Slavnostní ceremonií začal festival Berlinale, cenu převzala Swintonová

Slavnostní ceremonií začal v Berlíně 75. ročník mezinárodního filmového festivalu Berlinale. Zlatého medvěda za celoživotní dílo převzala skotská oscarová herečka Tilda Swintonová. V následujícím více než týdnu se divákům v kinech německé metropole představí mimo jiné 19 filmů v hlavní soutěžní kategorii. Jejího vítěze oznámí porota v sobotu 22. února. Tři české filmy s českou stopou se promítají jen ve vedlejších kategoriích.

Porota 75. ročníku filmového festivalu Berlinale, 13. února 2025. Zleva argentinský režisér Rodrigo Moreno, německá herečka Maria Schraderová, americký režisér Todd Haynes a čínská herečka Fan Bingbingová  (Autor: Hannes P Albert DPA)

Swintonová děkovnou řeč využila ke kritice režimů, které utlačují své občany. Nepřímo kritizovala podle agentury DPA i amerického prezidenta Donalda Trumpa, když naznačila nesouhlas s jeho plánem na převzetí Pásma Gazy a vysídlení Palestinců.

Soutěžní snímky letošního ročníku festivalu se začnou promítat v pátek. Jsou mezi nimi filmy amerického režiséra Richarda Linklatera Blue Moon, Dreams mexického režiséra Michela Franka či What Does the Nature Say to You jihokorejského režiséra Hong Sang-soa. Evropskou kinematografii budou v hlavní soutěžní kategorii reprezentovat mimo jiné filmy Francouzky Léonor Serrailleové, Rumuna Radua Judeho či Rakušanky Johanny Moderové.

Příchod hostů na zahájení 75. ročníku filmového festivalu Berlinale, 13. února 2025 (Autor: Sebastian Gollnow  DPA)

Českou stopu na letošním Berlinale ponesou tři snímky. Představí se dokumentární film Čas do zásahu z války na Ukrajině režiséra Vitalije Manského, který vznikl v koprodukci Česka, Lotyšska a Ukrajiny. V sekci pro mládež Generation Kplus uvede Berlinale animovaný snímek Pohádky po babičce podle knižní předlohy herce a spisovatele Arnošta Goldflama v koprodukci Česka, Slovenska, Slovinska a Francie. V sekci krátkých filmů Berlinale Shorts se pak představí český animovaný muzikál Kámen osudu výtvarnice Julie Černé z Ateliéru animace a filmu pražské Vysoké školy uměleckoprůmyslové.

Kdo získá Zlatého medvěda za nejlepší film, bude jasné v sobotu 22. února. Vítěze oznámí porota vedená americkým režisérem Toddem Haynesem. Mezinárodní filmový festival v Berlíně byl založen v roce 1951 a s festivaly v Cannes a Benátkách patří k předním filmovým přehlídkám v Evropě.

75. ročník filmového festivalu Berlinale, 13. února 2025. Skotská herečka Tilda Swintonová s oceněním za celoživotní dílo. (Autor: Soeren Stache  ČTK)

Zdroj: ČTK

 
 
 

Požární prohlídka – Michal Dlouhý

Četnická stanice Schönvald v politickém okrese Tachov byla na počátku roku 1927 jednou z nemnoha dvoumužových četnických stanic v celé republice. To si velmi dobře uvědomoval okresní četnický velitel nadporučík výkonný Antonín Helebrant. Letitým velitelem schönvaldské četnické stanice byl vrchní strážmistr František Kaštánek a jediným podřízeným četníkem zde byl strážmistr František Procházka.

Vrchní strážmistr Kaštánek již před koncem roku 1926 požádal vzhledem ke svému věku, době strávené v četnickém sboru, a hlavně s ohledem na své letitou službou podlomené zdraví, o propuštění od četnictva, a těšil se, jak si bude se svojí milovanou manželkou a vnoučaty užívat zasloužené penze. Trápily jej po řadu let křečové žíly, kterým vůbec neprospíval kopcovitý staniční služební obvod. O ten se staral převážně strážmistr Procházka, který si od roku 1922, kdy byl na zdejší četnickou stanici přidělen, dokonale osvojil místní, ale i osobní znalost.  

Pan vrchní strážmistr se převážnou část své služby věnoval administrativě ve staniční kanceláři a pokud vyrazil na obchůzku, tak se vždy jednalo o „loko“, to znamená o službu v místě či v bezprostředním okolí obce.

Po letech strávených v Schönvaldu náležel četnický staniční velitel k místní honoraci a měl své místo spolu s obecním starostou, panem farářem a polesným u stolu pro štamgasty ve zdejším hostinci.

Posezení místní honorace v hostinci

V sobotu 15. ledna 1927 večer, při partičce mariáše, se panu vrchnímu strážmistrovi svěřil polesný Jan Krieglstein, že bylo v jeho revíru ku škodě lesního úřadu odcizeno 10 metrů olšového dříví. Jisté podezření tu bylo na souseda Karla Štolbu, ale žádné podrobnosti nehodlal nadlesní sdělit.

 Obecní starosta Antonín Wagner, poté co zaslechl z úst polesného Štolbovo jméno zbystřil a dodal, že si celá obec velmi dobře pamatuje, jak se tito dva spolu na Silvestra rozhádali.

Zkušený vrchní strážmistr se držel zásady, že ráno je moudřejší večera a vyzval polesného, aby se v pondělí ráno dostavil do staniční kanceláře, že věc odcizeného olšového dříví spolu zúřadují.

Druhý den, v neděli však vrchní strážmistr Kaštánek nezahálel a po mši se dal do řeči s panem farářem, aby se dozvěděl, co se na Silvestra, za jeho nepřítomnosti v hostinci mezi polesným Krieglsteinem a Karlem Štolbou vlastně odehrálo.

Oba pánové byli o silvestrovské veselici samozřejmě ve velmi dobré náladě a Štolba z farářovi neznámých důvodů vynadal polesnému do lumpů a zlodějů, a tudíž do Nového roku nevstoupili zrovna v dobrém.

Četnickému veliteli byl poměrně majetný majitel soustružny Karel Štolba znám jako řádný a zachovalý občan, a tím pádem mu vůbec nešlo na rozum, proč se ti dva dostali do sporu. Rovněž tak na nic nepřišel ani strážmistr Procházka, kterému o tom staniční velitel záhy vyprávěl.

V pondělí 17. ledna ráno se do četnických kasáren skutečně dostavil polesný Krieglstein a vypověděl, že na podzim prodal truhláři Štolbovi na jeho žádost 50 metrů olšového dřeva.

V okolí obce je na horském potoce řada soustružen dřeva, které jsou hnány vrchní vodou horského potoka. Tyto soustružny vyrábějí různé dřevěné tvary, takzvané „holzformen“. Jedná se o dřevěné korále, knoflíky, olivy k plášťům a podobně, které jsou vyráběny převážně z čerstvého borového a olšového dříví. Výrobky jsou poté napouštěny různými barvami nebo politýrovány a pak leštěny. Tyto dřevěné tvary jsou následně zasílány do Ameriky či Anglie, kde se těší velké oblibě.

Při tomto obchodu se snažil Štolba usmlouvat co nejnižší možnou cenu, avšak polesný měl od majitele lesů přesně stanovenou prodejní cenu dřeva, pod kterou nemohl jít. Proto zřejmě ležel polesný Štolbovi v žaludku.

Štolba však mezitím zpracoval veškeré zakoupené dřevo a obrátil se na polesného se žádostí o prodej dalších 10 metrů olšového dřeva, aby mohl dokončit výrobu celé objednané zakázky.

Polesný slíbil, že požadované dřevo zajistí, avšak upozornil zájemce o koupi dřeva, že od počátku roku jsou majitelem panství prodejní ceny dřeva zvýšeny. To byla, jak se říká, voda na Štolbův mlýn. Měl totiž za to, že polesný mu dává vyžrat jeho silvestrovskou hádku a pravil, ať si tedy celé to olšové dřevo strčí do pr….., a s tím se oba opět, jako několikrát před tím, ve zlém rozešli.

Po několika dnech polesný při obchůzce svého revíru zjistil odcizení právě 10 metrů olšového dřeva a je tudíž naprosto přesvědčen, že krádež nemá na svědomí nikdo jiný, než právě Karel Štolba.

Pánům četníkům oznámení polesného Krieglsteina i jím vyslovené podezření připadalo logické. Jak však důvodně podezřelého, avšak řádného a trestně zachovalého občana z odcizení olšového dřeva usvědčit? Provedení domovní prohlídky, při které by mohlo být odcizené olšové dřevo nalezeno bylo u bezúhonného občana naprosto nemyslitelné. A předchozí hádka majitele soustružny s polesným nemohla být žádným pádným důvodem.           

Staniční velitel polesnému sdělil, že se četnictvo jeho oznámením bude vážně zabývat a že lesnímu úřadu dá vědět, jak pátrání po pachateli krádeže olšového dřeva dopadlo. S tím se rozloučili.

Po nějaké době přemýšlení se vrchní strážmistr Kaštánek ustrojil, vyzbrojil se pouze pistolí a bodákem a předepsal si služební obchůzku po obci. Nejprve zašel na poštovní úřad, kde podal k odeslání několik poštovních zásilek a převzal doručenou poštu. Následně zašel za obecním starostou Gustavem Kumpfem.

 Když četnický velitel s obecním starostou vyřídili všechny úřední záležitosti, došlo i na pohárek pálenky. Přitom vrchní strážmistr požádal starostu o pomoc v řešení případu odcizeného olšového dřeva. Napadlo ho, aby obecní starosta vykonal u Karla Štolby požární prohlídku, u které bude asistovat jeho podřízený strážmistr Procházka.

Jak obec vykonává policii požární

Řád o policii požární byl v Čechách upraven zemským zákonem číslo 45 z roku 1876 zemského zákoníku a byl změněn zemskými zákony číslo 21 z roku 1898 a číslo 50 z roku 1916.

Požární policie spadala do samostatné působnosti obce a její výkon příslušel právě obecnímu starostovi. Ten měl opatřit vše, co bylo zapotřebí, aby bylo odstraněno vše a aby nebylo činěno nic, čímž by mohl vzniknout požár.  Z uvedeného důvodu byly obecními zastupitelstvy vydávány místní bezpečnostní předpisy, byly zřízeny požární stráže a v neposlední řadě měly být konány občasné prohlídky budov a dohled na řádné čištění komínů.

Ačkoliv se v Schönvaldu po řadu let naštěstí s požárem nepotýkali, bylo obecnímu starostovi jasné, že z pasti nalíčené četnickým velitelem jen tak nevyklouzne, a proto mu nezbývalo než souhlasit.

Hned druhý den ráno bylo obecním zřízencem vyhlášeno, že starostou obce budou ve všech domech v obci vykonány požární prohlídky.

Postupně byly obecním starostou v doprovodu strážmistra Procházky navštíveny všechny domy počínaje od kraje obce, u něhož se nacházel dům Karla Štolby a byly v nich vykonány požární prohlídky zejména půd a komínů, zdali jsou stavebně v pořádku a řádně vyčištěné.

Když se dostali až ke Štolbovu domu, jeho majitel byl zjevně celý nejistý, pravil, že má vše v naprostém pořádku, a že k němu nemusejí ani jít. To však na starostu při výkonu jeho pravomoci vůbec neplatilo. Na půdě domu, kde bylo z pohledu výkonu požární policie skutečně vše v naprostém pořádku, uviděli zde však uschované čerstvě pokácené olšové dříví.

Po krátkém výslechu vedeném za přítomnosti starosty obce strážmistrem Procházkou se Karel Štolba přiznal, že uvedené olšové dříví z jeho návodu odcizili dělníci, neboť ho nutně potřeboval k dodělání zakázky a polesný Krieglstein mu jej nechtěl prodat. To však nebylo důvodem ke krádeži dřeva.

Odcizené dřevo bylo z moci úřední zabaveno a navráceno lesnímu úřadu. Soustružník Štolba byl četnickou stanicí Schönvald udán okresnímu soudu v Tachově pro přestupek krádeže podle § 460 trestního zákoníku.

Nebýt ochoty obecního starosty, nepodařilo by se četnictvu tento trestný čin objasnit a vypátrat jeho pachatele.

Vrchní strážmistr Kaštánek byl velice rád, že staniční služební obvod po letech svého působení předával panu okresnímu četnickému veliteli a svému nástupci strážmistru Václavu Hořejšovi v perfektním pořádku, a hlavně s naprosto čistým Přehledem činů, jichž pachatelé zůstali nevypátráni.

Ani po svém penzionování pan vrchní strážmistr ve výslužbě František Kaštánek nepřestal docházet do hostince na mariáš.

Kromě toho pravidelně docházel na četnickou stanici, aby byl svému nástupci nápomocen radou či zjištěnou důvěrnou informací o situaci a náladě mezi obyvatelstvem v obci.

Strážmistr František Procházka měl v novém staničním veliteli významného pomocníka při obchůzkách kopcovitého služebního obvodu.

Obálka knihy Četnické erfolgy

Příspěvek byl zpracován podle knihy Michala Dlouhého ČETNICKÉ ERFOLGY, vydané nakladatelstvím Pragoline. Kniha je k dostání na www.megaknihy.cz nebo www.kosmas.cz.

Kniha byla vydána i v elektronické podobě, stejně jako všechny, i již rozebrané tituly, které jsou k dostání na www.kosmas.cz.

 Další informace o autorovi se dozvíte na jeho webu www.cetnik-michal-dlouhy.cz nebo na facebooku Četník Michal Dlouhý či Spisovatel Michal Dlouhý.

AUTOR:   JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D.

FOTO:   archiv –  JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D.

 

Vernisáž zahájila výstavu L’identité inspirovanou Toyen a Kunderou

Vernisáž 11. února zahájila v Uměleckoprůmyslovém museu výstavu L’identité inspirovanou životem a dílem Toyen. Připravila ji galerie Kodl Contemporary. Výstava koncipovaná historičkou umění a kurátorkou Pavlínou Morganovou zkoumá otázky lidské identity napříč generacemi. Dotýkají se jich díla více než dvou desítek současných autorek a autorů, informovala za Kodl Contemporary Terezie Kaslová. Výstava v Uměleckoprůmyslovém museu potrvá do 10. dubna.

Východiskem pro výstavu jsou obrazy Marie Čermínové zvané Toyen jako důležité avantgardní osobnosti a surrealistky. Francouzský název výstavy odkazuje nejen na život Toyen v Paříži, ale též na stejnojmenný román Milana Kundery, který publikoval v 90. letech francouzsky, a později pod názvem Totožnost umožnil jeho překlad do češtiny.

Vystaveny jsou dva oleje Toyen, Šero v pralese a Tous les éléments (Všechny prvky).

Toyen byla členkou S. V. U. Mánes a Devětsilu, její společné aktivity s Jindřichem Štyrským vyústily v umělecký směr artificialismus a následně v pevné zakotvení v surrealistickém hnutí. Důsledně odmítala společenské stereotypy, což dokládá i její genderově neutrální pseudonym. Po druhé světové válce odešla do Francie, kde do své smrti působila v okruhu pařížských surrealistů.

Na Toyen navázala generace autorek a autorů, kteří se otázkou identity zabývali od 70. let 20. století po současnost. Existenciální polohu mají vystavená díla Adrieny Šimotové, pro kterou byl člověk a jeho křehká tělesnost ústředním motivem od 60. let. Následují konceptuální výboje Margity Titlové Ylovsky, která v 80. letech experimentovala s vlastním tělem a energií gesta.

Téma ženské tělesnosti a sexuality se objevuje také u trojice umělkyň etablovaných po roce 1989. Veronika Šrek Bromová přinesla na českou scénu digitálně upravovanou fotografii a v poslední době intenzivní zájem o vztah člověka k přírodě i mytologii. Kateřina Vincourová známá svými subtilními instalacemi a minimalistickými prostorovými konstelacemi, zkoumá vztahy mezi tělesnou zkušeností a okolním prostředím. Lenka Klodová se pak pohybuje na pomezí sochařství a performance.

Různorodé umělecké přístupy současnosti a tendence 21. století zastupuje několik umělkyň a umělců, mimo jiné Pavla Sceranková, Mark Ther či umělecká dvojice Anetta Mona Chişa a Lucia Tkáčová. Vybraná díla, z nichž některá jsou zapůjčena ze soukromých i veřejných sbírek, vydávají svědectví o situacích a traumatech, kterým člověk čelil ve 20. století a jimž čelí dodnes.

Toyen inspirovala rovněž autorské duo unconductive trash, tedy Michala Pěchoučka a Rudiho Kovala, kteří společné obrazy šijí. Textilním materiálům se věnuje i nejmladší ze zastoupených tvůrkyň a tvůrců Lucie Rosická.

Zdroj: ČTK

Péče o pleť na jaře se Zdeňkou Polterovou

Cítíte, že na konci zimy je Vaše tělo unavené? Týká se to ale i Vaší pleti. Změny teplot z vytopených místností do venkovního chladu nám určitě neprospěly. Příroda se začne probouzet, pojďme probudit a rozzářit také naši pleť.

Nejprve určitě zkontrolujme naše kosmetické produkty a pomůcky. Jsou čisté a co datum spotřeby?

V předjaří je pro unavenou zašedlou pleť důležitý peeling alespoň jednou týdně, kdy se odstraní odumřelé buňky a pleť se rozjasní. Provádíme samozřejmě každý den ranní a večerní péči podle typu naší pleti. Velmi prospěšná je alespoň jednou v týdnu hydratační maska. Já nejraději používám Vermione GHA Anti-Aging Serum, liftingový přípravek, který obsahuje látku glycoin s vlastností „zmrtvýchvstání“ a tím nastává reakce buněčného systému v podkoží, kdy se pleti nedostává potřebných látek – vody, pružnosti a pevnosti. Společně s ruční masáží má krásný efekt.

Těžké hutné zimní krémy začínáme vyměňovat za lehčí, osvěžující. Třeba krém Vermione Panthenol Day, antioxidační a hypoalergenní krém s kyselinou hyaluronovou a panthenolem, navíc obsahuje výtažek z jetele červeného, který pleť regeneruje a zjemňuje.

Naší pleti prospěje i pobyt na čerstvém vzduchu. Nezapomínejme ale na ochranu pleti před UV zářením.

Příště něco o ochraně pleti před slunečním zářením.

Objednávky na kosmetické ošetření včetně krému Vermione Panthenol Day :

Studio Vivien

Zdeňka Polterová  

U Průhonu 1516/32, 170 00 Praha – Holešovice
polterova.zdena@seznam.cz
 

Zdroj: Zdeňka Polterová

Začíná filmový festival Berlinale, představí se i česká filmová tvorba

Německé hlavní město se po roce opět stane centrem světové kinematografie. Ve čtvrtek totiž začíná 75. ročník mezinárodního filmového festivalu Berlinale. V hlavní soutěžní kategorii bude porota hodnotit 19 snímků. Který z nich dostane Zlatého medvěda, bude jasné v sobotu 22. února, shodou okolností den před předčasnými parlamentními volbami v Německu. Ve vedlejších sekcích se opět představí i česká filmová tvorba – dva animované filmy a dokument.

O Zlatého medvěda budou soutěžit například film amerického režiséra Richarda Linklatera Blue Moon (Modrý měsíc), snímek mexického režiséra Michela Franka Dreams (Sny) s Jessicou Chastainovou v hlavní roli či film What Does the Nature Say to You (Co ti říká příroda) jihokorejského režiséra Hong Sang-soa. V hlavní kategorii se představí i snímek If I Had Legs I’d Kick You (Kdybych měl nohy, nakopnul bych tě) americké režisérky Mary Bronsteinové, ve kterém hrají mimo jiné rapper Asap Rocky či moderátor Conan O’Brian.

Evropskou kinematografii bude v hlavní soutěžní kategorii reprezentovat mimo jiné francouzsko-belgický snímek Ari režisérky Léonor Serrailleové, film Kontinental ’25 rumunského režiséra Radua Judeho, který už v roce 2021 Zlatého medvěda získal, či film Mother’s Baby (Matčino dítě) rakouské režisérky Johanny Moderové. Domácí německou produkci zastoupí mimo jiné film Was Marielle weiss (Co Marielle ví) režiséra Frédérika Hambaleka.

Českou stopu mají na Berlinale tři filmy, žádný z nich ovšem není ani letos v hlavní soutěžní kategorii. V sekci Forum uvede festival dokumentární film.  Čas do zásahu režiséra Vitalije Manského, který vznikl v koprodukci Česka, Lotyšska a Ukrajiny a zachycuje rok života v Manského rodném městě Lvově na západě Ukrajiny, který je kvůli ruské agresi určován dobou letu ruských raket na cíle.

V sekci pro mládež Generation Kplus uvede Berlinale animovaný snímek Pohádky po babičce autorů Davida Súkupa, Patrika Pašše, Leona Vidmara a Jeana-Claudea Rozeka, který vznikl podle knižní předlohy herce a spisovatele Arnošta Goldflama v koprodukci Česka, Slovenska, Slovinska a Francie. Film vypráví příběh sourozenců, kteří přijíždí k nedávno ovdovělému dědečkovi a objevují kouzlo představivosti. V sekci krátkých filmů Berlinale Shorts se pak představí český animovaný muzikál Kámen osudu, který vytvořila výtvarnice Julie Černá z Ateliéru animace a filmu pražské Vysoké školy uměleckoprůmyslové (UMPRUM).

Hvězdami festivalu budou letos herci Timothée Chalamet, Robert Pattinson, Jessica Chastainová, Margaret Qualleyová, Marion Cotillardová, Ethan Hawke, Jacob Elordi či Benedict Cumberbatch. Očekává se také přední čínská herečka Fan Ping-ping. Chalamet představí mimo soutěž snímek o americkém písničkáři Bob Dylan: Úplně neznámý (A Complete Unknown) režiséra Jamese Mangolda. Skotská oscarová herečka Tilda Swintonová dostane na zahajovací ceremonii ve čtvrtek Zlatého medvěda za celoživotní dílo. V čele poroty usedne americký režisér Todd Haynes.

Organizací festivalu byla letos poprvé pověřena Američanka Tricia Tuttleová, která má zkušenosti z Londýnského filmového festivalu BFI. Ačkoli politika podle ní je součástí DNA Berlína i festivalu, jedním z jejích cílů je zabránit opakování loňských protiizraelských incidentů. Během závěrečných galavečerů se tehdy řada umělců postavila za Palestince, kteří umírali při izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy, nijak ale nekritizovala zvěrstva spáchaná palestinským teroristickým hnutím Hamás při útoku ze 7. října 2023. Na oficiálním instagramovém účtu festivalové sekce Panorama se tehdy také objevily protiizraelské slogany.

Letošní ročník Berlinale by se měl proto podle Tuttleové nést ve znamení otevřeného dialogu. „Čím více se debata radikalizuje, tím více potřebujeme místo pro rozmanité rozhovory,“ uvedla. Podle ní se nesmí stát, aby Berlinale vyznělo opět tak jednostranně jako loni. Součástí tohoto úsilí je i představení snímku A Letter to David (Dopis Davidovi) o Davidovi Cuniovi. Izraelský herec, který hrál ve filmu Mládí režiséra Toma Šovala představeném na Berlinale v roce 2013, je nyní v zajetí Hamásu v Pásmu Gazy.

Mezinárodní filmový festival v Berlíně byl založen v roce 1951 a s festivaly v Cannes a Benátkách patří k předním filmovým přehlídkám v Evropě. Vítězný snímek bude vyhlášen na slavnostní ceremonii 22. února. Festival shodou okolností oficiálně končí v den, kdy se v Německu budou konat předčasné volby do Spolkového sněmu. V napjaté atmosféře před hlasováním se tak pozornost domácího publika bude soustředit i na případná politická prohlášení německých účastníků přehlídky. Lze totiž očekávat, že se aspoň někteří z nich vymezí proti nárůstu podpory krajní pravice.

Zdroj: ČTK

 

Muzeum ve Volyni ukončilo modernizaci za desítky milionů korun

Muzeum ve Volyni na Strakonicku ukončilo půldruhého roku trvající modernizaci. Stavbaři rekonstruovali dvě budovy, celkové náklady byly několik desítek milionů korun. Z většiny je pokryly evropské dotace a přibližně 10 procent hradilo město Volyně. Novinářům to dnes řekli zástupci volyňského muzea při slavnostním otevření areálu.

„Rekonstrukce se týkala především zázemí celého areálu. Vznikly mimo jiné nové kanceláře, které nám zde citelně chyběly, badatelna, knihovna. Pro návštěvníky jsme vylepšili servis v podobě moderního vstupu a pokladny nebo toalety. Součástí je také nové parkoviště a samozřejmě je celý areál bezbariérový,“ řekl ředitel volyňského muzea Karel Skalický.

Přestavba začala na podzim 2023. Zahrnovala i archeologický průzkum, jenž odhalil středověkou pec. Nacházela se pod podlahou v prostorách bývalých děkanských stájí a stodoly. V peci zůstaly například úlomky různých předmětů a v zemi byly i kosti z hrobů z bývalého hřbitova. „Předměty, které archeologové našli během průzkumu, se stanou součástí expozice muzea,“ uvedl Skalický. Samotná pec pak zůstává zakonzervovaná. Její odhalení by výrazně změnilo dispozice a náklady rekonstrukce. Skalický uvedl, že nalezenou pec archeologové zakryli pod zem, aby nebyla narušena a v budoucnosti mohla být případně znovu otevřena.

Muzeum ve Volyni, které zřizuje město, plánuje další etapu modernizace. „Týkala by se expozice, ale také například výměny elektroinstalace. Předpokládáme, že by se uskutečnila zřejmě v letech 2026 nebo 2027 a jednalo by se o investici do 20 milionů korun,“ řekl Skalický. Dodal, že poslední rekonstrukce muzea byla v 70. letech minulého století. Od té doby se komplex příliš nezměnil.

Městské muzeum ve Volyni se stará o desítky tisíc předmětů. Díky rodině malíře Aloise Boháče má velkou uměleckou sbírku, dále textil i písemnosti.

Zdroj: ČTK

Tvůrci filmu Anora slaví další úspěch, Sean Baker má cenu amerických režisérů

Sdružení amerických režisérů v noci na neděli udělilo svou hlavní cenu filmaři Seanu Bakerovi za režii komediálního dramatu Anora. Jeho tvůrci tak získali druhé ocenění v rychlém sledu tři týdny před předáváním letošních Oscarů. Informují o tom magazín Variety a další americká média. V noci na sobotu si snímek o mladé sexuální pracovnici odnesl hlavní cenu americké filmové kritiky (Critics´ Choice Awards).

O hlavní cenu známou pod zkratkou DGA bojoval Baker s dalšími čtyřmi nominovanými tvůrci včetně Francouze Jacquesa Audiarda, který režíroval kritiky oceňovaný muzikál Emilia Pérez, či Bradyho Corbeta, který stojí za životopisným dramatem Brutalista. Nakonec režisérské sdružení ocenilo práci 53letého rodáka z New Jersey Bakera, který je nominovaný také na Oscara nebo cenu britské filmové akademie.

Anora už má z loňského roku na kontě Zlatou palmu z filmového festivalu v Cannes a řadí se mezi nejúspěšnější filmy aktuální sezóny amerických ocenění. Název dramatu je jménem hlavní postavy, které se život obrátí vzhůru nohama po setkání se synem ruských oligarchů Ivanem. Tvůrci filmu posbírali mimo jiné šest nominací na Oscary, přičemž o cenu americké akademie bojují také v hlavní kategorii.

Ceny DGA jsou považovány za důležitou předzvěst výsledku Oscarů, vítěz hlavní kategorie zpravidla následně opanuje také oscarové režisérské klání. Kromě Bakera si letos cenu odnáší například také RaMell Ross, který podle porotců předvedl nejlepší celovečerní debut se snímkem Nickel Boys o dvou černoších, kteří vyrůstali na segregovaném jihu USA.

Zdroj:  ČTK 

V Trutnově jsou k vidění „Ctnosti a neřesti naší doby“, sochy Matyáše Chocholy

V trutnovské galerii EPO1 je do konce března k vidění výstava „Ctnosti a neřesti naší doby / 300 let poté“ v podání Matyáše Chocholy. Nabízí reinterpretaci původního barokního souboru soch nazvaného Alegorie Ctností a Neřestí od barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna v Kuksu. Výstava umožňuje prolínání zmíněných témat do dnešní doby, vyplynulo z informací na webu galerie. Centrum současného umění EPO1 v Trutnově, které nedávno vzniklo v budově bývalé elektrárny v trutnovské městské části Poříčí, získalo v roce 2023 titul Stavba roku Královéhradeckého kraje.

„Chochola je nejvýraznější eklektik současné české umělecké scény, patřící dle žebříčku J&T Art Index mezi top 25 současných českých umělců. Ve svém projektu Ctnosti a neřesti naší doby / 300 let poté přináší osobitou reinterpretaci dvanácti alegorií, inspirovanou ikonickými sochami Matyáše Bernarda Brauna na Kuksu,“ uvedli zástupci galerie.

Autor využívá moderní technologie, konkrétně betonový 3D tisk, čímž vytváří sochy s totemickým a symbolickým nádechem, které jsou propojené s aktuálními otázkami lidských hodnot reflektují chaos a rozpolcenost současnosti. „To, co pro jednoho může být ctností, může být pro druhého neřestí,“ uvedla galerie na webu.

Sochy nemají pevné definice, je na divákovi, který v nich může spatřit odkazy na různé kultury a epochy dějin, od antiky přes kubismus až po brutalismus. Expozice je dočasnou instalací a autor dál zamýšlí pro sochy najít místo ve veřejném prostoru.

V trutnovské galerii EPO1 jsou do konce března k vidění také výstavy výstava Supi a srna výtvarníka Jana Vičara a Ztracený ráj. Ve stálé expozici Centra současného umění EPO1 jsou díla projektu Fresh Power, jež si klade za cíl zmapovat tvorbu nejmladší sochařské generace, autorů vzešlých z českých sochařských škol, u kterých se datuje absolutorium v roce 2018 a výše. Název Fresh Power nese i výstava, která je základem této kolekce.

 
Zdroj: ČTK

Film Emilia Pérez za kontroverze kolem své hvězdy získal španělskou cenu Goya

Muzikál Emilia Pérez francouzského režiséra Jacquese Audiarda získal v noci na neděli jednu ze španělských filmových cen Goya, při jejichž udílení pokračovaly polemiky kolem několik let starých výroků hlavní hvězdy filmu. Herečka Karla Sofía Gascónová čelí kritice mimo jiné za slova o islámu, který označila za zdroj „infekce pro lidstvo“. Večerního ceremoniálu v Granadě se neúčastnila, informovala agentura AFP.

Emilia Pérez získala cenu Goya pro nejlepší evropský film a dál tak rozšířila svou sbírku ocenění před březnovým udílením Oscarů, do kterého šla s rekordními 13 nominacemi. Snímek vypráví příběh mexického narkobarona, který absolvuje změnu pohlaví, nafinguje vlastní smrt a poté se pokouší obnovit vztahy se svými blízkými.

Vítězství filmu v jedné z kategorií španělských cen bylo oznámeno na sobotním vyhlašování, porotci ale hlasování v této věci ukončili 24. ledna, tedy několik dní předtím, než propukla mediální bouře kolem starých příspěvků Gascónové na sociální síti Twitter (dnes X). „Islám se stává ohniskem infekce pro lidstvo, kterou je naléhavě nutné vyléčit,“ uvedla španělská herečka v roce 2016. Kromě odsuzování islámu také například kritizovala hnutí proti policejní brutalitě ve Spojených státech vyvolané zabitím George Floyda v květnu 2020.

Gascónová se za své výroky omluvila a odmítla, že by byla rasistka, polemiky kolem aféry nicméně pokračovaly i na červeném koberci před udílením cen Goya, napsal deník El País. „Karla Sofía Gascónová se mýlila, ale teď ji lynčují a je potřeba to zastavit,“ citoval španělského režiséra Juana Antonia Bayonu.

Jednu z cen za celoživotní dílo pak v Granadě převzal americký herec Richard Gere, který v projevu kritizoval amerického prezidenta Donalda Trumpa. „Jsme v Americe ve velmi temném okamžiku. Je tady surovec a grázl, který je prezidentem Spojených států,“ prohlásil Gere, který se nedávno přestěhoval do Španělska a má španělskou manželku. Při vystoupení varoval před sílící „kmenovou mentalitou“ a za potlesku publika vyzýval k ostražitosti a odvaze.

Zdroj: ČTK

FILMAN: Hvězdně obsazený film Zdeňka Kováře čeká svou premiéru již tento rok!

Tento rok bude mít v kinech premiéru český film „Filman“ režiséra Zdeňka Kováře, příběh který vypraví o mladém režisérovi, který natáčí svůj první celovečerní válečný film. Režisér Zdeněk Kovář měl šťastnou ruku a obsadil takové herce jako jsou Ladislav Ondřej, Marian Roden, Denisa Pfauserová, Igor Bareš, Jan Přeučil, Jaroslav Sypal, Zuska Velichová, Jaromír Nosek, Jitka Sedláčková a mnoho dalších. Hudbu k tomuto filmu složil Varhan Orchestrovič Bauer a  Jakub Vlášek.

René Mikan, Marian Roden,  Ladislav Ondřej, Michael Bílek, Zdeněk Kovář 

Film vypraví o mladém režisérovi jenž se snaží sehnat finance na natočení filmu, ale v průběhu natáčení se potýká s problémy. Záhy se seznámí se starým pánem, který mu vypraví o své matce, jaká byla hrdinka za druhé světové války. Příběh filmu dostává nečekaný zvrat. Příběh hrdinky ho natolik zaujme, že se rozhodne změnit celý příběh ve scénáři. Režisér tím, ale vyvolá další komplikace s manažerem projektu a hrozí nedotočení filmu.

Za scénářem stojí samotný režisér Zdeněk Kovář: „Většinu toho, co jsem kdy dělal, jsem si psal sám. Až teď u svého prvního celovečerního filmu FILMAN, jsem na současné dialogy oslovil skvělého humoristu i scenáristu Oldu Dudka, s historickými dialogy mi pomohl Marek Dobeš. Olda tam dosadil parádní dialogy a je vidět, že přes humor je profesionál.“, dodává Zdeněk Kovář.

A jak se rozhodoval Zdeněk Kovář pro herecké obsazení? „Jelikož se jedná o příběh inspirovaný skutečným příběhem, a to jak druhoválečným a současným, tak jsem vybíral podle typu ze skutečnosti, abych se co nejvíc přiblížil realitě. Zkrátka jsem si ze sebe doslova udělal srandu. Natáčeni prvního filmu si člověk bude pamatovat po celý život. Do mé postavy jsem zvolil Ladislava Ondřeje, který má pro svou práci to správné nasazeni. Je to dobrej parťák.“

Musel Ladislav Ondřej o přijetí role dlouho uvažovat? A jak se mu pracovalo na filmu se Zdeňkem Kovářem? „Se Zdeňkem se mi spolupracovalo moc dobře, byla radost sledovat s jakým zápalem si jde za svým. Skvělé bylo, že ve spoustě věcí mi dal volnost. Za jeho důvěru mu moc děkuji. Přečetl jsem si scénář a řekl jsem si že u toho musím být. Otázka zní – jak dlouho jsem uvažoval? Pravda je, že jsem vůbec neuvažoval.“, svěřil se nám Ladislav Ondřej.

FILMAN

 

Zdroj:  Smith Production