soutěž opustilo.

Do sobotního finále postoupili ze čtvrtečního klání kromě Žižky také zástupci Albánie, Austrálie, Bulharska, Dánska, Kypru, Malty, Norska, Rumunska a Ukrajiny. V prvním semifinále, které se odehrálo v úterý, si zajistilo postup mezi 25 finalistů dalších deset zemí včetně Polska, Chorvatska, Srbska či Izraele. Právě kvůli účasti Izraele a jeho ofenzivě v Pásmu Gazy ovšem soutěž bojkotovaly Irsko, Island, Nizozemsko, Slovinsko a Španělsko.

Ke své skladbě Žižka už dříve sdělil, že vsadil na emoce a na jejich napojení na hudbu. V březnovém rozhovoru pro ČT24 uvedl, že píseň, jejímž spoluautorem je producent Viliam Béreš, připravoval zhruba dva roky.

Žižka se od dětství se věnuje hudbě a herectví, vlastní písně skládal od deseti let. Studoval obor muzikál na Konzervatoři Jaroslava Ježka. Vystupuje na koncertních a klubových pódiích v Česku, zahrál si v seriálech Taneční nebo ve filmu Případ se štěnicí. Pod pseudonymem Daniell vydal několik singlů, poté začal opět vystupovat pod vlastním jménem.

Eurovize se letos koná ve Vídni, protože ji loni vyhrál rakouský zpěvák vystupující pod jménem JJ. Coby pořadatelská země má Rakousko zajištěnou účast ve finále automaticky, stejně jako Británie, Francie, Itálie a Německo, které patří k největším sponzorům soutěže.

Eurovizi pořádá Evropská vysílací unie (EBU), o jejím výsledku rozhodují diváci a odborné poroty z jednotlivých zemí. Většina účastníků je z Evropy; soutěže se každoročně účastní i Austrálie, pořádat ji na svém území ale nemůže.

Zdroj: ČTK

Od Carnegie Hall po Vilu Volman: Lukáš Sommer s Duší kytary opět natchl publikum

Exkluzivní hudební odyssea, která smazala hranice mezi kontinenty i staletími. Světoznámý skladatel a kytarový virtuos Lukáš Sommer proměnil ikonické prostory prvorepublikové architektury v dějiště mimořádného tvůrčího triumfu. Jeho autorský projekt Duše kytary, prověřený potleskem v newyorské Carnegie Hall, nabídl publiku zážitek, v němž se protnula absolutní interpretační preciznost s nefalšovanou emocí.

Koncertní program večera se stal fascinující mapou Sommerových světových expedic. Posluchači se skrze tóny vydali na dobrodružnou cestu z pulzující Ameriky přes mystickou Indii a exotické Filipíny až do divokého Peru. Klasický kytarový repertoár zde plynule splýval s umělcovou vlastní tvorbou. Právě hluboká osobní výpověď a schopnost okamžitě vtáhnout publikum do děje povýšily recitál na magický a nezapomenutelný večer.

Oslava českého mistrovství

Projekt Duše kytary nese silný vlastenecký podtext – je oslavou tuzemského kytarářského řemesla. Sommer nechal během večera promluvit unikátní nástroje z dílen českých mistrů. Jejich specifický charakter, rezonance a zvuková barevnost dodaly celému vystoupení naprostou autenticitu.

Nenapodobitelnou kulisou tohoto intimního, a přesto vysoce reprezentativního setkání se stala samotná Vila Volman. Geometrická čistota a elegance této funkcionalistické legendy vytvořily s hudbou a osobností interpreta dokonale vyvážený, harmonický celek.

Dialog, který boří konvence

Lukáš Sommer v průběhu večera demonstroval, proč je považován za jednu z nejvýraznějších postav současné české i mezinárodní scény. Technickou brilantnost u něj s naprostou lehkostí zastiňuje hluboký prožitek. Koncert tak postrádal jakýkoliv akademický chlad; šlo o živý, hluboce lidský dialog mezi umělcem a jeho hosty. Vila Volman nezažila pouhý koncert, ale spirituální setkání s uměním, které překonává čas, prostor i zažité žánrové škatulky.

Foto: Jana Hyklová

 
 

Katapult ohlásil koncertní pauzu, s fanoušky se načas rozloučí 16. května

Kapela Katapult ohlásila koncertní pauzu. S fanoušky se načas rozloučí vystoupením s názvem V plné palbě! 16. května v letním kině v Lysé nad Labem na Nymbursku. Podle vzoru The Rolling Stones, kteří už dlouhá léta nevyjíždějí každoročně na turné, udělá Katapult to samé. Kapelník Oldřich Říha bude zatím pracovat ve studiu, hledat další inspiraci a skládat nové písničky. 

„Během té pauzy se třeba pokusím natočit desku. Katapult nikdy nezemře, já mám ještě furt budoucnost,“ uvedl Říha.

Katapult má za sebou od roku 2023 turné Nostalgia a Katapult 50let Tour k výročí vzniku kapely, které zakončil letos 11. dubna v ostravské hale Gong a které navštívilo celkem 60.000 fanoušků.

„Každý koncert přinesl lidem i mně dobrou náladu. Lidé si každou písničku zpívali se mnou a psali mi, že na koncertech Katapultu omládli o čtyřicet let. Tak to já taky. Až na konci turné jsem si uvědomil, co jsem to vlastně dokázal, jak mi přes všechny rány osud stejně přál, protože když se mi něco nepovedlo, tak se to stejně obrátilo v můj prospěch,“ řekl sedmasedmdesátiletý Říha.

Na sobotním vystoupení v Lysé nad Labem se Katapult představí ve čtyřčlenné sestavě, když základní trio, které vedle kytaristy a zpěváka Říhy tvoří baskytarista Karel „Bigman Kodl“ Dvořák a bubeník Roman Krajdl, doplní hostující kytarista Míla Mottl.

„Výběr písní na tento koncert bude od srdce, nechám to intuici. Nebude to žádná tryzna, Míla Mottl dostane větší prostor a obohatí náš zvuk. Budou tam písně od stříbrné desky až po zatím poslední Nostalgii. Všechny hity se do programu nevejdou, ale je to těžké. Když některé vyřazuju, mám pocit, že vraždím vlastní děti,“ prohlásil Říha.

Svoji hudební kariéru zahájil Říha v roce 1963, kdy postupně hrál ve skupinách Meteor, Shadows, Memphis, Black Stars, Flemings, Lylis, Sinners, Cathedral a Mahagon. František Ringo Čech jej v roce 1972 přivedl do své skupiny Shut Up, kde se u mikrofonu střídali zpěváci Viktor Sodoma a Jiří Schelinger. Říha ve skupině setrval až do roku 1975, poté se vrátil do skupiny Mahagon, později přejmenované na Katapult.

„Různé kapely mě žádaly o radu, jak mají dělat muziku. Vždycky jsem jim říkal: ‚Hrajte, bavte se a jděte svoji cestou. A úspěch se dostaví‘,“ podotkl Říha, který má na svém kontě zlidovělé hity Blues, Já nesnídám sám, Vojín XY nebo Hlupák váhá.

První singl skupině známé jednoduchou muzikou a srozumitelnými texty Půlnoční závodní dráha/Lesní manekýn vyšel na jaře 1976. O dva roky později následovala první dlouhohrající deska, která se skládá pouze z živých a syrově zahraných nahrávek. Zatím poslední studiová deska Katapultu s názvem Nostalgia vyšla před třemi roky. Skupinu provázely i zákazy, nevraživost části hudebních kritiků a personální změny často způsobené úmrtími. Kapela vystoupila mimo jiné jako předskokan Deep Purple nebo Status Quo a koncertovala i na Nové scéně Národního divadla v Praze.

Zdroj: ČTK

Imaginárium bratří Formanů v Praze propojuje výtvarné umění, divadlo a fantazii

Na pražském ostrově Štvanice dnes pro veřejnost otevřeli Imaginárium Divadla bratří Formanů, interaktivní instalaci divadelních rekvizit, loutek, hybohledů a her. Instalace v mobilní hale vypráví o tvořivosti, představivosti, umění a řemeslném mistrovství tvůrců, kteří společně vytvářejí svět Imaginária. Instalaci navazující na dosud největší pražskou výstavu cyklu Imaginárium, která se v roce 2021 uskutečnila v Holešovické tržnici, budou moci zájemci navštívit do 30. června. Její součástí bude také doprovodný program včetně výtvarných dílen a komorního divadélka pro 80 diváků.

„Imaginárium je náš pokus vytvořit svět, který z našeho divadelního a loutkového světa přináší návštěvníkům zážitek nejen z divadla, ale z toho divadelního kouzla, z estetiky a hravosti. Výstava Imaginárium to však nabízí s tím, že tady nejsou žádní herci, ale vy jste těmi, kdo dává ty věci do pohybu. Návod, jak nejlépe si užít Imaginárium, být svobodný v hledání cesty k těm věcem, zjišťovat, zda tam není nějaká klička, kterou se dá zatočit,“ řekl ČTK Matěj Forman. „Zároveň sázíme na to, že lidé nejsou raubíři a rodiče hlídají svoje děti, aby nic nezničily,“ dodal.

Hravý projekt Imaginárium tvoří přes deset let výraznou část aktivit divadla bratří Formanů. Dětské i dospělé návštěvníky dovede do labyrintu zákoutí, scenérií a divadelních kulis. Jednotlivé instalace zavítaly na řadu míst v České republice, opakovaně také do Německa, Itálie, Dánska nebo Francie.

Od 4. do 25. června se na ostrově Štvanice usídlí Festival Arena, jehož diváky čeká divadlo, nový cirkus, výtvarné dílny i program pro děti. Mimo jiné v režii Petra Formana uvede inscenaci Ptačí sněm Divadla bratří Formanů, která vznikla na motivy díla perského mystika Faríduddína Attára. Divadlo si pro inscenaci nechalo ve Francii vyrobit speciální stan a v představení využívá moderní audiovizuální techniku. Festival představí i zahraniční umělce, rodinný a další program. Více informací se nachází na stránkách www.festivalarena.cz.

Divadlo bratří Formanů založili Matěj a Petr Formanovi, synové filmového režiséra Miloše Formana a herečky Věry Křesadlové. Vlajkovým projektem divadla je Loď Tajemství, která kotví na Rašínově nábřeží.

Zdroj: ČTK