Ustláno na růžích a pod nebesy – spojila jsem si název knihy spisovatelky Jindřišky Smetanové s pohledem na bílého krasavce s dlouhým krkem, ještě delšíma nohama a zobákem jasně červené barvy, když ladně přistával do svého čapího hnízda. Nebe bylo azurové, ale růže se tu proměnily v nádherné surfinie. Kvetly v 355 truhlících na čtyřicet metrů vysokém komíně v místě, které mi připomnělo jinou českou spisovatelku – Boženu Němcovou. V České Skalici, městě ve východních Čechách, v letech 1824 až 1833 chodila do školy. Kdyby tu už tehdy ten rozkvetlý komín stál, určitě by jí utkvěl v paměti a ona by o něm později napsala pohádku, neboť je opravdu pohádkový. Tyčil se nad střechami v areálu akciové společnosti AGRO CS v Nyklíčkově ulici a svět tu díky němu hned zkrásněl. Aby se 1065 květům, co rozdávaly široko daleko svou krásu, dařilo, zálivku a hnojení zajišťoval speciální systém. Obdivovala jsem ten nápad firmy, která je významným výrobcem, distributorem a prodejcem substrátů, tekutých, minerálních a dlouhodobě působících hnojiv, travních osiv, trávníkových koberců, pesticidů, drobné techniky a dalších prostředků pro výživu a péči o rostliny. Potvrdila tak pravdivost svého sloganu: Dělejte s námi svět krásnější. Letošní pandemie zabránila v městečku nad řekou Metují zrealizovat už poněkolikáté onu ideu, ale naše zahrádky, balkony a okna v celém Česku nám dávají dostatek prostoru skvělý nápad v jakékoli podobě následovat. Dělejme svět krásnější. Zpříjemněme si život i úsměvem, protože s úsměvem jde všechno líp. Ale s rozkvetlou krásou kolem nás to jde dvojnásob.
Autor: Jaroslava Pechová
Foto: Jan Harant
Komentáře z facebooku