České lvy ovládly Vlny Jiřího Mádla, proměnily šest ze 14 nominací

Českého lva za nejlepší celovečerní film loňského roku získalo drama Vlny režiséra a scenáristy Jiřího Mádla připomínající rok 1968, kdy Československo začala okupovat vojska Varšavské smlouvy. Vlny letos posbíraly největší množství cen, odnesly si jich šest ze 14 obdržených nominací. Mádl ocenění dostal za režii a scénář, cenu si odnesli i představitelé vedlejších rolí Tatiana Pauhofová a Stanislav Majer. Vlny bodovaly i v kategorii zvuk pro Viktora Ekrta.

Předání cen České filmové a televizní akademie (ČFTA) Český lev, 8. března 2025, Rudolfinum, Praha. Cenu za nejlepší celovečerní hraný film převzala producentka Monika Kristl za film Vlny. (Autor: Krumphanzl Michal ČTK)

„Mám obrovskou radost, byli jsme připravení na jakoukoliv variantu tohoto večera, a tahle je moc dobrá,“ řekl novinářům Mádl.

Vlny získaly šest Českých lvů ze 14 nominací. Teoreticky mohly předstihnout absolutního rekordmana, kterým je film Masaryk režiséra Julia Ševčíka s rekordním počtem 12 cen. „Teoretická šance asi existovala, ale ta konkurence byla opravdu velká,“ podotkl Mádl.

Křišťálovou sošku za nejlepší celovečerní film převzala producentka Vln Monika Kristlová. V děkovné řeči vyzdvihla ve vztahu k roku 1968 roli rozhlasu a televize. „Vážím si toho, že v ČR stále máme veřejnoprávní média,“ řekla Kristlová.

Snímek Vlny za týden vstoupí do kin ve Francii, uveden bude i ve Španělsku, Řecku a dalších státech. V současnosti je na festivalech v USA a tvůrci mají nabídku na americkou distribuci.

„Ale jde o to, co s tím filmem tam chtějí udělat. Není to jen o tom podepsat americkou distribuci, ale my bychom rádi, aby se ten film dostal k lidem. A v Americe, jak jsme viděli, kina pro artové a pro mainstreamové filmy fungují více odděleně než u nás,“ řekla ČTK producentka Monika Kristl.

Nejlepším dokumentem loňského roku se stal snímek Kláry Tasovské a Lukáše Kokeše Ještě nejsem, kým chci být. Pojednává o fotografce Libuši Jarcovjákové a sestává jen z jejích fotografií, komentáře a hudby.

Cenu za nejlepší herečkou v hlavní roli převzala Pavla Beretová za to, jak ve filmu Veroniky Liškové Rok vdovy ztvárnila postavu Petry. Ta náhle ovdoví a vedle toho čelí ještě dalším nástrahám života.

Oldřich Kaiser za roli nemluvného a neústupného pěstitele ve filmu Zahradníkův rok v režii Jiřího Havelky dostal Českého lva za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli. Pro Kaisera jde o čtvrtého lva, ale o prvního za roli hlavní. Křišťálové sošky v minulých letech obdržel za vedlejší role ve filmech Masaryk, Po strništi bos a Muž se zaječíma ušima 2022.

Kaiser dnes děkoval režisérovi Havelkovi za důvěru. „A za to, že věřil, že se mnou film dotočí. Také si pamatuji jeho režisérskou připomínku: Oldo, mlč, jinak lev nebude,“ řekl na pódiu Rudolfina Kaiser.

Druhý favorit letošních Českých lvů film Amerikánka Viktora Tauše v ceny proměnil tři ze 13 nominací, a to za nejlepší kameru, scénografii a kostýmy. V lednu film, inspirovaný skutečným příběhem dívky, která v době normalizace prošla ústavní péčí, získal také Českého lva za nejlepší filmový plakát.

V kategorii nejlepší televizní seriál nebo minisérie cenu brala šestidílná série platformy Voyo Metoda Markovič: Hojer. Nejlepším animovaným filmem se stal Život k sežrání v režii výtvarnice Kristiny Dufkové. Křišťálovou sošku za nejlepší studentský film převzala režisérka Pola Kazaková za film Plevel. Nejlepším krátkým filmem se stal Bzukot Země, který režírovala Greta Stocklassa.

Předání cen České filmové a televizní akademie (ČFTA) Český lev, 8. března 2025, Rudolfinum, Praha. Cenu za nejlepší režii převzal Jiří Mádl (vlevo) za film Vlny. Cenu mu předaly herečka Anna Geislerová (uprostřed) a skriptka Olga Hanzlíková (vpravo). (Autor: Šimánek Vít ČTK)

O ceny, které uděluje Česká filmová a televizní akademie (ČFTA), se v závěrečném hlasování utkalo 29 titulů ve 22 kategoriích. Do hlasování se v letošním 32. ročníku zapojilo 228 ze 407 členů ČFTA. Ceremoniálem v Rudolfinu letos poprvé provázel moderátor a youtuber Karel Kovy Kovář.

ČFTA každoročně uděluje i cenu za mimořádný přínos české kinematografii, letos ji získali režisér scenárista a herec Karel Smyczek a dirigent Mario Klemens in memoriam.

Zdroj: ČTK

Slavnostní ceremonií začal festival Berlinale, cenu převzala Swintonová

Slavnostní ceremonií začal v Berlíně 75. ročník mezinárodního filmového festivalu Berlinale. Zlatého medvěda za celoživotní dílo převzala skotská oscarová herečka Tilda Swintonová. V následujícím více než týdnu se divákům v kinech německé metropole představí mimo jiné 19 filmů v hlavní soutěžní kategorii. Jejího vítěze oznámí porota v sobotu 22. února. Tři české filmy s českou stopou se promítají jen ve vedlejších kategoriích.

Porota 75. ročníku filmového festivalu Berlinale, 13. února 2025. Zleva argentinský režisér Rodrigo Moreno, německá herečka Maria Schraderová, americký režisér Todd Haynes a čínská herečka Fan Bingbingová (Autor: Hannes P Albert DPA)

Swintonová děkovnou řeč využila ke kritice režimů, které utlačují své občany. Nepřímo kritizovala podle agentury DPA i amerického prezidenta Donalda Trumpa, když naznačila nesouhlas s jeho plánem na převzetí Pásma Gazy a vysídlení Palestinců.

Soutěžní snímky letošního ročníku festivalu se začnou promítat v pátek. Jsou mezi nimi filmy amerického režiséra Richarda Linklatera Blue Moon, Dreams mexického režiséra Michela Franka či What Does the Nature Say to You jihokorejského režiséra Hong Sang-soa. Evropskou kinematografii budou v hlavní soutěžní kategorii reprezentovat mimo jiné filmy Francouzky Léonor Serrailleové, Rumuna Radua Judeho či Rakušanky Johanny Moderové.

Příchod hostů na zahájení 75. ročníku filmového festivalu Berlinale, 13. února 2025 (Autor: Sebastian Gollnow DPA)

Českou stopu na letošním Berlinale ponesou tři snímky. Představí se dokumentární film Čas do zásahu z války na Ukrajině režiséra Vitalije Manského, který vznikl v koprodukci Česka, Lotyšska a Ukrajiny. V sekci pro mládež Generation Kplus uvede Berlinale animovaný snímek Pohádky po babičce podle knižní předlohy herce a spisovatele Arnošta Goldflama v koprodukci Česka, Slovenska, Slovinska a Francie. V sekci krátkých filmů Berlinale Shorts se pak představí český animovaný muzikál Kámen osudu výtvarnice Julie Černé z Ateliéru animace a filmu pražské Vysoké školy uměleckoprůmyslové.

Kdo získá Zlatého medvěda za nejlepší film, bude jasné v sobotu 22. února. Vítěze oznámí porota vedená americkým režisérem Toddem Haynesem. Mezinárodní filmový festival v Berlíně byl založen v roce 1951 a s festivaly v Cannes a Benátkách patří k předním filmovým přehlídkám v Evropě.

75. ročník filmového festivalu Berlinale, 13. února 2025. Skotská herečka Tilda Swintonová s oceněním za celoživotní dílo. (Autor: Soeren Stache ČTK)

Zdroj: ČTK

Začíná filmový festival Berlinale, představí se i česká filmová tvorba

Německé hlavní město se po roce opět stane centrem světové kinematografie. Ve čtvrtek totiž začíná 75. ročník mezinárodního filmového festivalu Berlinale. V hlavní soutěžní kategorii bude porota hodnotit 19 snímků. Který z nich dostane Zlatého medvěda, bude jasné v sobotu 22. února, shodou okolností den před předčasnými parlamentními volbami v Německu. Ve vedlejších sekcích se opět představí i česká filmová tvorba – dva animované filmy a dokument.

O Zlatého medvěda budou soutěžit například film amerického režiséra Richarda Linklatera Blue Moon (Modrý měsíc), snímek mexického režiséra Michela Franka Dreams (Sny) s Jessicou Chastainovou v hlavní roli či film What Does the Nature Say to You (Co ti říká příroda) jihokorejského režiséra Hong Sang-soa. V hlavní kategorii se představí i snímek If I Had Legs I’d Kick You (Kdybych měl nohy, nakopnul bych tě) americké režisérky Mary Bronsteinové, ve kterém hrají mimo jiné rapper Asap Rocky či moderátor Conan O’Brian.

Evropskou kinematografii bude v hlavní soutěžní kategorii reprezentovat mimo jiné francouzsko-belgický snímek Ari režisérky Léonor Serrailleové, film Kontinental ’25 rumunského režiséra Radua Judeho, který už v roce 2021 Zlatého medvěda získal, či film Mother’s Baby (Matčino dítě) rakouské režisérky Johanny Moderové. Domácí německou produkci zastoupí mimo jiné film Was Marielle weiss (Co Marielle ví) režiséra Frédérika Hambaleka.

Českou stopu mají na Berlinale tři filmy, žádný z nich ovšem není ani letos v hlavní soutěžní kategorii. V sekci Forum uvede festival dokumentární film. Čas do zásahu režiséra Vitalije Manského, který vznikl v koprodukci Česka, Lotyšska a Ukrajiny a zachycuje rok života v Manského rodném městě Lvově na západě Ukrajiny, který je kvůli ruské agresi určován dobou letu ruských raket na cíle.

V sekci pro mládež Generation Kplus uvede Berlinale animovaný snímek Pohádky po babičce autorů Davida Súkupa, Patrika Pašše, Leona Vidmara a Jeana-Claudea Rozeka, který vznikl podle knižní předlohy herce a spisovatele Arnošta Goldflama v koprodukci Česka, Slovenska, Slovinska a Francie. Film vypráví příběh sourozenců, kteří přijíždí k nedávno ovdovělému dědečkovi a objevují kouzlo představivosti. V sekci krátkých filmů Berlinale Shorts se pak představí český animovaný muzikál Kámen osudu, který vytvořila výtvarnice Julie Černá z Ateliéru animace a filmu pražské Vysoké školy uměleckoprůmyslové (UMPRUM).

Hvězdami festivalu budou letos herci Timothée Chalamet, Robert Pattinson, Jessica Chastainová, Margaret Qualleyová, Marion Cotillardová, Ethan Hawke, Jacob Elordi či Benedict Cumberbatch. Očekává se také přední čínská herečka Fan Ping-ping. Chalamet představí mimo soutěž snímek o americkém písničkáři Bob Dylan: Úplně neznámý (A Complete Unknown) režiséra Jamese Mangolda. Skotská oscarová herečka Tilda Swintonová dostane na zahajovací ceremonii ve čtvrtek Zlatého medvěda za celoživotní dílo. V čele poroty usedne americký režisér Todd Haynes.

Organizací festivalu byla letos poprvé pověřena Američanka Tricia Tuttleová, která má zkušenosti z Londýnského filmového festivalu BFI. Ačkoli politika podle ní je součástí DNA Berlína i festivalu, jedním z jejích cílů je zabránit opakování loňských protiizraelských incidentů. Během závěrečných galavečerů se tehdy řada umělců postavila za Palestince, kteří umírali při izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy, nijak ale nekritizovala zvěrstva spáchaná palestinským teroristickým hnutím Hamás při útoku ze 7. října 2023. Na oficiálním instagramovém účtu festivalové sekce Panorama se tehdy také objevily protiizraelské slogany.

Letošní ročník Berlinale by se měl proto podle Tuttleové nést ve znamení otevřeného dialogu. „Čím více se debata radikalizuje, tím více potřebujeme místo pro rozmanité rozhovory,“ uvedla. Podle ní se nesmí stát, aby Berlinale vyznělo opět tak jednostranně jako loni. Součástí tohoto úsilí je i představení snímku A Letter to David (Dopis Davidovi) o Davidovi Cuniovi. Izraelský herec, který hrál ve filmu Mládí režiséra Toma Šovala představeném na Berlinale v roce 2013, je nyní v zajetí Hamásu v Pásmu Gazy.

Mezinárodní filmový festival v Berlíně byl založen v roce 1951 a s festivaly v Cannes a Benátkách patří k předním filmovým přehlídkám v Evropě. Vítězný snímek bude vyhlášen na slavnostní ceremonii 22. února. Festival shodou okolností oficiálně končí v den, kdy se v Německu budou konat předčasné volby do Spolkového sněmu. V napjaté atmosféře před hlasováním se tak pozornost domácího publika bude soustředit i na případná politická prohlášení německých účastníků přehlídky. Lze totiž očekávat, že se aspoň někteří z nich vymezí proti nárůstu podpory krajní pravice.

Zdroj: ČTK

Tvůrci filmu Anora slaví další úspěch, Sean Baker má cenu amerických režisérů

Sdružení amerických režisérů v noci na neděli udělilo svou hlavní cenu filmaři Seanu Bakerovi za režii komediálního dramatu Anora. Jeho tvůrci tak získali druhé ocenění v rychlém sledu tři týdny před předáváním letošních Oscarů. Informují o tom magazín Variety a další americká média. V noci na sobotu si snímek o mladé sexuální pracovnici odnesl hlavní cenu americké filmové kritiky (Critics´ Choice Awards).

O hlavní cenu známou pod zkratkou DGA bojoval Baker s dalšími čtyřmi nominovanými tvůrci včetně Francouze Jacquesa Audiarda, který režíroval kritiky oceňovaný muzikál Emilia Pérez, či Bradyho Corbeta, který stojí za životopisným dramatem Brutalista. Nakonec režisérské sdružení ocenilo práci 53letého rodáka z New Jersey Bakera, který je nominovaný také na Oscara nebo cenu britské filmové akademie.

Anora už má z loňského roku na kontě Zlatou palmu z filmového festivalu v Cannes a řadí se mezi nejúspěšnější filmy aktuální sezóny amerických ocenění. Název dramatu je jménem hlavní postavy, které se život obrátí vzhůru nohama po setkání se synem ruských oligarchů Ivanem. Tvůrci filmu posbírali mimo jiné šest nominací na Oscary, přičemž o cenu americké akademie bojují také v hlavní kategorii.

Ceny DGA jsou považovány za důležitou předzvěst výsledku Oscarů, vítěz hlavní kategorie zpravidla následně opanuje také oscarové režisérské klání. Kromě Bakera si letos cenu odnáší například také RaMell Ross, který podle porotců předvedl nejlepší celovečerní debut se snímkem Nickel Boys o dvou černoších, kteří vyrůstali na segregovaném jihu USA.

Zdroj: ČTK

Film Emilia Pérez za kontroverze kolem své hvězdy získal španělskou cenu Goya

Muzikál Emilia Pérez francouzského režiséra Jacquese Audiarda získal v noci na neděli jednu ze španělských filmových cen Goya, při jejichž udílení pokračovaly polemiky kolem několik let starých výroků hlavní hvězdy filmu. Herečka Karla Sofía Gascónová čelí kritice mimo jiné za slova o islámu, který označila za zdroj „infekce pro lidstvo“. Večerního ceremoniálu v Granadě se neúčastnila, informovala agentura AFP.

Emilia Pérez získala cenu Goya pro nejlepší evropský film a dál tak rozšířila svou sbírku ocenění před březnovým udílením Oscarů, do kterého šla s rekordními 13 nominacemi. Snímek vypráví příběh mexického narkobarona, který absolvuje změnu pohlaví, nafinguje vlastní smrt a poté se pokouší obnovit vztahy se svými blízkými.

Vítězství filmu v jedné z kategorií španělských cen bylo oznámeno na sobotním vyhlašování, porotci ale hlasování v této věci ukončili 24. ledna, tedy několik dní předtím, než propukla mediální bouře kolem starých příspěvků Gascónové na sociální síti Twitter (dnes X). „Islám se stává ohniskem infekce pro lidstvo, kterou je naléhavě nutné vyléčit,“ uvedla španělská herečka v roce 2016. Kromě odsuzování islámu také například kritizovala hnutí proti policejní brutalitě ve Spojených státech vyvolané zabitím George Floyda v květnu 2020.

Gascónová se za své výroky omluvila a odmítla, že by byla rasistka, polemiky kolem aféry nicméně pokračovaly i na červeném koberci před udílením cen Goya, napsal deník El País. „Karla Sofía Gascónová se mýlila, ale teď ji lynčují a je potřeba to zastavit,“ citoval španělského režiséra Juana Antonia Bayonu.

Jednu z cen za celoživotní dílo pak v Granadě převzal americký herec Richard Gere, který v projevu kritizoval amerického prezidenta Donalda Trumpa. „Jsme v Americe ve velmi temném okamžiku. Je tady surovec a grázl, který je prezidentem Spojených států,“ prohlásil Gere, který se nedávno přestěhoval do Španělska a má španělskou manželku. Při vystoupení varoval před sílící „kmenovou mentalitou“ a za potlesku publika vyzýval k ostražitosti a odvaze.

Zdroj: ČTK

FILMAN: Hvězdně obsazený film Zdeňka Kováře čeká svou premiéru již tento rok!

Tento rok bude mít v kinech premiéru český film „Filman“ režiséra Zdeňka Kováře, příběh který vypraví o mladém režisérovi, který natáčí svůj první celovečerní válečný film. Režisér Zdeněk Kovář měl šťastnou ruku a obsadil takové herce jako jsou Ladislav Ondřej, Marian Roden, Denisa Pfauserová, Igor Bareš, Jan Přeučil, Jaroslav Sypal, Zuska Velichová, Jaromír Nosek, Jitka Sedláčková a mnoho dalších. Hudbu k tomuto filmu složil Varhan Orchestrovič Bauer a Jakub Vlášek.

René Mikan, Marian Roden, Ladislav Ondřej, Michael Bílek, Zdeněk Kovář

Film vypraví o mladém režisérovi jenž se snaží sehnat finance na natočení filmu, ale v průběhu natáčení se potýká s problémy. Záhy se seznámí se starým pánem, který mu vypraví o své matce, jaká byla hrdinka za druhé světové války. Příběh filmu dostává nečekaný zvrat. Příběh hrdinky ho natolik zaujme, že se rozhodne změnit celý příběh ve scénáři. Režisér tím, ale vyvolá další komplikace s manažerem projektu a hrozí nedotočení filmu.

Za scénářem stojí samotný režisér Zdeněk Kovář: „Většinu toho, co jsem kdy dělal, jsem si psal sám. Až teď u svého prvního celovečerního filmu FILMAN, jsem na současné dialogy oslovil skvělého humoristu i scenáristu Oldu Dudka, s historickými dialogy mi pomohl Marek Dobeš. Olda tam dosadil parádní dialogy a je vidět, že přes humor je profesionál.“, dodává Zdeněk Kovář.

A jak se rozhodoval Zdeněk Kovář pro herecké obsazení? „Jelikož se jedná o příběh inspirovaný skutečným příběhem, a to jak druhoválečným a současným, tak jsem vybíral podle typu ze skutečnosti, abych se co nejvíc přiblížil realitě. Zkrátka jsem si ze sebe doslova udělal srandu. Natáčeni prvního filmu si člověk bude pamatovat po celý život. Do mé postavy jsem zvolil Ladislava Ondřeje, který má pro svou práci to správné nasazeni. Je to dobrej parťák.“

Musel Ladislav Ondřej o přijetí role dlouho uvažovat? A jak se mu pracovalo na filmu se Zdeňkem Kovářem? „Se Zdeňkem se mi spolupracovalo moc dobře, byla radost sledovat s jakým zápalem si jde za svým. Skvělé bylo, že ve spoustě věcí mi dal volnost. Za jeho důvěru mu moc děkuji. Přečetl jsem si scénář a řekl jsem si že u toho musím být. Otázka zní – jak dlouho jsem uvažoval? Pravda je, že jsem vůbec neuvažoval.“, svěřil se nám Ladislav Ondřej.

FILMAN

Zdroj: Smith Production

Slavný krasobruslař Nepela ožívá při natáčení, filmaři jsou nyní v Brně

Slavný československý krasobruslař Ondrej Nepela ožívá při natáčení filmu režiséra Jakuba Červenky. Snímek s názvem Nepela zachytí kritických 30 hodin před mistrovstvím světa v Bratislavě v roce 1973 a vrcholí finálovou jízdou. V hlavní roli se představí herec Adam Kubala, trenérku Hildu Múdrou ztvární Jana Nagyová Pulm, kterou si lidé pamatují jako princeznu Arabelu. První klapka padla loni v prosinci, nyní se filmaři přesunuli do Brna. Do kin by měl snímek vstoupit v roce 2026.

Nepela byl jednou z největších krasobruslařských hvězd své doby. Pětkrát se stal mistrem Evropy, třikrát ovládl světový šampionát a v roce 1972 si na olympijských hrách v Sapporu vybojoval jako 21letý zlatou medaili. Závodní kariéru ukončil ve 22 letech a ve 38 letech zemřel na následky AIDS.

S nápadem jeho příběh zfilmovat přišel Červenka v roce 2018. „Byl jsem v Bratislavě a mluvil jsem se svým kamarádem, který mi řekl, že byl Nepela hokejista. Došlo mi tehdy, že mnoho lidí už dnes ani neví, kdo Nepela vlastně byl. V 70. letech, kdy emigroval, ho režim, dá se říci, vymazal z historie, a proto je dnes téměř zapomenutý. Uvědomil jsem si, že by stálo za to jeho příběh připomenout,“ řekl ČTK při dnešním natáčení Červenka.

Představitel Nepely Kubala není krasobruslařem, a proto bude mít při scénách na ledě dubléra. Aby se však do role co nejlépe vžil, absolvoval krasobruslařský trénink a baletní průpravu. Studoval také archivní videa a hodně o Nepelovi četl. „Cítím obrovskou zodpovědnost, zejména vůči lidem, kteří Nepelu sledovali při jeho závodech, nebo ho dokonce znali osobně. Zároveň cítím zodpovědnost vůči lidem, kteří ho neznali, protože je tak trochu na mně, jaký obrázek si o něm udělají,“ řekl Kubala.

Herečku Nagyovou, která ztvárňuje trenérku Múdrou, spojuje s její postavou hodně. „Když jsem byla malá, chtěla jsem být krasobruslařkou. Ten sen se mi však nesplnil, protože když jsem přišla na kluziště v Bratislavě, bylo mi již deset let a řekli mi, že už jsem na ten sport příliš stará. Takže jsem hrozně ráda, že se mi naskytla příležitost vrátit se do krasobruslařského prostředí,“ řekla Nagyová.

Díky synovi Múdré, který po její smrti půjčil tvůrcům některé věci své matky, může herečka hrát v autentickém oblečení a špercích. „Když jsem si je poprvé oblékla, zjistila jsem, že všechno mi sedí, aniž bych musela něco upravovat. Také jsem si všimla mnoha paralel mezi námi dvěma. Lituji, že jsem tuto dámu nemohla poznat osobně,“ dodala Nagyová.

Natáčení filmu by mělo skončit na začátku dubna. „V Brně jsme už třetí den. Dva dny jsme strávili ve studiu, kde jsme točili scény z bytu Hildy Múdré. Dnes na výstavišti točíme, jak přicházejí krasobruslaři a diváci na stadion v den finálové jízdy. Do Brna se ještě budeme vracet ke konci února, kdy budeme točit v bytě Ondreje Nepely, který se bude od čtvrtka přestavovat ve studiu v České televize,“ uvedl Červenka.

Zdroj: ČTK

Hlavní cenu Trilobit dostali tvůrci dokumentu o fotografce Jarcovjákové

Vítězem hlavní ceny audiovizuálních cen Trilobit udělovaných Českým filmovým a televizním svazem (FITES) se stali tvůrci dokumentu o fotografce Libuši Jarcovjákové. Cenu za snímek Ještě nejsem, kým chci být obdrželi Klára Tasovská za scénář a režii a Alexandr Kaščejev za scénář, střih a zvuk. Zástupci svazu dnes ceny předali na Novoměstské radnici v Praze. Porota vybírala ze 78 snímků.

Vyhlášení a udílení audiovizuálních cen Trilobit 2025 Českého filmového a televizního svazu (FITES), 22. ledna 2025, Praha. Cenu Trilobit 2025 obdržel Pavel Soukup za režii šestidílné televizní série Metoda Markovič: Hojer. Ocenění převzali (zleva) scénárista Jaroslav Hruška, producent Lukáš Mráček a kreativní producent Tomáš Hruška. (Autor: Šimánek Vít ČTK)

„Co pamatuji, téměř každý rok v trilobití porotě žehráme, kolik se urodilo dobrých dokumentů a jak málo hraných filmů, které by měly společenský i mezinárodní přesah. Nemluvě o tom, že by navíc zaujaly širokou veřejnost. Letošní filmová produkce, mám dojem, byla v tomto směru vyrovnanější a navíc kvalitativně nadprůměrná. Je až s podivem, kolik vzniklo filmů, seriálů a dalších audiovizuálních děl v zemi s neujasněnou kulturní politikou, za mnohdy až nedůstojných tvůrčích podmínek,“ uvedl režisér a dokumentarista Roman Vávra, který porotě předsedal.

Cenu moc bezmocných za přínos občanské společnosti si odnesl Filip Remunda za režii dokumentárního filmu Štěstí a dobro všem. Porota ve svém zdůvodnění uvedla, že „snímek bravurně zachycuje proměnu myšlení a hodnot po pádu Sovětského svazu na osudech vzdělaných, ale vnitřně troskotajících jedinců“.

Cenu Vladislava Vančury udělovanou za dlouhodobé nebo celoživotní dílo obdržel Vladimír Just. „Vedle Ceny F. X. Šaldy, kterou Vladimír Just obdržel v roce 1997 za své umělecko-kritické dílo, přidává Cena Vladislava Vančury ocenění za jeho kontinuální působení v oblasti reflexe filmu a televize,“ sdělil v laudatiu člen poroty Jan Lukeš.

Cenu Trilobit 2025 získali Viktor Tauš za námět a režii filmu Amerikánka, Jiří Havelka za námět, scénář a režii snímku Zahradníkův rok, Dominik Kalivoda za námět, scénář a režii dokumentárního filmu Velký finále PSO a Pavel Soukup za režii šestidílné televizní série Metoda Markovič: Hojer.

Vyhlášení a udílení audiovizuálních cen Trilobit 2025 Českého filmového a televizního svazu (FITES), 22. ledna 2025, Praha. Cenu Trilobit 2025 obdržel Viktor Tauš za námět a režii filmu Amerikánka. (Autor: Šimánek Vít ČTK)

Kritickou cenu Citron FITES udělil České televizi za redukci kulturních pořadů na úroveň zpravodajství a publicistiky, s takřka úplným vyloučením pořadů umělecko-kritických a diskusních. „Vysílání kulturních pořadů patří mezi základní funkce média veřejné služby. Honba za masovou sledovaností nedává v tomto případě smysl,“ zdůraznili porotci.

Ocenění Trilobit za audiovizuální tvorbu začal FITES udílet už v 60. letech a po vynucené přestávce v tom pokračoval od roku 1991. Prestižní Vančurovu cenu od poloviny 90. let převzali například Jiří Menzel, František Vláčil, Věra Chytilová, Arnošt Lustig, Miroslav Ondříček nebo Zdeněk Svěrák. V lednu 2015 byla „na dálku“ udělena Miloši Formanovi.

Úvodní foto: Vyhlášení a udílení audiovizuálních cen Trilobit 2025 Českého filmového a televizního svazu (FITES), 22. ledna 2025, Praha. Hlavní cenu obrdžela Klára Tasovská a Alexandr Kashcheev, autoři dokumentárního portrétu fotografky Libuše Jarcovjákové. ČTK/Šimánek Vít

Zdroj: ČTK

Český filmový a televizní svaz dnes vyhlásí vítěze audiovizuálních cen Trilobit

Ve Velkém sále Novoměstské radnice v Praze dnes večer vyhlásí Český filmový a televizní svaz (FITES) vítěze audiovizuálních cen Trilobit. O ocenění se mohou ucházet audiovizuální díla českých i zahraničních filmových a televizních tvůrců vzniklá v české produkci nebo koprodukci s podílem českých tvůrců či producentů. Veřejně předvedena musela být v období 1. prosince 2023 až 30. listopadu 2024. Zásadním kritériem hodnocení je umělecká jedinečnost při prosazování hodnot, jakými jsou lidskost, mravnost, kulturnost a principy demokracie.

Porota může udělit Hlavní cenu Trilobit za dílo či přínos v oboru a audiovizuální tvorby a maximálně čtyři Ceny Trilobit za dílo či přínos v oboru audiovizuální tvorby. Předsedá jí režisér a dokumentarista Roman Vávra.

Dále může být udělena Cena bezmocných (dříve Cena Václava Havla, následně Cena Ferdinanda Vaňka) za přínos audiovizuálního díla rozvoji občanské společnosti, Cena Vladislava Vančury za dlouhodobé nebo celoživotní dílo, jímž tvůrce přispěl ke kultivovanosti české audiovizuální tvorby a mezinárodnímu věhlasu a kritická cena Citron za počin, který škodí v audiovizuální sféře. Cena může být udělena jednotlivci, skupině osob nebo instituci.

Ocenění Trilobit za audiovizuální tvorbu začal FITES udílet v 60. letech a po vynucené přestávce v tom pokračoval od roku 1991. Prestižní Vančurovu cenu od poloviny 90. let převzali například Jiří Menzel, František Vláčil, Věra Chytilová, Arnošt Lustig, Miroslav Ondříček nebo Zdeněk Svěrák. V lednu 2015 byla „na dálku“ udělena Miloši Formanovi.

Mezi nominovanými jsou zástupci různých generací. Například pětatřicetiletý režisér Jiří Sádek natočil film Aneta o „sebevraždě, které nikdo neuvěří“. Zástupce střední generace Bohdan Sláma má letos na kontě dva filmy – Sucho ve slovenské, české a německé koprodukci a rodinné drama Konec světa.

Dokumentaristka Olga Sommerová pro Českou televizi natočila životopisný film Juráček je můj osud, režisér Jan Hřebejk Výjimečný stav s Ondřejem Vetchým v hlavní roli. Mezi nominovanými jsou i režiséři zahraniční. Rumunsko-maďarská filmařka Cristina Groșan s Matějem Chlupáčkem režírovali Dceru národa s Antonií Formanovou v hlavní roli.

Osmičlenná porota cen Trilobit, jíž předsedá režisér a dokumentarista Roman Vávra, bude u audiovizuálních děl posuzovat zejména uměleckou jedinečnost a prosazování hodnot, jakými jsou lidskost, mravnost, kulturnost a demokracie.

Hlavní cenu Trilobit 2025 porota může udělit jednu. Očekává se také udělení ceny Moc bezmocných 2024, která dříve nesla jméno Václava Havla a jeho alias Ferdinanda Vaňka. Tato cena zohledňuje přínos občanské společnosti. Jejími posledními nositeli se stali Ksenija a Kirillu Sacharnovovi – tvůrci dokumentárního filmu Viktor Fajnberg. Disidentem k zbláznění. Porota má rozhodnout i o udělení ceny Vladislava Vančury 2025 za celoživotní dílo.

Ceny Trilobit 2025 porota může rozdělit až čtyři. Tradiční anticena nese název Citron a v posledních dvou ročnících ji obdržela Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR a Výbor pro mediální záležitosti za opakovaný nekompetentní způsob volby do mediálních rad.

Foto: Udílení cen Českého filmového a televizního svazu (FITES) za mimořádná audiovizuální díla, 20. ledna 2024, Dolní Břežany u Prahy. Cenu Trilobit Barrandien získal režisér Roman Vávra za film Případ Modrý. ČTK/Deml Ondřej

Zdroj: ČTK

Nová Zlatovláska měla předpremiéru v Brně, natáčela se i na jihu Moravy

Nová verze pohádky Karla Jaromíra Erbena Zlatovláska dnes měla předpremiéru v brněnském kině Cinema City Velký Špalíček. Film, který bude mít premiéru v kinech 23. ledna, režíroval Jan Těšitel. Některé scény filmu se natáčely na jihu Moravy, například na zámku v Lednici na Břeclavsku.

Na jihu Moravy se pohádka natáčela pět dní. „Hlavní lokací byl lednický zámek a přilehlý park. Z Prahy se tam přesunulo téměř 80 členů štábu a dalších více než 100 lidí z regionu se na filmu podílelo. Obyvatelé okolních obcí se v pohádce objeví v komparzních rolích jako dvořané a diváci budou moci vidět i místní hudebníky jako kapelu na dvorní slavnosti,“ uvedla výkonná producentka filmu Kristýna V. Kamenická.

Velká část přípravných dní se odehrála také v Boskovicích, kde sídlí kaskadérská skupina Haraldos Stunt Brothers. Pro pohádku připravovala náročný jezdecký závod natáčený v Praze na Barrandově a také zajišťovala všechny natáčecí dny s koňmi.

V hlavní roli Jiříka uvidí diváci Tomáše Webera, který vystřídal Petra Štěpánka z televizní pohádky z roku 1973. Štěpánek si v nové verzi zahrál krále, Zlatovlásku ztvárnila Jasmína Houf.

Původní předloha pohádky v nové verzi doznala určitých změn. „Není to muzikál jako verze z roku 1973, tady se na to díváme pohádkově, ale realisticky. Dále máme ve filmu neuvěřitelné množství lokací, procestujeme s hrdiny v podstatě celý svět. Je tam také spousta zvířat. Nová verze se od té starší liší také tím, že jsou tam nějaké postavy navíc,“ řekl Těšitel.

Ve filmu se objevila například nová postava Štěpána, který doprovází Jiříka na cestě za Zlatovláskou. Ztvárnil ji Marek Lambora. „Rozhodně to není role černobílá, protože v průběhu děje se ukáže, že Štěpán je i tak trochu parchantík. A to je pro herce vždycky zajímavá výzva,“ uvedl Lambora.

I když jsou si tvůrci jistí, že diváci budou podvědomě srovnávat původní a současnou verzi pohádky, nebojí se, že by o ni nebyl zájem. „Nová Zlatovláska je rodinný film plný humoru a empatie ke světu. Je napěchovaný akcí a šermířskými souboji. Divákům nabídne příběh o lásce, zradě, smrti a zmrtvýchvstání. Je to celkově moc pěkný zážitek,“ doplnil Weber.

Zdroj: ČTK