Psí marodění – Michal Dlouhý

Vzhledem k následkům několika úderů způsobených valaškou zločince Gašpara Ďuriše dne 25. září 1933 nebyl Alto na doporučení zvěrolékaře až do svého úplného uzdravení využíván v bezpečnostní službě. Ze stejného důvodu nebyl Alto strážmistrem Votrubou ani cvičen. Byl udržován doma v klidovém stavu, avšak vždy mu byl nablízku jeho pán, a pokud musel být ve službě, tak jeho manželka Etela, aby se Alto necítil tak osamělý.

Razítko ČPS Nitra

Zpráva o Altově úspěšném zásahu se rozkřikla nejen mezi četníky v širokém okolí, nýbrž pronikla i na veřejnost.

Přispěla k tomu i nařízená školní střelba v roce 1933, která se konala ve dnech 25. září až 3. října 1933 a jíž se povinně museli zúčastnit všichni příslušníci nitranského četnického oddělení. Bylo stříleno 15 nábojů z karabiny a 8 nábojů z pistole. Altův hrdinský skutek byl probírán jak při shromáždění na nádvoří nitranských četnických kasáren, tak na místní vojenské střelnici mezi jednotlivými cvičeními, ale i v rámci ubytování četníků v Národním domě.

Zraněného Alta přišel navštívit spolu s velitelem pátračky vrchním strážmistrem Procházkou i velitel nitranského četnického oddělení major Hodinář a sluší se dodat, že nepřišli s prázdnou. Cestou k Votrubovým se totiž zastavili u místního řezníka.

Po uplynutí týdne od zranění byl Alto služebním automobilem pátrací stanice dopraven na kontrolu ke zvěrolékaři. A to i přes skutečnost, že příslušný výnos ministerstva vnitra stanovil, že k dopravě služebního psa ke zvěrolékaři smí být použito nejlevnějšího hromadného dopravního prostředku a to pouze v případě, že zvěrolékař nebyl v místě.

M.V.Dr. Kamil Belák při převazu ran konstatoval bezproblémové hojení a povolil služebnímu psu krátké vycházky.

Z uvedeného důvodu bral Rudolf Votruba Alta na rodinné vycházky. Kolemjdoucí, kteří viděli německého ovčáka s obvazy, hned věděli, že se jedná o čtyřnohého hrdinu, o kterém se psalo i v novinách.

Strážmistr Votruba byl na úterý 3. října 1933 dopoledne předvolán jako svědek ke Krajskému soudu v Nitře v trestní věci zločince Gézy Sýkory, jehož kasařské náčiní, coby usvědčující důkaz nalezl právě Alto. Při výslechu před vyšetřujícím soudcem strážmistr Votruba vysvětlil okolnosti nalezení ukrytého kasařského náčiní, které bezesporu patřilo lupiči pokladen Sýkorovi. Uvedený zločinec jej ukryl při návratu z Nových Zámků, kde se neúspěšně pokusil vyloupit nedobytnou pokladnu na tamním notářském úřadě. Přesto, že Géza Sýkora ihned po nalezení kasařského náčiní přiznal, že jde o jeho majetek, před vyšetřujícím soudcem později uvedl, že byl k přiznání donucen nátlakem četníků a strachem ze služebního psa, který nebyl opatřen náhubkem. Svědectví tří četníků přítomných na místě však bylo pro vyšetřujícího soudce dostačující.

Při následné kontrole v pondělí 9. října 1933 konstatoval zvěrolékař úplné zhojení Altových ran a povolil jeho využívání v bezpečnostní službě. S tím bylo samozřejmě spojeno i opětovné zahájení pravidelného každodenního výcviku služebního psa.

Vůdce služebního psa postupně zvyšoval nároky kladené na Alta a to jak v provádění jednotlivých cviků poslušnosti, zdolávání překážek, v obranné a strážní službě tak zejména při stopování. Ve velmi krátké době byla Altova kondice naprosto srovnatelná jako před zraněním.

Skok přes překážku 1

Obrázek AS49 – Skok přes překážku 2

V neděli 22. října 1933 odpoledne byl četnickou stanicí Ivánka u Nitry v politickém okrese Nitra vyžádán služební pes pátračky do obce Malý Cetín, kde došlo ke krádeži brambor.

Jelikož bylo rozbité motorové kolo a služební automobil byl momentálně v Seredi, byl strážmistr Votruba s Altem dopraven na místo vzdálené dvanáct kilometrů od Nitry povozem poškozeného.

Strážmistr Votruba uvítal skutečnou rekvizici služebního psa, neboť reálný případ je vždy mnohem lepší než pouhý nácvik stopování za využití figuranta.

Hospodáři Štefanu Schwitzerovi byly v noci ze soboty na neděli z hospodářského dvora odcizeny právě sklizené brambory v ceně 60 Kč.

Teprve až poté, co se strážmistr Votruba opakovaně snažil Alta marně uvést na stopu pachatelů činu a ten se vracel zpět na výchozí místo, tak přítomní lidé sdělili, že ještě před příchodem k případu přivolaných místních četníků se na samotném místě činu sešlo více zvědavců. Tato skutečnost ale nebyla při vyžádání služebního psa místním strážmistrům Jaroslavu Šoupalovi a Petru Vránovi známa.

Způsobená škoda byla nepatrná. Pachatelé činu museli přejít frekventovaný hospodářský dvůr, po němž od rána chodilo množství zde zaměstnaných osob, tudíž nebyla sebemenší šance na úspěšné použití služebního psa.

Po více než týdnu, v pondělí 30. října 1933 dopoledne byla hlídka pátrací stanice vedená štábním strážmistrem Píclem a dále tvořená strážmistrem Votrubou s Altem vezena tentokrát soukromým automobilem do čtyřicet kilometrů vzdálené obce Dolní Pial v politickém okrese Vráble.

Případ vloupání do obecního družstva se škodou okolo deseti tisíc korun oznámil osobně vrábelský okresní četnický velitel nadporučík výkonný Václav Najman.

Jelikož se situace s dopravními prostředky pátračky opakovala, byl na cestu zjednán prostřednictvím nitranského okresního úřadu místní autodopravce.

Podle § 28 zákona č. 68/1932 Sb. z. a n., o požadování dopravních prostředků pro účely vojenské v míru, mohlo obdobně požadovat dopravní prostředky i četnictvo při vykonávání bezpečnostní služby v míru. Zejména když se jednalo o nutnost nezbytné přepravy za účelem pronásledování a pátrání po zločincích.

Po příjezdu na místo strážmistr Votruba zjistil, že budova družstva, v níž ke vloupání došlo, se nachází uprostřed obce a kolem jsou frekventované cesty. Kromě toho se nepodařilo nalézt žádnou stopu po pachateli. To bylo důvoden, proč nemohlo být služební pes vůbec uveden na stopu.

Vzhledem k výši způsobené škody pátrání na místě samotném řídil osobně okresní četnický velitel. K ruce měl velitele místní četnické stanice praporčíka Juraje Klučára a dva štábní strážmistry Jana Boušeho a Josefa Kaštánka.

Pokračujícím pátráním byly zjištěny skutečnosti vedoucí k podezření, že vloupání je fingováno. Údajně způsobená škoda byla nakonec vyčíslena na 8 000 Kč. Podrobnou prověrkou účetních dokladů byly zjištěny schodky a špatné vedení družstva, jež měly být zakryty.

Četnictvu se nakonec podařilo prokázat, že ze strany účetního fingované vloupání mělo sloužit k vylákání vysokého pojistného a zároveň ke kompenzaci ztrátového hospodaření obecního družstva.

Obdobná situace se opakovala ve čtvrtek 9. listopadu 1933. Již před pátou hodinou ranní byl strážmistr Votruba doma probuzen bývalým kolegou z nitranské četnické stanice štábním strážmistrem Josefem Brýlem, aby se dostavil s Altem do Wilsonovy ulice, kde v noci došlo ke vloupání do obchodu Karla Trejbala.

Jelikož bylo časně ráno, přesto, že se jednalo o hlavní nitranskou ulici, byla určitá šance úspěšného uvedení služebního psa na stopu pachatele činu.

Po příchodu na samotné místo však strážmistr Votruba zjistil, že zvědavci, kteří vloupání zjistili a nahlásili četnictvu, bezprostřední okolí místa činu pošlapali a následující cesta pachatele směřovala na hlavní ulici se značným pohybem lidí.

Při vloupání bylo odcizeno 800 Kč v desetikorunách ze zásuvky stolu. U několika v minulosti trestaných osob z Nitry bylo prověřeno alibi, avšak pachatele činu se vypátrat nepodařilo.

Uvedené případy, při nichž nebyly použitím služebního psa docíleny žádné výsledky, měly jedno společné. Místa činu se vždy nacházela na frekventovaném místě či byla pošlapána zvědavci, kteří překryli stopy pachatelů.

V žádném případě nebylo možno neúspěchy přičítat neschopnosti služebního psa, či následkům jeho nedávného zranění.

Při pravidelném výcviku Alto dosahoval vždy perfektních výsledků, jako tomu bylo i před jeho zraněním, o čemž se přesvědčil osobně velitel četnického oddělení major Hodinář.

Obálka knihy Četnický pes Alto opět na stopě

Příspěvek byl zpracován podle knihy Michala Dlouhého ČETNICKÝ PES ALTO OPĚT NA STOPĚ, vydané v Nakladatelství Jindřich Kraus – Pragolinewww.jindrichkraus.cz Kniha je k dostání u všech knihkupců, rovněž na www.megaknihy.cz nebo www.kosmas.cz. Kniha bude vydána i v elektronické podobě, stejně jako všechny, i již rozebrané tituly, které jsou k dostání na www.kosmas.cz.

Další informace o autorovi se dozvíte na jeho webu www.cetnik-michal-dlouhy.cz nebo na facebooku Četník Michal Dlouhý či Spisovatel Michal Dlouhý.

AUTOR: JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D.

FOTO: archiv – JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D.

Museum Kampa: František Kupka & Otto Gutfreund

Museum Kampa, založené významnou Čechoameričankou, sběratelkou a mecenáškou Medou Mládkovou (nar. 1919), zakladatelkou Nadace Jana a Medy Mládkových, která muzeum zřizuje, se řadí k nejvyhledávanějším galerijním institucím v Praze, čemuž přispívá i rozsáhlá sbírka, kterou manželé Mládkovi shromáždili. Kolekce dvou význačných autorů českého původu, Františka Kupky a Otto Gutfreunda, patří mezi nejdůležitější části sbírky Musea Kampa – oba autory Meda Mládková prezentovala na výstavách zejména ve Spojených státech amerických, kde se skrze jejich dílo snažila zvýšit povědomí o jejich tvorbě a o českém moderním umění vůbec.

Kolekce děl Františka Kupky (1871–1957), jednoho z nejvýznamnějších představitelů světového umění 20. století, tvoří jeden ze základních pilířů sbírky Jana a Medy Mládkových, mj. velmi dobře mapuje Kupkovu cestu k nefigurativnímu umění v prvních letech 20. století. K řadě olejomaleb ve sbírce patří i kresebné studie, které v Kupkově případě dokládají promyšlenou cestu k finálnímu dílu.

Stálá expozice v sedmi kapitolách chronologicky představuje Kupkovu tvorbu od poloviny devadesátých let až ke zralým dílům let padesátých. Divák tak může sledovat jednotlivé fáze Kupkova soustředěného analyzování jednotlivých malířských prostředků – linii, plochu, světelné hodnoty a barvu, včetně důležité fáze Kupkova vývoje, kdy definoval svůj koncept barevných ploch, které mu umožnily rozvíjet odlišnou formu budování plochy obrazu. Expozice je kromě obrazů ze sbírky Medy Mládkové doplněna o několik obrazů z veřejných a soukromých sbírek, zejména z dvacátých a třicátých let, tedy z období, na které se Meda ve svých sběratelských aktivitách tolik nesoustředila. Vystaveno je více než sedm desítek děl: vedle skvostů z Musea Kampa (Amorfa – Teplá chromatika, 1912; Katedrála, 1912–1913; Tvar žluté, 1919–1923) bude možné vidět další klíčová díla (např. Biblioman, 1897, Sbírky Pražského hradu; Destilační přístroj, 1928, soukromá sbírka; Plan Violet, 1954, soukromá sbírka; aj.).

Poslední část nové stálé expozice je věnována Otto Gutfreundovi (1889–1927), jehož sbírka v Museu Kampa obsahuje 17 plastik a řadu kreseb a návrhů. Návštěvníci tak mohou spatřit jak dnes již ikonické práce českého expresionismu a kubismu (Úzkost, 1911–1912; Kubistické poprsí, 1913–1914; Viki, 1912–1913), tak plastiky z údobí civilismu, kterými se Gutfreund zapojil do budování nového vizuálního stylu první Československé republiky (např. studie k plastikám Obchod a Průmysl, obě 1923).

Zdroj: Museum Kampa

Věštba z run (28. 02. 2024 – 04. 03. 2024)

Runa Jera přeje dobrému výsledku. V těchto dnech vládnou zlé energie, které velmi ovlivňují náš život. Dochází k čištění a odchází špatní lidé z našich životů a přicházejí lidé, kteří nás podpoří. Velká rozhodnutí v tomto období jsou mnohokrát špatná a také tak, jak zasadíte, dle zásluh sklidíte úrodu. Pokud jste opustili milovanou osobu, bez přemýšlení, věřte že již v tomto případě není cesta zpět. Chováte-li se dobře k ostatním a podle nejlepšího úsudku, čekejte výsledky kladné. Pokud však škodíte, vrátí se to mnohokrát. Nepouštějte si zpět lidi, kteří vás zklamaly do života. Pokud máte zdraví chabé, věřte, že v těchto dnech se budete cítit lépe. Jera je runa výsledku, dříve to byl znak úrody. V dnešních dne pozor na úrodu v negativním slova smyslu. Važte slov a vše dobře promyslete, jde o budoucnost.

Vaše Yennefer

Foto: Hana Popovičová

Provence: jedno z nejmalebnějších míst Francie

Provence – už jen to jméno vás pohladí po duši. Malebné horské vesničky, levandulová pole, vynikající víno, úchvatné pláže, historie a umění na každém kroku.

Při vyslovení Provence se málokomu nevybaví levandule. Provensálské „modré zlato“ je všudypřítomné a pokud zrovna nekvete a nehalí region do modro-fialového hávu, setkáte se s ním v místních tradičních produktech. Nejen, že si téměř všude můžete koupit látkové pytlíčky s usušeným fialovým zázrakem, které vám doma provoní oblečení ve skříních a navíc ho ochrání před moly, ale v Provence se z levandule zkrátka vyrábí ledacos. Můžete ochutnat třeba levandulovou zmrzlinu, bonbony nebo med a samozřejmostí jsou esence z této rostlinky, které mají množství blahodárných účinků.

Provence je ideální místo pro milovníky výtvarného umění. Provensálská krajina a světlo inspirovaly mnoho malířů zvučných jmen. Tím umělcem, kterého místní krajina ovlivnila nejvíce a který zde strávil nejplodnější léta svého tvůrčího období, byl Vincent Van Gogh. V Provence žili a tvořili takoví malíři jako Matisse, Renoir, Picasso, Chagall nebo Cézanne.

Francie je snad tou největší gurmánskou velmocí a každý její region má vlastní speciality. Samozřejmostí jsou lahodné sýry a vynikající vína jako růžové Côtes de Provence nebo Châteauneuf-du-Pape. Provensálská krajina má spoustu vlastních speciali. Kde jinde než v Marseille si dát pravou bujabézu, vydatná rybí polévka a pro mnohé velká lahůdka, která se tu údajně vaří přes dva tisíce let.

Provence je oblastí, ve které najdete jedny z nejproslulejších antických i středověkých památek v Evropě. Podepsali se tu Římané se svými amfiteátry, arénami a divadly a Avignon byl ve středověku bohatým sídlem papežů. Místní papežský palác je dnes jednou z nejstřeženějších francouzských památek, kterou si rozhodně nesmíte nechat ujít.

V oblasti Provence se nachází vůbec ty nejkrásnější vesničky a městečka v celé Francii. Jedna z nejfotografovanějších francouzských vesnic je Gordes, tyčící se vysoko nad okolím a nabízející krásný výhled. Možná vám bude připadat, že už jste ji někde viděli – natáčelo se tu totiž několik známých filmů, např. vynikající Dobrý ročník.

Důvěrně známý příběh Edmonda Dantese, krásné Mercedes a Abbé Farii. Hrabě Monte Christo Alexandra Dumase se řadí mezi světovou literární klasiku. A víte, kde leží pevnost If, odkud se Edmondu Dantesovi za pomocí abbého podařilo uprchnout? Samozřejmě, v Provence! A na ostrov If se můžete vypravit lodí z marseillského přístavu.

Foto: planet-wissen.de

EZOTERIKA: novodobé zázraky a magie

Za socializmu byla ezoterika, magie a podobné umění někde zakázané, jinde jednoduše nebyly brány na vědomí. To všechno ve východní a střední Evropě od 90. let minulého století zažívá svůj zlatý věk. Služby moderních čarodějnic, jejichž kořeny najdeme v romské kultuře, využívají nejen obyčejní lidé, ale i politici.

Slovo “ezoterismus” se používá k označení mystických znalostí a praxe. Ezoterické znalosti jsou takové, které je možné získat pouze v úzké skupině “osvícených”, “zasvěcených” nebo mimořádně vzdělaných lidí. Podle průzkumů věří až 31 % lidí tomu, že mezi námi žijí osoby, které vidí do budoucnosti. Toto procento je velmi podobné ve většině postkomunistických zemí a odráží poptávku po službách magie. Velké množství věštkyň, odborníků na přívaly peněz z nebes a čarodějnic, které vás zbaví uhranutí, pracují například i v Čechách na Slovensku i v Rumunsku.

Magie 21. století v Rumunsku

Od roku 2011 mohou čarodějnice provozovat svou činnost v Rumunsku oficiálně, ale samozřejmě své příjmy musí potom zdanit. Maria Campina, vůdkyně rumunských věštkyň, je nazývána také královnou bílé magie. Ve svém honosném domě v Bukurešti sedává na zlatém trůnu, který dostala od spokojených klientů z Ameriky. Své umění Maria předává dále svým šesti dcerám a vnučkám. Umění se věnuje již více než 45 let, to znamená, že věštila a čarovala i za komunismu. Její sláva se dostala až k Eleně Ceausescu, a přesto, že předpovídání budoucnosti a podobné čáry byly oficiálně zakázány, první dáma Rumunska téměř 20 let využívala její služby na ochranu sebe, svého manžela i komunismu. Paní Maria je proslulá zejména tím, že předpověděla krvavý konec rumunského diktátorského páru, jak sama tvrdí, už dva měsíce před jejich popravou. Manželé jí však nevěřili, byli přesvědčeni, že je lid miluje.

Slovák pomáhá lidem díky andělům

Generace, která dospěla v 21. století, se již mohla svobodně vydat na cestu spirituality. Ve Velkém Mederu, na půli cesty mezi Komárnem a Dunajskou Stredou, žije Ladislav Sivák, známý jako Damiel. Damiel se proslavil jako nejmladší věštec a léčitel na Slovensku. Vzpomíná si, že když mu bylo 11 let, k pomoci druhým ho přivedli andělé prostřednictvím živého snu. Tvrdí, že když lidi něco trápí, tak se na ně cosi nalepí, nosí v sobě cizorodé entity, tzv. nízké duše. On je však dokáže od negativní energie osvobodit a uvolnit v klientovi energii úspěchu. Ladislav se vyučil instalatérem, ale místo oprav kapajících kohoutků, si jako poslání vybral pomáhat druhým. Byl ošetřovatelem a několik let pracoval jako mimořádně vyhledávaný a úspěšný věštec a léčitel pro EZO TV. Dnes své klienty přijímá v garáži rodinného domu, přechodně přebudované na léčitelskou a věšteckou svatyni. Dokáže je zbavit uřknutí, vyčistit auru a zajistit úspěch. Komplexní procedury stojí od 70 do 150 eur, léčení malých dětí však Damiel provádí zdarma. Spokojení klienti za ním cestují i ze vzdálenosti několika stovek kilometrů.

Existují však i lidé, kteří se snaží dokázat existenci “nadpřirozených” jevů prostřednictvím vědeckých metod. Patří k nim parapsycholog a spisovatel Tamás Paulinyi, který se ve své budapešťské laboratoři již od 80. let minulého století zabývá vědomím člověka a snaží se racionálním zkoumáním dokázat spirituální schopnosti jako jasnovidectví, telepatii a existenci neviditelného duchovního světa.

Zájem lidí o nadpřirozené jevy je starý jako lidstvo samo a přibližně jednou za sto let se narodí jeden nebo dva lidé s mimořádnou energií, které poslouchá celý svět. V závislosti na způsobu myšlení a situaci daného období je buď blahořečí nebo pronásledují. V postkomunistické Evropě však lidé otevření spiritualitě, dnes mohou své zájmy projevovat volně a bez obav ze společenského odsouzení.

Zdroj: AMC Networks International, ToJeSenzace.cz

Jihokorejští vědci vynalezli rýži s hovězím masem pomocí kravských buněk

Potravináři neustále testují hranice chuti. Vědci z Yonsei University v Jižní Koreji, aby povzbudili vaši chuť k jídlu, zveřejnili metodu pro vytvoření „kultivované hovězí rýže“. Jde o nový alternativní koncept masa, který nabízí vylepšené živiny a zároveň zanechává menší uhlíkovou stopu než konvenční hovězí maso.

Podle Next Shark vznikla obalením zrn rýže rybí želatinou. Želatina působí jako lepidlo, které umožňuje výzkumníkům zasadit do zrn kravské svalové a tukové kmenové buňky. Kombinace těchto tří vytváří prostředí vhodné pro růst buněk a tvorbu tkání. Kultivace trvala až 11 dní a po dokončení obsahoval nový vynález o 8 % více bílkovin a o 7 % více tuku než běžná rýže. Texturou je pevnější a křehčí, zatímco aroma lze přirovnat k hovězímu masu a mandlím.

Kultivovaná hovězí rýže je jednou z potenciálních alternativ tradiční konzumace masa. Spolu s menší uhlíkovou stopou je jeho výroba levnější. Autor časopisu Sohyeon Park zdůraznil jeho potenciál v tiskové zprávě : „Nečekal jsem, že buňky v rýži porostou tak dobře. Nyní vidím svět možností pro toto hybridní krmivo na bázi obilí. Jednou by to mohlo sloužit jako potravinová pomoc pro hladomor, vojenské příděly nebo dokonce vesmírné jídlo.“

V budoucnu vědci pracují na zlepšení chuti, textury a nutriční hodnoty kultivované hovězí rýže. V současné době není známo, kdy bude k dispozici veřejnosti.

Zdroj: CELL PRESS

Johnny Cash: muž v černém

Johnny Cash, The Man in Black, byl zpěvák, kytarista a skladatel, jehož hudba inovativně mísila country, rock, blues a gospelové vlivy.

Johnny Cash v jedné ze svých písní zpíval, že do černé se obléká kvůli nepochopeným lidem, chudým, vězňům i těm, kdo slouží své vlasti. Chtěl tak odnášet část temnoty z jejich životů, dokud se nad obzorem nevyjasní. On sám, ale temnou duši neměl. Byl to veselý člověk, který rád bavil lidi. I když to na světě neměl lehké, a to už od narození. Narodil se 26. 2. 1932 jako J. R. Cash do chudé rodiny, která žila na státní půdě v Arkansasu a živila se sběrem bavlny.

Cash poprvé veřejně vystoupil v show Elvise Presleyho a publikum bylo okamžitě jeho. muž s hlubokým hlasem měl v sobě kromě talentu i nevyslovitelné kouzlo.

Postupem času se z něj stal nejžádanější americký umělec. Koncertoval, nahrával desky účinkoval i v hollywoodských filmech. A měl dokonce vlastní show v televizi.

Johnny Cash byl na vrcholu v 60. letech. Aby vydržel nespat během dlouhých koncertních šňůr, 300 nocí v roce, rozvrh a tlaky, kterým čelil, si vybraly daň – drogy a alkohol byly častými společníky na cestách. Stálo ho to rozvod. Problémy měl i se zákonem. Sedmkrát ho zadržela policie, nikdy ho ale neodsoudili.

Cash získal záchranné lano, které potřeboval, od své společnice na turné, zpěvačky June Carterové, která mu pomohla znovu se zaměřit na svou křesťanskou víru a získat léčbu drogové závislosti, kterou potřeboval. Ti dva se vzali 1. března 1968.

Se svou novou ženou se Cash opět postavil na nohy. V roce 1969 začal hostovat The Johnny Cash Show, televizní varietní seriál, který představoval současné hudebníky. Rovněž poskytlo Cashovi fórum k prozkoumání řady sociálních problémů, které se zabývalo diskusemi, které sahaly od války ve Vietnamu přes vězeňskou reformu až po práva domorodých Američanů.

Ve stejném roce, kdy jeho show debutovala, si Cash také odnesl dvě ceny Grammy za živé album Johnny Cash ve věznici Folsom (1968). Začátkem roku 1970 zažili Cash a Carter největší radost z narození jejich prvního a jediného dítěte, Johna Cartera Cashe.

Následující desetiletí nabídlo umělci větší úspěch, protože Cashova hudební kariéra vzkvétala vydáním hitových singlů jako „A Thing Called Love“ (1972) a „One Piece at a Time“ (1976). Napsal hudbu k celovečernímu filmu Malý Fauss a Big Halsy (1970) a vydal bestsellerovou autobiografii Muž v černém (1975). V roce 1980 se stal nejmladším žijícím člověkem, který byl zvolen do Síně slávy country hudby.

Cash si i nadále udržoval nabitý program a stále více spolupracoval s dalšími hudebníky. V roce 1986 se spojil se starými kolegy ze Sun Records, aby nahráli populární kompilaci The Class Of ’55.

V roce 1992 byl uveden do Rock and Roll Hall of Fame a v roce 1994 se spojil s hudebním producentem Rickem Rubinem na vydání American Recordings. Akustické album o 13 skladbách, které mísilo tradiční balady s moderními kompozicemi, American Recordings vyneslo Cashovi nové publikum a v roce 1995 cenu Grammy za nejlepší současné folkové album. Následoval dalším albem produkovaným Rubinem Unchained (1996) a v roce 1997 vydal své druhé monografie Cash: The Autobiography .

Pak jeho kariéra začala pomalu upadat. Definitivně ho zlomila smrt June v květnu 2003. Přežil ji jen o necelé čtyři měsíce. Zemřel na následky těžkých komplikací cukrovky 12. září 2003.

Zpracovala: A. Hejlová

Zdroj/Foto: johnnycash.com, biography.com

Mezinárodní den žen v Lázních Fénix

Mezinárodní den žen, známý také jako MDŽ, připadá každoročně na 8. března. Je to mezinárodně uznávaný svátek stanovený Organizací spojených národů k výročí stávky newyorských švadlen v roce 1908.

Lázně Fénix pro ženy připravily sváteční akci, protože jak říká sama ředitelka lázní, Marta Šuba, „…každá žena je výjimečná a významná a každá si zaslouží odpočinek a hýčkání…“.

Marta Šuba – ředitelka Lázní Fénix

Přijeďte se podívat do Lázní Fénix a užijte si mimořádnou nabídku určenou pro ženy

Zážitek pro krásu – lifting

Zážitek pro krásu obsahuje pečlivě zvolenou kombinaci kosmetických procedur, díky kterým uvidíte výsledky již po prvním ošetření!

Zážitek zahrnuje:

mikrodermabraze
masáž pleti
přístrojový lifting
lymfodrenáž + maska dle typu pleti

Cena včetně spa servisu a lázeňského prádla – běžná cena 2.500,- Kč

akční cena pouhých 490,- Kč

Objednávejte:

Heslo: ARTSTAR- MDŽ

Lázně Fénix

Mezibranská 1367/21

110 00 Praha 1 – Nové Město

Telefon: +420 774 027 580

www.laznefenix.cz

Zdroj: Lázně Fénix

Foto: Jana Tesaříková

Soutěž: Vyhrajte voucher na přístrojovou pedikúru do Hilarionu – dopřejte luxus svým nohám!

Zapomeňte na nespolehlivé pedikérky! Přijďte do HILARIONU – Podologického institutu na Praze 8, v Karlíně, a objevte místo, kde zdraví a krása vašich nohou dostane nový rozměr. Příjemné a šikovné terapeutky, které se postarají o to, abyste zde zažili nezapomenutelný a osobní zážitek.

Ing. Petra Kliková je jeden z předních podologů v ČR. Je v oboru pedikúry a manikúry více jak 12 let. K oboru se dostala již během studií na vysoké škole a je zakladatelkou a majitelkou podologického institutu Hilarion.

Individuální přístup k vašim nohám

Každý člověk je jedinečný a zaslouží si péči na míru!

ODBORNÁ PŘÍSTROJOVÁ PEDIKÚRA

Ošetření zahrnuje:

Dezinfekci u vstupu, vlastní sadu ručníků, jednotlivě balené a sterilizované nástroje pro každého klienta, dezinfekci chodidel, vyčištění volného okraje nehtu, zkrácení nehtů, opracování nehtových kůžiček, zahlazení nehtových kůžiček, úpravu povrchu nehtové ploténky, odbroušení otlaků, zahlazení kůže na plosce chodidla, peeling, krátkou masáž chodidla vhodně zvolenou emulzí, mastí, pěnou popř. krémem – dle typu pokožky.

V případě potřeby kdy nehty nejsou v nejlepší kondici aplikují speciální dezinfekční roztok.

Délka trvání: 40 – 60 min dle problematiky chodidla / 1710 Kč

Přístrojová pedikúra patří mezi jednu z nejoblíbenějších a nejdůležitějších služeb podologie. Je velice příjemná, bezpečná a zároveň velice účinná. Je vhodná pro všechny věkové kategorie, pro diabetiky, psoriatiky, děti i dospělé. Perfektně ošetří nehty, kůžičky i plosky chodidel, odstraní otlaky. Pro dlouhodobé udržení výsledků Vám doporučí domácí péči na míru.

Pro koho je vhodná odborná přístrojová pedikúra?

pro všechny věkové kategorie, pro diabetiky, psoriatiky, děti i dospělé
pouze pro děti
pouze pro dospělé

Odpovědi s Vašim jménem a e-mailovým kontaktem posílejte na:

redakce@artstarvip.cz

VYLOSUJEME 1 VÝHERCE KTErý VYHRAJe voucher NA odbornou PŘÍSTROJOVOU PEDIKÚRU V HODNOTĚ 1.710,- kč, délka trvání 60 minut, s platností do 8. 8. 2024.

Odpovědi posílejte do 3. 3. 2024!

SOUTĚŽ UKONČENA – VÝHERCE VYLOSOVÁN A KONTAKTOVÁN!

Řídíme se GDPR a s vašimi osobními údaji nakládáme v souladu se zákonem. Kontaktní údaje slouží pouze k doručení případné výhry.

Foto: Hilarion

Tulipánový měsíc s Amelií!

Tulipánový měsíc se už rozebíhá, je to projekt, který Amelie realizuje od roku 2013 každý rok v březnu. Amelie chce přinést s jarem naději všem, kdo se osobně či v blízkém okolí setkávají s onkologickým onemocněním. Každý se může zapojit a pomoci podle svých možností. Tulipánový měsíc nabízí řadu akcí na podporu všech, kterým do života vstoupila rakovina. Tulipán jako symbol jara zároveň symbolizuje i naději a změnu.

V Centrum Amelie Praha s ředitelkou Michaelou Čadkovou Svejkovskou společně s Alexandrou Hejlovou a Jindřichem Krausem, který pravidelně pro Amelii vystupuje.

Amelie, z.s. je pacientskou organizací, která má za cíl jak poskytovat odborné služby onkologicky nemocným a jejich blízkým, tak realizovat osvětu v oblasti psychosociální pomoci. Posláním organizace je „pomáhat žít život s rakovinou“.

Proto každý rok v březnu dobrovolníci zdobí několik desítek onkologických oddělení v nemocnicích – aby jaro přineslo do nemocnic i změnu a naději. Výtvarná díla na výzdobu nebo vzkazy pro nemocné vytváří lidé z celé republiky. I málo stačí k tomu, abyste udělali radost! Výzdobou nemocnic to ale nekončí – naopak!

Tulipánový měsíc se rozebíhá a vyzývá k zapojení – jde právě o tebe – o vás – zapojte se!

Bude výzdoba onkologických pracovišť, je možné tvořit a uvažovat o zapojení jako dobrovolník do výzdob či třídění obrázků. Oslovujeme nemocnice i dobrovolníky.
Bude možnost on-line zakoupit a odeslat tulipány ve spolupráci s Florea.cz. Zvažte nákup tulipánů.
Proběhne prodej tulipánů v Metropoli Zličín na MDŽ, potkáme se tam?
Chystají se akce v Centrech Amelie a on-line přednášky.
Amelie žádá o záštity, které dodají váhu jejich aktivitám.
Plánují komunikační aktivity a týdenní kreativní výzvu.