Autor: Alexandra Hejlová

Rarášci baví i vzdělávají. Oblíbené projekce o vesmíru, historii i zvířátkách viděly už desetitisíce dětí

Spojit zábavu, hudbu a vzdělávání do jednoho poutavého projektu pro děti není jednoduché. Právě to se ale podařilo tvůrcům projektu Rarášci, kteří připravili sérii 3D animovaných hudebně-vzdělávacích filmů a projekcí pro děti různých věkových kategorií. Původně vznikly pro planetárium ve Slaném, dnes se však hrají v divadlech, kulturních domech i planetáriích po celé České republice. Projekce už vidělo více než 45 tisíc diváků.

Velký úspěch zaznamenal především projekt Rarášci a vesmír, který děti hravou formou seznamuje s fascinujícím světem kosmonautiky, planet a hvězd. Dvoudílný program přibližuje například sluneční soustavu, souhvězdí, první astronomy jako byli Galileo Galilei, Giordano Bruno nebo Mikuláš Koperník, ale také výcvik astronautů, stav beztíže či legendární mise Apollo 11.

Děti se dozvědí i zajímavosti o prvních zvířatech ve vesmíru, o Sputniku, Juriji Gagarinovi nebo prvním československém kosmonautovi Vladimíru Remkovi. Právě Vladimír Remek navíc v projektu namluvil sám sebe, stejně jako americký astronaut Andrew Feustel, který dětem přibližuje prostředí Mezinárodní vesmírné stanice ISS. Jeden díl trvá přibližně 25 minut a celý projekt je připraven pro různé věkové kategorie dětí od předškoláků až po starší školáky.

Hudební stránka projektu je stejně pestrá jako jeho témata. Písničky nazpívala například Bára Basiková, sólistka Národního divadla Petra Alvarez, Magda Malá,  Jolana Hana Smyčková,  Lumíra Přichystalová , Adela Wegschmeidová , Kristýna Selešiová, imitátor Petr Jablonský, Miss ČR Jana Doleželová a další. Autorem hudby, textů, scénáře i 3D animací je Jaroslav Kopecký.

Vedle vesmírného dobrodružství vznikly také další vzdělávací projekty. Rarášci a historie jsou určeny dětem od 8 do 14 let a zábavnou formou je provedou historií i světovými civilizacemi. Zavítají například do starověkého Egypta, mezi dinosaury, k Machu Picchu, na Velikonoční ostrov nebo pod Mount Everest. V projekcích vystupuje také známý sportovní komentátor Robert Záruba a cestovatel a technik Pavel Pavel, který proslul svými experimenty se sochami Moai.

Nejmenším dětem je pak určen projekt Rarášci a zvířátka pro věkovou kategorii 3 až 7 let. Děti se zde učí základům matematiky, poznávají zvířata z africké i české přírody, dozvídají se zajímavosti o životě včel, bezpečnosti při jízdě na koloběžce nebo si společně s Rarášky zacvičí.

Projekt Rarášci ukazuje, že vzdělávání může být hravé, moderní a plné fantazie. Díky propojení animace, hudby, známých osobností a poutavých témat si děti odnášejí nejen zážitek, ale také nové znalosti o světě kolem nás i o vesmíru nad našimi hlavami.

Alexandra Hejlová

Foto: Rarášci

 

Festival Svět knihy navštívilo za čtyři dny 65.000 návštěvníků, meziročně víc

Festival Svět knihy, který se od čtvrtka do dneška konal na Výstavišti v Praze 7, navštívilo 65.000 lidí. Loňský ročník tak překonal zhruba o 2000 návštěvníků. Informovala mluvčí festivalu Jana Chalupová. Veletrh a literární festival na svém 31. ročníku nabídl 808 účinkujících, 560 programů a osm výstav.

„Tušili jsme, že budeme mít rekordní návštěvnost podle toho, jak se kupovaly vstupenky. Dostali jsme se na hranici 65.000 návštěvníků. Jsme rádi, že se zvyšuje zájem o knihy a literaturu,“ řekla Chalupová. Návštěvníci akce měli podle mluvčí největší zájem o debatu s historikem Timothy Snyderem či o setkání a autogramiádu spisovatele Roberta Bryndzy. „Ale velký zájem byl o všechny programy, které byly na stage France Kafky,“ doplnila Chalupová.

Ředitel veletrhu spojeného s festivalem Radovan Auer v sobotu řekl, že se podařilo zorganizovat příjemnou akci, na které si každý návštěvník vybere podle svého vkusu, ať už jde o rodiny, mladé či seniory.

Mezi hosty se také představil tanzanský spisovatel a nositel Nobelovy ceny Abdulrazak Gurnah i donedávna vězněný francouzsko-alžírský spisovatel Boualem Sansal. „Do Prahy letos přivážíme autory, kteří se ve své tvorbě dotýkají zásadních společenských témat: od zkušenosti exilu a historické paměti až po otázky svobody a moci,“ uvedl při zahájení Auer.

Obec překladatelů v pátek na festivalu vyhlásila vítěze Soutěže Jiřího Levého pro mladé překladatele. V kategorii prózy zvítězila Julie Minaříková a v kategorii poezie Michal Manďák. Obec překladatelů také udělila anticeny Skřipec a Skřipeček za překladové dílo, které vykazuje závažné nedostatky v překladu z cizího jazyka do češtiny. Skřipec si vysloužil Rudolf Červenka za překlad Machiavelliho Vladaře a Hovorů k sobě Marca Aurelia, anticenu Skřipeček získalo nakladatelství CooBoo za romantasy Dohoda růží.

Zdroj: ČTK

 

Michal Horáček vydává sbírku veršů s fotografiemi Jana Šibíka inspirovanou Biblí

Spisovatel, textař a producent Michal Horáček vydal knihu veršů Pozemský prach a Boží dech. Soubor 40 písní a básní spojených s postavami z Bible doprovázejí fotografie Jana Šibíka. Texty ze sbírky současně inspirovaly koncertní projekt Takoví jsme byli, v němž přední osobnosti české hudební scény básně zhudebnily. Uveden bude 24. června v pražském Kostele sv. Šimona a Judy. 

Soubor Pozemský prach a Boží dech vznikal během 40 týdnů roku 2025 a představuje osobitý pohled na Starý i Nový zákon — nikoliv z náboženské perspektivy, ale jako lidské výpovědi o vině, naději, pochybnostech, lásce i hledání smyslu. Sbírka propojuje známé biblické motivy se současným jazykem a civilním tónem.

„Nejde o převyprávění Bible. Zajímalo mě, co by její postavy mohly říkat dnes, samy za sebe, lidským hlasem,“ uvedl Horáček.

Vedle ústředních postav a událostí, od stvoření světa přes Mojžíše, Davida či Marii až po ukřižování a vzkříšení Ježíše, dostávají prostor také postavy stojící na okraji příběhů: Veronika, chudá vdova, vojáci pod křížem, prorokyně Mirjam nebo andělé různých hierarchií. Všechny spojuje moment osobního povolání a individuální odpovědi na něj.

Knihu doprovázejí fotografie Jana Šibíka, které vytvářejí obrazový kontrapunkt k textům. Snímky zachycující lidské osudy v různých částech světa — od Afghánistánu přes Arménii až po Oděsu či Gazu — nejsou ilustrací konkrétních básní, ale vizuálním dialogem s tématy bolesti, víry, samoty i naděje.

Doslov ke sbírce napsal evangelický teolog a mluvčí Charty 77 Miloš Rejchrt. Texty ze sbírky současně inspirovaly koncertní projekt Takoví jsme byli, na kterém se podílejí například Michael Kocáb, Steven Mercurio, Ivo Viktorin, Lukáš Sommer nebo Jan Kučera. Vzniká tak žánrově pestré pásmo oscilující mezi klasickou hudbou, folkem, rockem i písňovou poetikou.

„Je to specifická poezie, která je dopředu určena k tomu, aby byla zhudebněna. Má to rytmus a refrény,“ řekl Horáček, který je autorem mnoha textů pro interprety populární hudby.

Na chystaném albu skladby interpretují Iva Bittová, Naďa Válová, Katarína Koščová, Robert Křesťan, Jiří Pavlica, Roman Janál, Xavier Baumaxa a další osobnosti české a slovenské hudební scény. Koncertně je představí 24. června v pražském Kostele sv. Šimona a Judy.

Bývalý prezidentský kandidát Horáček se proslavil jako textař písní populární hudby. Spolupracoval zejména se skladatelem Petrem Hapkou, jejich písně zpívaly největší hvězdy české scény. Po libretu Kudykam a cyklu villonských balad Český kalendář je soubor Pozemský prach a Boží dech jeho třetí knihou veršů.

Zdroj: ČTK

Petr H. Batěk rozšiřuje svou hereckou dráhu. Nově se objeví v seriálu Inspekce

Herec, zpěvák a moderátor Petr H. Batěk znovu potvrzuje, že patří k mimořádně širokospektrálním osobnostem české kulturní scény. Vedle divadla, hudby a moderování nyní přidává další televizní roli – objeví se totiž v novém seriálu Inspekce, který od 22. května uvede platforma Prima+.

Seriál z prostředí GIBS – Generální inspekce bezpečnostních sborů režíroval David Laňka a diváci se v něm s Petrem H. Baťkem setkají ve 4. epizodě. Jak sám herec naznačil, ani tentokrát nepůjde o kladnou postavu. Na obrazovce navíc vytvoří herecké partnerství s Jaroslavem Slánským.

Právě schopnost pohybovat se s přirozeností mezi různými typy rolí i uměleckých disciplín činí z Petra H. Baťka osobnost, která se vymyká jednoduchému zařazení. Publikum jej zná nejen z televizní tvorby, ale také z divadelních scén po celé republice, kam pravidelně vyráží se zájezdovým představením Nikdo nejsme normální. Vedle herectví se zároveň stále výrazněji profiluje jako moderátor kulturních a společenských akcí, kde těží ze své pohotovosti, charisma a schopnosti okamžitě navázat kontakt s publikem.

Jeho profesní dráha tak působí mimořádně pestrým dojmem – a přesto zůstává kompaktní. Ať už stojí před kamerou, na divadelním jevišti nebo s mikrofonem před publikem, vždy si zachovává přirozený projev, který je pro něj charakteristický.

Slavnostní premiéra seriálu Inspekce proběhla v pražském kině Kino Lucerna, kde se nový projekt představil prvním hostům i médiím.

Zdá se tak, že Petr H. Batěk pokračuje v období mimořádně intenzivní tvůrčí práce. A právě jeho schopnost přirozeně propojovat herectví, hudbu i moderování z něj činí jednu z nepřehlédnutelných osobností současné české kulturní scény.

Autor: Alexandra Hejlová

Foto: Petr H. Batěk

Slavné ateliéry a domy umělců, které musíte letos v létě vidět: 1. díl – Dům Clauda Moneta v Giverny

 

Přinášíme vám tip na jedinečnou cestu kolem světa za těmi nejkrásnějšími domy umělců, které byste měli navštívit, od Giverny přes Portlligat a Paříž až po Mexico City. Ztracené v provensálské i normandské přírodě, ukryté v odlehlém koutě španělského ráje nebo schované na pařížském předměstí, zde jsou v našem seriálu nejkrásnější ateliéry a domy umělců, které vám budeme postupně ukazovat, a které musíte alespoň jednou za život vidět.

Dne 29. dubna roku 1883 se Claude Monet  natrvalo usadil v Giverny. Obklopovala ho bujná zeleň, která mu poskytla inspiraci pro jeho vůbec nejkrásnější impresionistická plátna.  Lekníny v levandulových odstínech vykvétající na hladině jezírka, nádherné květiny, do nichž se vášnivě zamiloval a pro které vytvořil velkolepé, precizně uspořádané a přitom zcela originální prostředí, i smuteční vrba lehce se vlnící v rytmu větru… O tuto překypující flóru vášnivý milovník rostlin Claude Monet  s láskou pečoval a nechával ji vyniknout až do své smrti v prosinci roku 1926. Za vydatné pomoci mnoha zahradníků a krajinářů se malíři podařilo do detailu zinscenovat slavný  Clos Normand  a ikonickou  Vodní zahradu. Tyto dvě nesmírně rozmanité zahrady přímo vybízejí k tichému snění a dokonale evokují jeho malířský rukopis, jenž je tolik pulzující a prozářený světlem. Keře růží, nádherné pivoňky, lekníny, nekonečné lány trvalek…

Na všechny návštěvníky, kteří jsou pozváni ke vstupu do samotného nitra malířovy představivosti, tu čeká skutečně nezapomenutelný vizuální a senzorický zážitek. Po opojné procházce rozkvetlými zahradami končí celá cesta přímo v rodinném domě Clauda Moneta, v němž jednoznačně vládnou barvy. Prostorná jídelna je zalitá zářivými žlutými tóny, zatímco velkorysá kuchyň, obložená tradičními dlaždičkami z Rouenu, se halí do čisté modři. Za pozornost rozhodně stojí také původní umělcův ateliér, který se proměnil v elegantní salon ukrývající věrné reprodukce jeho nejslavnějších děl.

Zdroj: Vogue

Stalker v Ulici konečně dopaden! Adriana si ho tvrdě podá

Dlouhé měsíce napětí, spekulací a diváckých teorií jsou u konce. Přinášíme zásadní zvrat v jedné z nejvýraznějších dějových linek posledních let. Přichází chvíle, kdy dojde k odhalení stalkera Adriany. Identita pachatele se konečně prozradí.

Podezření, která se neodvratně vršila, se potvrdila. Za kanonádou anonymních výhrůžek a nikdy neutuchajícím psychickým nátlakem stojí Adam Kokeš (Lukáš Rous). Ten překročil všechny hranice a jeho jednání vyústilo v promyšlenou konfrontaci, na níž se podílí nejen Adriana (Sandra Nováková), ale i její blízcí. Klíčovou roli v odhalení sehrála Kokešova bývalá žena Jana (Henrieta Hornáčková), která potvrdila, že podobnému chování čelila od svého manžela už v minulosti.

Konfrontace stalkera v Ulici

K finálnímu odhalení dochází během schůzky v hospodě, kam Adriana Kokeše pod záminkou přátelského setkání naláká. Ten netuší, že jde o předem připravenou past. Na místě už čekají přátelé a rodina Adriany – Prokop (Ondřej Studénka), Magda (Veronika Macková), Evžen (Martin Finger), Otík (Filip Rajmont), Denis (Libor Matouš) i Jana Kokešová jsou připraveni zasáhnout. Konfrontace rychle nabírá na intenzitě. Pod tlakem okolí se Kokeš ke svým činům přiznává. Jeho pokus o útěk situaci jen vyhrotí. Venku na něj čeká další střet, který symbolicky uzavírá celou kauzu. S dobře mířenou ranou na něj číhá Vlastimil Pešek (Rudolf Hrušínský ml.), který nemine a zasáhne Kokeše holí.

Herecká výzva i silné téma

„Pro mě jako pro Lukáše to bylo hrozně zábavné hrát, protože jsem vlastně musel dělat toho dobrého kamaráda Adriany, musel jsem hrát vlastně někoho jiného a přitom jsem byl tím, kdo jí nejvíce ubližoval. Lidi, kteří manipulují, se vždy hrají dobře. Jen bych chtěl zmínit, že já s Adamem Kokešem nemám absolutně nic společného. Jako Lukáš jsem někdo úplně jiný a byl bych nerad, aby se tito dva lidé slučovali do jednoho,“ dodal se smíchem Lukáš Rous. 

Zdroj: TV NOVA

Matěj Kocourek: Propojuje operu, krásu a lidská setkání

Jsou lidé, kteří si jdou za svým snem navzdory očekáváním okolí. A právě mezi ně patří i Matěj Kocourek – producent slavnostních koncertů a výjimečných kulturních večerů, který svůj život zasvětil klasické hudbě, opeře a propojování lidí skrze umění.

Na první pohled možná překvapí, že jeho cesta k opeře nevedla od dětství přes konzervatoř. Dlouhé roky se totiž intenzivně věnoval fotbalu a trénoval děti i dospělé napříč věkovými kategoriemi až po mužské týmy. K opernímu zpěvu jej přivedla až náhoda.

„Přihlásil jsem se do soutěže Česko Slovensko má talent spíš jen pro zábavu. Po soutěži mě oslovila operní pěvkyně Noema Erba, která mě doporučila svému učiteli, dnes mému příteli Michelangelu Cavalcantimu. Právě on zásadně ovlivnil můj vztah k opeře a otevřel mi dveře k hlubšímu poznání její krásy,“ vzpomíná Matěj Kocourek.

Velký vliv na jeho začátky měla také operní pěvkyně a pedagožka Olga Kobližková, díky níž pochopil, že opera není jen technicky dokonalý zpěv.

Dnes už však není pouze milovníkem opery a klasické hudby. Stal se producentem kulturních a společenských večerů, které propojují umění, eleganci, inspiraci i mezilidská setkání. Jeho projekty často přesahují rámec běžných koncertů.

„Mé produkční aktivity jsou pro radost nejen mou, ale i těch, kdo se jich účastní. Rád organizuji akce, které propojují sport a umění a přinášejí lidem inspiraci prostřednictvím kultury. Ať už jde o operu, výtvarné umění, etiketu, psychologii nebo třeba kvantovou fyziku, vždy je mým cílem propojovat lidi, vytvářet nová přátelství a otevírat nové profesní cesty,“ říká.

Právě lidskost, empatie a snaha vytvářet hlubší kulturní zážitky jsou tím, co jeho práci odlišuje. Každý koncert či slavnostní večer vnímá jako prostor, kde mohou lidé na chvíli zpomalit, sdílet emoce a zažít něco výjimečného.

Velkým životním i profesním milníkem pro Matěje Kocourka se stal okamžik, kdy byl osloven k realizaci slavnostního galakoncertu v Rudolfinu pro Pražskou burzu. Právě tento výjimečný večer pro něj znamenal splnění jednoho z největších snů a potvrzení, že sny se skutečně mohou plnit.

Možnost podílet se na prestižním koncertu v jednom z nejvýznamnějších českých kulturních prostorů vnímá jako obrovskou čest i důkaz, že poctivá práce, láska k hudbě a víra ve vlastní cestu mají smysl.

Matěj Kocourek věří, že kultura má sílu spojovat. Proto ve svých projektech propojuje operu, koncerty i společenská témata tak, aby vznikaly večery s přesahem.

V době, kdy společnost často postrádá klid a opravdové emoce, působí jeho koncerty jako návrat ke kultivovanosti, lidskosti a síle umění, které dokáže spojovat napříč generacemi.

Foto: archiv Matěj Kocourek

Lukáš Sommer a ZUŠ v Lysé nad Labem přivezli do Poděbrad výjimečný muzikál Sindibád

Historické prostory zámku v Poděbradech se během sobotních majálesových slavností proměnily v místo plné hudby, fantazie a mladé tvůrčí energie. Skladatel a koncertní kytarista Lukáš Sommer sem, společně se žáky ZUŠ Františka Antonína Šporka, přivezl svůj autorský muzikál Sindibád, ve kterém na scéně excelovalo na šedesát účinkujících.

Projekt, který vznikl původně právě pro uměleckou školu v Lysé nad Labem, se během let stal jedním z nejvýraznějších příkladů propojení hudby, divadla, tance a výtvarného umění v rámci základního uměleckého vzdělávání. A poděbradské uvedení znovu ukázalo, jak silnou atmosféru dokáže tato spolupráce vytvořit.

Mladí interpreti nebyli pouze součástí obsazení. Aktivně spoluvytvářeli celý příběh – od pohybové složky až po vizuální podobu představení.

Autorská hudba Lukáše Sommera nesla celým večerem emoci dobrodružství. Legendární příběh mořeplavce Sindibáda se zde proměnil v moderní výpověď o odvaze, objevování a síle společné tvorby.

Významnou roli v projektu sehrává dlouhodobě právě ZUŠ Františka Antonína Šporka, která se systematicky věnuje mezioborové spolupráci a podpoře mladých talentů. Sindibád se tak stal nejen kulturní událostí, ale i důkazem, jak významné místo mají základní umělecké školy v současné české kulturní scéně.

„Děti nejsou jen interpreti. Jsou tvůrci, kteří dávají každému představení vlastní energii a pravdivost,“ říká Lukáš Sommer o projektu, který spojuje profesionální autorskou tvorbu s dětskou kreativitou.

Poděbradské uvedení muzikálu Sindibád tak nebylo jen součástí majálesového programu, ale především silným kulturním zážitkem, který potvrdil výjimečnost spojení Lukáše Sommera a ZUŠ Františka Antonína Šporka.

Foto: Jana Hyklová

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Letošní 70. ročník soutěže Eurovize poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga od zpěvačky Dary. Strhující rytmus skladby, kterou umělkyně představila na pódiu ve Vídni, si podle agentury AP spolu s precizně zrežírovanou choreografií získal přízeň jak diváků, tak národních porot. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka skončil na 16. místě.

I letos písňovou soutěž doprovázely protesty proti účasti Izraele kvůli válečnému konfliktu v Pásmu Gazy. Eurovizi letos z tohoto důvodu bojkotovaly Irsko, Island, Nizozemsko, Slovinsko a Španělsko.

Zdroj: ČTK

Diváci a porotci vyberou vítěze Eurovize, Česko ve finále reprezentuje Žižka

Diváci společně s porotci dnes rozhodnou o vítězi 70. ročníku mezinárodní pěvecké soutěže Eurovize. Mezi 25 finalisty je i český zástupce Daniel Žižka s písní Crossroads. Eurovizi letos hostí Vídeň, protože hudební klání loni vyhrál rakouský zpěvák vystupující pod jménem JJ. Coby.

Do finále postoupili ze dvou semifinálových kol vedle Žižky také zástupci Albánie, Austrálie, Norska, Ukrajiny, Polska či Izraele. Právě kvůli účasti Izraele a jeho válečnému tažení v Pásmu Gazy soutěž bojkotovaly Irsko, Island, Nizozemsko, Slovinsko a Španělsko. Proti účasti Izraele v klání se odpoledne ve Vídni bude konat demonstrace.

Jako pořadatelská země má Rakousko zajištěnou účast ve finále automaticky, což platí i pro Británii, Francii, Itálii a Německo, které patří k největším sponzorům soutěže.

O své skladbě, kterou zpívá v angličtině, Žižka už dříve sdělil, že vsadil na emoce a na jejich napojení na hudbu. V březnovém rozhovoru na ČT24 uvedl, že píseň, jejímž spoluautorem je producent Viliam Béreš, připravoval zhruba dva roky.

Eurovizi pořádá Evropská vysílací unie (EBU), o jejím výsledku rozhodují diváci a odborné poroty z jednotlivých zemí. Finále bude možné sledovat mimo jiné i na stanici ČT1.

Zdroj: ČTK