Ve středu 1. února 1928 byl na šestimužovou četnickou stanici v okresním městě Velké Meziříčí na Moravě ohlášen nález těla místní výměnkářky Kobylkové ve studně náležející k jejich domku.
Na místo se ihned osobně odebral velitel četnické stanice vrchní strážmistr František Potrusil v doprovodu strážmistrů Václava Cahy a Arnošta Matala.
Po příchodu četnické hlídky do nedaleké usedlosti bylo od přítomných sousedů zjištěno, že tělo 76 roků staré výměnkářky Anny Kobylkové bylo jejím sousedem, řeznickým pomocníkem, který šel koním do studny pro vodu, nalezeno ve studni malého sklípku náležejícího k její usedlosti. Tělo objevil až poté, co se nemohl se džberem dostat do vody. To stálo ve vodě hluboké necelé tři metry. Jelikož bylo ženino tělo ještě teplé, bylo přivolanými sousedy vytaženo z vody a byly na něm činěny oživovací pokusy. Vzhledem k tomu, že oživovací pokusy nebyly úspěšné, vyrozuměli o případu četnictvo.
Jelikož podle nálezcem těla popsané polohy těla, které stálo ve vodě a hlava byla násilně vstrčena pod prkénko, které čnělo přes vodní hladinu, se dalo předpokládat, že smrt výměnkářky nenastala nešťastnou náhodou, nýbrž sebevraždou nebo násilným způsobem.
Z toho důvodu byl zpět do četnických kasáren odeslán strážmistr Caha, aby o případu vyrozuměl místní okresní soud se žádostí o vyslání soudní komise a aby zároveň vyžádal příjezd nedávno zřízené pátrací stanice u okresního četnického velitelství v Jihlavě, která měla s místními četnickými stanicemi spolupůsobit při každém větším trestném činu.
První na místo dorazilo ze třicetpět kilometrů vzdálené Jihlavy motorové kolo pátračky, které přivezlo její vedoucí sílu vrchního strážmistra Františka Waldhanse.
Vrchní strážmistr Waldhans po nahlášení doposud zjištěných informací od vrchního strážmistra Potrusila a po shlédnutí situace na místě činu odeslal řidiče strážmistra Josefa Kokeše zpět do Jihlavy, aby přivezl na místo strážmistra Aloise Průžu se služebním psem Zentou.
Mezitím strážmistr František Bařinka z pátrací stanice vyfotografoval místo nálezu ženina těla i tělo samotné a pořídil náčrtek situace na místě.
Hlídka pátrací stanice se služebním psem na motorovém kole
Služební pes Zenta uvedený svým pánem strážmistrem Průžou u studny ve sklípku, aby vyhledal stopu, tuto vypracoval rovnou k synovi zemřelé, Dominiku Kozovi, který stál poblíž mezi přítomnými obyvateli města.
K dotyčnému bylo od vrchního strážmistra Potrusila sděleno, že Koza je majitelem nedávno zakoupeného místního hostince v ulici na Karlově. Kromě toho o něm bylo místním četníkům známo, že je násilné a prchlivé povahy, a že dokonce byl v minulosti pro násilný delikt již jednou soudně trestán.
Po příchodu soudní komise bylo provedeno soudní ohledání těla zemřelé, při kterém nebyly nalezeny žádné zjevné stopy násilí. Tělo bylo následně dopraveno do márnice místního hřbitova.
Kromě toho bylo od sousedů zjištěno, že zemřelá si jim opakovaně stěžovala na špatné zacházení ze strany jejího syna.
To byl již dostatek indicií k tomu, aby byl Jan Koza zatčen jako důvodně podezřelý z násilné smrti své matky a byl dodán do vyšetřovací vazby do věznice místního okresního soudu. Jakýkoliv podíl na matčině smrti však Koza popíral.
Ve čtvrtek dopoledne proběhla soudní pitva, jíž byli přítomni i vrchní strážmistři Waldhans a Potrusil. Na těle zemřelé bylo nalezeno několik krevních podlitin, přičemž některé z nich byly staršího data.
Tím bylo nepochybné, že Anna Kobylková zemřela násilnou smrtí, a nikoliv nešťastnou náhodou, ani že nespáchala sebevraždu.
Vyšetřováním místních četníků bylo dále zjištěno, že výměnkářka bydlela sama ve vlastním domku. Poté, co její syn zakoupil jeden z místních hostinců, tak opakovaně na matku naléhal, aby svůj dům prodala, čemuž se ona bránila. V okolí bylo známo, že Koza má se svojí matkou dlouhodobě neshody, že s ní hrubě zachází a ona z něho tudíž měla strach. Anna Kobylková již dvakrát ovdověla a často se oddávala požívání alkoholu.
Od jedné ze sousedek bylo dokonce zjištěno, že v neděli, když byla Kobylková na půdě, spatřila svého syna, jak se potají vloudil do sklípku a ona na půdě čekala téměř dvě hodiny, než syn sklípek opustil.
Po dlouhém křížovém výslechu vedeném vrchními strážmistry Waldhansem a Potrusilem se pod tíhou řady indicií Koza k násilnému odstranění svojí matky přiznal. Následně byl dopraven do vyšetřovací vazby ve věznici krajského soudu v Jihlavě.
Uvedený případ byl prvním úspěšným výkon jihlavské pátrací stanice. Pátrací stanice byly zřízeny dnem 1. ledna 1928 u okresních četnických velitelství v sídlech krajských soudů. V celé republice jich bylo zřízeno pouze čtyřicet.
Obálka knihy Četnické podpovídky
Příspěvek byl zpracován podle knihy Michala Dlouhého ČETNICKÉ PODPOVÍDKY, nedávno vydané nakladatelstvím Pragoline. Kniha je k dostání na www.megaknihy.cz nebo www.kosmas.cz.
Kniha byla vydána i v elektronické podobě, stejně jako všechny, i již rozebrané tituly, které jsou k dostání na www.kosmas.cz.
Další informace o autorovi se dozvíte na jeho webu www.cetnik-michal-dlouhy.cz nebo na facebooku Četník Michal Dlouhý či Spisovatel Michal Dlouhý.
AUTOR: JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D.
FOTO: archiv – JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D.
Komentáře z facebooku