Antverpy bývají přezdívány „diamantové“ nejen pro svůj lesk mezi jinými belgickými městy, ale pro svou tradici zpracování a obchodování s tímto kamenem. Mimo jiné je to taktéž město Rubense, který tu žil a tvořil, a je tedy pochopitelné, že se s jeho díly můžete setkat na mnoha místech.
Metropole belgických Flander a také druhé největší město v Belgii, které leží na břehu řeky Šeldy, se může pochlubit bohatou historií. V ní narazíme i na známou legendu o tom, jak město získalo svůj dnešní název.
Kdysi na řece Šeldě vládl obr Druon Antigon, který nutil lodníky připlouvající do přístavu, aby mu odevzdávali vysoké poplatky. Pokud někdo odmítl zaplatit, utrhl mu obr obě ruce a hodil je do řeky. Na obra vyzrál až římský voják, údajně možná dokonce synovec samotného Julia Caesara, Silvius Brabo. Na oplátku uťal obrovi ruku mečem a vítězoslavně ji hodil do řeky. Podle legendy právě tehdy dostalo město svůj název „Antwerpen“ pocházející z holandského spojení „hand werpen“ – „trhat ruce“. Hrdina Brabo prý zase dal jméno provincii Brabantské. Budete-li se pozorně dívat, narazíte v Antverpách na připomínky tohoto příběhu takřka na každém kroku. Po městě jsou rozmístěny sochy kamenných rukou, za výlohami cukráren spatříte malé ručky z čokolády a marcipánu, na hlavním antverpském náměstí Grote Markt pak stojí tzv. Brabova kašna s neohroženým vojákem házejícím obrovu ruku do řeky a na začátku antverpského přístavu najdete sochu samotného hrozivého obra, před kterým se krčí vystrašení lodníci.
Ovšem antverpská historie je neméně poutavá. Druhé největší město v Belgii bylo v minulosti jedním z nejvýznamnějších obchodních a finančních center západní Evropy. Od 14. století pohádkově bohatlo díky fungování zdejšího přístavu a dvě století nato už zažívalo skutečný rozkvět. Portugalci si zde totiž zřídili své hlavní obchodní zastupitelství a začali odtud rozvážet veškeré zboží, které přivezli ze zámoří. Šlo především o pepř, stříbro, ale také textilní výrobky. V tomto zlatém věku začalo do Antverp proudit také velké množství Židů z Pyrenejského poloostrova. Ti ve městě postupně vytvářeli velkou komunitu, která dodnes patří k těm vůbec nejpočetnějším v Evropě. Ne nadarmo se proto Antverpám říká „Jeruzalém západu“. Antverpy jsou obecně velmi kosmopolitním městem. Kromě židovské čtvrti v okolí hlavního nádraží tu narazíte třeba na působivou indickou nebo čínskou čtvrť. Lidé z celého světa by do metropole Flander zřejmě nikdy nezavítali, kdyby nebylo antverpského přístavu, druhého největšího v Evropě, po nizozemském Rotterdamu.
Můžete se třeba vydat na procházku k hradu Steen, nejstarší stavební památce ve městě, u které přístav začíná.
Hrad Steen
S příchodem Židů v 16. století se v Antverpách začalo rozvíjet také odvětví, které je pro ně dodnes typické – diamantový průmysl. Říká se, že oblíbeným místem všech dívek a dam je okolí hlavního nádraží – zde totiž sídlí firmy zabývající se zpracováním a prodejem oslnivých třpytivých kamínků závratných cen.
Diamant připomíná i jedna z posledních staveb zesnulé architektky Zahy Hadid
Pro milovníky umění jsou Antverpy doslova rájem. Město vždy přitahovalo umělce a intelektuály. Zde žily a tvořily jedny z největších postav vlámského baroka i renesance. Tím nejslavnějším rodákem je malíř a obdivovatel kyprých žen Petr Paulus Rubens, který v Antverpách strávil více než třicet let svého života. Jeho stopy jsou tu dodnes patrné. Stojí zde Rubensův dům s ateliérem, ve kterém údajně vzniklo více než 2000 uměleckých děl. Chloubou antverpské katedrály jsou pak mistrovy monumentální polyptychy, které patří k vrcholům jeho tvorby. V kostele sv. Jakuba našel známý umělec svůj poslední odpočinek a v takřka každém dalším antverpském kostele narazíme na jeho obrazy. Některá z Rubensových děl, včetně slavného obrazu Klanění Tří králů, si zájemci mohou prohlédnout také v jedné z největších uměleckých sbírek v Belgii, Královském muzeu krásných umění. Tady se setkáte i s díly dalších významných vlámských malířů spojených s Antverpami, třeba Antoniem van Dyckem, Janem Brueghelem nebo Jacobem Jordaensem. A budete-li ve městě hledat českou uměleckou stopu, budete úspěšní také. Vždyť v Antverpách tvořil také český rytec a grafik evropského významu Václav Hollar, který tu dokonce dokončil svůj proslulý Velký pohled na Prahu.
Rubensův dům (Rubenshuis)
Zdroj: Britannica, Inspiracenacesty
Komentáře z facebooku