3. června 2024 je tomu přesně 100let od úmrtí pražského německého spisovatele židovského původu Franze Kafky. Zemřel 3. června 1924, v sanatoriu v Kierlingu u Vídně, bylo mu 40 let.
Franz Kafka – jeden z literárně nejvlivnějších a nejoceňovanějších spisovatelů 20. století se narodil roku 1883 v Praze v rodině židovského obchodníka. Jeho jméno je symbolem tzv. pražské německé literatury, která umělecky odráží jedinečnou kulturní atmosféru staletého soužití Čechů, Němců a Židů ve středoevropském regionu. Napsal tři romány – Amerika, Proces a Zámek – a také řadu povídek a novel.
Kafkovy knihy zrcadlí nejenom rozpor tehdejší doby, ale především jeho osobní duševní rozpolcenost. Napjatý vztah s otcem i nevydařené zásnuby v něm vyvolaly pocit nesounáležitosti, vyřazenosti a izolovanosti. S jak děsivou přesností dokázal předvídat odlidštění světa, které zažilo 20. století. Pro Kafku základní pocit cizoty zmocňující se dělníka u běžícího pásu, kde vyrábí něco, o čem nemá ani zdání, jak funguje, se zdá být dnes stále více aktuální. Ve své závěti žádal, aby byla zničena veškerá neuveřejněná díla. Jeho přítel Max Brod přání neuposlechl a Kafkova díla vydal.
Franz Kafka měl pět mladších sourozenců. Oba bratři Georg a Heinrich zemřeli ve velmi útlém věku. Jeho sestry Gabriele, Valerie a Ottilie se staly oběťmi nacistů teroru a zemřely v koncentračních táborech.
V rámci výročí se chystá mnoho kulturní aktivit. Dokonce i květnový knižní veletrh Svět knihy Praha 2024 se rozhodl zapojit do oslav spojených s tímto literárním velikánem – mottem 29. ročníku se tak stal Kafkův citát: „Kniha musí být sekerou na zamrzlé moře v nás.“
Kolem letošního výročí Franze Kafky se toho, ale bude dít mnohem víc. Například v Divadle Na zábradlí vznikla performance Kafka has left the building, která zkoumá prolnutí mezi spisovatelovým životem, dílem a komercializací obojího. Kromě toho vznikla také loutková inscenace pro děti Franz a kavka. Další zajímavou akcí je také otevřená výstava KAFKAesque v Centru současného umění DOX, která se zaměřuje na reflexi Kafkova díla a poetiky v současném výtvarném umění.
A.H.
Foto: Wikimedia
Komentáře z facebooku