Zámek Książ (kdysi Fürstenstein) se nachází v těsné blízkosti města Walbrzych v Dolním Slezsku. Zámek je přezdíván také polské Versailles a to díky jeho romantickému vzhledu. Není divu, že si tento majestátní zámek vybral za své možné příští sídlo i Adolf Hitler.
Zámek Ksiaž patří bezesporu k nejkrásnějším a největším v Polsku. Leží na skalnatém ostrohu nad řekou Pelcznica. Skalní ostroh, na němž se dnešní zámek tyčí, byl strategicky významným a ve středověku velmi cenným místem. Mezi lety 933 a 1263 zde stával dřevěný strážní hrad, který byl vypálen českým králem Přemyslem Otakarem II. Ihned poté byl vybudován nový obranný hrad, tentokrát kamenný, a spolu s ním byla přistavěna i vyhlídková kamenná věž vysoká 47 metrů. Tehdy dostal celý ostroh i s hradem název Knížecí hora.
Po krátké epizodě polských králů získal hrad i s okolím český král Václav IV., během husitských válek se jej však zmocnili „loupeživí rytíři“, jimiž jsou velmi pravděpodobně myšleni sami husité.
V 19. a na začátku 20. století hostil zámek mnohé známé osobnosti, mezi nimiž byl například Winston Churchill či ruský car Mikuláš I. Současný stav zámku je výsledkem přestavby ze začátku 20. století. V té době byly velmi moderní historizující architektonické styly a přestavby či dostavby hradů a zámků byly tehdy známkou „vytříbeného vkusu“.
Tehdejší majitel zámku, kníže Jan Jindřich XV. Hochberg, dostavěl celé nové křídlo a modernizoval terasy s fontánami. Těsně před 1. světovou válkou byl postaven ještě palmový skleník a dekorativní japonská zahrada.
V roce 1941 padl zámek do rukou nacistů a o dva roky později se začal realizovat plán přestavby na nové sídlo Adolfa Hitlera, při které byly bohužel z velké části zničeny historické interiéry. Pod zámkem byly vykopány hluboké štoly a před hlavním portálem našla osvobozenecká armáda v květnu 1945 šachtu hlubokou 50 metrů. V době 2. světové války byla na zámku uložena i část Berlínské státní knihovny.
Podle některých konspiračních teorií byl však zámek zabrán zejména díky jeho poloze na skále a možnosti vyhloubit zde četné podzemní chodby, které měly ve skutečnosti fungovat jako úkryt cenností či tajných dokumentů a jako továrna na výrobu vojenského materiálu. Celé okolí prý mělo sloužit jako testovací oblast pro jaderné zbraně.
Po 2. světové válce byl zámek vypleněn ruskými vojsky, byl opuštěný a chátral. Renovační práce začaly až v roce 1974. 10. prosince 2014, tedy již v době, kdy byl zrekonstruovaný zámek zpřístupněn návštěvníkům, vypukl ve východním křídle zámku požár, který následně zachvátil velkou část podkroví a střechy. V dubnu 2015 byla střecha opravena. Dnes svým návštěvníkům zámek nabízí krásně zrestaurované zámecké interiéry a tajemné 100 metrů dlouhé podzemní chodby vybudované během 2. světové války.
Zdroj a úvodní fotografie: ksiaz.walbrzych.pl
Foto: Alexandra Hejlová
Komentáře z facebooku