Palác Belvedere – nejvýznamnější sbírka rakouského umění od středověku až po současnost

Zámecký komplex, který se skládá z Horního a Dolního Belvederu a rozsáhlé zahrady, je jednou z nejkrásnějších barokních staveb v Evropě. Je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO. Nachází se tu nejvýznamnější sbírka rakouského umění od středověku až po současnost. K nejvýznamnějším památkám patří největší světová sbírka obrazů Gustava Klimta, včetně slavných zlatých secesních ikon Polibek a Judita.

Horní Belveder byl postaven v letech 1717 až 1723 podle plánů Johanna Lucase von Hildebrandta. Za vlády prince Evžena měl především reprezentativní funkci. Za Marie Terezie a Josefa II. se jako jedno z prvních veřejných muzeí na světě stalo výstavním centrem císařských sbírek.

Dnes jsou v bývalém reprezentačním paláci prince Evžena Savojského trvale vystavena významná díla ze všech oblastí sbírky Belvedere, od středověku až po současnost. Kromě architektonických skvostů, jako je historický Mramorový sál, kde byla v roce 1955 podepsána rakouská státní smlouva, barokní palácová kaple, impozantní velké schodiště a velkolepá Sala terrena, se v Horním Belvederu nacházejí některá z nejvýznamnějších děl rakouských dějin umění. Vrcholem prezentace je největší světová sbírka obrazů Gustava Klimta, včetně secesních ikon Polibek (Milenci) a Judita.

Mistrovská díla Egona Schieleho, Oskara Kokoschky a zahraničních umělců doplňují kolekci vynikajících děl secesního umění a vídeňské secese. V Belvederu se nachází také nejvýznamnější sbírka děl z období vídeňského biedermeieru – včetně četných obrazů Ferdinanda Georga Waldmüllera -, rozsáhlá barokní sbírka, pozoruhodná středověká díla a významná díla z 19. a 20. století.

Zatímco Horní Belveder sloužil především reprezentačním účelům, v Dolním Belvederu se mělo původně především bydlet. Nakonec se sem přemístila část knížecích sbírek.

Dolní Belvedere

Mramorový sál

Mramorový sál, který se vyznačuje červenohnědým kamenem a zlacením, je nejvelkolepější místností v Horním Belvederu.

Foto: Alexandra Hejlová, C. Stadler (úvodní fotografie)

Komentáře z facebooku