V létě roku 1931 došlo v Hradci Králové ke zvláštnímu případu. Správa tamního krajského soudu zjistila vyloupení pokladny, v níž byly uloženy různé doličné předměty, zejména ty vzácnější jako klenoty a jiné cennosti.
Případ byl okamžitě prezidentem krajského soudu telefonicky oznámen pátrací stanici u okresního četnického velitelství v Hradci Králové působící v celém obvodu královéhradeckého krajského soudu.
Hlídku pátračky, která se na motorovém kole s postranním vozíkem v mžiku dostavila do soudní budovy vedl osobně její velitel vrchní strážmistr Jaroslav Šiktanc a jejím členem byl i vůdce služebního psa štábní strážmistr Josef Arazim se služebním psem, fenou německého ovčáka Sylvou.
Na místě bylo zjištěno, že v soudní budově se momentálně pohybuje značné množství osob, a tudíž nepřipadá v úvahu použití služebního psa Sylvy vedené štábním strážmistrem Arazimem. Dále bylo zjištěno že došlo k vyloupení ocelové pokladny v soudní kanceláři přes zámky. Dveře dané kanceláře byly v oblasti zámku vypáčeny. Naproti tomu nebylo zjištěno, kudy pachatel do budovy vniknul. To nahrávalo domněnce, že se mohl v rozlehlé soudní budově předchozího dne schovat a nechat se zde zamknout a následně odejít po jejím odemknutí pro veřejnost druhého dne. Problémem bylo, že daná kancelář nebyla pravidelně soudními úředníky navštěvována a její vyloupení bylo zjištěno až s odstupem několika dní. Tudíž nebylo jasné, kdy k činu vlastně došlo.
Provedenou inventurou bylo zjištěno, že z vyloupené pokladny byly odcizeny skvosty v celkové ceně přesahující 40.000 Kč.
Přes veškerou snahu příslušníků královéhradecké pátračky se ani po rozeslání pátracích oběžníků na všechny četnické stanice, pátrací stanice a státní policejní úřady v celém státě s popisem případu a podrobným popisem odcizených věcí se pachatele činu nepodařilo dopadnout. Z toho důvodu musel být zapsán do Přehledu činů, jichž pachatelé zůstali nevypátráni.
Vážně podezření padlo na vrchního soudního oficiála Jana Václavíka, avšak nebyly proti jeho osobě zjištěny žádné přímé důkazy.
Až po více než roce v říjnu roku 1932 se tamní pátrací stanici přihlásil královéhradecký klenotník Jaroslav Souček s tím, že byl jednou ženou požádán o ocenění smaragdového prstenu v ceně 8000 Kč, v němž poznal svůj majetek, který mu byl před lety odcizen při vloupání do jeho klenotnického závodu. Ženě, o níž zjistil, že se jmenuje Anna Stránská sdělil, že uvedený šperk je téměř bezcenný a vykoupil jej od Stránské za pouhých 40 Kč.
Pátračka okamžitě rozjela svoji činnost a zjistila, že Anna Stránská žije ve společné domácnosti s jistým Oldřichem Dvořákem, který má svůj trestní list poskvrněn několika záznamy o odpykaných trestech. Poslední z nich dokonce před více než rokem odpykával ve věznici královéhradeckého krajského soudu.
Z uvedeného důvodu byli jak Dvořák, tak Stránská zatčeni a dodáni do vyšetřovací vazby. Aby bylo zabráněno případným problémům v budově krajského soudu v Hradci Králové, byli oba umístěni ve věznici krajského soudu v Mladé Boleslavi.
Výslechy vedenými vrchním strážmistrem Šiktancem bylo zjištěno, že trestanec Oldřich Dvořák domovsky příslušný do Unhoště v politickém okrese Kladno si ve věznici krajského soudu v Hradci Králové odpykával uložený šestiměsíční trest. V rámci svého trestu několikrát uklízel kanceláře krajského soudu. Přitom měl možnost podrobně se seznámit s budovou krajského soudu a jeho jednotlivými místnostmi. Po svém propuštění, na místo toho, aby byl trestem napraven, vydal se opět na cestu zločince. Po několika málo týdnech přišel ve všední den do soudní budovy, schoval se zde a nechal se v budově přes noc zavřít. V noci se vloupal do kanceláře, v níž byly uloženy různé doličné a zajištěné předměty a cennosti. Druhý den ráno, po otevření budovy pro veřejnost jakoby nic jak se svým lupičským náčiním, tak i se svým lupem odešel.
Další pátrání četnictva bylo zaměřeno na zbývající uloupené klenoty. Podařilo se nalézt a zajistit platinový náhrdelník v ceně 18.000 Kč. O něm Dvořák nejprve uvedl, že jej hodil do piletického potoka. Jím označené místo bylo důkladně četnictvem prohledáno, avšak bezvýsledně.
Až při dalším výslechu Dvořák uvedl, že náhrdelník daroval jisté Marii Zimové z Velkého Poříčí u Hronova. Zimová při konfrontaci s Dvořákem doznala, že si šperk uschovala u své matky, poté co si jej u zlatníka nechala opravit, a dokonce si u zlatníka zjišťovala jeho cenu. I Zimová byla zatčena, jelikož věděla o tom, že šperk pochází z krádeže a byla dodána do vazby ve věznici krajského soudu v Hradci Králové.
Královéhradecká pátračka zjistila i úkryt zlatých hodinek, o kterých při výslechu Dvořák vrchnímu strážmistru Šiktancovi uvedl, že z obavy před usvědčením je předal neznámému muži. Pátráním bylo zjištěno, že oním mužem byl Ladislav Hladík z Rudné u Prahy, u něhož byly hodinky skutečně nalezeny. Hladík byl rovněž zatčen a dodán do vazby ve věznici krajského soudu v Praze na Pankráci.
Nepodařilo se prozatím vypátrat poslední odcizený klenot, a to pánský prsten v ceně 4500 Kč.
Největším zadostiučiněním bylo zatčení a usvědčení Oldřicha Dvořáka pro neprávem podezřívaného vrchního soudního oficiála Václavíka.
Vrchní strážmistr Jaroslav Šiktanc
Obálka knihy Případy z četnických zápisníků
Příspěvek byl zpracován podle knihy Michala Dlouhého PŘÍPADY Z ČETNICKÝCH ZÁPISNÍKů, vydané nakladatelstvím Pragoline. Kniha je k dostání na www.megaknihy.cz nebo www.kosmas.cz.
Kniha je vydána i v elektronické podobě, stejně jako všechny, i již rozebrané tituly, které jsou k dostání na www.kosmas.cz.
Další informace o autorovi se dozvíte na jeho webu www.cetnik-michal-dlouhy.cz nebo na facebooku Četník Michal Dlouhý či Spisovatel Michal Dlouhý.
Nakladatelství Jindřich Kraus – Pragolinewww.jindrichkraus.cz
AUTOR: JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D.
FOTO: archiv – JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D.
Komentáře z facebooku