V noci z pondělí na úterý 7. listopadu 1932 měli štábní strážmistři Josef Šulc a Alois Podhájský z pětimužové četnické stanice Chlumec nad Cidlinou v politickém okrese Nový Bydžov staničním velitelem, vrchním strážmistrem Josefem Řeháčkem, předepsánu služební obchůzku počínající od půlnoci.
Vrchní strážmistr Řeháček plánoval svým podřízeným obchůzky nepravidelně, aby se nedaly vysledovat jak časy obchůzek, tak ale ani jejich trasy. Přitom dodržoval zásadu, že v noční době z bezpečnostních důvodů vysílal do služby vždy dva z podřízených nebo sloužil s některých z nich osobně.
Trasa obchůzky byla stanovena přes Bělidlo, Ostrov, Písek, Nové Město, Skalku, Kladruby, Lučice a Olešnici zpět do Chlumce.
Krátce poté, co opustili chlumecká četnická kasárna, upoutala pozornost štábního strážmistra Šulce dvojice mužů bloumající po naprosto prázdné ulici. Oba měli zvednuté límce svých krátkých kabátů, aby jim nebylo vidět do obličeje a jeden z nich nesl pod paží koženou brašnu.
Štábní strážmistři na sebe mrkli a posunkem se domluvili o obejití bloku domů a obklíčení dvojice podezřelých mužů.
Po chvíli byla dvojice neznámých mužů obklíčena dvěma četníky s karabinami v ponosu v ulici, z níž se nedalo uprchnout.
Štábní strážmistr Šulc přicházející čelně vyzval hlasitě muže ve jménu zákona, aby zůstali stát a dali svoje ruce nad hlavu. Když za sebou spatřili druhého četníka, rozpačitě zvedl ruce nad hlavu první z nich a až na důrazný povel štábního strážmistra Podhájského tak učinil i druhý. Brašna z jeho podpaží dopadla na zem a kovově zazvonila.
V tom okamžiku byli oba četníci utvrzeni ve své domněnce, že mají před sebou dvojici lupičů pokladen.
Muži byli postupně spoutáni svěracími řetízky. Při osobní prohlídce staršího z nich byl v jeho kapse nalezen ostře nabitý revolver. Brašna ležící na zemi obsahovala, co jiného, než kasařské náčiní.
Kasařské náčiní s pistolemi a revolverem
Dvojice mužů byla dodána, vzhledem k noční době, z bezpečnostních důvodů do věznice okresního soudu ve Chlumci nad Cidlinou, a bylo učiněno opatření, aby se nemohli navzájem domlouvat.
Během postupně provedených výslechů bylo zjištěno, že se jedná o opakovaně trestané kasaře pocházející z Dobřichova v politickém okrese Kolín vzdáleného od Chlumce nad Cidlinou téměř čtyřicet kilometrů.
Ve starším z mužů, u něhož byl nalezen revolver, byl zjištěn svobodný Jan Moravec, narozený v roce 1894, vícekráte trestaný pro krádeže prosté a pro krádeže vloupáním, při nichž vylupoval pokladny.
Mladší, byl rovněž svobodný, Karel Novák, narozený roku 1902, jehož trestní list obsahoval poněkud méně záznamů o spáchaných krádežích vloupáním, než měl na svědomí jeho komplic.
Bylo nepochybné, že se Moravec s Novákem chystali v Chlumci nad Cidlinou vyloupit nějakou pokladnu, avšak byli četnickou hlídkou dopadeni ještě dříve, než se o takový čin vůbec stačili, byť jen pokusit.
Stejně tak bylo jasné, že oba zločinci z povolání mají na svědomí nejednu vyloupenou pokladnu. Otázkou však bylo, ze kterých činů, jejichž pachatele se bezpečnostním orgánům nepodařilo dosud vypátrat, budou usvědčeni.
Brašna obsahovala kasařské náčiní, z jehož vzhledu bylo zřejmé, že je opakovaně používáno, a kromě toho i několik paklíčů.
Sepsání Zprávy o zatčení dvou řemeslných zločinců, kteří mimochodem odmítali vypovídat, se protáhlo až do ranních hodin. Prozatím byl prokázán přestupek proti zbrojnímu patentu a přestupek zhotovování paklíčů.
Četník Šulc měl s kasaři jistou zkušenost. V říjnu roku 1929, když byl ještě strážmistrem, došlo v obci Sány v politickém okrese Poděbrady k vyloupení dvou nedobytných pokladen. Obě se nacházely v budově takzvaného Švehlova domu, jedna patřila místnímu spořitelnímu záloženskému spolku a bylo z ní odcizeno více než 6 000 Kč. Druhá pokladna patřila poštovnímu úřadu, majícímu místnosti v téže budově, ta byla pouze poškozena a pachatelům se ji nepodařilo vyloupit, jelikož se jim v zámku pokladny zalomilo páčidlo. Při činu byli vyplašeni a utekli.
Okamžitě byli o případu vyrozuměni četníci ze stanice Žehuň v politickém okrese Poděbrady. Ihned začali telefonovat na všechny okolní železniční stanice, zdali na nich nebyli spatřeni či nenasedli do vlaku nějací podezřelí muži.
Z železniční stanice Velký Osek jim bylo po několika minutách nahlášeno, že zde byli tři muži, kteří dělali, že k sobě nepatří, ale když se domnívali, že nejsou nikým pozorováni, tak se vzájemně domlouvali.
Na základě tohoto oznámení šel službu konající strážmistr Šulc se svým kolegou strážmistrem Bohumilem Rudolfem Valtou na nádraží ve Chlumci nad Cidlinou.
Prvním ranním vlakem ze směru od Velkého Oseka skutečně přijeli tři neznámí muži, kteří chtěli odejít z nádraží, každý jiným východem. Dvojicí strážmistrů byli k jejich velkému překvapení zadrženi.
Přítomným průvodčím vlaku bylo četníkům sděleno, že pánové si ve vagonu zapomenuli aktovku.
Následně bylo zjištěno, že se jedná o známé pražské kasaře. Františka Habětína, Karla Čápa a Františka Mašla. U Habětína byl při osobní prohlídce nalezen ostře nabitý revolver. Dohromady u nich bylo nalezeno téměř sedm tisíc korun. O kterých tvrdili, že si je vydělali podomním obchodem. Co bylo předmětem jejich obchodní činnosti ale nedovedl ani jeden z nich říci.
V aktovce se nalézalo kasařské náčiní, ke kterému se nechtěl nikdo z trojice znát. Mezi náčiním bylo nalezeno jedno páčidlo s ulomenou špičkou. Právě tento nástroj usvědčil trojici kasařů z vyloupení pokladen v obci Sány.
Na základě této zkušenosti se začal strážmistr Šulc více zajímat o činnost lupičů pokladen a o jejich usvědčování. Ve snaze rozšířit si své znalosti si pořídil i právě vydanou příručku s názvem Po stopách lupičů pokladen, kterou zpracoval obvodní inspektor František Kocián z policejního ředitelství v Opavě.
Příručka po stopách lupičů pokladen
Ihned po návratu štábních strážmistrů do četnických kasáren bylo zatčení dvou řemeslných zločinců telefonicky nahlášeno četnické pátrací stanici v Hradci Králové, aby si převzala zajištěné důkazy a mohla vést další pátrání za využití pátračkou vedené soustředěné evidence pátrací služby.
Do Chlumce nad Cidlinou za necelé dvě hodiny dorazil nedávno přidělený služební automobil pátračky, řízený strážmistrem Vojtěchem Pěnkavou. Velitelem hlídky byl velitel pátrací stanice, vrchní strážmistr Jaroslav Šiktanc, a dalším členem byl fotograf, štábní strážmistr Jaroslav Němec.
Při pouhé prohlídce zabaveného kasařského náčiní upoutala pozornost štábního strážmistra Němce ulomená pilka na kov. Hned mu bylo jasné, že se jedná o nástroj, kterým se kasaři před více než týdnem naštěstí neúspěšně pokusili vyloupit pokladnu cukrovaru v Syrovátce.
Královéhradecká četnická pátrací stanice totiž řešila případ pokusu o vyloupení pokladny v rolnickém cukrovaru v Syrovátce v obvodu četnické stanice Dobřenice v politickém okrese Hradec Králové.
K němu došlo v noci na pátek 30. října 1932. Ohnivzdorná pokladna, v níž bylo celkem dost přes sto tisíc korun určených na páteční výplaty zaměstnanců již byla zvenku rozřezána. Právě v okamžiku, když pachatelé překonávali po odstranění popelové výplně, vnitřní stěnu pokladny, tak byli nočním hlídačem vyrušeni a utekli.
Při ohledání místa činu byla zajištěna část lupičského náčiní a dále úlomek pilky na řezání železa.
Fotograf pátrací stanice, štábní strážmistr Jaroslav Němec, místo činu, na něm nalezenou část náčiní i úlomek pilky vyfotografoval a zajistil pro zkoumání na Ústředním četnickém pátracím oddělení v Praze, kde byla v roce 1930 zřízena skupina lupičů pokladen, vedená štábním strážmistrem Ladislavem Havlíčkem. Ten zpracoval v květnu 1931 pro všechny četnické pátrací stanice směrnici s názvem Usvědčování lupičů pokladen pomocí mikro a makrofotografického stop hasáků.
Všechny nástroje lupičů pokladech, které u nich byly zajištěny, nástroje nalezené na místech činů či jejich části, byly včetně pancířů pokladen proto dopravovány ke zkoumání štábnímu strážmistru Havlíčkovi do Prahy.
Při výslechu vedeném vrchním strážmistrem Šiktancem ve věznici okresního soudu pod tíhou předložených důkazů, kasařského náčiní a ostře nabitého revolveru, přiznali pouze to, že měli v noci, kdy byli zatčeni, v úmyslu vyloupit pokladnu v některém peněžním ústavu ve Chlumci nad Cidlinou.
Oba se zapřísahávali a prohlašovali, že žádný další případ nemají na svědomí. Velitel pátračky však věděl své…
Ještě v úterý večer byli Moravec s Novákem postupně, aby se nemohli vzájemně domlouvat, eskortováni automobilem četnické pátrací stanice do vazby ve věznici u krajského soudu v Hradci Králové.
Ve svém zapírání Novák s Moravcem vytrvale pokračovali. Až na základě důkazu, odborného posudku k úlomku jejich pilky nalezeného u pokladny cukrovaru, který zpracoval štábní strážmistr Havlíček, byli usvědčeni ze lži.
Štábní strážmistr Šulc si díky tomuto případu opět uvědomil, jak velký význam pro usvědčení lupičů pokladen mají pouhé úlomky nástrojů, které pachatelé zanechají na místě činu. Z tohoto důvodu začal ve své služební brašně mimo jiné předepsané věci nosit i magnet, aby dokázal nalézt kovové úlomky i v popelu vysypaném z výplně vyloupené pokladny.
Obálka knihy Četnické erfolgy
Příspěvek byl zpracován podle knihy Michala Dlouhého ČETNICKÉ ERFOLGY, vydané v Nakladatelství Jindřich Kraus – Pragolinewww.jindrichkraus.cz Kniha je k dostání u všech knihkupců, rovněž na www.megaknihy.cz nebo www.kosmas.cz. Kniha bude vydána i v elektronické podobě, stejně jako všechny, i již rozebrané tituly, které jsou k dostání na www.kosmas.cz.
Další informace o autorovi se dozvíte na jeho webu www.cetnik-michal-dlouhy.cz nebo na facebooku Četník Michal Dlouhý či Spisovatel Michal Dlouhý.
AUTOR: JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D.
FOTO: archiv – JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D.
Komentáře z facebooku