Rubrika: FILM

Zlatou palmu získal v Cannes film íránského režiséra Panahího

Zlatou palmu, hlavní cenu mezinárodního filmového festivalu ve francouzském Cannes, dnes získal film It Was Just an Accident (Byla to jen náhoda) íránského režiséra Džafara Panahího, informují tiskové agentury. Cenu za nejlepší mužský herecký výkon získal brazilský herec Wagner Moura, nejlepší herečkou je Francouzka Nadia Mellitiová.

Hlavní hrdina vítězného filmu, který média označují jako thriller o pomstě, unese muže s umělou nohou, jenž vypadá přesně jako jeho mučitel z vězení. Vahíd si ověřuje u ostatních bývalých vězňů, zda je to skutečně jejich mučitel, a poté se rozhoduje, co s ním.

„Umění mobilizuje tvůrčí energii té nejcennější, nejživější části nás samotných. Sílu, která proměňuje temnotu v odpuštění, naději a nový život,“ řekla předsedkyně poroty Juliette Binocheová při vyhlašování ceny, které publikum ocenilo podle agentury AP ovacemi vestoje.

Oceněný snímek byl inspirován vlastní vězeňskou zkušeností Panahiho, který byl kvůli své tvorbě několikrát zatčen. Čtyřiašedesátiletý filmař byl v Cannes poprvé po 15 letech, kdy nesměl opustit Írán.

Na pódiu dnes oceněný filmař řekl, že nejdůležitější je budoucnost jeho země. „Nikdo by nám neměl říkat, jaké oblečení bychom měli nosit, nebo co bychom měli nebo neměli dělat,“ řekl s odkazem na poměry ve své zemi s autoritářským klerikálním režimem.

Panahí dnes na otázku AFP, zda nemá strach se v neděli vrátit domů, odpověděl: „Vůbec.“ Režisér byl přitom ve své vlasti dvakrát vězněn a donedávna zemi nesměl opustit. Svůj poslední film natáčel potají, protože má zákaz natáčení, připomíná AFP. V rozporu se zákony islámské republiky účinkuje několik jeho hereček bez závoje.

Oficiální íránská tisková agentura IRNA dnes večer přesto vyzdvihla, že Panahí „íránské kinematografii přinesl Zlatou palmu“, a to 28 let po obdobném úspěchu Abbase Kiarostamího.

Velká cena festivalu, tedy jeho druhá nejcennější trofej, dnes byla udělena snímku Affeksjonsverdi (Citová hodnota) od dánského režiséra Joachima Triera.

O Zlatou palmu na 78. ročníku festivalu v Cannes soutěžilo dohromady 22 filmů, mezi nimi i počiny známých režisérů jako Richard Linklater, Wes Anderson nebo bratři Jean-Pierre a Luc Dardenneovi.

O cenu poroty se podělily dva filmy: španělský Sirât režiséra Ólivera Laxeho a německý In die Sonne schauen (Dívat se do slunce), který natočila režisérka Mascha Schilinská.

Nejlepší herečkou byla vyhlášena Nadia Mellitiová za výkon ve filmu La Petite Dernière (Malá sestřička) francouzské filmařky Hafsie Herziové. Cenu pro nejlepšího herce si odnesl Brazilec Wagner Moura z filmu O Agente Secreto (Tajný agent).

Bratři Dardenneovi, kteří v minulosti dvakrát dostali Zlatou palmu, si z dnešního slavnostního večera odnesli cenu za nejlepší scénář, kterou dostali díky svému poslednímu filmu Jeunes mères (Mladé matky).

Cena z Cannes pro nejlepší filmový debut letos náleží Hasanu Hádímu za snímek The President’s Cake (Prezidentův dort). Podle AP jde o první irácký film, který byl oceněn na canneském festivalu.

Zdroj: ČTK

Režisér Dan Pánek natáčí film Neporazitelní, je o lidech, které nic nezlomí

Režisér Dan Pánek natáčí další rodinný snímek ze sportovního prostředí. Pod názvem Neporazitelní bude mít v kinech premiéru letos 20. listopadu. Předchozí Pánkův film Děti Nagana se věnoval mládežnickému hokeji, děj snímku Neporazitelní se odehrává na pozadí skutečných událostí, které se staly v Ostravě během mistrovství světa v para hokeji v roce 2019. Sport je v něm kulisou, stěžejním tématem je osobní cesta hlavních hrdinů, jejich odvaha, vnitřní síla a schopnost najít naději i tam, kde by ji čekal málokdo. 

„Je to příběh o lidech, které nic nezlomí. O těch, kteří se nevzdali. Kteří dokázali nemožné – najít znovu chuť do života,“ uvedl producent Martin Beinhauer.

Příběh ukazuje Ivana Trojana v roli muže, který se pokouší smířit se svou minulostí, Hynka Čermáka jako neústupného manažera, Vandu Hybnerovou jako jeho věrnou parťačku a německého herce Tila Schweigera coby charismatického trenéra americké reprezentace.

„Věříme, že téma filmu může společnost spojit. Neporazitelní nejsou filmem o vítězství na výsledkové tabuli. Jsou o vnitřním vítězství – o snech, které se zdají být ztracené, o druhých šancích, které si musíme zasloužit, a o lidech, kteří nás v těžkých chvílích podrží,“ sdělil režisér Pánek.

Snímek Neporazitelní vypráví o lidských snech, nadějích a druhých šancích, které život nabízí. Jeho hrdiny jsou tři muži – majitel reklamní agentury, podivínský trenér a nadějný sportovec, kteří se v jednu chvíli ocitnou na životním rozcestí.

„Není to film o sportu. Je to film o lidech. O přátelství, o lásce, o rodině a o tom, že i když spadneme, můžeme znovu vstát. Už první reakce na nehotový střih nás utvrdily v tom, že příběh dokáže lidi zasáhnout a spojit,“ řekl Pánek.

Dan Pánek je scenárista, divadelní a filmový režisér. Vystudoval střední školu veřejnoprávní v Praze. Při studiu se zabýval amatérskými filmy, které postupem času posouval k profesionální úrovni. Jeho celovečerním debutem byl v roce 2016 film Taxi 121 – thriller, jenž pojednával o sériových vraždách pražských taxikářů. V roce 2019 debutoval i na seriálovém poli, a to komediální internetovou sérií s názvem Za oponou. Na svém kontě má i celou řadu hudebních videoklipů.

Zdroj: ČTK

Vojta Kotek ztvární Karla Gotta v dobovému hudebnímu filmu Duchoň

Vojta Kotek ztvární Karla Gotta v dobovému hudebnímu filmu Duchoň režiséra Petera Bebjaka. Slovenskou popovou hvězdu Karola Duchoně si zahraje Vladislav Plevčík. Premiéra filmu, který nyní předznamenává první trailer, bude 7. srpna. o tom za tvůrce informovala Simona Andělová.

„Karel Gott hrál v Duchoňově životě důležitou roli. Byl tím, komu se chtěl přiblížit, záleželo mu na tom, jak ho vnímal. Právě proto pro nás bylo podstatné, aby ho hrál herec, který dokáže přenést na plátno jeho nonšalantnost, lehkost a noblesu, s jakou komunikoval. Vojta Kotek byl proto jednoznačnou volbou,“ uvedl Bebjak.

Slovenský populární zpěvák Duchoň, jehož krátkou kariéru poznamenal boj s alkoholem, zemřel 5. listopadu 1985 v pouhých 35 letech. „Velmi nám záleží na tom, aby obraz Karola Duchoně, který divákům ukážeme, byl pravdivý. Karol Duchoň nepotřebuje ani hyperbolu, ani skandalizování. Jeho život je plný tak silných emocí a tak magnetizující hudby, že dokáže přitáhnout jak starší generaci, tak i mladé diváky,“ sdělil producent Rasťo Šesták.

Film se připravoval několik let. Scenáristé Jiří Havelka a Róbert Mankovecký spolupracovali s Duchoňovou rodinou, stejně jako s jeho nejbližšími spolupracovníky. Díky tomu vznikl biograficky přesný portrét, který reálně zachycuje jeho život i veřejnosti méně známé stránky.

„Duchoňův život je pro mě jeden velký klip. Intenzivní jako filmy Baze Luhrmanna, plné pozlátka, afektu, efektu, rychlosti, zábavy, povrchního pocitu, ale zároveň velmi soustředěné a přítomné při každém jednom důležitém rozhodnutí, při každém jednom důležitém zaváhaní,“ dodal Bebjak.

Duchoň v roce 1968 s Robem Kazíkem založil ve Zlatých Moravcích bigbeatovou skupinu The Ice Boys. O rok později začal zpívat s Evou Mázikovou ve skupině Braňa Hronca. V televizi vystoupil v Malé televizní hitparádě s převzatou písní Sugar Sugar pod názvem Uber pary. Nazpíval duety s Marcelou Laiferovou, Dušanem Grúněm nebo Janou Kocianovou a jinými. V roce 1973 spolu s Evou Kostolányiovou vyhrál Stříbrnou Bratislavskou lyru s písní Chvála humoru. O rok později založil svojí kapelu s názvem Prognóza.

V roce 1974 mu slovenský Opus vydal jeho první profilové album. S folklorně střiženou písní Čardáš dvou sŕdc se dostal až do finále festivalu Yamaha v Tokiu. Západoněmecká gramofonová společnost RCA Victor mu během následujících let vydala v němčině několik singlů a album Karol. Jeho repertoár byl natolik žánrově rozmanitý, že mohl zpívat s velkým big bandem i malou partou. Když v roce 2007 televizní diváci během finále hudebně-zábavné show Slovenské televize hlasovali o Hit století, na druhém místě skončila píseň V slovenských dolinách, kterou nazpíval v 70. letech. Více hlasů dostala jen skladba Vyznanie zpěvačky Mariky Gombitové.

Zdroj: ČTK

Zemřela představitelka královny z filmové pohádky Tři oříšky pro Popelku

Zemřela německo-švýcarská herečka Karin Leschová, představitelka královny z filmové pohádky Tři oříšky pro Popelku. Oznámil to web maerchenfilm.info zaměřený na pohádkové filmy. Leschové bylo 89 let.

Role královny ve snímku z roku 1973 od režiséra Václava Vorlíčka je v České republice i německojazyčných zemích nejznámější rolí curyšské rodačky, která zemřela už 12. března v domově důchodců ve městě Königs Wusterhausen nedaleko Berlína. Na zprávu německého serveru o jejím skonu upozornil zpravodajský server iDNES.cz.

Web maerchenfilm. info píše, že oblíbená herečka ztvárnila v roce 1960 také roli mlynářovy dcery v jiné filmové pohádce Das Zaubermännchen (Kouzelný mužíček). Matkou Leschové byla rakouská herečka Mathilde Daneggerová.

Zdroj: ČTK

Jana Vaculíková: Hvězda, která fascinuje, oslaví své 53. narozeniny mimořádným koncertem!

Zpěvačka, herečka, moderátorka Jana Vaculíková se rozhodla oslavit svůj narozeninový den společně se svými fanoušky v nádherných prostorách Restaurace Střelecký ostrov, 13. května, od 19:30 hod. 

Jana Vaculíková se po úspěšném vánočním koncertu rozhodla, že své 53. narozeniny oslaví i se svými fanoušky. Přijďte se pobavit, zatančit a třeba si i společně zazpívat. Mezi vzácnými hosty nebude chybět její starší dcera, která kráčí v šlépějích své matky, mladičká, talentovaná a již nyní velmi úspěšná, Anna Marie Fučíková (seriál Taneční, Ulice). Dále se můžete těšit na hvězdy současné muzikálové a operní scény jako Dita Hořínková, Nikola Ďuricová, Filip Antonio, Miroslav Antonín Maxant a Slavíci od vedle (Jan Urban a Jakub Vostřák).

Anna Marie Fučíková a Jana Vaculíková / foto: Dušan Prouza

Není jistě třeba připomínat, že Jana Vaculíková je široké veřejnosti známá z řady hlavních ženských rolí v legendárních muzikálech Dracula, Romeo a Julie, Hamlet, Krysař, Pomáda, Tajemství, Touha, West Side Story , Kurtizána, Jack Rozparovač a mnoho dalších.    

Zdroj: Jana Vaculíková

 

 

Ve věku 85 let dnes zemřel herec a dabér Alois Švehlík

Zemřel filmový a divadelní herec Alois Švehlík. Přes 35 let patřil k nejvýraznějším postavám hereckého souboru Národního divadla (ND). Uplatnil se také v dabingu, jeho charakteristickým chraplavým hlasem promlouval například slavný komisař Horst Schimanski. Nositeli ceny Thálie za celoživotní mistrovství v oboru činohra bylo 85 let. O jeho úmrtí dnes informoval tiskový mluvčí ND Tomáš Staněk.

„Alois Švehlík zemřel krátce po dnešní půlnoci ve svém domově obklopen nejbližšími,“ uvedl mluvčí. Členem Činohry ND byl Švehlík od roku 1988. Za svou dlouhou kariéru ztvárnil mnoho nezapomenutelných postav od komediálních figur a milovníků až po vysoce charakterové role.

Alois Švehlík se narodil 30. července 1939 v Pardubicích. Vystudoval strojní průmyslovku a marně se pokoušel dostat na Divadelní fakultu Akademie múzických umění (DAMU), kde paradoxně později herectví vyučoval.

S profesionálním herectvím začínal Švehlík v roce 1962 v Západočeském divadle v Klatovech. Po jeho zrušení působil jednu sezonu v Divadle pracujících v Mostě a následující dva roky v Divadle O. Stibora v Olomouci. Významné pro něho bylo i několikaleté angažmá v libereckém Divadle F. X. Šaldy. V letech 1974 až 1988 působil v Městských divadlech pražských, kde ztvárnil mimo jiné Adama Branta v trilogii Smutek sluší Elektře a zejména McMurphyho v Přeletu nad hnízdem kukačky.

Členem Činohry Národního divadla se Švehlík stal koncem 80. let minulého století. Občas hostoval i na jiných scénách, mimo jiné v pražském Divadle Na zábradlí, kde za výkon v Jandlově hře Z cizoty získal v roce 2005 Cenu Divadelních novin.

Od sedmdesátých let se Švehlík objevoval před kamerou. Zahrál si například ve snímcích Dým bramborové natě, Mladý muž a bílá velryba, Povídky malostranské či Smrt krásných srnců. Z těch novějších ho diváci mohli vidět jako mlynáře v pohádce Princezna ze mlejna nebo ve filmu Úsměvy smutných mužů.

Pro svůj chraplavý hlas byl Švehlík i vyhledávaným dabérem. Jeho prostřednictvím promlouvali k českému publiku například filmoví herci Charles Bronson, Anthony Hopkins, Robert De Niro nebo Burt Lancaster. Jeho hlas měl i filmový komisař Schimanski v podání Götze Georgeho.

Za nadabování Jacka Nicholsona ve filmu Lepší už to nebude získal Švehlík v roce 1999 Cenu Františka Filipovského. O osm let později obdržel tuto cenu znovu, a to za dabing Antonyho Quinna ve snímku Tajemství Santa Vittorie. V roce 2014 byl Švehlík oceněn i za celoživotní mistrovství v dabingu.

Představitel silných postav, který zaujal i beze slov, vzpomínají na Švehlíka

Herec s velkou kariérou, představitel silných a mužných postav, osobnost, která dokázala zaujmout i beze slov. Tak vzpomínají na herce a dabéra Aloise Švehlíka lidé z oboru. Nositel ceny Thálie za celoživotní mistrovství v oboru činohra zemřel dnes ve věku 85 let.

Švehlík byl více než 35 let členem činohry Národního divadla. „Zemřel oblíbený kamarád, herec s poctivou a velkou kariérou, představitel silných a mužných postav s citlivou a překvapivě proměnlivou duší,“ uvedl dnes generální ředitel první scény Jan Burian. Připomněl zároveň, že Švehlík byl nejenom hercem, ale i dlouholetým vynikajícím pedagogem na Divadelní fakultě Akademie múzických umění (DAMU).

Jako výjimečného herce s charismatickým hlasem popsal Švehlíka ministr kultury Martin Baxa (ODS). „Jeho talent obohatil české divadlo, film i televizi,“ napsal politik na síti X. Zesnulý umělec byl podle něj osobností, která dokázala zaujmout i beze slov. „Zůstane po něm nesmazatelná stopa,“ dodal Baxa.

Alois Švehlík se narodil 30. července 1939 v Pardubicích. Působil v divadlech v Klatovech, v Mostě, Olomouci, Liberci a na mnoha pražských scénách. Členem Činohry Národního divadla se Švehlík stal koncem 80. let minulého století. Uplatnil se také v dabingu. V roce 2014 byl oceněn i za celoživotní mistrovství v tomto oboru.

 
Zdroj: ČTK
 

Ve věku 90 let zemřel americký herec Richard Chamberlain

Ve věku 90 let zemřel v sobotu americký herec Richard Chamberlain, který se proslavil v 60. letech v seriálu Dr. Kildare a později v minisériích jako Šogun nebo Ptáci v trní. O jeho úmrtí dnes informoval server Variety.

„Náš milovaný Richard je teď s anděly,“ uvedl v prohlášení Chamberlainův dlouholetý partner Martin Rabbett. „Jak požehnaní jsme byli, že jsme mohli poznat tak úžasnou a milující duši. Láska nikdy neumírá,“ poznamenal také.

Chamberlain zemřel v sobotu pozdě večer na Havaji na následky mrtvice, uvedl hercův publicista.

Rodák z Los Angeles získal první malou roli v roce 1959, lákavé pracovní nabídky se začaly objevovat o rok později po úspěchu v dobrodružném filmu Tajemství nachového skaliska. Skutečný zlom v jeho kariéře znamenala titulní role v seriálu Dr. Kildare, za kterou Chamberlain jako první herec získal Zlatý glóbus.

I v tehdejším Československu se pak Chamberlain proslavil díky roli zamilovaného kněze v seriálu Ptáci v trní. Mezi filmy, v nichž účinkoval, patří Tři mušketýři, Muž se železnou maskou nebo Hrabě Monte Christo.

Zdroj: ČTK

 

Herec Bill Skarsgård přijede 26. března do Prahy uvést thriller V pasti

Hollywoodský herec Bill Skarsgård a producent Petr Jákl 26. března v pražském Cinema City – Slovanský dům slavnostně uvedou thriller V pasti. Do metropole se na evropskou premiéru přesunou poté, co se spolu zúčastní premiéry v New Yorku. Do českých kin vstoupí snímek 3. dubna. Tvůrci již představili trailer. 

„Bill (Skarsgård) jde z natáčení do natáčení, ale už dlouho jsme se domlouvali, že se uvidíme, a tohle byla skvělá příležitost,“ uvedl český filmař Jákl, pro kterého je osobní účast známého herce výrazem toho, že filmu věří.

„Prahu miluju a moc se na premiéru těším. Naposledy jsem tu byl při natáčení Nosferatu, kdy jsme se s Petrem (Jáklem) potkali a kdy jsme se poprvé začali bavit o tom, že bychom V pasti mohli společně natočit,“ řekl Skarsgård.

Ve filmu V pasti Skarsgård hraje pouličního zloděje Eddieho, který neodolá příležitosti, když uvidí, že dveře luxusního SUV zaparkovaného na liduprázdném parkovišti zůstaly odemčené. Zdá se, že se na něj usmálo štěstí, jenže když je Eddie uvnitř vozu, dveře se náhle zamknou. To, co začalo jako banální zločin, se záhy mění v noční můru. Samozvaný mstitel William (Anthony Hopkins), jehož auto je opakovaně terčem zlodějů, aniž by byl některý z nich za svůj čin potrestán, totiž začíná rozehrávat zvrácenou hru, jejíž pravidla zná jen on. Thriller o přežití, spravedlnosti a temných stránkách lidské mysli produkoval Petr Jákl ve spolupráci s Arou Keshishianem a Samem Raimim.

„Je úžasné, že se povedlo mít evropskou premiéru v Praze. Snažím se o to i s dalšími filmy, které produkuju, ale domluvit se s herci a skloubit vše s jejich závazky je neuvěřitelně komplikované,“ podotkl Jákl. „S Billem jsme dobří kamarádi, a to byl i jeden z důvodů, proč se ve filmu objevil. Plánujeme spolu i další natáčení,“ dodal.

Švédský herec, producent, režisér, spisovatel a model Skarsgård se nejvíce proslavil filmovou rolí tančícího klauna Pennywise z hororu To a To Kapitola 2 podle stejnojmenného románu Stephena Kinga. Výrazné role ztvárnil i ve filmech Nosferatu, Barbar nebo John Wick: Kapitola 4.

Jákl se, podobně jako jeho otec, herecky prosadil spíše jako kaskadér a doublér. Ve své profesi kaskadéra se stal uznávaným, o čemž svědčí i mnohé minirole ve filmech xXx, Česká spojka, Gladiátor, Alien vs. Predator nebo Eurotrip. Jako režisér a scenárista uspěl se snímky Kajínek nebo Ghoul. Stojí za velkofilmem Jan Žižka, jehož rozpočet téměř půl miliardy korun z něj dělá nejdražší snímek české kinematografie. Jako producent a střihač spolupracoval na filmech s Russelem Crowem, Melem Gibsonem nebo Morganem Freemanem.

Zdroj: ČTK

České lvy ovládly Vlny Jiřího Mádla, proměnily šest ze 14 nominací

Českého lva za nejlepší celovečerní film loňského roku získalo drama Vlny režiséra a scenáristy Jiřího Mádla připomínající rok 1968, kdy Československo začala okupovat vojska Varšavské smlouvy. Vlny letos posbíraly největší množství cen, odnesly si jich šest ze 14 obdržených nominací. Mádl ocenění dostal za režii a scénář, cenu si odnesli i představitelé vedlejších rolí Tatiana Pauhofová a Stanislav Majer. Vlny bodovaly i v kategorii zvuk pro Viktora Ekrta.

Předání cen České filmové a televizní akademie (ČFTA) Český lev, 8. března 2025, Rudolfinum, Praha. Cenu za nejlepší celovečerní hraný film převzala producentka Monika Kristl za film Vlny. (Autor: Krumphanzl Michal ČTK)

„Mám obrovskou radost, byli jsme připravení na jakoukoliv variantu tohoto večera, a tahle je moc dobrá,“ řekl novinářům Mádl.

Vlny získaly šest Českých lvů ze 14 nominací. Teoreticky mohly předstihnout absolutního rekordmana, kterým je film Masaryk režiséra Julia Ševčíka s rekordním počtem 12 cen. „Teoretická šance asi existovala, ale ta konkurence byla opravdu velká,“ podotkl Mádl.

Křišťálovou sošku za nejlepší celovečerní film převzala producentka Vln Monika Kristlová. V děkovné řeči vyzdvihla ve vztahu k roku 1968 roli rozhlasu a televize. „Vážím si toho, že v ČR stále máme veřejnoprávní média,“ řekla Kristlová.

Snímek Vlny za týden vstoupí do kin ve Francii, uveden bude i ve Španělsku, Řecku a dalších státech. V současnosti je na festivalech v USA a tvůrci mají nabídku na americkou distribuci.

„Ale jde o to, co s tím filmem tam chtějí udělat. Není to jen o tom podepsat americkou distribuci, ale my bychom rádi, aby se ten film dostal k lidem. A v Americe, jak jsme viděli, kina pro artové a pro mainstreamové filmy fungují více odděleně než u nás,“ řekla ČTK producentka Monika Kristl.

Nejlepším dokumentem loňského roku se stal snímek Kláry Tasovské a Lukáše Kokeše Ještě nejsem, kým chci být. Pojednává o fotografce Libuši Jarcovjákové a sestává jen z jejích fotografií, komentáře a hudby.

Cenu za nejlepší herečkou v hlavní roli převzala Pavla Beretová za to, jak ve filmu Veroniky Liškové Rok vdovy ztvárnila postavu Petry. Ta náhle ovdoví a vedle toho čelí ještě dalším nástrahám života.

Oldřich Kaiser za roli nemluvného a neústupného pěstitele ve filmu Zahradníkův rok v režii Jiřího Havelky dostal Českého lva za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli. Pro Kaisera jde o čtvrtého lva, ale o prvního za roli hlavní. Křišťálové sošky v minulých letech obdržel za vedlejší role ve filmech Masaryk, Po strništi bos a Muž se zaječíma ušima 2022.

Kaiser dnes děkoval režisérovi Havelkovi za důvěru. „A za to, že věřil, že se mnou film dotočí. Také si pamatuji jeho režisérskou připomínku: Oldo, mlč, jinak lev nebude,“ řekl na pódiu Rudolfina Kaiser.

Druhý favorit letošních Českých lvů film Amerikánka Viktora Tauše v ceny proměnil tři ze 13 nominací, a to za nejlepší kameru, scénografii a kostýmy. V lednu film, inspirovaný skutečným příběhem dívky, která v době normalizace prošla ústavní péčí, získal také Českého lva za nejlepší filmový plakát.

V kategorii nejlepší televizní seriál nebo minisérie cenu brala šestidílná série platformy Voyo Metoda Markovič: Hojer. Nejlepším animovaným filmem se stal Život k sežrání v režii výtvarnice Kristiny Dufkové. Křišťálovou sošku za nejlepší studentský film převzala režisérka Pola Kazaková za film Plevel. Nejlepším krátkým filmem se stal Bzukot Země, který režírovala Greta Stocklassa.

Předání cen České filmové a televizní akademie (ČFTA) Český lev, 8. března 2025, Rudolfinum, Praha. Cenu za nejlepší režii převzal Jiří Mádl (vlevo) za film Vlny. Cenu mu předaly herečka Anna Geislerová (uprostřed) a skriptka Olga Hanzlíková (vpravo). (Autor: Šimánek Vít ČTK)

O ceny, které uděluje Česká filmová a televizní akademie (ČFTA), se v závěrečném hlasování utkalo 29 titulů ve 22 kategoriích. Do hlasování se v letošním 32. ročníku zapojilo 228 ze 407 členů ČFTA. Ceremoniálem v Rudolfinu letos poprvé provázel moderátor a youtuber Karel Kovy Kovář.

ČFTA každoročně uděluje i cenu za mimořádný přínos české kinematografii, letos ji získali režisér scenárista a herec Karel Smyczek a dirigent Mario Klemens in memoriam.

Zdroj:  ČTK

Slavnostní ceremonií začal festival Berlinale, cenu převzala Swintonová

Slavnostní ceremonií začal v Berlíně 75. ročník mezinárodního filmového festivalu Berlinale. Zlatého medvěda za celoživotní dílo převzala skotská oscarová herečka Tilda Swintonová. V následujícím více než týdnu se divákům v kinech německé metropole představí mimo jiné 19 filmů v hlavní soutěžní kategorii. Jejího vítěze oznámí porota v sobotu 22. února. Tři české filmy s českou stopou se promítají jen ve vedlejších kategoriích.

Porota 75. ročníku filmového festivalu Berlinale, 13. února 2025. Zleva argentinský režisér Rodrigo Moreno, německá herečka Maria Schraderová, americký režisér Todd Haynes a čínská herečka Fan Bingbingová  (Autor: Hannes P Albert DPA)

Swintonová děkovnou řeč využila ke kritice režimů, které utlačují své občany. Nepřímo kritizovala podle agentury DPA i amerického prezidenta Donalda Trumpa, když naznačila nesouhlas s jeho plánem na převzetí Pásma Gazy a vysídlení Palestinců.

Soutěžní snímky letošního ročníku festivalu se začnou promítat v pátek. Jsou mezi nimi filmy amerického režiséra Richarda Linklatera Blue Moon, Dreams mexického režiséra Michela Franka či What Does the Nature Say to You jihokorejského režiséra Hong Sang-soa. Evropskou kinematografii budou v hlavní soutěžní kategorii reprezentovat mimo jiné filmy Francouzky Léonor Serrailleové, Rumuna Radua Judeho či Rakušanky Johanny Moderové.

Příchod hostů na zahájení 75. ročníku filmového festivalu Berlinale, 13. února 2025 (Autor: Sebastian Gollnow  DPA)

Českou stopu na letošním Berlinale ponesou tři snímky. Představí se dokumentární film Čas do zásahu z války na Ukrajině režiséra Vitalije Manského, který vznikl v koprodukci Česka, Lotyšska a Ukrajiny. V sekci pro mládež Generation Kplus uvede Berlinale animovaný snímek Pohádky po babičce podle knižní předlohy herce a spisovatele Arnošta Goldflama v koprodukci Česka, Slovenska, Slovinska a Francie. V sekci krátkých filmů Berlinale Shorts se pak představí český animovaný muzikál Kámen osudu výtvarnice Julie Černé z Ateliéru animace a filmu pražské Vysoké školy uměleckoprůmyslové.

Kdo získá Zlatého medvěda za nejlepší film, bude jasné v sobotu 22. února. Vítěze oznámí porota vedená americkým režisérem Toddem Haynesem. Mezinárodní filmový festival v Berlíně byl založen v roce 1951 a s festivaly v Cannes a Benátkách patří k předním filmovým přehlídkám v Evropě.

75. ročník filmového festivalu Berlinale, 13. února 2025. Skotská herečka Tilda Swintonová s oceněním za celoživotní dílo. (Autor: Soeren Stache  ČTK)

Zdroj: ČTK