V pátek 11. října 2024 tomu bylo přesně 600 let, kdy zemřel Jan Žižka. Již před deseti lety byla vytvořena přesná digitální kopie čáslavské kalvy, tedy části lebky, která je pokládána za autentický ostatek slavného vojevůdce. Mezinárodní tým vědců z Brazílie, České republiky a Itálie vytvořil tzv. aproximaci, tedy přibližnou podobu Jana Žižky z Trocnova.
Na podobě českého husitského vojevůdce Jana Žižky z Trocnova pracovali odborníci z Brazílie, Česka a Itálie. Využili forenzní vědecké postupy, včetně metody strukturální aproximace, kterou zrekonstruovali tváře tří olomouckých Přemyslovců. Informoval o tom mluvčí Jihočeského muzea Tomáš Svoboda.
Na výzkumu se podílel brazilský specialista na rekonstrukce obličeje Cícero Moraes, dva odborníci z neziskové výzkumné organizace Naše historie Jiří a Matěj Šindelářovi, archeoložka Zuzana Thomová z Jihočeského muzea v Českých Budějovicích, ředitel Husitského muzea v Táboře Jakub Smrčka, brazilský chirurg Thiago Beaini a italský antropolog Francesco Maria Galassi.
Motivace k vytvoření podobizny vojevůdce byla jasná. „Jan Žižka patří mezi pět nejznámějších a nejvýznamnějších historických národních osobností. Letos navíc budeme slavit významné výročí. Dne 11. října uplyne 600 let od jeho smrti,“ řekl Jiří Šindelář.
Rekonstrukce Žižkovy tváře trvala dva týdny. Pro vědeckou aproximaci tým využil digitální model lebky vojevůdce. Ten vznikl v roce 2014 na základě její části, takzvané čáslavské kalvy, kterou badatelé objevili v roce 1910 při rekonstrukci kostela sv. Petra a Pavla v Čáslavi. Podrobněji ji zkoumal antropolog Emanuel Vlček, jenž výzkumníkům poskytl všechny potřebné údaje k dokončení projektu. Odborníci tak vytvořili podobiznu vojevůdce v jeho 60 letech.
Aproximace podle odborníků proběhla hladce. „Největším problémem mohla být rekonstrukce lebky, protože máme k dispozici pouze její část, nicméně jsme použili techniku, která využívá data z CT snímků hlav živých lidí a umožňuje rekonstrukci chybějících oblastí,“ popsal Cícero Moraes.
Metodu výzkumníci znají pod názvem strukturální aproximace. Je založena na statistické analýze skenů živých lidí a digitálních modelů lebek z archeologických výzkumů po celém světě. Metoda poté definuje metrickou závislost v obličejové části lebky a mezi kostí a měkkými tkáněmi člověka. Strukturální aproximaci využívají také lékaři a kriminalisté.
Rekonstrukci obličeje Žižky podle kosterních ostatků z Čáslavi výzkumníci provedli v programu OrtogOnBlender, který je od dubna pro všechny dostupný zdarma. Žižku, jenž přišel v mládí o oko, zobrazili s jizvou na tváři a jedním otevřeným okem. Výslednou podobu tváře odborníci představili ve dvou verzích. V první ukázali hlavu vojevůdce bez obličejových detailů v šedém provedení. Druhá už ukazuje plnohodnotnou barevnou tvář doplněnou o detaily, jako je barva očí, vlasů či kůže. K podobizně odborníci přidali charakteristický klobouk, pásku přes oko a vousy.
Autor veškerého obrazového materiálu: Cicero da Costa Moraes
Zdroj: Jihočeské Muzeum
Komentáře z facebooku