Další pondělní povídka z knihy „KRAŤASY“, tentokrát od Aleny Pražské z Všenor, má názvem „Čočka“. Tento příběh se stal začátkem jednoho léta na cyklistickém výletu v Podkrkonoší.
Každý rok začátkem léta jezdíme k přátelům do Podkrkonoší, kde vyrážíme s ostatními milovníky kol na cyklistické výlety.
Nosím silné brýle, ale pro záležitosti týkající se sportu přijdou vždy na řadu kontaktní čočky. Jednoho večera, když jsme po náročné túře dorazili do chalupy, šla jsem si jako obvykle čočky vyměnit za brýle, jenže jedna z nich se rozhodla, že se jí z mého oka nechce a že ven nepůjde, ať se snažím sebevíc. Přes přátelskou pomoc všech zúčastněných se nic nezměnilo,
a tak nezbylo, než odjet do nejbližšího města na oční kliniku. Uprostřed města se nám ukázalo velké neonové H, nebyla to však nemocnice, nýbrž hydrant. V tu chvíli se objevila policejní hlídka – zřejmě se domnívala, že chceme hydrant ukrást, avšak při pohledu na mé oko nás ochotně doprovodila na určené místo. Oční lékařka zjistila, že čočka je již dávno
venku, napsala recept na uklidnění zhmožděného oka a jeli jsme zpět na chalupu.
Ráno se manžel vypravil do lékárny a přivezl mi kapky do očí. A protože v zásadě věřím lékařům, poctivě jsem kapala a kapala, až do té doby, kdy se ozval můj mobil a v něm hlas vyděšeného lékárníka, který mě žádal, ať s kapkami okamžitě přestanu, že se mu do výdeje vloudila chybička a manžel obdržel jiný lék. Okamžitě se nabídl, že mi ty správné kapky přiveze do Prahy – adresu zjistil z receptu – avšak při mé odpovědi, že jsme pouze
40 kilometrů od města, se mu viditelně ulevilo a oznámil, že sedá do auta a jede do naší chalupy. Vzhledem k tomu, že oko bylo – navzdory špatným kapkám – celkem v pořádku, začínali jsme z celé situace mít už trochu legraci. Všichni jsme se vyhrnuli ven a vyčkávali pana magistra. Z auta vystoupil mladý muž, který se při pohledu na to srocení začervenal
jak panenka, předal mi správný lék a navíc se v mé ruce ocitla ještě láhev zabalená v ozdobném papíře. Když s mnoha omluvami odjel, nedočkavě jsme láhev rozbalili, a hádejte, co to bylo za značku? No přece MAGISTR!
Abychom mu patřičně poděkovali, poslali jsme mu sms zprávu: „Kapu si z láhve do očí, ale trochu to pálí, vadí to moc?“ Odpověď zněla: „Prosím, užívejte pouze orálně.“
Autor povídky – Alena Pražská, Všenory
Příspěvek byl zpracován podle knihy Jindřicha Krause KRAŤASY, vydané nakladatelstvím Jindřich Kraus – Pragoline,www.jindrichkraus.cz . Knihu si můžete objednat přímo v našem nakladatelství na dobírku, nebo je k dostání u všech knihkupců a také v elektronické podobě na www.kosmas.cz.
AUTOR: Alexandra Hejlová
FOTO: Obálka knihy – Nakladatelství Jindřich Kraus – Pragoline
Komentáře z facebooku