Hudebně nadaní opeřenci

Jiřík z Erbenovy pohádky o Zlatovlásce, ten se měl. Zbaštil soustíčko z kouzelného hada a v tu ránu rozuměl řeči zvířat a ptáků. První, koho uslyšel, byli dva holoubci, kteří se přetahovali o zlatý vlas, a od nich se doslechl o zlatovlasé krasavici. Co by se asi dozvěděl ze štěbetání, švitoření, cvrlikání, cukrování, trylkování, vrkání, pípání, hvízdání, pískání a kokrhání, které se ozývá z remízků a korun stromů v lese, v parcích a za ploty? Ty hlasy přírody jsou pro nás tak příjemné, že je nazýváme ptačím zpěvem. Charles Darwin na konci 19. století uvedl, že zpěv ptáků je v mnohém podobný lidské řeči. Podle něj, později i podle řady jazykovědců a biologů, se dříve lidé dorozumívali zvuky podobně jako ptáci. Dnes umí ornitologové ptačí zpěv přesně analyzovat a určit, jaké zprávy si opeřenci mezi sebou posílají. První neděli v květnu, kdy jsou již všichni stěhovaví ptáci zpět ve svých letních domovech a všude zní ptačí sbor, slavíme Mezinárodní den ptačího zpěvu. Navazujeme na tradici založenou v roce 1983 v Birminghamu pod názvem Dawn Chorus Day, kde místní ornitologové přišli s nápadem přivítat vždy první neděli v květnu přicházející jaro. Akci později převzali partneři BirdLife International v celé Evropě a vítání se tak stalo nejmasovější ornitologickou akcí. Česká společnost ornitologická organizuje „Vítání ptačího zpěvu“ od roku 1992.  Na stovce míst v republice jsou připraveny vycházky do probouzející se jarní přírody, někde doplněné o ukázky kroužkování, výstavky ptačích budek a jinou propagaci ochrany ptáků. Ale i v následujících dnech mějte v přírodě oči k vidění a uši ke slyšení a pozorujte a poslouchejte ty hudebně nadané opeřence. Mne inspirovali k napsání pohádky „Přesně seřízený budík“ v knížce Rézička a Čtvrtjadýrko.  Ráno, když vstává les, se jednotlivé druhy rozezpívají v přesně určený čas. Před čtvrtou hodinou ranní se ozve rehek, pak červenka, za pár minut střízlík a postupně kukačka, sýkorka, budníček a pěnkava. Před půl šestou přivítá slunce vrabec, následuje ho špaček, potom drozd, pěnkava a strnad.  Nakonec ptačí chór rozezní celý les. Dokud to tak bude, můžeme si být jisti, že žijeme na jednom z nejhezčích míst na celé zeměkouli.

Autor: Jaroslava Pechová

Foto:  ireceptar.cz

Komentáře z facebooku