Vzhledem k následkům několika úderů způsobených valaškou zločince Gašpara Ďuriše dne 25. září 1933 nebyl Alto na doporučení zvěrolékaře až do svého úplného uzdravení využíván v bezpečnostní službě. Ze stejného důvodu nebyl Alto strážmistrem Votrubou ani cvičen. Byl udržován doma v klidovém stavu, avšak vždy mu byl nablízku jeho pán, a pokud musel být ve službě, tak jeho manželka Etela, aby se Alto necítil tak osamělý.
Razítko ČPS Nitra
Zpráva o Altově úspěšném zásahu se rozkřikla nejen mezi četníky v širokém okolí, nýbrž pronikla i na veřejnost.
Přispěla k tomu i nařízená školní střelba v roce 1933, která se konala ve dnech 25. září až 3. října 1933 a jíž se povinně museli zúčastnit všichni příslušníci nitranského četnického oddělení. Bylo stříleno 15 nábojů z karabiny a 8 nábojů z pistole. Altův hrdinský skutek byl probírán jak při shromáždění na nádvoří nitranských četnických kasáren, tak na místní vojenské střelnici mezi jednotlivými cvičeními, ale i v rámci ubytování četníků v Národním domě.
Zraněného Alta přišel navštívit spolu s velitelem pátračky vrchním strážmistrem Procházkou i velitel nitranského četnického oddělení major Hodinář a sluší se dodat, že nepřišli s prázdnou. Cestou k Votrubovým se totiž zastavili u místního řezníka.
Po uplynutí týdne od zranění byl Alto služebním automobilem pátrací stanice dopraven na kontrolu ke zvěrolékaři. A to i přes skutečnost, že příslušný výnos ministerstva vnitra stanovil, že k dopravě služebního psa ke zvěrolékaři smí být použito nejlevnějšího hromadného dopravního prostředku a to pouze v případě, že zvěrolékař nebyl v místě.
M.V.Dr. Kamil Belák při převazu ran konstatoval bezproblémové hojení a povolil služebnímu psu krátké vycházky.
Z uvedeného důvodu bral Rudolf Votruba Alta na rodinné vycházky. Kolemjdoucí, kteří viděli německého ovčáka s obvazy, hned věděli, že se jedná o čtyřnohého hrdinu, o kterém se psalo i v novinách.
Strážmistr Votruba byl na úterý 3. října 1933 dopoledne předvolán jako svědek ke Krajskému soudu v Nitře v trestní věci zločince Gézy Sýkory, jehož kasařské náčiní, coby usvědčující důkaz nalezl právě Alto. Při výslechu před vyšetřujícím soudcem strážmistr Votruba vysvětlil okolnosti nalezení ukrytého kasařského náčiní, které bezesporu patřilo lupiči pokladen Sýkorovi. Uvedený zločinec jej ukryl při návratu z Nových Zámků, kde se neúspěšně pokusil vyloupit nedobytnou pokladnu na tamním notářském úřadě. Přesto, že Géza Sýkora ihned po nalezení kasařského náčiní přiznal, že jde o jeho majetek, před vyšetřujícím soudcem později uvedl, že byl k přiznání donucen nátlakem četníků a strachem ze služebního psa, který nebyl opatřen náhubkem. Svědectví tří četníků přítomných na místě však bylo pro vyšetřujícího soudce dostačující.
Při následné kontrole v pondělí 9. října 1933 konstatoval zvěrolékař úplné zhojení Altových ran a povolil jeho využívání v bezpečnostní službě. S tím bylo samozřejmě spojeno i opětovné zahájení pravidelného každodenního výcviku služebního psa.
Vůdce služebního psa postupně zvyšoval nároky kladené na Alta a to jak v provádění jednotlivých cviků poslušnosti, zdolávání překážek, v obranné a strážní službě tak zejména při stopování. Ve velmi krátké době byla Altova kondice naprosto srovnatelná jako před zraněním.
Skok přes překážku 1
Obrázek AS49 – Skok přes překážku 2
V neděli 22. října 1933 odpoledne byl četnickou stanicí Ivánka u Nitry v politickém okrese Nitra vyžádán služební pes pátračky do obce Malý Cetín, kde došlo ke krádeži brambor.
Jelikož bylo rozbité motorové kolo a služební automobil byl momentálně v Seredi, byl strážmistr Votruba s Altem dopraven na místo vzdálené dvanáct kilometrů od Nitry povozem poškozeného.
Strážmistr Votruba uvítal skutečnou rekvizici služebního psa, neboť reálný případ je vždy mnohem lepší než pouhý nácvik stopování za využití figuranta.
Hospodáři Štefanu Schwitzerovi byly v noci ze soboty na neděli z hospodářského dvora odcizeny právě sklizené brambory v ceně 60 Kč.
Teprve až poté, co se strážmistr Votruba opakovaně snažil Alta marně uvést na stopu pachatelů činu a ten se vracel zpět na výchozí místo, tak přítomní lidé sdělili, že ještě před příchodem k případu přivolaných místních četníků se na samotném místě činu sešlo více zvědavců. Tato skutečnost ale nebyla při vyžádání služebního psa místním strážmistrům Jaroslavu Šoupalovi a Petru Vránovi známa.
Způsobená škoda byla nepatrná. Pachatelé činu museli přejít frekventovaný hospodářský dvůr, po němž od rána chodilo množství zde zaměstnaných osob, tudíž nebyla sebemenší šance na úspěšné použití služebního psa.
Po více než týdnu, v pondělí 30. října 1933 dopoledne byla hlídka pátrací stanice vedená štábním strážmistrem Píclem a dále tvořená strážmistrem Votrubou s Altem vezena tentokrát soukromým automobilem do čtyřicet kilometrů vzdálené obce Dolní Pial v politickém okrese Vráble.
Případ vloupání do obecního družstva se škodou okolo deseti tisíc korun oznámil osobně vrábelský okresní četnický velitel nadporučík výkonný Václav Najman.
Jelikož se situace s dopravními prostředky pátračky opakovala, byl na cestu zjednán prostřednictvím nitranského okresního úřadu místní autodopravce.
Podle § 28 zákona č. 68/1932 Sb. z. a n., o požadování dopravních prostředků pro účely vojenské v míru, mohlo obdobně požadovat dopravní prostředky i četnictvo při vykonávání bezpečnostní služby v míru. Zejména když se jednalo o nutnost nezbytné přepravy za účelem pronásledování a pátrání po zločincích.
Po příjezdu na místo strážmistr Votruba zjistil, že budova družstva, v níž ke vloupání došlo, se nachází uprostřed obce a kolem jsou frekventované cesty. Kromě toho se nepodařilo nalézt žádnou stopu po pachateli. To bylo důvoden, proč nemohlo být služební pes vůbec uveden na stopu.
Vzhledem k výši způsobené škody pátrání na místě samotném řídil osobně okresní četnický velitel. K ruce měl velitele místní četnické stanice praporčíka Juraje Klučára a dva štábní strážmistry Jana Boušeho a Josefa Kaštánka.
Pokračujícím pátráním byly zjištěny skutečnosti vedoucí k podezření, že vloupání je fingováno. Údajně způsobená škoda byla nakonec vyčíslena na 8 000 Kč. Podrobnou prověrkou účetních dokladů byly zjištěny schodky a špatné vedení družstva, jež měly být zakryty.
Četnictvu se nakonec podařilo prokázat, že ze strany účetního fingované vloupání mělo sloužit k vylákání vysokého pojistného a zároveň ke kompenzaci ztrátového hospodaření obecního družstva.
Obdobná situace se opakovala ve čtvrtek 9. listopadu 1933. Již před pátou hodinou ranní byl strážmistr Votruba doma probuzen bývalým kolegou z nitranské četnické stanice štábním strážmistrem Josefem Brýlem, aby se dostavil s Altem do Wilsonovy ulice, kde v noci došlo ke vloupání do obchodu Karla Trejbala.
Jelikož bylo časně ráno, přesto, že se jednalo o hlavní nitranskou ulici, byla určitá šance úspěšného uvedení služebního psa na stopu pachatele činu.
Po příchodu na samotné místo však strážmistr Votruba zjistil, že zvědavci, kteří vloupání zjistili a nahlásili četnictvu, bezprostřední okolí místa činu pošlapali a následující cesta pachatele směřovala na hlavní ulici se značným pohybem lidí.
Při vloupání bylo odcizeno 800 Kč v desetikorunách ze zásuvky stolu. U několika v minulosti trestaných osob z Nitry bylo prověřeno alibi, avšak pachatele činu se vypátrat nepodařilo.
Uvedené případy, při nichž nebyly použitím služebního psa docíleny žádné výsledky, měly jedno společné. Místa činu se vždy nacházela na frekventovaném místě či byla pošlapána zvědavci, kteří překryli stopy pachatelů.
V žádném případě nebylo možno neúspěchy přičítat neschopnosti služebního psa, či následkům jeho nedávného zranění.
Při pravidelném výcviku Alto dosahoval vždy perfektních výsledků, jako tomu bylo i před jeho zraněním, o čemž se přesvědčil osobně velitel četnického oddělení major Hodinář.
Obálka knihy Četnický pes Alto opět na stopě
Příspěvek byl zpracován podle knihy Michala Dlouhého ČETNICKÝ PES ALTO OPĚT NA STOPĚ, vydané v Nakladatelství Jindřich Kraus – Pragolinewww.jindrichkraus.cz Kniha je k dostání u všech knihkupců, rovněž na www.megaknihy.cz nebo www.kosmas.cz. Kniha bude vydána i v elektronické podobě, stejně jako všechny, i již rozebrané tituly, které jsou k dostání na www.kosmas.cz.
Další informace o autorovi se dozvíte na jeho webu www.cetnik-michal-dlouhy.cz nebo na facebooku Četník Michal Dlouhý či Spisovatel Michal Dlouhý.
AUTOR: JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D.
FOTO: archiv – JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D.
Komentáře z facebooku