Fernando Botero byl kolumbijský malíř a sochař. Je považován za jednoho z největších umělců dvacátého století. Vytvořil si osobitý výtvarný styl, čerpající z odkazu evropských i mimoevropských uměleckých tradic. Charakteristickým znakem jeho díla, a to jak plastik, tak obrazů, je figurativní tvorba, jejíž předměty jsou proporčně předimenzované. Ve věku 91 let zemřel 15. 9.2023.
Narodil se v roce 1932 v Medellínu ve střední Kolumbii. O umění se začal zajímat jako chlapec a už v 15 letech prodával své kresby z býčích zápasů u bran arény v Bogotě.
Jeho kariéra nabrala na obrátkách v sedmdesátých letech, kdy se setkal s ředitelem jednoho z newyorských muzeí Dietriechem Malovem. Toho Boterovo umění uchvátilo a společně uspořádali několik výstav. Výtvarníka pak začali kontaktovat světoví obchodníci s uměním.
Typický styl, ve kterém jsou běžné předměty či lidé nafouknutí do absurdních rozměrů, se poprvé objevil na obraze Zátiší s mandolínou z roku 1957. Botero, milovník italské renesance, adaptoval i klasické dílo Leonarda da Vinciho Monu Lisu – v jeho verzi ale má florentská dáma nafouknuté tváře a neúměrně zmenšený obličejík.
Kolumbijský umělec se nicméně v souvislosti se svou tvorbou bránil slovům jako „tlustý“ a naopak se označoval za „obránce objemu“ v moderním umění. Gigantismus se promítl i do jeho sochařské tvorby. Jeho odkaz čítá až tři tisíce obrazů a na tři sta soch.
Zdroj: britannica.com
Komentáře z facebooku