Rubrika: KNIHY

Pardubické muzeum představuje historické knižní vazby a unikátní tisky

Východočeské muzeum v Pardubicích dnes otevřelo komorní výstavu Kniha oblečená a svlečená, která se věnuje vývoji knih a knihařství. Potrvá do 12. července a lidé ji najdou ve výstavní části zámecké pokladny.

„Kniha byla v minulosti nejen významným nositelem informací, ale i zásadním komunikačním médiem. Dodnes v sobě uchovává paměť, myšlenky, příběhy i fakta a zároveň formuje svého čtenáře,“ uvedla mluvčí muzea Kateřina Procházková.

Podoba dnešní knihy navazuje na dlouhý vývoj knižní kultury, který zahrnuje například hliněné destičky, ostraka, což jsou úlomky keramických nádob, které ve starověku sloužily jako levný a dostupný psací materiál. Psalo se i na papyrus či pergamenové svitky.

Na počátku našeho letopočtu lidé postupně přecházeli ke kodexové formě. Svitky rozřezávali na dvojlisty a vkládali do sebe, čímž vznikl základ dnešní knihy, sešitý či slepený svazek listů opatřený vazbou.

„Návštěvníkům výstavy se tak otevírá pohled do samotné podstaty knihy i do knihařského řemesla, které odhaluje jednotlivé části její konstrukce. Zároveň expozice představuje pestrý svět historických knižních vazeb od románských přes gotické, renesanční a barokní až po novodobé provedení, včetně technik zdobení,“ uvedla mluvčí.

Součástí výstavy jsou také mimořádné originální tisky ze 16. století. Mezi exponáty je například Kalendář historický z roku 1590, jedno z významných děl Daniela Adama z Veleslavína, didaktická příručka Jana Češky z roku 1579, která byla určena synům Viléma z Pernštejna a vznikla za jeho působení jako jejich vychovatele.

Výstava dá nahlédnout do knihovního fondu muzea, který má více než 20.000 svazků. Představuje 13 tematických sbírkových okruhů od náboženské literatury přes dětské knihy až po dobový tisk. Každý z nich zastupuje vybraný unikát a na něm ilustruje šíři a rozmanitost knižní kultury napříč staletími, uvedla mluvčí.

Zdroj:  ČTK

Moravská zemská knihovna získala ojedinělý rukopisný zpěvník z 18. století

Moravská zemská knihovna získala jako dar od sběratele ojedinělý zpěvník z poloviny 18. století. Rukopis nadepsaný Cantilenae diversae, tedy rozličné písně nebo různé zpěvy, vznikl pravděpodobně v prostředí kolem kláštera v Rajhradě na Brněnsku. Sběratel svazek koupil ještě před rokem 1989 v antikvariátu za pár desítek korun. Knihovna rukopis odborně zpracuje a digitálně zpřístupní.

Autor německo-latinského rukopisu není známý. Svazek podle muzikologa Miloše Štědroně obsahuje více než 20 písní různého charakteru, milostných i politických, namířených třeba proti Turkům nebo kazateli Martinu Lutherovi. Je dokladem neoficiální hudební kultury své doby, pomyslným „playlistem“ brněnského intelektuála z poloviny 18. století, ve kterém se mísí politická satira, milostná lyrika i hospodský humor.

„Dárcovství představuje způsob rozšiřování sbírek obvyklý spíše v bohatších oblastech Evropy nebo ve Spojených státech amerických. O to více nás těší, že se mecenát začíná rozvíjet i v českém prostředí. Potenciálním dárcům nabízíme spolupráci nejen při našich akvizicích, ale i při realizaci náročnějších restaurátorských zásahů,“ uvedl kurátor rukopisů a starých tisků Moravské zemské knihovny Jiří Dufka.

Zpěvník získala knihovna jako dar. Zároveň jako takzvaný deponát převezme i významnou část celé sbírky. Většinu souboru představují staré tisky, především hudební, obsahuje ale i středověké rukopisné zlomky a několik prvotisků. Deponát zůstane v majetku sběratele či jeho dědiců, bude však v péči knihovny.

„Majitelům mimořádně cenných knižních sbírek na základě smlouvy o uložení garantujeme odbornou péči a odpovídající uložení. Na oplátku si vyhrazujeme právo zpřístupňovat originály ke studiu a vytvářet digitální kopie dokumentů,“ popsal Dufka.

Zdroj: ČTK

Knihou roku 2025 v soutěži Magnesia Litera je Mariborská hypnóza

Kniha Dory Kaprálové Mariborská hypnóza dnes získala ocenění Kniha roku 2025, hlavní cenu soutěže Magnesia Litera. Autorka usazená v Berlíně zvítězila také v kategorii Próza. Cenu za debut roku porota udělila Marii Škrdlíkové za povídkovou knihu Jak dlouho se spí, když kvetou orchideje. Vyhlášení literárních cen se dnes večer uskutečnilo v pražském Stavovském divadle. Během přímého televizního přenosu zazněla od některých zúčastněných kritika současné grantové politiky ministerstva kultury a slova na podporu veřejnoprávních médií a Palestiny.

„Hlavní cenu Kniha roku letos získala próza, něco mezi románem, novelou a bedekrem Mariborská hypnóza od Dory Kaprálové. Doufáme, že se díky tomu jako v minulých ročnících znásobí prodej této knihy. Nevím, jestli se z toho stane takový bestseller, jakým byl loni román Letnice od Miroslava Hlauča, kterého se prodalo 30.000 výtisků. Doufáme, že se knize Mariborská hypnóza bude dařit mezi čtenáři doma i v zahraničí, protože autorka bude hostem na knižním veletrhu ve Frankfurtu nad Mohanem,“ řekl ČTK předseda výboru cen Magnesia Litera Pavel Madys.

Kaprálová v knize Mariborská hypnóza neobvyklou optikou, v níž využila i pohled mouchy, zachytila svůj tvůrčí pobyt ve slovinském městě, spojeném se spisovatelem a entomologem Drago Jančarem.

Cenu za debut roku získala Marie Škrdlíková za publikaci Jak dlouho se spí, když kvetou orchideje. Její povídky jsou podle poroty plné dětí překvapených nepochopitelným životem a nestandardních dívek a žen, které jdou nezvyklou životní cestou.

Literu za poezii dnes obdržel Radovan Jursa za Koncept transparence. Profesí kardiochirurg podle poroty předkládá vyzrálé texty, jež fungují spolu tak provázaně jako levá komora srdce – zde ve formě veršů – s pravou komorou, téměř prozaickou variací.

V žánru humoristická literatura uspěla Zuzana Bergrová za knihu Podezřelý ticho, ve které autorka s notnou dávkou sebeironie a humoru popisuje zkušenost dobrovolného single rodičovství. Cenu za detektivku má Jiří Klečka za thriller Černý kos, cenu za fantastiku román slovenské autorky Jely Abasové Tři čtvrtě na šílenství.

Za přínos knižní kultuře získaly Literu Jaroslava Haladová a stanice ČRo Vltava za službu, kterou tato stanice poskytuje české literatuře a kultuře. Kosmas Cenu čtenářů má Cyril Matějka píšící pod pseudonymem Děckař za knihu Děcké lékařství s podtitulem 100+ triků, jak neskončit v nemocnici.

Titul Kláry Kubíčkové a Jany Srncové s názvem Roztěkané porota ocenila Literou za publicistiku. Autorky v knize popisují vlastní zkušenosti s diagnózou ADHD.

Kniha Petra Pokorného a Petra Šídy „Hinterland. Archeologie severočeských pískovcových krajin“, která se zabývá vzájemným vztahem přírody a civilizace, má Literu za naučnou literaturu. Literu za nakladatelský čin obdržel autorský tým vedený teoretičkou umění Pavlou Pečinkovou a nakladatelství 8smička za publikaci Josef Čapek – Pracoval jsem mnoho, která mapuje výtvarné dílo Josefa Čapka.

Literu za překlad dostala Anna Štádlerová. Do češtiny z angličtiny přeložila pod názvem Slavné časy román zimbabwské spisovatelky NoViolet Bulawayo. Literu za knihu pro děti a mládež si odnesla Kateřina Illnerová za autorský komiks o silném mezigeneračním poutu S láskou V.

Úkolem výročních knižních cen je podle pořádajícího spolku Litera propagovat kvalitní literaturu a dobré knihy. Chtějí tak činit bez omezení a bez ohledu na žánry. Stejnou pozornost si podle nich zaslouží spisovatelé, básníci, překladatelé, nakladatelé i vědci a teoretici. Literární ocenění Magnesia Litera se každoročně uděluje od roku 2002. Celkem letos pořadatelé cen Magnesia Litera rozdělili částku 550.000 Kč, dosud nejvíce to bylo 400.000 Kč.

V ČR se uděluje mimo jiné i Cena literární kritiky. Za rok 2025 ji v březnu získali Petr Borkovec za prózu Nějaká Cécile a jiné a Aleš Kauer za básnickou sbírku Lebka hoří neonovým snem. Pro vítězné knihy hlasovala 20členná kolegia literárních kritiků pro prózu a poezii na základě nominací vybraných odbornými porotami. Ceny literární kritiky uděluje stejnojmenný spolek sdružující literární časopisy A2, Host, Souvislosti, Prostor a Tvar.

Držitelé cen Magnesia Litera 2026:

Kniha roku

Dora Kaprálová: Mariborská hypnóza (Větrné mlýny)

Litera za prózu

Dora Kaprálová: Mariborská hypnóza (Větrné mlýny)

Litera za poezii

Radovan Jursa: Koncept transparence (Galerie Věž)

Litera za knihu pro děti a mládež

Kateřina Illnerová: S láskou V. (Host)

Litera za naučnou literaturu

Petr Pokorný, Petr Šída: Hinterland. Archeologie severočeských pískovcových krajin (Kodudek)

Litera za publicistiku

Klára Kubíčková, Jana Srncová: Roztěkané (Host)

Litera za nakladatelský čin

Pavla Pečinková (ed.): Josef Čapek – Pracoval jsem mnoho (8mička)

Litera za překladovou knihu

NoViolet Bulawayo: Slavné časy (přeložila Anna Štádlerová, EMG/Odeon)

Litera za debut roku

Marie Škrdlíková: Jak dlouho se spí, když kvetou orchideje (NLN)

Litera za detektivku

Jiří Klečka: Černý kos (Host)

Litera za fantastiku

Jela Abasová: Tři čtvrtě na šílenství (Host)

Litera za humoristickou knihu

Zuzana Bergrová: Podezřelý ticho (Albatros Media/Motto)

Cena Magnesia za přínos knižní kultuře

Jaroslava Haladová a stanice ČRo Vltava za nenahraditelnou službu, kterou tato stanice poskytuje české literatuře a kultuře

Kosmas Cena čtenářů

Cyril Děckař: Děcké lékařství (103 media)

Zdroj: ČTK

Za účasti osobností české kulturní scény byla pokřtěna nová a unikátní kniha spisovatele a textaře Jana Krůty

Výjimečný večer spojil literaturu, hudbu i setkání výrazných osobností české kulturní scény v Radiocafé, kde se uskutečnil slavnostní křest nové knihy spisovatele a textaře Jana Krůty “O člověku, který se nebál bát”.

Slavnostní uvedení nové knihy Jana Krůty se uskutečnilo v prostorách Českého rozhlasu – Radiocafé. Večer, jenž se nesl pod taktovkou hudebního producenta Petra Dvořáka, a kterým provázel zkušený moderátor Miloš Skalka, přirozeně propojil literární svět s hudebním prostředím, v němž se autor dlouhodobě pohybuje.

Stěžejním okamžikem večera byl samotný křest knihy “O člověku, který se nebál bát”, jehož se ujaly osobnosti české hudební scény – Heidi Janků a Dalibor Janda. Svou účastí a symbolickým uvedením knihy do života podtrhli význam celé události i respekt k autorově tvorbě.

Součástí večera byla rovněž hudební vystoupení. Během večera zazpívali oba kmotři, zazněly písně s texty samotného autora Jana Krůty. Tím se přirozeně propojila literární a hudební rovina projektu, jež je pro jeho tvorbu příznačná.

Výrazným momentem bylo také vystoupení Jiřiny Jandové, která zazpívala duet se svým otcem Daliborem Jandou.

Atmosféru večera dotvářela přítomnost přátel, kolegů i osobností kulturního života. Mezi hosty nechyběla zpěvačka Jana Chládková či moderátorka Českého rozhlasu Alexandra Mynářová, stejně jako další hosté.

Nová kniha Jana Krůty “O člověku, který se nebál bát” je příběh, který zavádí čtenáře do prostředí showbyznysu, kde nic není zadarmo. Skupina umělců, které režisér s nadsázkou označuje jako „Second Hand Company“, dostává poslední šanci vrátit se zpět na výsluní.

Herci, zpěváci i ti, kteří dosud stáli spíše v pozadí, se pouštějí do náročné přípravy velké hudební show. Tvrdý dril, nekompromisní pravidla i neustálý tlak vytvářejí prostředí, kde obstojí jen ti nejvytrvalejší – a zároveň zde vznikají silné, lidské i překvapivě humorné momenty ze zákulisí velkých scén.

Druhá rovina příběhu přináší jemnější, o to silnější emocionální linku. Sleduje výraznou osobnost českého šansonu, která stojí před zásadním rozhodnutím – zda důstojně uzavřít svou kariéru, nebo ještě jednou vstoupit na pódium.

Právě kontrast mezi rodící se hvězdou a umělkyní, která se loučí se světly ramp, dodává románu hloubku i lidskost.

Autor, jenž má na kontě desítky knih a nespočet písňových textů, přichází s konceptem „zpívajícího románu“ – unikátního propojení literatury a hudby, kde se příběh nejen čte, ale i poslouchá. Díky QR kódům se čtenář dostává přímo do hudebního děje a stává se součástí atmosféry jednotlivých scén.

Foto: Petr Dvořák

Viewegh v knize Převážně báječný rok řeší stárnutí, lásku i svět literatury

Stárnutí, lásku, svět literatury i běžné každodenní drobnosti řeší ve své nové knize Převážně báječný rok spisovatel Michal Viewegh. Navazuje v ní na deníky z let 2005, 2010 a 2020 a publikaci Můj život po životě z roku 2012 popisující jeho roční rekonvalescenci po prasklé srdeční aortě. Novou knihu dnes autor pokřtil v pražské Kavárně na Boršově.

„Psal jsem povídky, novely a romány. U příležitosti svých šedesátin jsem sepsal a následující rok i vydal také paměti… Jenže když jsem v prosinci loňského roku dostal od své sázavské sousedky Zuzky tyrkysově modrý kalendář na rok 2025, zničehonic mě napadlo, že bych to s dalším deníkem mohl možná aspoň zkusit,“ uvedl v předmluvě knihy Viewegh. Na dnešním křtu dodal, že nyní žije natolik mravním životem, že nemusel nic v deníku škrtat. Na představení knihy dodatečně popřáli Vieweghovi k čtyřiašedesátým narozeninám, které oslavil 31. března.

Viewegh, podle jehož knih vznikly například úspěšné filmy Báječná léta pod psa, Výchova dívek v Čechách, Román pro ženy nebo Účastníci zájezdu, sdělil, že se mu na stará kolena dostalo lásky, což je pro něj zásadní. „O tom je ten deník, jinak žiju celkem nudný život,“ uvedl s odkazem na svoji ukrajinskou partnerku Olenu. „Díky psychické pohodě jsem napsal 21 povídek, které by měly být v mé příští knize,“ dodal.

V předchozí loni vydané knize Laškování a skalpování Viewegh vypráví o víně a o tom, co může alkohol udělat s mezilidskými vztahy. Na rozdíl od jeho některých předchozích románů neobsahovala tehdejší novinka autobiografické prvky.

Michal Viewegh po studiích na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze pracoval jako učitel, později i jako nakladatelský redaktor. Od roku 1995 se živí jako spisovatel na volné noze, už léta žije ve středočeské Sázavě.

Viewegh je jedním z nejznámějších a nejúspěšnějších českých spisovatelů po roce 1989. Jeho knihy byly přeloženy do více než 20 jazyků. V roce 2012 mu praskla aorta, podstoupil dlouhou rekonvalescenci a trpěl depresemi a výpadky paměti. Do literatury se vrátil deníkovou knihou Můj život po životě.

Zdroj: ČTK

 

Výročí současné éry pražského Paláce Akropolis připomene kniha a koncert

Výročí pražského Paláce Akropolis připomene 17. ledna v jeho Velkém sále koncert a křest vzpomínkové publikace. Vystoupí skupiny Etc…, Garage a Velvet Underground Revival band. Knihu Lubomíra Schmidtmajera s názvem Každý má svou Akropoli pokřtí výtvarník Karel Haloun a divadelník Arnošt Goldflam. Zakoupením vstupenky na koncert návštěvníci podpoří vznik knihy, která vychází k 30 letům současné éry Paláce Akropolis a blížícím se 100. narozeninám budovy samotné. 

Po období různých provozovatelů a využití Paláce Akropolis v roce 1991 dům koupila Žižkovská divadelní a hudební agentura a za pomoci Nadace Pražská pětka zrekonstruovala a zprovoznila restauraci. Divadelní sál prošel rozsáhlou přestavbou a k divadelnímu programu se přidaly od roku 1996 také koncerty a další kulturní akce.

Schmidtmajer v knize Každý má svou Akropoli propojuje osobní vzpomínky, deníkové záznamy a glosy s bohatým obrazovým materiálem. Výsledkem je osobní i dokumentární portrét místa, kde se během let potkávaly desítky hudebníků, divadelníků a umělců všech generací.

Spoluhráči Vladimíra Mišíka ze skupiny Etc… pokračují v koncertování v mírně pozměněné sestavě a s Olinem Nejezchlebou za mikrofonem. Více než dva roky po ukončení koncertní činnosti Mišíka se muzikanti z jeho kapely rozhodli na popud mnoha fanoušků, že budou nadále vystupovat s výběrem skladeb z éry Etc…

Kapela Garage vznikla v roce 1979 a její současnou sestavu kromě stálé trojice Tony Ducháček (zpěv), Honza Macháček (kytara, zpěv) a David Fikrle (baskytara) tvoří René Starhon na bicí a kytarista Jan Pokorný. Písničky a hudba Garage jsou založené na osobnosti zpěváka Ducháčka, který je také autorem většiny textů založených na unikátním periferním slangu.

Velvet Underground Revival band je projekt, v němž již přes 30 let společně vystupují hudebníci ze skupin Plastic People of the Universe a Garage. Skupina, která vzdává hold legendární kapele The Velvet Underground, stála u prvního koncertu v Akropoli, ještě před jejím oficiálním otevřením.

„Při koncertu kultovních Velvet Underground Revival band okusíte na vlastní kůži atmosféru přelomu 60. a 70. let, uslyšíte všechny známé hity Velvetů od hlukových stěn Heroinu po křehké Pale Blue Eyes,“ uvedli pořadatelé koncertu.

Zdroj: ČTK

Zemřel švýcarský spisovatel a záhadolog Erich von Däniken

Zemřel švýcarský spisovatel a záhadolog Erich von Däniken, který svůj život zasvětil pátrání po stopách mimozemšťanů na Zemi. Bylo mu 90 let. O sobotním úmrtí autora, který se proslavil už prvotinou Vzpomínky na budoucnost, dnes agenturu DPA informovala jeho rodina.

Podle autorovy kanceláře zemřel von Däniken po krátkém pobytu v nemocnici ve městě Unterseen v kantonu Bern.

Už ve své první knize von Däniken zformuloval hypotézu, že naši planetu v dávné minulosti navštívili mimozemšťané a vybudovali zde řadu významných staveb. Například velké obrazce na planině Nazca v Peru podle něj sloužily jako přistávací dráha pro mimozemšťany a tito tvorové stáli i za vznikem pyramid v Gíze či megalitů ve Stonehenge.

Von Däniken se narodil 14. dubna 1935 ve švýcarském Zofingenu, vyučil se číšníkem a postupně se vypracoval na hotelového manažera. Už jako hoteliér v Davosu podnikal cesty na místa na planetě, která považoval za záhadná.

Za svůj život vydal přes tři desítky knih, které byly přeloženy do 30 jazyků s celkovým nákladem 60 milionů výtisků a byly podle nich natočeny filmy a televizní seriály. K jeho nejznámějším dílům patří vedle prvotiny také Zpátky ke hvězdám, Setba z vesmíru či Bohové byli astronauti.

Däniken, který opakovaně navštívil i Česko, nebyl první, kdo teorie o mimozemšťanech vyslovil, ale právě on je nejvíc zpopularizoval. Jeho myšlenky mají mnoho příznivců, ale také kritiků z řad laiků i vědců, kteří spisovatele považují za diletanta a mystifikátora.

Zdroj: ČTK

Do kin míří filmová podoba nejlepší knižní detektivky roku 2021 Stvůry

Filmovou podobu knihy Kristýny Trpkové Stvůra, která získala Cenu Jiřího Marka za nejlepší detektivku roku 2021, uvedou česká kina od 23. října. Knihkupectví zároveň začnou prodávat nové vydání knižní předlohy s filmovou obálkou. Autorka v minulosti odmítla několik nabídek na zfilmování svých knih, režisér Jan Těšitel ji přesvědčil svou zodpovědností a pokorou k práci spisovatelky. 

Předání cen za českou detektivní literaturu, které vyhlašuje Česká asociace autorů detektivní literatury (AIEP), 9. října 2022, Praha. Cenu Jiřího Marka 2022 za 1. místo získala Kristýna Trpková za knihu Stvůra

„V dnešní době, co vím z doslechu, do toho nemohou autoři moc mluvit. Já měla štěstí, že se režisér zajímal o můj názor. Pořád mi zdůrazňoval, že to má být naše společná práce. Takže jsem byla velice spokojená i v tom smyslu, že když se objevilo něco, s čím jsem nesouzněla, tak byla možnost to upravit,“ uvedla Trpková.

Filmem Stvůry si Těšitel splnil sen oživit český krimi thriller dotažený do detailu po filmařské stránce, s uvěřitelnými postavami a jejich příběhy. „Atmosféře filmu není absolutně co vytknout,“ zhodnotila výsledek Trpková. Režisér podle ní nemohl pro role vyšetřovatelů Laury a Adama vybrat nikoho lepšího než herce Kristýnu Ryšku a Kryštofa Hádka. „Nejenže je dobře zahráli, ale sedí perfektně i vzhledově,“ uvedla spisovatelka. „Jestli se má mých dalších knih někdo filmově ujmout, musí to být Honza Těšitel,“ dodala.

Příběh, na jehož počátku stojí brutální vražda mladé studentky, zavede diváky do syrového prostředí městečka někde na severu. Dvojice kriminalistů se pouští do složitého vyšetřování. Když už se zdá, že případ je uzavřený, nové důkazy všechno zpochybní a donutí ho vrátit se na začátek.

Režiséra Těšitele zaujalo, že Trpková klade důraz na realističnost vyšetřování včetně únavy, vyčerpání i chyb hlavních hrdinů, které k práci kriminalistů nevyhnutelně patří. Ocenil, že žádná z postav není ani idealizovaný hrdina, ani klišé věčně opilého a cynického vyšetřovatele. „Hledal jsem dospělou knižní předlohu s dobře vystavěnou zápletkou, silnou pointou skrývající něco navíc – důvod, proč ji přenést na plátno,“ podotkl Těšitel, který by se nebránil zfilmování dalších knih Trpákové Vesnice a Vetřelec.

Cenu Jiřího Marka za nejlepší detektivku roku dostala Trpková v roce 2021. Kniha Stvůra byla prvotinou tehdy šestadvacetileté autorky, která začala psát na mateřské dovolené. Porota ocenila její popis policejního vyšetřování, který přitom Trpková nekonzultovala s odborníky, ale všechno si dohledávala na internetu.

Zdroj: ČTK

Objevené části rukopisu Švejka budou na tři dny k vidění v Muzeu literatury

V pražském Muzeu literatury budou ode dneška tři dny k vidění části rukopisu Osudů dobrého vojáka Švejka za světové války, které byly téměř 90 let uloženy v písemnostech nakladatelů Adolfa a Karla Synka. O objevu podstatné části rukopisu informovali zástupci Památníku národního písemnictví (PNP) letos 28. srpna. Literární vědci texty, které spisovatel psal nebo diktoval do své smrti v roce 1923, našli při zpracovávání pozůstalosti Haškova nakladatele Karla Synka. Vernisáž otevřená veřejnosti je dnes v Muzeu literatury od 18:00.

Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války patří k nejpůsobivějším satirickým popisům dění na bojištích první světové války. Kniha s hlavním hrdinou, dobromyslným vojákem Josefem Švejkem, patří k nejpřekládanějším a nejčtenějším dílům české literatury.

Rukopis, který odborníci zrestaurují a zdigitalizují a pak bude k dispozici pro badatele, zpřístupní památník veřejnosti mimořádně na tři dny, tedy do 2. října, při výstavní akci Švejk založený a nalezený. Společně s nimi bude vystaven Haškův výtisk prvního dílu Švejka s dosud neznámým osobním věnováním a další související archiválie. Návštěvníci vernisáže budou moci ochutnat pivo Haškův Lipnický speciál čepovaný pravnukem spisovatele, uvedli organizátoři.

Satirický a protiválečný čtyřdílný román přinesl Haškovi posmrtně celosvětový úspěch i přesto, že své dílo nestihl dokončit. První díl románu s názvem V zázemí vyšel v roce 1921. Celá tetralogie si bere na mušku poměry panující v rozkládajícím se Rakousku-Uhersku a chaos v atmosféře počínající války. Hlavním hrdinou je zdánlivě prostoduchý voják Švejk, jemuž vtiskl nezaměnitelnou podobu svými ilustracemi Haškův přítel, malíř Josef Lada.

Zdroj: ČTK

Letošní Noc literatury se uskuteční ve středu 17. září ve více než 90 městech

Série veřejných čtení ze současné světové literatury v českých překladech pod názvem Noc literatury se uskuteční ve středu 17. září ve více než 90 městech. Letošní 19. ročník literárního festivalu má podtitul Kniha jako útočiště, který připomíná, že literatura může být bezpečným místem, zdrojem síly i porozumění v nejistých dobách. V Praze se festival uskuteční v Dejvicích, Bubenči, Střešovicích a na Hradčanech. Vstup je zdarma. 

V regionech se do organizace Noci literatury zapojují kromě knihoven také další kulturní zařízení, spolky či divadla.

„Vedle tradičních ukázek romské a ukrajinské literatury letos poprvé zazní texty autorů ze Slovinska a Jižní Koreje, která se představí jako čestný host letošního ročníku. V průběhu roku pořádají Noc literatury také vybrané pobočky Českých center v zahraničí,“ uvedla Přibylová.

Návštěvníci v Praze se mohou těšit na čtení na 23 netradičních a často veřejnosti nepřístupných místech, a to v podání předních českých herců. Festival zavede zájemce nejen do historicky významných objektů, ale i do prostor ČVUT, kulturních a komunitních center.

Čtení zazní v podání mladých herců, z nichž někteří se Noci literatury zúčastní poprvé jako například Josef Trojan, Anna Kameníková, Antonie Martinec Formanová nebo Agáta Kryštůfková. Ze zkušených interpretů nechybí Vanda Hybnerová, Martin Myšička, Lenka Krobotová nebo Simona Babčáková.

Festival klade důraz na otevřenost. Vybraná čtení budou tlumočena do českého znakového jazyka a pro slyšící návštěvníky pořadatelé připravili minikurzy jeho základů. Festival od roku 2006 pořádají Česká centra a EUNIC – Sdružení evropských národních kulturních institutů. Jeho cílem je představit publiku aktuální tvorbu evropských autorů, upozorňovat na význam překladů z velkých i malých jazyků a otevírat aktuální společenská témata.

Noc literatury pořádají také Česká centra v zahraničí ve spolupráci se svými evropskými partnery. Letos ji budou organizovat i některé zastupitelské úřady. Konat se bude na Slovensku, ve Francii, Maďarsku, Německu, Hongkongu, Bulharsku, Izraeli, Spojených státech a v Egyptě.

Zdroj: ČTK