Zemřel filmový a divadelní herec Alois Švehlík. Přes 35 let patřil k nejvýraznějším postavám hereckého souboru Národního divadla (ND). Uplatnil se také v dabingu, jeho charakteristickým chraplavým hlasem promlouval například slavný komisař Horst Schimanski. Nositeli ceny Thálie za celoživotní mistrovství v oboru činohra bylo 85 let. O jeho úmrtí dnes informoval tiskový mluvčí ND Tomáš Staněk.
„Alois Švehlík zemřel krátce po dnešní půlnoci ve svém domově obklopen nejbližšími,“ uvedl mluvčí. Členem Činohry ND byl Švehlík od roku 1988. Za svou dlouhou kariéru ztvárnil mnoho nezapomenutelných postav od komediálních figur a milovníků až po vysoce charakterové role.
Alois Švehlík se narodil 30. července 1939 v Pardubicích. Vystudoval strojní průmyslovku a marně se pokoušel dostat na Divadelní fakultu Akademie múzických umění (DAMU), kde paradoxně později herectví vyučoval.
S profesionálním herectvím začínal Švehlík v roce 1962 v Západočeském divadle v Klatovech. Po jeho zrušení působil jednu sezonu v Divadle pracujících v Mostě a následující dva roky v Divadle O. Stibora v Olomouci. Významné pro něho bylo i několikaleté angažmá v libereckém Divadle F. X. Šaldy. V letech 1974 až 1988 působil v Městských divadlech pražských, kde ztvárnil mimo jiné Adama Branta v trilogii Smutek sluší Elektře a zejména McMurphyho v Přeletu nad hnízdem kukačky.
Členem Činohry Národního divadla se Švehlík stal koncem 80. let minulého století. Občas hostoval i na jiných scénách, mimo jiné v pražském Divadle Na zábradlí, kde za výkon v Jandlově hře Z cizoty získal v roce 2005 Cenu Divadelních novin.
Od sedmdesátých let se Švehlík objevoval před kamerou. Zahrál si například ve snímcích Dým bramborové natě, Mladý muž a bílá velryba, Povídky malostranské či Smrt krásných srnců. Z těch novějších ho diváci mohli vidět jako mlynáře v pohádce Princezna ze mlejna nebo ve filmu Úsměvy smutných mužů.
Pro svůj chraplavý hlas byl Švehlík i vyhledávaným dabérem. Jeho prostřednictvím promlouvali k českému publiku například filmoví herci Charles Bronson, Anthony Hopkins, Robert De Niro nebo Burt Lancaster. Jeho hlas měl i filmový komisař Schimanski v podání Götze Georgeho.
Za nadabování Jacka Nicholsona ve filmu Lepší už to nebude získal Švehlík v roce 1999 Cenu Františka Filipovského. O osm let později obdržel tuto cenu znovu, a to za dabing Antonyho Quinna ve snímku Tajemství Santa Vittorie. V roce 2014 byl Švehlík oceněn i za celoživotní mistrovství v dabingu.
Představitel silných postav, který zaujal i beze slov, vzpomínají na Švehlíka
Herec s velkou kariérou, představitel silných a mužných postav, osobnost, která dokázala zaujmout i beze slov. Tak vzpomínají na herce a dabéra Aloise Švehlíka lidé z oboru. Nositel ceny Thálie za celoživotní mistrovství v oboru činohra zemřel dnes ve věku 85 let.
Švehlík byl více než 35 let členem činohry Národního divadla. „Zemřel oblíbený kamarád, herec s poctivou a velkou kariérou, představitel silných a mužných postav s citlivou a překvapivě proměnlivou duší,“ uvedl dnes generální ředitel první scény Jan Burian. Připomněl zároveň, že Švehlík byl nejenom hercem, ale i dlouholetým vynikajícím pedagogem na Divadelní fakultě Akademie múzických umění (DAMU).
Jako výjimečného herce s charismatickým hlasem popsal Švehlíka ministr kultury Martin Baxa (ODS). „Jeho talent obohatil české divadlo, film i televizi,“ napsal politik na síti X. Zesnulý umělec byl podle něj osobností, která dokázala zaujmout i beze slov. „Zůstane po něm nesmazatelná stopa,“ dodal Baxa.
Alois Švehlík se narodil 30. července 1939 v Pardubicích. Působil v divadlech v Klatovech, v Mostě, Olomouci, Liberci a na mnoha pražských scénách. Členem Činohry Národního divadla se Švehlík stal koncem 80. let minulého století. Uplatnil se také v dabingu. V roce 2014 byl oceněn i za celoživotní mistrovství v tomto oboru.
