Zámek Litomyšl: Jedna z nejkrásnějších renesančních staveb ve střední Evropě

Zámek je zapsaný na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO jako příklad středoevropské šlechtické rezidence z období renesance. Litomyšlský zámek byl postaven v letech 1568 až 1581 jako reprezentační rodinné sídlo nejvyššího kancléře Království českého Vratislava z Pernštějna a španělské šlechtičny Marie Manrique de Lara.

Skvost, který si UNESCO zapsalo na prestižní seznam světového a kulturního dědictví, najdete na pomezí Čech a Moravy. Zámek Litomyšl je jednou z nejkrásnějších renesančních staveb ve střední Evropě — byl postaven mezi lety 1568 až 1581. Vratislav II. z Pernštejna, nejvyšší kancléř Království českého, tehdy pověřil výstavbou významné stavitele: Giovanni Battista Aostalli a Ulrico Aostallis zámek stvořili jako dar pro kancléřovu manželku Marii Manrique de Lara y Mendoza (s Vratislavem II. z Pernštejna měla 21 dětí a byla to právě ona, která přivezla do Čech voskovou sošku, později nazvanou Pražské jezulátko). Obdivovat tu budete nádherná psaníčková a figurální sgrafita na fasádách a štítech a dvě velké bitevní scény na hlavním nádvořím – to je jejich práce. Sgrafit se tu nachází více než 8 000, což je naprostý unikát!

Za hraběte Jiřího Josefa Valdštejna-Vartemberka vzniklo zámecké divadlo. Jde tak o druhé nejstarší palácové divadlo v českých zemích (po Českém Krumlově). Slavnostně se otevřelo v roce 1798 a až do poloviny 19. století tu probíhal čilý divadelní život. Členové hraběcí rodiny i jejich přátelé hráli pro publikum oblíbené konverzační komedie.

Za poslední vlastníky zámku platila knížata z linie Thurn-Taxisů. Ti zámek zakoupili v nucené dražbě roku 1855 od Valdštejnů-Vartenberků. České statky spravovala i Helena Bavorská, někdejší snoubenka císaře Františka Josefa I. (císař si za manželku nakonec vybral její mladší sestru Alžbětu, přezdívanou Sisi, a Helena se provdala do rodiny Thurn-Taxisů). 

Najdete zde francouzskou zahradu i anglický park. Krásu zdejších zahrad ocenil už v roce 1937 režisér Otakar Vávra, když tu natáčel Filosofskou historii, adaptaci románu Aloise Jiráska. 

Komentáře z facebooku