Autor: Alexandra Hejlová

Dům U Černé Matky Boží je vrcholné dílo české kubistické architektury. Vystavěn byl v letech 1911–1912 podle návrhu českého architekta Josefa Gočára. Expozice Uměleckoprůmyslového musea v Praze zde představuje český kubismus jako styl ideově propojující volné i užité umění a architekturu.

Dům U Černé Matky Boží byl vystavěn namístě strženého gotického domu v letech 1911–1912 podle návrhu českého architekta Josefa Gočára. Nachází na Starém Městě, na nároží mezi Ovocným trhem a Celetnou ulicí. Před nynější kubistickou stavbou stál na křižovatce ulic dům číslo 569 nazývaný U zlaté mříže nebo U Černé Matky Boží. Původní dům byl v nejstarší části pozdně gotický, jinak jeho zdivo pocházelo většinou ze sedmnáctého století. Plastika Černé Matky Boží, která dala stavbě jméno, byla přenesena z původní zástavby a zakomponována do severovýchodního nároží. Socha, kterou známe dnes, zde byla vystavena do zamřížovaného výklenku okolo roku 1700. Kolemjdoucí obdivují i nyní bohatě zlacený plášť a pomocí dalekohledu mohou spatřit i detaily její tváře.

O stržení starého gotického domu bylo rozhodnuto na přelomu 19. a 20. století. Proti jeho demolici se v roce 1911 strhla obrovská bouře protestů. Dům byl však stržen a na jeho místě vyrostl obchodní dům velkoobchodníka Františka Josefa Herbsta podle projektu Josefa Gočára. V kubistickém slohu byl zařízen i interiér domu včetně nábytku a ostatních detailů. Kubistická budova se po celkové rekonstrukci stala v roce 2015 sídlem stálé expozice českého kubismu. Ve 4. patře budovy probíhají i krátkodobé tematické výstavy.

Expozice Český kubismus

Expozice Uměleckoprůmyslového musea v Praze představuje český kubismus jako styl ideově propojující volné i užité umění a architekturu. Vystavené soubory i solitérní kusy nábytku spolu s interiérovými doplňky z keramiky, skla a kovů reprezentují průřez realizacemi nejvýznamnějších autorů kubismu.

Zastoupeni jsou přední architekti a designéři Pavel Janák, Josef Gočár, Josef Chochol, Vlastislav Hofman, Otakar Novotný či František Kysela. Jejich díla doplňuje výběr kubistické malby autorů Emila Filly, Bohumila Kubišty, Josefa Čapka a Václava Špály a plastiky Otto Gutfreunda.

Vliv kubismu na architekturu přibližuje projekce současných i dobových snímků převážně pražských realizací a návrhů kubistických a rondokubistických staveb. V roce 2022 získalo muzeum kvalitou i rozsahem nejvýznamnější privátní sbírku kubistických artefaktů, kterou vytvořila Nadace českého kubismu. Tuto sbírku tvoří 14 nábytkových souborů a dalších 65 položek – souborů keramických, kovových i skleněných prací. Zahrnuje díla nejvýznamnějších představitelů kubismu: Vlastislava Hofmana, Josefa Gočára, Pavla Janáka a dalších autorů. Muzeu se touto akvizicí podařilo zásadním způsobem rozšířit svou sbírku kubistického designu. Ten si lze v originále či replice zakoupit ve zdejší prodejní galerii Kubista.

Z moderní historie domu

Dům U Černé Matky Boží – první pražskou kubistickou stavbu z roku 1912 – navrhl tehdy jednatřicetiletý Josef Gočár pro stavitele Josefa Herbsta jako obchodní dům. Tomuto účelu však sloužila budova pouze do roku 1922.  Charakteristické kubistické tvarosloví rozvinul architekt zejména na vstupním portálu, střešních vikýřích, kovaných mřížích vstupu a schodišťovém zábradlí, působivá byla i iluzivní výmalba s geometrickým vzorem. Gočár navrhl také interiér kavárny Grand Café Orient, vestavěný nábytek a barový pult z tmavě mořeného dubového dřeva.

Po devastaci interiérů při postupných úpravách na kanceláře došlo v letech 1993–1994 ke kompletní rekonstrukci domu podle projektu Karla Pragera. Zrakonstruovaná kavárna v prvním patře byla otevřena v roce 2002. Od roku 2010 je dům v seznamu národních kulturních památek. Uměleckoprůmyslové museum v Praze má v nájmu čtyři podlaží nad zmíněnou autentickou dobovou kavárnou. Ve dvou patrech (2. a 3.) je umístěna stálá expozice Český kubismus, v dalším patře se od roku 2016 pravidelně konají krátkodobé výstavy. Poslední patro je určeno především pro edukační programy pro školy i veřejnost (např. výtvarné dílny).

Zdroj: Dům U Černé Matky Boží

Na nové výstavě A Paris v muzeu v Prostějově návštěvníci uvidí díla umělců, kteří zvolili Francii jako svůj trvalý nebo dočasný domov. Například Alfonse Muchy, Františka Kupky, ale i španělských malířů Pabla Picassa nebo Oscara Domínguez. Většinu vystavených prací zapůjčili soukromí sběratelé.

„Jsme na Moravě, jsme v Prostějově, takže osobnosti z tohoto prostoru zasáhly do evropského a světového kontextu,“ říká Ivo Barteček, soukromý sběratel a historik, který má na mysli například rodinu Wichterlovu.

„Otta Wichterleho všichni znají. Budeme-li hledat na české výtvarné scéně u sochy, u skulptury nějakou osobnost, která překonala hranice, bude to zdejší Hana Wichterlová,“ dodává Barteček.

K vidění jsou zde i obrazy španělského surrealistického malíře Oscara Domíngueze. „Když jsme začali jednat o této výstavě, věděli jsme, že máme v našich sbírkách také jedno dílo Oscara Domíngueze, které na této výstavě bude představeno společně se dvěma ze soukromých sbírek. Setkají se tu tři díla Oscara Domíngueze, dvě z různých soukromých sběratelských celků a jedno z veřejné sféry. Setkávají se po nějakých 77 letech,“ vysvětluje kurátorka výstavy Tereza Holoubková.

K vidění bude i další rarita z prostějovských fondů – plakát Alfonse Muchy. „Opět je to poprvé, kdy ho vystavujeme. Je to plakát, který vytvořil Alfons Mucha v roce 1911 pro soutěž pěveckých učitelů v Prostějově,“ dodává Holoubková.

Na výstavě A Paris v Muzeu a galerii Prostějov lidé uvidí například také díla Pabla Picassa, Adolfa Hoffmeistera, Františka Kupky, Josefa Šímy, Jiřího Koláře nebo Adrieny Šimotové. Výstavu můžou návštěvníci vidět do 23. března, každý den mimo pondělí.

Zdroj: iRozhlas.cz