Rubrika: ART

Společnost Supraphon se stala součástí vydavatelství Sony Music

Hudební vydavatelství Supraphon má nového majitele, americkou společnost Sony Music Entertainment (SME). Cenu transakce firmy nezveřejnily. Supraphon bude ve své dosavadní funkci generálního ředitele nadále řídit Libor Holeček. sdělil to včera, 14. ledna,  mluvčí Supraphonu Vladan Drvota. Dosud Supraphon vlastnili podnikatelé Zdeněk Kozák a Miloš Petana.

Supraphon, založený v roce 1932, je jedním z nejstarších hudebních vydavatelství ve střední Evropě. Během své historie nashromáždil katalog, který zahrnuje širokou škálu žánrů, včetně popu, rocku, klasiky, folku, jazzu, soundtracků a mluveného slova.

„Supraphon je základním kamenem českého hudebního dědictví s neocenitelným katalogem a odhodláním podporovat české a slovenské talenty, které se dokonale shoduje s úsilím Sony Music o rozvoj umělců,“ uvedl Daniel Lieberberg, prezident Sony Music Entertainment pro kontinentální Evropu a Afriku.

Vedle generálního ředitele Holečka zůstane ve své funkci Martin Kudla, který bude pokračovat v rozvoji repertoáru Supraphonu jako výkonný ředitel. Iva Milerová, která dosud zastávala funkci předsedkyně představenstva, bude podporovat umělce a tým v poradní roli.

„Spojení Supraphonu s mezinárodní společností Sony Music představuje klíčový krok vpřed nejen pro naši značku, ale i pro českou hudební scénu jako celek. Těší nás, že můžeme čerpat z globálních zkušeností a zázemí tak silného partnera, což nám umožní pokračovat v tradici propagace české hudby a umělců na nejvyšší úrovni. S tímto spojením otevíráme novou kapitolu plnou příležitostí, ještě větší profesionalizace procesů a posilování naší pozice na lokální i mezinárodní scéně,“ sdělil výkonný ředitel Kudla.

V roce 2023 zaznamenal Supraphon zisk 45,5 milionu korun, meziročně o zhruba 18 milionů korun více. Tržby se zvýšily přibližně o 13 milionů na bezmála 155 milionů korun. Více než polovinu z toho příjmy z digitálního prodeje vlastních titulů a titulů třetích stran, u kterých Supraphon zajišťoval digitální distribuci. Vyplývá to z účetní závěrky zveřejněné ve Sbírce listin. Hospodářské výsledky za loňský rok firma zatím nezveřejnila.

V roce 2023 obhájilo prvenství na českém hudebním trhu vydavatelství Universal Music, na druhém místě skončila firma Warner Music, třetí příčku zaujímal Sony Music. Supraphon, největší domácí vydavatel, byl na čtvrtém místě.

Zdroj: ČTK 

V nabídce Supraphonu se nacházejí nahrávky od umělců, jako jsou Karel Gott, Lucie Bílá, Marek Ztracený, Škwor, Divokej Bill, Tata Bojs, Michal Horák, Olympic, Václav Neckář či Hana Zagorová, a také hudba od mezinárodně uznávaných umělců klasické hudby. Mezi ně patří například Pavel Haas Quartet, Ivan Moravec, Česká filharmonie a mnoho dalších.

Hudební společnost Ultraphon zaregistrovala značku Supraphon v roce 1932 jako název elektrického gramofonu. Později tak začala označovat gramofonové desky určené na export. Slavné logo lva s lyrou stvořil grafik Václav Zajíček až v roce 1949. Současná produkce Supraphonu stojí na třech žánrových pilířích – popové a rockové hudbě, klasické hudbě a mluveném slovu.

Od roku 2011 Supraphon nabízí ke stažení hudbu v MP3 i bezztrátovém formátu FLAC ve vlastní online prodejně Supraphonline. V roce 2015 společnost na pražském Jungmannově náměstí otevřela kamenný obchod Supraphon Musicpoint pro prodej fyzických nosičů všech významných tuzemských i zahraničních vydavatelů.

Příjmy hudebního průmyslu v České republice podle České národní skupiny Mezinárodní federace hudebního průmyslu (ČNS IFPI) v roce 2023 vzrostly o 4,5 procenta na 1,866 miliardy korun. Streamovací platformy obstaraly asi 60 procent ze všech příjmů, meziročně vzrostly zhruba o pětinu na 1,121 miliardy korun. Údaje za loňský rok zatím ČNS IFPI nezveřejnila.

 

 

Britský herec Jude Law si zahraje Putina ve filmu Mág z Kremlu

Britský herec Jude Law si zahraje Vladimira Putina ve filmu Mág z Kremlu francouzského režiséra Oliviera Assayase. Herec to oznámil v rozhovoru pro web Deadline. Připravovaný film je adaptací stejnojmenného románu italsko-švýcarského spisovatele Giuliana da Empoliho.

„Ještě jsem na něm nezačal pracovat. Tedy, začal jsem, ale momentálně se to zdá jako Everest, který musím zdolat. Takže jsem na úpatí a přemýšlím: Kristepane, co jsem to řekl?“. Tak se cítím často, když na něco kývnu,“ uvedl Law.

Román, který napsal Giuliano da Empoli, někdejší poradce italského expremiéra Mattea Renziho, vyšel v roce 2022. Jen ten rok se prodalo 320.000 výtisků, napsal web La Croix. Empoli za svou prvotinu získal Cenu Francouzské akademie za román a byl nominován na francouzskou literární Goncourtovu cenu.

Příběh se odehrává v 90. letech minulého století po rozpadu Sovětského svazu. Hlavní postavou je Vadim Baranov, umělec, televizní producent reality show a následně poradce nadějného člena ruské bezpečnostní služby FSB (bývalé KGB) Vladimira Putina, který se stane prezidentem Ruska. Baranov vypráví o tajemstvích a mechanismech režimu, který pomohl vybudovat.

Projekt celovečerního snímku minulý rok odhalil časopis Variety, který napsal, že Baranova ztvární americký herec Paul Dano. Vedle Lawa si ve filmu také zahraje oscarová herečka Alicia Vikanderová známá z filmu Dánská dívka, herci Zach Galifianakis nebo Tom Sturridge. Podle francouzské stanice BFMTV termín natáčení zatím není znám.

Zdroj: ČTK 

Galerie v Plzni dostala darem 66 koláží světově uznávaného výtvarníka Koláře

Kolekci 66 prací světově uznávaného českého spisovatele, básníka a výtvarníka Jiřího Koláře (1914 až 2002) dostala darem Západočeská galerie v Plzni. Koláže vytvořené různými technikami pokrývají autorovu tvorbu od 50. do 90. let 20. století, řekl dnes novinářům ředitel galerie Roman Musil. Sbírku získal koncem 90. let přímo od Koláře někdejší ředitel regionální energetické společnosti Západočeská energetika Zdeněk Valeš, který Koláře navštívil ještě v jeho pařížském bytě. Galerii nyní díla věnovala společnost ČEZ.

Předání sbírky 66 koláží spisovatele, básníka a výtvarníka Jiřího Koláře Západočeské galerii v Plzni, 10. ledna 2025 Plzeň. Ředitel Západočeské galerie Roman Musil s kolážemi. PC (Autor: Chaloupka Miroslav ČTK)

„Západočeská galerie má ve svých sbírkách už 16 koláží od Jiřího Koláře, jedna z nich se kupovala ještě za autorova života, zbývajících 15 už po jeho úmrtí od jeho manželky Běly,“ řekl Musil. Galerie už Kolářovo dílo vystavila v roce 2001, několik měsíců před autorovým úmrtím. Hodnotu darované sbírky soudní znalec ocenil na 1,67 milionu korun. „Je to velmi slušný průřez Kolářovou tvorbou druhé poloviny 20. století, nejranější práce je z roku 1957, pozdější jsou z roku 1996, ale zahrnují celou řadu ukázek ze 60. a z normalizačních let,“ uvedl Musil.

Kolář je podle něj považován za jednoho z nejoriginálnějších umělců i v západní Evropě a ve Spojených státech. Je stále velmi ceněný a patří k nejvíce zastoupeným českým umělcům v zahraničních sbírkách oficiálních institucí i soukromých kolekcí po celém světě. Jeho díla má například Guggenheimovo muzeum v New Yorku či Centre Pompidou v Paříži. Vytvořil více než 100 specifických metod koláží.

„S papírem takto nikdy nikdo nepracoval. Samozřejmě koláže se dělaly, ale Kolář do toho vnesl ještě spoustu dalších experimentálních technik, jako byla třeba chiasmáž, proláž, roláž, muchláž, což znamenalo specifickou práci a přístup k papírové materii. Z toho vytvářel takovou vizuální poezii, protože on byl i velký básník a poezie se přenášela do jeho výtvarných výtvorů,“ uvedl Musil. Chiasmáž používá například papír potištěný znaky, roztrhaný na malé části a nalepený ve všech směrech, roláž zas vzniká rozřezáním reprodukce výtvarného díla na stejné proužky, z nichž se poskládá nový obraz.

„Kolář velmi často pracoval s reprodukcemi takřka ikonických děl světového umění, například se Snídaní v trávě od Édouarda Maneta nebo se Seratovým Nedělním odpolednem na ostrově Grande Jatte,“ poznamenal Musil.

Kariéru začal Kolář jako výtvarník samouk, básník a překladatel. Vyučil se truhlářem a zpočátku pracoval jako dělník, celoživotně se ale humanitně vzdělával. Za války spolu s Jindřichem Chalupeckým založil Skupinu 42, tehdy ale ne jako výtvarník, ale jako básník. V 50. letech byl vězněn za svoji kritiku komunismu ve sbírce Prométheova játra. V roce 1977 podepsal Chartu 77 a o dva roky později režim jemu a jeho ženě neumožnil návrat do Československa ze studijního pobytu ze Západního Berlína. Od roku 1980 žili do konce tisíciletí v Paříži. Po návratu do Čech se Kolář stal také významným mecenášem umění, dodal Musil.

Zdroj: ČTK

Mádlovy Vlny získaly 14 nominací na Českého lva, film Amerikánka 13

Nejvíce nominací na Českého lva celkem 14 včetně nominace na nejlepší celovečerní film za loňský rok, má dobové drama Vlny. Film režiséra Jiřího Mádla připomíná události roku 1968, kdy Československo začala okupovat vojska Varšavské smlouvy. S 13 nominacemi následuje snímek režiséra Viktora Tauše Amerikánka inspirovaný skutečným příběhem dívky, která v době normalizace prošla ústavní péčí. Deset nominací obdržela tragikomedie o vesnické zabijačce režiséra Adama Martince Mord. Rovněž s deseti nominacemi postupuje do druhého kola hlasování minisérie platformy Voyo Metoda Markovič: Hojer v režii Pavla Soukupa, která ukazuje reálnou policejní práci v bývalém Československu. Výsledek prvního kola hlasování svých členů dnes oznámila Česká filmová a televizní akademie (ČFTA).

Tisková konference k vyhlášení nominací cen České filmové a televizní akademie (ČFTA) Český lev, 13. ledna 2025, Praha. Cenu filmových fanoušků obdržel film Vlny režiséra Jiřího Mádla. Ocenění převzal představitel hlavní role Vojtěch Vodochodský. (Autor: Šimánek Vít ČTK)

Ceny předají pořadatelé 8. března v pražském Rudolfinu. Slavnostním ceremoniálem 32. ročníku výročních cen Český lev provede moderátor a youtuber Karel „Kovy“ Kovář.

Akademici už dříve snímek Vlny nominovali do boje o Oscara v kategorii cizojazyčných filmů. Film se dostal do užšího výběru. Vítězové 97. ročníku Oscarů budou oznámeni na tradičním ceremoniálu v Los Angeles v noci na 3. března. Snímek Vlny uspěl letos také v nominacích na Ceny české filmové kritiky. Drama zachycující práci novinářů Československého rozhlasu během politicky i společensky napjatých let 1967 až 1968 přineslo dvojí nominaci i režisérovi a scenáristovi v jedné osobě Mádlovi. Vítěze letošního ročníku vyhlásí pořadatelé 1. února.

Tisková konference k vyhlášení nominací cen České filmové a televizní akademie (ČFTA) Český lev, 13. ledna 2025, Praha. Moderátoři Milena Steinmasslová a Antonio Šoposki. (Autor: Šimánek Vít ČTK)

Na dnešní tiskové konferenci ČFTA byly tradičně předány i nestatutární ceny Českého lva. Cenu filmových fanoušků získal snímek Vlny, který na portálu ČSFD obdržel hodnocení nadprůměrných 88 procent. Cenu za nejlepší filmový plakát obdrželi Jan Kadlec a Jan Poukar, autoři plakátu k filmu Amerikánka.

V prvním kole hlasování akademici hodnotili 93 filmů, televizních seriálů a minisérií, které byly uvedeny v premiéře v loňském roce. O nominacích rozhodovalo 228 filmových profesionálů z řad akademiků České filmové a televizní akademie (ČFTA).

Do závěrečného klání o sošku Českého lva postoupilo 29 titulů ve 24 statutárních kategoriích. Po pěti nominacích mají shodně minisérie Dcera národa v režii Matěje Chlupáčka a Cristiny Groșanová z produkce Canal+, film Smetana režiséra Marka Najbrta i seriál Smysl pro tumor režisérky Terezy Kopáčové z produkce České televize (ČT). Se čtyřmi nominacemi se o sošky Českého lva ucházejí seriál ČT Dobré ráno, Brno! II v režii Jana Prušinovského, dokumentární film Ještě nejsem, kým chci být režisérky Kláry Tasovské a hraný film Jiřího Havelky Zahradníkův rok. Tři nominace pak získal animovaný film Kristiny Dufkové Život k sežrání.

V kategorii nejlepší celovečerní hraný film a shodně v kategorii nejlepší režie mohou Českého lva získat filmy Amerikánka, Mord, Od marca do mája, Vlny a Zahradníkův rok.

Pořadatelé dnes oznámili také nominace na nestatutární Cenu Magnesia za nejlepší studentský film. Do pětice nominovaných filmů se probojovaly se svými snímky režisérky Marie-Magdalena Kochová (3MWh), Ema Hůlková (Ani se nenaděješ a už se jmenuješ), Greta Stocklassa (Bzukot Země), Tereza Kovandová (Humanity) a Pola Kazaková (Plevel). Ocenění pro začínající tvůrce je spojené s finanční odměnou 100.000 korun.

Organizátoři pro tento ročník cen Český lev udělali několik změn v oceňovaných kategoriích. Televizní minisérie a seriály nově sloučili do jedné kategorie a televizní filmy posuzují v rámci celovečerního hraného filmu. Zároveň rozšířili herecké kategorie, nyní samostatně hodnotí herecké výkony v seriálech a minisériích, a to v hlavních i vedlejších rolích.

Úvodní foto: Tisková konference k vyhlášení nominací cen České filmové a televizní akademie (ČFTA) Český lev, 13. ledna 2025, Praha. Cenu za nejlepší filmový plakát převzal Jan Pauker, spoluautor plakátu k filmu Amerikánka. (Autor: Šimánek Vít ČTK)

Zdroj: ČTK

 

Zemřel italský fotograf a reklamní tvůrce Oliviero Toscani

Zemřel italský fotograf a reklamní tvůrce Oliviero Toscani. Uvedla to dnes agentura ANSA s odkazem na prohlášení rodiny. Toscani, kterému bylo 82 let, vloni oznámil, že trpí nevyléčitelnou nemocí. Ve světě ho proslavili reklamní kampaně pro firmu Benetton či proti AIDS nebo rasismu.

V rozhovoru pro deník Corriere della Sera Toscani vloni uvedl, že mu byla diagnostikovaná amyloidóza. Kvůli ukládání látky amyloid přestává postupně tělo fungovat. Nemoc zatím nelze vyléčit.

Toscani se ve světě proslavil svými kontroverzními snímky a především reklamními kampaněmi pro oděvní firmu Benetton, které vyvolaly rozruch v Itálii i v dalších zemí světa. Reklamní a tvůrčí oddělení firmy vedl skoro 20 let. Ve své tvorbě se snažil poukázat na problémy rasismu, diskriminace gayů a leseb, sociální vyloučení lidí s nemocí AIDS a další společenská tabu. Častým terčem Toscaniho tvorby a ironie byly církve a monoteistická náboženství. Známá byla i jeho kniha Reklama je navoněná zdechlina.

V posledních letech však byl Toscani částí italské společnosti ostře kritizován za svou obhajobu podnikatele Luciana Benettona po pádu janovského Morandiho mostu, kterou spravovala jedna z firem z ekonomického impéria rodiny Benettonů.

Řemeslo fotografa Toscani zdědil po svém otci Fedelemu Toscanim, který pracoval pro deník Corriere della Sera a další italská média. Pro ně například pořídil fotografii pověšeného Benita Mussoliniho na milánském piazzale Loreta poté, co diktátora popravili partyzáni.

Zdroj: ČTK, persoenlich.com

Organizátoři vyhlásí nominace na filmové ceny Český lev za rok 2024

V Praze dnes organizátoři vyhlásí nominace na výroční ceny České filmové a televizní akademie (ČFTA) Český lev. O ceny se ve 32. ročníku utká 93 snímků i televizních děl premiérově uvedených v roce 2024. Jejich seznam se nachází na stránkách ČFTA. Ceny předají pořadatelé 8. března v pražském Rudolfinu. Při dnešním vyhlášení bude udělena nestatutární Cena filmových fanoušků a cena za Nejlepší filmový plakát.

Pořadatelé pro tento ročník cen udělali několik změn v oceňovaných kategoriích. Televizní minisérie a seriály jsou nově sloučeny do jedné kategorie a televizní filmy jsou posuzovány v rámci celovečerního hraného filmu. Zároveň byly rozšířeny herecké kategorie, nově jsou samostatně posuzovány herecké výkony v seriálech a minisériích, a to v hlavních i vedlejších rolích.

Od 1. prosince posuzovali akademici z loňské filmové produkce 41 celovečerních hraných filmů, 16 dokumentárních filmů, které vybrala předvýběrová komise sestavená ze členů akademie, deset animovaných či loutkových filmů a také deset krátkých filmů. Dále akademici posuzovali 16 přihlášených seriálů a minisérií, které byly loni uvedeny na televizních obrazovkách nebo na online platformách.

Každoročně dále oceňuje prezidium ČFTA mimořádný přínos české kinematografii a může udělit i cenu za mimořádný počin v oblasti audiovize.

Českého lva za nejlepší celovečerní film roku 2023 loni získal film Bratři od režiséra Tomáše Mašína. Jeho snímek líčí historii odbojové skupiny bratří Mašínů a jejich útěk do Západního Berlína. Nejvíce ocenění měly televizní retroseriál Volha a vědeckofantastický snímek s kriminální zápletkou Bod obnovy, které získaly po pěti cenách.

Cenu za nejlepší výkon v hlavní roli obdržel Kryštof Hádek za ztvárnění Standy Pekárka v seriálu Volha. Ocenění za nejlepší ženský výkon v hlavní roli si odnesla Simona Peková za ztvárnění Valerie v hororově laděné komedii Přišla v noci. Cenu za mimořádný přínos české kinematografii převzal kameraman Vladimír Smutný.

Zdroj: ČTK

Návrat do akce: Cameron Diaz v nové akční komedii na Netflixu

Návrat do akce je americká akční komedie s Cameron Diaz a Jamiem Foxxem v hlavních rolích, která na Netflixu odstartuje 17. ledna. 

Je to víc jak deset let, co jsme neviděli v žádném novém filmu Cameron Diaz. Tato hvězda devadesátek se nyní velkolepě vrací v akční komedii režiséra Setha Gordona. 

Před několika lety odešli Emily a Matt ze CIA, aby založili rodinu. Nyní se ale zase musí vrátit do akce, protože byla odhalena jejich skutečná identita a jejich rodina je v ohrožení.

Zdroj: Netflix

 

Czech Press Photo vyhrál snímek zachycující překážkový běh na OH

Hlavní cenu v soutěži Czech Press Photo 2024 vyhrál snímek fotografa agentury AP Petra Davida Joska, který na ní zachytil atleta při překážkovém běhu na letních olympijských hrách v Paříži. Fotografii Josek pořídil v cílové rovince vleže na zemi a pochází z jeho série sportovních snímků z olympiády. Mezinárodní porota vybírala z více než 4500 prací, které do 30. ročníku české fotožurnalistické soutěže přihlásilo rekordních 256 autorů. Fotograf ČTK Roman Vondrouš vyhrál v kategorii Umění a kultura a další z fotografů ČTK Ondřej Deml se dostal na třetí místo v kategorii Lidé, o kterých se mluví. Výsledky dnes oznámili pořadatelé v Národním muzeu v Praze, kde v pátek začne i výstava Czech Press Photo. Potrvá do 23. dubna.

„Sportovní fotografie se zřídka stanou fotografií roku, ale díky své kvalitě tato (Joskova) naprosto vynikla. Je pořízena z jedinečného úhlu, zcela unikátní, technicky vynikající,“ uvedl k výběru vítězného snímku předseda poroty a šéfredaktor fotobanky ČTK Petr Mlch.

„Posledních pár atletických akcí jsem měl to štěstí, že jsem fotil pozici přímo v cílové rovince. To mě vyloženě baví a dává možnost i určité míry experimentu,“ řekl ke svému vítězství Josek, který se svou sérií olympijských snímků ovládl i celou soutěžní kategorii Sport.

Mezi předávajícími hlavní ceny byl také prezident Petr Pavel. Vyhlašováním provedli moderátoři Barbora Kroužková a Michal Kubal, krátkými scénkami a hudbou ho doprovázeli lenové souboru Cirk La Putyka.

V aktuálním ročníku soutěže bylo vypsáno osm kategorií. Ve třech z nich zvítězily fotografky. V kategorii Aktualita bodovala Anna Boháčová ze společnosti Mafra se snímky z tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a nejlepší reportážní snímky podle poroty udělala Lenka Klicperová z portálu Reportérky.cz. Fotila je na Ukrajině, která se třetím rokem brání ruské agresi. První místo v kategorie Každodenní život obsadila volná fotografka Michaela Kročáková se sérií Fenomén Hobby horse.

Jako nejlepší portréty porota vyhodnotily ty, které pořídil Zdeněk Dvořák pod názvem Ze života klauna. V kategorii Člověk a životní prostředí zvítězil zástupce Seznam Zpráv Michal Turek, který fotil španělské sucho. Vítězem kategorie „Lidé, o kterých se mluví“ se stal volný fotograf Dominik Kučera a jeho snímky z takzvaných debat bez cenzur ministra vnitra a předsedy STAN Víta Rakušana. V této kategorii uspěl i fotograf ČTK Deml. Obsadil třetí místo s fotografiemi z posledního rozloučení s bývalým ministrem zahraničí a příslušníkem jednoho z nejstarších evropských šlechtických rodů Karlem Schwarzenbergem.

Další z fotografů ČTK Vondrouš ovládl se svými snímky z všesokolského sletu kategorii Umění a kultura. Fotograf David Sládek, který byl v minulosti i jihočeským zpravodajem ČTK, skončil se svou fotografickou sérií s názvem Koňský trh v Appleby 2024 na třetím místě v kategorii Každodenní život.

Cenu za celoživotní dílo za aplausu hostů vestoje převzal osmasedmdesátiletý dokumentární fotograf, vysokoškolský pedagog, kurátor a organizátor kulturního života Jindřich Štreit. Ocenění mu předal první držitel této ceny, člen agentury Magnum Photos Josef Koudelka.

Souběžně s hlavní soutěží se čtvrtým rokem uskutečnila soutěž Czech Photo Junior pro mladé autory ze základních a středních škol, kteří zaslali téměř 1500 snímků. Zvítězil Michal Zelinka se snímkem z oslav zisku titulu mistrů světa v ledním hokeji.

Součástí soutěže je i Grant Prahy, roční tvůrčí stipendium pražského magistrátu na fotografování proměn hlavního města ČR. Jeho novým držitelem se stal Petr Topič. Vybral ho primátor Bohuslav Svoboda (ODS), který ocenil Topičův soubor In Casual Way. Grant Prahy je společně s Fotografií roku druhou hlavní cenou soutěže.

Zdroj: ČTK

 

 
 
 

Angelina Jolie jako Maria Callas v životopisném filmu o posledních dnech operní divy

Nový životopisný film Pabla Larraína Maria vypráví o posledních dnech divy Marie Callasové, kterou ztvárnila Angelina Jolie. V kinech od 9. ledna 2025.

Angelina Jolie hraje Marii Callasovou, legendární operní pěvkyni, v životopisném filmu Maria režiséra Pabla Larraína. Larraín je známý svými intenzivními filmovými portréty ikonických postav, jako jsou Jackie a Spencer, a zde se věnuje jednomu z největších operních hlasů. Film se scénářem Stevena Knighta se zabývá posledními dny Callasové v roce 1977 v Paříži, kde žila v ústraní poté, co dosáhla světové slávy. Pierfrancesco Favino a Valeria Golino doplňují prvotřídní herecké obsazení tohoto intimního příběhu.

Film Maria nás vtáhne do posledních okamžiků života slavné operní pěvkyně Marie Callasové, která je považována za jeden z největších hlasů dvacátého století. V roce 1977 se stáhla ze světa a žila v Paříži, daleko od světel reflektorů, které kdysi osvětlovaly její oslnivou kariéru. Film zkoumá její každodenní život, poznamenaný samotou a nostalgií po minulých triumfech, a zároveň evokuje její vzpomínky na lásku, obětavost a vášeň pro umění. Přes prizma jejích posledních dnů Pablo Larraín vykresluje portrét ženy, která byla stejně silná jako citově zranitelná.

Film Maria v režii Pabla Larraína s Angelinou Jolie v hlavní roli Marie Callasové slibuje intimní a dojemný portrét operní legendy. Tento životopisný film by měl nabídnout hluboké zamyšlení nad cenou slávy, osamělostí a snahou o nesmrtelnost prostřednictvím umění.

Zdroj: Bioscop

 

Rodinné drama Studna v režii Terezy Kopáčové uvede Voyo od 10. ledna

Drama Studna v režii Terezy Kopáčové podle scénáře Mira Šifry a Kristiny Májové bude prvním autorským seriálem letošního roku na placené platformě Voyo. Úvodní ze šesti dílů se divákům představí v pátek 10. ledna. Studna je tragickým příběhem mladé lásky, rodičovské oběti a toxicity rodinných i sousedských vztahů vedoucích k tragédii. V hlavních rolích se objeví David Švehlík, Filip Červenka a Johana Matoušková. První dva díly seriálu dnes v Praze představili novinářům.

Jakub Jenčík, Filip František Červenka, Simona Lewandowska, Jáchym Brabec, David Švehlík a režisérka Tereza Kopáčová. (Autor: Šimánek Vít ČTK)

Příběh Studna je široké veřejnosti známý ze seriálu Třicet případů majora Zemana režiséra Jiřího Sequense, který se však v několika bodech od reálného případu liší.

„Nás na té kauze, kterou všichni znají, zajímá to, co jí předcházelo. A tak se vypravujeme 30 let před tu událost a začínáme příběhem, kdy se dva lidé seznámí a netouží po ničem jiném než po šťastném životě a po tom mít dítě. Je to příběh rodiny, který ovlivňuje prostředí a rodinná dědičnost,“ řekl Michal Reitler, šéf vývoje obsahu Voyo a TV Nova.

Tvůrci vycházeli ze skutečné události z 13. února 1968, kdy vyjeli hasiči k požáru rodinného domu ve středočeských Vonoklasech. V domě nalezli ohořelé tělo matky, tělo otce ve studni. Jejich třicetiletý syn přežil. Seriál odkrývá pozadí této události.

„I po 50 letech je příběh Studny stále živý. Proto pro nás bylo důležité projít si všechny spisy a dostupné materiály o rodině, která velkou část společného života prožila v izolaci. V první řadě pro nás bylo stěžejní najít verzi, které sami věříme, a která podle nás nejlépe vystihuje to, co se doopravdy stalo. Ale i když si člověk vše nastuduje, existují stále některé věci, které se nedozví nikdy,“ uvedl Šifra.

„S rodinou jsme neseděli u stolu, nebyli jsme svědky jejich běžných životních situací. Proto jsme vše konzultovali s psychology, vytvářeli si profily jednotlivých postav, snažili jsme se do nich vcítit, zjistit, co se jim mohlo honit hlavou. Aby příběh o nich, o jejich blízkých, rodině i sousedech byl co nejkomplexnější, ale především nejvěrnější. Proto jej vyprávíme od začátku, kdy se Máňa se Standou do sebe zamilovali,“ dodal scénárista.

Režisérka Kopáčová stála i za prvním seriálem Případ Roubal pod značkou Voyo Originál, která nabízí vlastní tvorbu, převážně minisérie inspirované skutečnými událostmi v České republice. „Studna pro mě není jen fenomén, který stále fascinuje, senzace i noční můra několika generací. Našla jsem v ní právě toto silné téma, kterému rozumím, a které považuji za důležité převyprávět,“ podotkla Kopáčová.

Studna už má za sebou dvě festivalová uvedení. Loni ji vybrali do hlavní sekce soutěžních seriálů Primetime Killer v rámci mezinárodního festivalu seriálové tvorby Serial Killer. V předpremiéře byla uvedena i na festivalu Finále Plzeň. Další předpremiéra se konala přímo ve Vonoklasech, kde se příběh odehrává.

Internetové Voyo překonalo v prosinci hranici 950.000 platících uživatelů.

Zdroj: ČTK, TV NOVA