Louis de Funès
…plným jménem Louis Germain David de Funès de Galarza, francouzský herec, se narodil 31. července 1914 v Courbevoie. Začínal epizodními rolemi. Jako komik se proslavil až na konci 50. let. Natrvalo mezi filmové hvězdy vstoupil v roce 1964 uvedením filmu Fantomas, kde hrál i Jean Marais. U nás jej diváci obdivovali ve veselohrách Smolař, Oscar, Fantomas, Četník se Saint Tropez, Velký flám, Piti-piti-pa, Tetovaný a mnoho dalších. Louis de Funès hrál celkem ve 137 filmech. V Česku jeho popularitě napomohl vynikající dabing Františka Filipovského. De Funès měl problémy se srdcem a s každou svojí rolí, ve kterých představoval různé cholerické postavy, riskoval srdeční infarkt, na který nakonec 27. ledna 1983 v Nantes zemřel.
Bourvil
…vlastním jménem André Zacharie Raimbourg, francouzský divadelní a filmový herec, se narodil 27. července 1917 v Prétot-Vicquemare. Původním povoláním byl pekař. Ve svém městečku si založil kapelu a brzy začal vystupovat jako komik a kabaretiér se svými vlastními skeči a písničkami. Když byl ještě malý, zahynul jeho otec v I. světové válce a on strávil celé dětství ve vesnici Bourville, jejíž jméno se později stalo jeho jménem uměleckým. První opravdový film, který ukázal široký záběr jeho komiky, byl Napříč Paříží s Gabinem a Funésem (1956), se kterým v pozdější době vytvořili několikrát nezapomenutelnou dvojici, kdy hrál často postavy naivní až tupé, které byly postaveny jako protiklad aktivních rolí de Funése. Bourvil ztvárňoval komediální i vážné, charakterní role (Tři mušketýři, Husaři, Hrbáč, Velký flám, Velký šéf). Nezapomenutelná je také jeho role Thénardiera ve filmové adaptaci Bídníků. Zemřel po boji s Kahlerovým syndromem (který napadá kostní dřeň) ve věku 53 let 25. září 1970 v Paříži a byl pohřben v Mountainville.
Alfons Maria Mucha
…český malíř, grafik a návrhář, přední představitel secesního dekorativismu, se narodil 24. července 1860 v Ivančicích u Brna. Po předčasném ukončení středoškolských studií pracoval krátce jako písař u okresního soudu. V letech 1889-1880, poté, co nebyl přijat na Akademii výtvarných uměni v Praze, byl zaměstnán ve vídeňské malířské dílně divadelních dekorací Kautsky-Brioschi-Burghardt. V letech 1881-85 pracoval pro hraběte Khuen Belassi. Podporován hrabětem, studoval pak v období 1885-87 na mnichovské Akademii umění. V roce 1887 přesídlil do Paříže, kde nejprve rok pokračoval ve studiu na Akademii Julian v Paříži a od roku 1888 zde působil ve svobodném povolání. Pracoval jako ilustrátor pro pařížská nakladatelství a časopisy, navrhoval obálky, záhlaví, exlibris, etikety, viněty a také plakáty, vedl vlastní výtvarnou školu. V počátcích své vlastní malířské tvorby se zabýval malováním historických obrazů. Zlom u něj nastal až v devadesátých letech 19. století, kdy se začal projevovat jeho osobitý styl. V roce 1894 přijal zakázku na portrét herečky Sarah Bernhardtové . Jeho plakát měl obrovský úspěch a zajistil mu spolupráci na dalších 6 let. V roce 1899 byl pověřen Rakousko-Uherskou vládou k účasti na světové výstavě v Paříži (r. 1900), kde svá díla prezentoval hned na několika místech výstavního areálu. Za svou práci byl vyznamenán stříbrnou medailí a stužkou Čestné legie. Od roku 1904 působil střídavě v USA a ve Francii. V roce 1910 se vrátil do Čech. Podílel se na výzdobě Obecního domu (Primátorský salon) a je autorem návrhů poštovních známek pro nově vzniklý Československý stát. Pro jeho poslední tvůrčí období je charakteristický návrat k historické malbě. Výsledkem je dvacetidílný malířský cyklus Slovanská epopej, v němž se ideově vrátil k myšlenkám českého národního obrození a zobrazoval mýty a legendy slovanských národů. Cyklus slavnostně věnoval českému lidu v roce 1928. Zemřel v Praze na zápal plic 14. července 1939 a je pohřben na Vyšehradském hřbitově. Alfons Mucha se stal nejvýznamnější malířskou osobností evropské secese.
AUTOR: Zpracovala Alexandra Hejlová – zdroj / www.birthday.wz.cz
FOTO: www.birthday.wz.cz
Komentáře z facebooku